Nikola Tenevová
Zdůvodnění volby tématu
Již v semináři zdravotně-sociální žurnalistiky jsem přemýšlela nad volbou tématu k analýze. Nabízela se celá řada zajímavých témat z různých odvětví zdravotnictví, kterým média v poslední době věnují pozornost: rakovina prsu, prasečí chřipka, očkování proti rakovině děložního čípku, problematika potratů, darování krve apod. Po náhodném zhlédnutí pořadu České televize Klíč v listopadu 2009, magazínu s tematikou zdraví, jsem se však rozhodla zaměřit na onemocnění zvané celiake. Odborným průvodcem tímto dílem, zaměřeným právě na celiakii, byl MUDr. Frič, odborník působící na Interní klinice 1.lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Poprvé jsem v pořadu slyšela také o Poradenském centru pro celiakii a bezlepkovou dietu, jež na svých webových stránkách www.bezlepkovadieta.cz informuje o tomto onemocnění laickou, ale i odbornou veřejnost. Najdeme zde také seznam potravin vhodných pro celiaky, tipy na recepty, prodejny bezlepkových potravin či na restaurace a penziony, kde vaří s ohledem na bezlepkovou dietu. Následovala série osobních příběhů pacientů, kteří popisovali úskalí, se kterými se setkávají v životě s celiakií.
Toto téma mě oslovilo zejména proto, že se jedná o onemocnění na první pohled banální. Mohli bychom nabýt dojmu, že přece dietou se dá vše řešit. Celiakální sprue, jak se této nemoci také říká, je totiž záludná v jedné věci. Její příznaky nejsou jednoznačné, odkazují na celou řadu jiných chorob. Mezi tyto projevy patří bolesti břicha, průjem nebo zácpa, nafouklé bříško a porucha růstu u dětí, únava, deprese, bolesti kloubů nebo například chudokrevnost. Pacient tak často chodí od lékaře k lékaři, aniž by mu byla stanovena správná diagnóza. Podle odborníků v oblasti gastroenterologie, například již zmíněného MUDr. P.Friče , je v České republice diagnostikováno asi jen 10-15% z celkového kvalifikovaného odhadu 40.000 - 50.000 nemocných. Lékaři celiakii dlouhou dobu nevěnovali dostatečnou pozornost, ačkoli může vést k vážným důsledkům jako je například neplodnost, osteoporóza či zhoubná nádorová onemocnění.
Svou prací jsem tak chtěla přispět k rozšíření povědomí o této nemoci a seznámit posluchače své rádiové reportáže s tím, co to vlastně je celiake a co to obnáší být na bezlepkové dietě.
Stav problematiky
Zajímalo mě, do jaké míry se tématu celiakie věnují média. Obecně platí, že toto téma lze považovat za okrajové. Z tohoto důvodu jsem hledala články, rádiové a televizní příspěvky v rozmezí zhruba tří let, tedy od roku 2008 až do jara 2011.
Internetové portály tištěných deníků
Regionální noviny Deník informují vedle letmého vysvětlení, v čem spočívá celiakie, například o školních jídelnách, které se rozhodly vařit dle zásad bezlepkové diety a o ministerstvu školství, které nepodporuje zavedení dietního stravování jako součást školního. V prosinci 2009 vyšel článek o zavedení českého bezlepkového piva na trh. Objevuje se také osobní příběh rodiny, kde dítěti odmítli v nemocnici zajistit bezlepkovou stravu. Řeč je rovněž o finančních nákladech spojených s dietou a o finančních příspěvcích jednotlivých pojišťoven. Článek je ovšem z července roku 2008 a od té doby se situace, jak uslyšíme v reportáži z úst celiačky Šárky Tolochové, změnila k horšímu.
DENÍK [cit.2009-11-11] :
http://www.denik.cz/z_domova/bezlepkova-jidla-vari-20100412.html (13.4.2010)
http://www.denik.cz/ekonomika/bezlepkove-pivo-by-chteli-pit-v-cele-republice.html (4.12.2009)
http://www.denik.cz/z_domova/lepek_20080722.html (22.7.2008)
http://www.denik.cz/z_domova/nemocnice_dieta20080514.html (15.5.2008)
Většina článků o celiakii na servru Mladé fronty Dnes je publikována na www.ona.idnes.cz, v rubrice Zdraví. Pozornost je věnována především diagnóze a příznakům nemoci, informacím o průběhu vyšetření, jsou zmíněny základní potraviny vhodné pro celiaky i jejich orientační ceny. Na tomto serveru vyšel také rozhovor se zpěvačkou Radúzou, která je zatím nejznámější celiačkou v českém prostředí.
