Historie a perspektivy těžby ropy na jižní Moravě

1. Úvod a cíl práce
Rozhlasové pořady věnující se vědecké tematice mají v České republice svou tradici ve veřejnoprávním médiu, kterým je Český rozhlas. V současnosti má Český rozhlas osm celoplošných stanic, na popularizaci vědy se zaměřuje především digitální a internetová stanice ČRo Leonardo. Pořady o vědě se objevují i na dalších stanicích. Vědeckým tématům se mohou věnovat i pořady, které jsou vymezeny žánrově, nikoliv však tematicky.
Současné vědecké pořady Českého rozhlasu mají široký záběr, zabývají se problematikou všech vědních oborů, a to v domácím i zahraničním kontextu. Přesto se stále nabízí prostor pro zpracování zajímavých témat. Jednou z oblastí, o které zatím mnoho příspěvků v rozhlase nezaznělo, je těžba ropy na území České republiky. Prvotní motivací pro zpracování příspěvku z této oblasti byla její spjatost s regionem mého bydliště. Jako předmět svého zájmu jsem si tak vymezila téma: Historie a perspektivy těžby ropy na jižní Moravě. Projekt má posluchače seznámit s téměř stoletou tradicí těžby významné suroviny a nastiňuje možnosti dalšího vývoje. Cílem projektu je natočit příspěvek, který by se dokázal uplatnit v některém z vědeckých pořadů Českého rozhlasu.
Před vypracováním projektu je potřeba vymezit si charakter příspěvku, tzn. určit, na které stanici, popř. ve kterém konkrétním pořadu by mohl příspěvek zaznít, znát modelový profil posluchače, pro kterého je pořad vědeckého charakteru určen, stanovit si cíle a metodiku zpracování.
Při zpracování projektu využiji útvarů doporučených katedrou, a to reportáže, rozhovoru a ankety. Reportáž chci zaměřit na historii těžby, rozhovor by tak byl věnován druhé tematické části, tedy perspektivám těžby ropy. Anketa by měla vhodně navazovat na dva předchozí útvary a doplňovat je. Stopáž se taktéž podřídí požadavkům a doporučením katedry.


2. Vědecké pořady v rozhlase
Pořady zaměřené na vědu a přírodu se objevují prakticky jen na stanicích Českého rozhlasu, který tak naplňuje požadavky veřejnoprávní služby. Vědeckému poznávání věnuje Český rozhlas dokonce jednu z digitálních stanic, a to Český rozhlas Leonardo. „Český rozhlas Leonardo je internetová a digitální stanice zaměřená na popularizaci vědy, techniky, přírody, historie a medicíny.“  Takto se na svých webových stránkách prezentuje stanice Českého rozhlasu, jejíž motto zní „Věda bez šifer.“ Český rozhlas Leonardo má patnáct stálých pořadů, které jsou v programu mnohokrát reprízovány. Posluchačům, kteří tak nejsou vázaní na jeden vysílací čas v týdnu, stanice přináší jistý časový komfort. O něco později se zaměříme na některé pořady ČRo Leonardo, ve kterých by bylo možno uplatnit příspěvek, který je cílem projektu.
Vědě  a přírodě se však věnují i pořady na jiných stanicích Českého rozhhlasu. Vědou se zabývá pořad Hovory o vědě, který je vysílán na Českém rozhlasu 6. Je to magazín, který „mapuje aktuální události, nejnovější domácí i zahraniční objevy a trendy v oblasti vědy, zdravotnictví a dalších oborů lidské činnosti.“  Magazín Planetárium, který se nevěnuje pouze astronomii, ale i dalším vědeckým oblastem, např. archeologii, geologii ad., vysílá hned několik rozhlasových stanic, např. ČRo Sever, ČRo Leonardo, ČRo Olomouc a další. Do konce ledna 2011 vysílal Český rozhlas Praha 2 pořad Periskop, „týdeník o dobrodružství poznávání pro malé i velké.“  V současnosti je možné poslechnout si jednotlivé díly v audioarchivu Českého rozhlasu.
Některé z vědeckých pořadů jsou vyprofilované ještě úžeji. Ekologickými tématy se zabývá pořad Zeměžluč na Českém rozhlase 6, na člověka a jeho zdraví se zaměřuje pořad Ženšen na Českém rozhlasu Leonardo. Výše uvedený výčet jistě nevyčerpává všechny vědecké pořady, vědou či přírodou se mohou zabývat například i tematické vstupy ve vysílání Českého rozhlasu 1 nebo i ve vysílání regionálních stanic. Na ČRo 1 se například v předchozích letech vysílal pořad Vaše téma, který zpracovával všechna možná témata, která posluchači rozhlasu navrhli, včetně témat zabývajících se vědou či přírodou. 

3. Uplatnění projektu ve vědeckých pořadech Českého rozhlasu
Před samotnou realizací projektu je důležité si stanovit, ve kterém pořadu by příspěvek mohl zaznít. Příspěvěk se musí přizpůsobit charakteru tohoto pořadu, mimo jiné je nutné mít na paměti modelový profil posluchače, kterému je příspěvek určen. Poté je možno rozpracovat jednotlivé body natáčení.
Mnoho vědeckých pořadů má, jak již bylo řečeno, Český rozhlas Leonardo. Pořady, ve kterých by se dal projekt uplatnit, jsou pořady Natura a Meteor, protože se oba věnují přírodovědným tématům a tato témata zpracovávají jako reportáže i rozhovory. V těchto pořadech schází pouze žánr ankety.
Pořad Natura se prezentuje jako přírodovědný magazín, který je „ostrovem, chcete-li, hájemstvím živé i neživé přírody a lidí, kteří nám ji budou z mnoha rozdílných pohledů přibližovat.“  Pořad se chce zabývat problémy a současným dění ve vědě a výzkumu a slibuje reportáže a rozhovory s kapacitami z oblasti přírodovědy.   Hlavním vysílacím dnem je čtvrtek v 9:00, reprízy pořadu však běží celý týden v různé časy s výjimkou soboty. Druhý pořad Meteor je populárně vědecký magazín, který kromě ČRo Leonardo vysílá i ČRo 2 Praha. „Každý týden přináší příspěvky o pokroku vědeckého poznání v přírodovědných oborech i o problémech využití vědy a techniky v současné civilizaci.“
Mimo stanici Leonardo by pořad mohl nalézt uplatnění např. v pořadu Českého rozhlasu 6 Hovory o vědě. Charakteristika Hovorů o vědě byla zmíněna již v předchozí kapitole. Projekt by se mohl uplatnit i v pořadu Periskop, který však již Český rozhlas nevysílá.
Profil posluchače vychází z charakteru výše zmíněných pořadů. Pouze v popisu pořadu Meteor je zmíněno, pro jakou věkovou skupinu je určen -„Meteor je určen všem věkovým kategoriím - od starších školáků po lidi seniorského věku.“  Domnívám se však, že vědecké pořady nebude věková skupina školáků příliš poslouchat, je tak možno vymezit si posluchačskou skupinu od vyššího věku (minimálně od 25 let výše). Čas pořadů je nastaven tak, že si jej mohou poslechnout všechny věkové skupiny – v případě pořadu Natura i Meteor je dokonce možnost vybrat si libovolný čas reprízy.
Předpokládaná stopáž projektu je přibližně 12 minut, vychází, jak už bylo naznačeno, z požadavků katedry, která je „editorem“ projektu. Na tomto místě je však nutno podotknout, že tato stopáž neodpovídá současným vysílaným formátům. Pořad Natura je poskládán z několika příspěvků, které mají stopáž přibližně kolem 7 minut a obvykle jsou pouze jedním útvarem – rozhovorem či reportáží. Schéma vysílání pořadu Meteor je velice podobné. Pořad Hovory o vědě se věnuje jedinému tématu v celé své půlhodině. Navíc je potřeba brát v úvahu, že se věnuje pouze aktualitám, natočená část o muzeu by tak nemusela zcela korespondovat s profilací tohoto pořadu. Ankety se ani v jednom ze jmenovaných pořadů nevyskytují.