MF DNES [cit.2011-08-04] :
http://ona.idnes.cz/celiakie-je-detska-nemoc-aneb-myty-o-alergii-na-lepek-fht-/zdravi.aspx?c=A110222_105535_zdravi_pet (23.2.2011)
http://ona.idnes.cz/celiakie-je-nevylecitelna-ale-bezlepkova-dieta-vam-zachrani-zivot-p9w-/zdravi.aspx?c=A110124_133047_zdravi_pet (25.1.2011)
http://ona.idnes.cz/alergie-na-lepek-mi-zmenila-zivot-citim-se-ted-silnejsi-p1r-/zdravi.aspx?c=A100503_103037_pribehy-ctenaru_pet (4.5.2010)
http://ona.idnes.cz/raduza-nejhorsi-je-kdyz-mi-deti-chteji-dat-pusu-a-ja-musim-odvratit-tvar-13y-/spolecnost.aspx?c=A101014_144828_spolecnost_jup (18.10.2010)
http://usti.idnes.cz/zatec-vari-bezlepkove-pivo-prvni-v-cesku-ffs-/usti-zpravy.asp?c=A101007_1462286_usti-zpravy_alh (7.10.2010)
http://ona.idnes.cz/celiakie-cup-/nemoci.asp?c=A080201_112444_nemoci_bad (2.2.2008)
Jelikož je na serveru lidovky.cz vyžadována registrace pro hledání v archivu a na aktualne.cz jsem články týkající se celiakie nenašla, hledala jsem na stránkách on-line magazínu deníku Právo. Zde o celiakii vyšla jen jediná zpráva, která by se dala označit za seriózní, a to v březnu 2010, opět v rubrice Žena - Zdraví. Podobně jako ve výše zmíněných médiích informují o bezlepkové dietě, příznacích celiakie, navíc upozorňují na fakt, že jen malé procento všech nemocných o své nemoci ví. Zpráva z téhož roku by se, podle mého názoru, hodila spíše do bulvárních novin, i když je paradoxně článek s názvem Nejpopulárnější dieta celebrit i známých osobností z části přebraná z ČTK. V článku se o celiakii jako takové nedovíme mnoho, zato budeme informováni o trendech v USA, kde je bezlepková dieta velkým hitem a propagují ji známé herečky čistě za účelem hubnutí a lepšího pocitu, tedy aniž by celiakií trpěly.
NOVINKY.CZ [cit.2011-11-03] :
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/212282-nejpopularnejsi-dieta-celebrit-i-znamych-osobnosti.html (28.09.2010)
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/195640-celiakie-trapi-mnoho-lidi-aniz-by-o-tom-vedeli.html (29.03.2010)
Česká televize
O pořadu Klíč, který byl pro mě první velkou inspirací, jsem se již zmínila v předchozí kapitole. Kromě tohoto magazínu, vysílaného na ČT2, bylo celiakii věnováno několik příspěvků. Mezi ně patří reportáž na ČT24 z podzimu 2009, která oznamuje pozitivní zprávu, že by lékaři měli začít testovat všechny pacienty patřící do rizikových skupin. Takto by se mělo začít pracovat na screeningu této nemoci a předcházet vážným následkům, ke kterým by mohla vést. Tématu celiakie se věnovala také reportérka v pořadu Černé ovce. Rodiče žalovali školu za to, že jejich dceři nebyly poskytnuty bezlepkové potraviny na škole v přírodě, i když je měla s sebou a matka učitelku předem podrobně seznámila s onemocněním své dcery a odevzdala jí podrobný jídelníček, který pro svou dceru připravila. Celiakii byl věnován rovněž jeden díl pořadu Domácí lékař aneb nic není jen tak, který uváděl lékař Jiří Pešina. Pořad se řadil mezi populárně naučné, bohužel se již nevysílá.