4. Těžba ropy na jižní Moravě  a zdroje informací
Těžba černého zlata v oblasti Vídeňské pánve má již téměř stoletou tradici. Během 97 let bylo objeveno mnoho drobnějších ložisek, která se v oblasti jižní Moravy nachází na Hodonínsku, Břeclavsku a Kyjovsku a zasahují až k Bučovicím a Kroměříži. Některá z těchto ložisek již byla dotěžena, některá jsou uzavírána a jiná ještě nebyla dosud objevena.  S těžbou ropy souvisí i těžba zemního plynu, o které by však mohl být natočen celý samostatný projekt. Kromě ložisek plynu, která se nachází nad ložisky ropy, jsou totiž pro celou Českou republiku významné zásobníky plynu, ze kterých by Česká republika v zimě mohla čerpat plyn až několik týdnů.
Mnoho informací o těžbě ropy je možné získat v Muzeu naftového dobývání a geologie v Hodoníně, které bylo založeno občanským sdružením a které je jediné svého druhu ve střední Evropě. Muzeum se nezabývá pouze historií těžby, ale návštěvníkům poskytuje i informace o technických aspektech těžby a také informace geologického charakteru, tedy například jak vlastně takové ložisko ropy v podzemí vypadá. Dalším zdrojem informací o ropě je Česká geologická služba, jejíž hlavní sídlo je v Praze, pobočky má však na několika místech republiky, a to v Brně, Jeseníku a Lužné u Rakovníka. Česká geologická služba (dříve Český geologický ústav) z pověření Ministerstva životního prostředí vykonává státní geologickou službu v České republice a jejím „posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR.“  Další informace je možno získat v Ústavu technologie ropy a alternativních paliv Vysoké školy chemicko-technologické. Tento Ústav má i svoje vlastní internetové stránky www.petroleum.cz, které informují  laickou i odbornou veřejnost. Některé informace je možno zjistit i na webových stránkách Moravských naftových dolů, www.mnd.cz, které jsou největší těžařskou společností v České republice.

5. Zdůvodnění volby tématu
Volba tématu vycházela z vědecké specializace, kterou byl řízen již primární výběr tematických možností zpracování projektu. Dalším významným aspektem volby tématu je jeho spjatost s mým bydlištěm. Pocházím z Hodonína na jihu Moravy, mám tak příležitost stále potkávat těžební přístroje, které jsou rozestaveny i po okolních polích. Výjimkou není zahlédnout vrtnou soupravou hledající nová ložiska. Právě v Hodoníně bylo navíc založeno již zmíněné unikátní Muzeum naftového dobývání a geologie.
Dalším podnětem pro zpracování je významnost těžby ropy nejen pro tento region, ale vůbec pro celou Českou republiku. Ropa je dnes strategickou surovinou a Česká republika se řadí na šesté místo na světě v produkci těžby ropy. Samozřejmě toto pořadí je dáno dlouholetou tradicí, zdejší těžba totiž pokrývá minimum spotřeby ropy v České republice. Jihomoravská ropa je ale vysoce kvalitní a používá se ke speciálním účelům. Většina z výše řečených informací je zpracována v samotné realizaci projektu.
Vymezené téma je podle mého názoru dobrým uvedením do široké problematiky. Nabízí posluchači odpovědi na otázky týkající se vývoje těžby ropy na tomto území. Zdejší téměř stoletá tradice těžby nabízí prostor k širokému zpracování. Výhodou je, že na takto postavený  projekt by bylo možno navázat dalšími příspěvky, věnujícími se tématice těžby ropy. Mohou se dále zaměřit např. na technologii těžby, na Moravské naftové doly a další těžařské společnosti, na těžbu plynu, velmi zajímavé by bylo také porovnání těžby ropy u nás a v Americe nebo v jiné ropné oblasti.

6. Zdroje a stav problematiky
Problematice těžby ropy na jižní Moravě se již věnovaly některé pořady na Českém rozhlasu. Kromě tematicky zaměřených pořadů se těžby v České republice dotýkají například backgroundy pořadů věnujících se problémům zahraniční těžby, o aktualitách z této oblasti se můžeme dovídat v rámci klasického zpravodajství.
Ropou se zabýval například Český rozhlas 1 Radiožurnál v pořadu Vaše téma, který byl zrušen v prosinci roku 2007. Český rozhlas tento pořad charakterizoval takto: „Každý den vybíráme z našeho záznamníku jeden konkrétní dotaz či námět, každý den se zabýváme jedním tématem, které pálí vás, naše posluchače.“  Jedním z témat se 16.1. 2007 stala právě ropa a především její putování ropovody do České republiky. Šest příspěvků vysílaných v rozmezí jedné hodiny, a to od 10:15 do 17:15, přinášelo názory odborníků na dané téma, doplněné vstupy moderátorů. Koláž komentářů a rozhovorů přinášela pohledy na aspekty technické, ekonomické, a další. Příspěvky měly stopáž od 2m 50s do 3m 30s.
Dalším příkladem pořadu, který se věnoval ropě na jižní Moravě, může být pořad Natura na stanici Český rozhlas Leonardo. Pořad je jiného charakteru než Vaše téma. Ponejprv je tematicky vymezen jako pořad popularizující vědu, dále je odlišné i zpracování. 26. 1. 2006 se v jeho rámci vysílal příspěvek soustředící se na ropná ložiska. Příspěvěk opět obsahoval komentáře moderátorek a vyjádření odborníků na dané téma. Odbornost však byla vyšší. Stopáž byla přibližně osm minut.
Projekt navazuje na tyto pořady v tom smyslu, že se snaží neopakovat a chce přinést nový pohled na těžbu ropy. Jeho cílem není shrnovat již řečené a známé, ale zpracovat téma, které může obohatit posluchače o nové poznatky. Vysílané pořady slouží pouze jako inspirace možného zpracování projektu.

7. Předběžný plán zpracování projektu
Převážná část projektu se bude natáčet v měsíci březnu, přičemž je pravděpodobné, že další komentáře a mezivstupy dotočené „ze studia“ mohou vzniknout později. Reportáž se soustředí na historii těžby ropy na jižní Moravě a její natáčení bude probíhat v prostorách hodonínského Muzea naftového dobývání a geologie. Po předchozí domluvě mě muzeem provede jeden ze zakladatelů muzea, Stanislav Benada. V plánu je projít si všechny sály, které se v muzeu nachází, přičemž bych se zaměřila na sál historie. Prohlídka dalších sálů však posluchači pomůže vytvořit si představu o prostorách muzea a v technickém sále se navíc nacházejí některé pohyblivé exponáty, které mohou reportáž oživit. Muzeum vystavuje některé ze svých exponátů i ve venkovních prostorách. Je tak ideální natáčet část reportáže před muzeem, zde však záleží do jisté míry na počasí, ovšem s ohledem na poměrně velkorysý časový plán je tu i možnost přijít exteriéry dotáčet později.
Rozhovor má vzniknout na České geologické službě s expertkou na naftovou geologii paní Vlastimilou Dvořákovou. Rozhovor bude zaměřen především na perspektivy těžby ropy, některé z otázek se však dotknou i „moderního“ tématu, ekologie těžby. Na téma ekologie těžby by pak měla navázat anketa mezi lidmi v ulicích Hodonína a anketní otázka se jich ptá na to, zda si myslí, že těžba ropy ohrožuje životní prostředí. Je tak možno porovnat názor lidí, kteří mají často těžební přístroje v blízkosti svých domů, zdrojů pitné vody, blízko polí a zahrad, a expertky v dané oblasti, paní Dvořákové.

8. Zpracování projektu v terénu
Výsledné zpracování projektu se do značné míry drželo plánu. Natáčení tří hlavní částí projektu proběhlo v časovém horizontu od začátku března do začátku dubna. V první fázi jsem navštívila Muzeum naftového dobývání a geologie. Pro nepřízeň počasí nemohl být natočen zvuk z exteriérů, po domluvě jsem však přišla chybějící část dotočit a během této druhé návštěvy vznikla i převážná část ankety s návštěvníky muzea. Kromě této drobné odchylky však rozhovor i potřebná druhá část ankety (rozsah natočené ankety v muzeu nebyl dostačující) proběhly podle plánu.
Následující komentáře jsou natáčeny v průběhu několika týdnů, postupně podle potřeb a dolaďování projektu. Tyto komentáře, resp. mezivstupy, mají za cíl stmelit jednotlivé části projektu a jsou tak jeho neméně významnou jednotící částí.