ČT [cit.2011-08-04]
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/209562221700015-klic/ (3.11.2009)
http://www.ct24.cz/domaci/zdravotnictvi/70879-celiakii-trpi-az-sto-tisic-cechu-ministerstvo-chce-pomoci/ (27.10.2009)
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/209452801081022-cerne-ovce/obsah/90936-/
(22.10.2009)
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/207562235700027-domaci-lekar-aneb-nic-neni-jen-tak/ (14.8.2009)
Český rozhlas
V rádiových příspěvcích je o celiaki informováno poměrně komplexně. V listopadu 2009 na ČRo1 informovali o celostátním setkání celiaků, ČRo Ostrava se zaměřil na bezlepkovou dietu a krom vysvětlení, v čem spočívá, nabízí i recepty na jídla bez lepku. O celiakii byla řeč také na ČRo Pardubice v pořadu Rozhlasová Apatyka, stejně tak na ČRo Olomouc v pořadu Apatyka na podzim loňského roku byla odvysílána reportáž na toto téma. Obecně je kladen důraz na neustálé přibývání nemocných a upozorňuje se na organizovaní seminářů pro celiaky, kde si mohou pacienti vzájemně poradit.
ČRo [cit.2011-11-03] :
http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/853784 (20.2.2011)
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=1063 (18.11.2010)
http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/663775 (28.11.2009)
http://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/630059 (9.9.2009)
http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/601639 (2.7.2009)
http://www.rozhlas.cz/ostrava/promoakce/_zprava/428070 (23.2.2008)
Ideový plán
Největší inspirací pro mě pochopitelně byly rádiové příspěvky uvedené výše. Všímala jsem si toho, jaké otázky kladou redaktoři pacientům, ale i lékařům, a tímto způsobem jsem si ujasňovala, co je důležité v reportáži zmínit. Tyto příspěvky pro mě byly zároveň i užitečným zdrojem informací. Velkým vzorem pro mě byla také reportáž o celiakii paní Radky Kvasničkové, jež vyučuje rozhlasové praktikum a workshop na katedře žurnalistiky. V pořadu Apatyka ČRo Olomouc, který uvádí, jsem tak mohla slyšet rozhovor s lékařem a také s paní, jejíž syn je na bezlepkové dietě.
Podobně jsem se svou reportáž rozhodla pojmout i já. Předem jsem si však chtěla utřídit poznatky o rozhlasové reportáži a proto jsem nahlédla do encyklopedie žurnalistiky. Ujasnila jsem si tedy, že v reportáži musí jít především o autentické svěděctví reportéra, o okamžité líčení události. Pro oživení děje a jeho lepší vystihnutí se využívá rozhovorů s dalšími účastníky. V rozhlasové reportáži pak vedle průvodního slova a líčení, kterým posluchače vtahujeme do děje, a zmíněných rozhovorů, jsou zásadní zvuky charakterizující dané prostředí. S tímto na mysli tedy vytvořím reportáž se zdravotně-sociální tematikou, dala by se také označit jako populárně naučná. Můj příspěvek by se také mohl považovat za reportážní rozhovor, který je nejfrekventovanější formou reportáže. Bude se skládat prakticky ze čtyř částí: reportáže z domácnosti celiačky a z následného společného nákupu bezlepkových potravin, z rozhovoru s gastroenterologem, ankety s Olomoučany a mých komentářů. Chci natočit ucelenou rádiovou reportáž, ze které bude patrné, co je to celiakie, jaká úskalí přináší toto onemocnění a jak si pacienti zvykli na život bez lepku.
Postup práce
Při tvorbě rádiové reportáže jsem se nejdříve musela vžít do role režiséra a vymyslet si dějovou lini, kterou chci v příspěvku sledovat. Pak přišla role reportéra. Doposud jsem nevěděla o žádném celiakovi ve svém okolí. Ovšem po tom, co jsem se začala o tuto nemoc blíže zajímat, počet možných respondentů stoupal. Nakonec jsem vybrala paní Šárku Tolochovou, celiačku, po níž zdělil nemoc i její syn, takže má s bezlepkovou dietou nemalé zkušenosti. Sehnat odborníka byl však větší oříšek. Po mnoha telefonátech se mi nakonec podařilo domluvit si rozhovor s MUDr. Markem Sabolem z Gastroenterologické poradny Slezské nomocnice v Opavě. Anketa s Olomoučany proběhla bez problémů, jen je vždy třeba obrnit se trpělivostí a zvyknout si na odpověď ,,ne“.
Během měsíců března a dubna jsem postupně sbírala materiál, jenž má v hrubé podobě 110,17 minut. K natáčení jsem využívala zařízení vypůjčené z katedry žurnalistiky, tedy diktafon značky Olympus WS-110 s mikrofonem Sekaku ProMicrophone. Tyto diktafony jsem si oblíbila již v hodinách rozhlasového praktika, kde jsme s nimi často pracovali, takže jsem se je naučila dobře ovládat. Oceňuji na nich rychlé a snadé stahování dat do počítače, po sundání dolního krytu se dají hned použít jako USB. Zvukový materiál jsem stříhala v programu Soun Forge 8.0 pro vytváření a editování audio souborů, který mám na svém počítači. Protože jsem nebyla závilá na školních počítačích, mohla jsem s časem operovat podle svých potřeb. V hodinách jsme se učili stříhat v tomto programu ve verzi 9.0. Tyto verze se od sebe v zásadě nijak neliší, takže jsem při práci v programu neměla žádný problém. Samozřejmě výsledný příspěvek není dokonalý, protože jsme se naučili využívat jen zlomek toho, co se v programu skutečně dá provést. Pro mé potřeby to však stačilo.
Nejdůležitější částí příspěvku byl reportážní rozhovor s pacientkou. Snažila jsem se jí zeptat na vše důležité a zároveň ,,lovit“ zvuky, jak se od rádiových reportérů vyžaduje. Oproti nahrávání divadelního představení, koncertu, demonstrace apod. bylo prostředí, ve kterém jsem natáčela zvukově chudé. Musela jsem se tedy snažit o to více, abych v reportáži měla autentické zvuky, vykreslující prostředí. Při návštěvě paní Tolochové jsem se vedle jejího osobního příběhu soustředila také na práci s domácí pekárnou, kterou celiaci často užívají k pečení bezlepkového chleba. Při nákupu v hypermarketu jsem již měla lepší podmínky. Všeobecný ruch, hlášení v rozhlasu, načítání zboží u pokladen – to vše vytváří autentické prostředí reportáže.
S MUDr. Sabolem jsem natočila zhruba patnáctimunutový rozhovor, který jsem pak zkrátila asi na 3 minuty 30 sekund. Otázky jsem si promyslela předem, abych měla v hlavě jasný scénář a na místě neztrácela čas zbytečným přemýšlením a příliš se nezadrhovala v kladení otázek. Rozhovor tak působí přirozeně. Výpovědi pana doktora jsem však musela hodně krátit a vystříhávat dlouhé pomlky mezi slovy, které vznikaly jeho snahou formulovat odpověď co nejpřesněji. Aby jeho výpověď nepůsobila na posluchače rozvláčně, rozdělila jsem ji v příspěvku na dvě části.
Co se ankety týče, až na několikeré odmítnutí jsem nenarazila na větší komplikace. Ze čtrnácti respondentů jsem nakonec vybrala čtyři. Protože se otázky, které jsem jim kladla, poměrně často opakovaly a pokaždé bylo nutno vysvětlovat, v čem spočívá bezlepková dieta, ve finálním stříhání jsem změnila pořadí jak svých otázek, tak jejich výpovědí. Na každý položený dotaz mi tak odpoví více respondentů za sebou. Nahrávka získá na dynamičnosti.
Poslední fází rádiové reportáže bylo dotáčení mých komentářů. Po připravení textu k jednotlivým komentářům již s natáčením nebyl žádný problém.
Post-produkčními prácemi jsem strávila vždy několik hodin po celý týden. Držela jsem se předem připraveného schématu a vystříhávala zvukové prodlevy, zbytečné komentování, přeřeky, opakované výpovědi, častá výplňková slova, váhání své i respondentů. Vybírala jsem zkrátka to nejzajímavější a nejvýstižnější, abych ve výsledku vyrobila ucelenou reportáž. Ve finální podobě tedy vznikl rádiový přípěvek o přibližné délce 10,06 minut.
Problémy a úskalí
Problémů, se kterými jsem se při natáčení sektala, příliš nebylo. Přesto zde zmíním několik menších komplikací, se kterými jsem se potýkala.
Můj hlavní problém spočíval v tom, že Rádiovým workshopem jsem prošla (a prakticky ještě procházím) až ve třetím ročníku z důvodu absolvování studijní stáže Erasmus v letním semestru druhého ročníku. Proti svým spolužákům jsem tedy o rok pozadu a v době točení reportáže jsem ještě pořádně nevěděla, jak na to. Paradoxně mou první natáčenou reportáží byla právě tato o celiakii, tedy finální práce samostaného projektu. Byla jsem pochopitelně nervózní ze všech požadavků a obávala se, že budu muset reportáž natáčet na několik pokusů. Naštěstí se tak nestalo a hned první pokus jsem mohla použít. V tomto právě tkví kouzlo střihu – to nepovedené jednoduše odstraníte a z natočeného materiálu následně vykřešete docela kvalitní příspěvek. Při natáčení reportáže v hypermarketu jsem se však musela soustředit na tolik věcí (co chci zmínit, jak popisovat okolí, sledovat dějovou linii, klást otázky atd.), že jsem již nebyla schopná dávat si pozor na spisovné vyjadřování a správnou intonaci. Často jsem se tedy potýkala s nespisovnými výrazy, výplňkovými slovy (především třeba, vlastně, teda), přeřeknutími a krkolomnými obraty. Zpětně se mi zdá, že v některých pasážích jsem se neubránila mírnému ostravskému přízvuku. Uvědomuji si také, že je třeba dávat si pozor na mluvení v množném čísle, ke kterému jsem mívala tendenci, i když jsem mluvila sama za sebe.
Problém jsem viděla také ve srovnávání hlasitosti jednotlivých zvukových příspěvků. Například v hypermarketu bylo obtížné neustále držet respondentce mikrofon u úst ve stejné vzdálenosti, takže rozdíl je patrný.
Do mírně stresové situace jsem se dostala při shánění lékaře, který by byl ochoten poskytnout mi rozhovor, a hlavně, který by měl čas se na půl hodiny uvolnit. Po absolvování spousty telefonátů a neustálého odsouvání termínů kvůli zaneprázdnění odborníků se nakonec setkání podařilo.
Sebehodnocení
Ačkoliv bylo natáčení reportážního rozhovoru náročné, byla to pro mě velice cenná zkušenost. Tato práce mě velmi bavila a obohacovala. Kvůli své nezkušenosti jsem se potýkala se spoustou začátečnických chyb a nervozitou, při opakování jednotlivých úkonů jsem však pozorovala, že si jednotlivé kroky automatizuji a zabírají mi méně času. Také při přípravě jsem již věděla, na co se soustředit a jak si vytyčit cíle. Také je potřeba naučit se komunikovat s respondenty, přenést na ně pocit nenucenosti rozhovoru, co nejvíce eliminovat jejich ostych. I v tomto směru jsem zaznamenala zlepšení.
Vzhledem k tomu, že rádiový příspěvek musí být složen ze tří různých útvarů (reportáž, rozhovor s odborníkem, anketa), neměla jsem prostor zakomponovat do finální verze osobní zážitky pacientky, neuvěřitelné situace, kterými musela projít, když lékaři nevěděli, jak ji léčit. V tomto ohledu by se dalo na mou práci navázat a rozvinout osobní portrét pacienta s celiakií, na kterém se dobře odráží komplikovanost tohoto onemocnění.
Myslím si, že přes všechny výše popsané potíže se mi podařilo vytvořit zajímavou reportáž, která seznamuje posluchače s celiakií a zachycuje peripetie života s bezlepkovou dietou a poukazuje také na finanční náročnost diety. Věřím, že svou reportáží uvedu nesnášenlivost lepku ve větší známost širší veřejnosti. Přála bych si, aby se tomuto tématu média věnovala více, než je tomu nyní, a snažila se tak přispět ke snížení počtu nediagnostikovaných pacientů. Já se o to ve své práci pokusila.
Použitá literatura:
KÖPPLOVÁ, Barbora, HALADA, Jan, et al. Dějiny českých médií v datech: rozhlas, televize, mediální právo. Praha : Karolinum, 2003.
OSVALDOVÁ, Barbara, et al. Encyklopedie praktické žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, 2007.
MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha: Karolinum, 1995.
MARŠÍK, Josef. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1999.
Internetové zdroje:
Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu [cit.2011-07-04]:
http://www.bezlepkovadieta.cz/celiakie-celiakalni-sprue/2728-3
Medical Tribune. Tribuna lékařů a zdravotníků [cit.2011-15-04] :
http://www.tribune.cz/clanek/4498
http://www.tribune.cz/clanek/11443
http://www.tribune.cz/clanek/14346
http://www.tribune.cz/clanek/15161%202009
http://www.tribune.cz/clanek/15833-opakovane-anginy-mohou-imitovat-celiakii
http://celiakie.ordinace.biz/lecba.php [cit.2011-07-04]