9. Tematické zpracování
V rámci rozhlasové tvorby je vhodné začínat tzv. měkkým začátkem. Posluchač rozhlasu se totiž nejprve potřebuje koncentrovat. Zároveň by však začátek pořadu/příspěvku měl posluchače zaujmout a přesvědčit jej tak, aby si pořad/příspěvek poslechl celý. Těmito obecnými pravidly se snaží řídit i zpracovávaný projekt. Jako úvod byl zvolen příběh prvního objevitele ropy, jedná se tak o úvod dramatický. 
Původní záměr postupovat chronologicky od historie zpracované reportáží, přes perspektivy po ekologickou anketu ustoupil jinému pořadí, které může připomínat kolážové zpracování, přičemž hlavní linií, která je nití, jež prolíná celým příspěvkem, je úvodní příběh Jana Medléna.
Po úvodu následuje rozhovor s paní Dvořákovou o perspektivách těžby, protože je z celkového pohledu nejzajímavější a přináší posluchači nejvíce aktuálních informací. Na něj poté navazuje reportáž z muzea, v jejímž začátku se může posluchač dozvědět, jak dopadl nedopovězený úvodní příběh Jana Medléna. Na závěr projektu je umístěna anketa. Jednotlivé části na sebe navazují vhodnými mezivstupy, které ukončují jeden příspěvek a uvádí posluchače do kontextu příspěvku následujícího.
Při zpracování projektu byla použita i hudba. Objevuje se na začátku a na konci příspěvku, uprostřed je jí užito k oddělení jednotlivých tematických pasáží. Hudba byla vybírána především s ohledem na vyprofilovaný typ posluchače. Konečný výběr částečně může připomínat hudbu v pořadech na Českém rozhlase, pro nějž je příspěvek určen.

10. Technické zpracování – střih
Pro natočení všech tří částí projektu a pro pozdější dotočení komentářů jsem si půjčovala diktafon i mikrofon na katedře žurnalistiky. Ve většině případů jsem natáčela s diktafonem Olympus WS-450 S a dynamickým mikrofonem SEKAKU Promicrofon 14 L. Projekt jsem stříhala v profesionálním programu Sony Sound Forge, tento program totiž nabízí mnoho zajímavých možností, jak pracovat se zvukem.
Nejprve bylo potřeba získat z poměrně velkého množství natočeného zvuku materiál, který poté bylo možno dále zpracovávat. Jednotlivě jsem zpracovávala reportáž, rozhovor i anketu. Protože všechny tři útvary vznikaly v různých prostředích, musela jsem sjednotit hlasitost zvuku. Hlasitost byla upravována i u některých dílčích zvukových stop, nejčastěji bylo potřeba vyrovnat hladinu hlasitosti v reportáži, kde v různých místnostech kolísala.
Dalším krokem bylo seřazení jednotlivých pasáží podle určeného pořadí – rozhovor, reportáž, anketa – a komentářů k těmto pasážím. Následoval finální střih do čisté zvukové podoby tak, aby nebyly znát přechody a střihy ve větách, byly odstraněny rušivé zvuky i tzv. lupance, které nejčastěji vznikají na předělu střihu, pokud se nepoužije funkce „fade“. Posledním z důležitých kroků před konečnou kontrolou střihů byl podkres příspěvku hudbou. Jak již bylo zmíněno, hudba se objevila na začátku, na konci a na třech tematických předělech uprostřed příspěvku.

11. Finální stopáže
Konečná stopáž reportáže má 5 min a 11 s. Stopáž celkového natočeného materiálu z muzea je 28 min a 49 s (+ 46 min 28 s). Je to poměrně velké množství zvukového materiálu, vychází totiž nejen z reportáže, ale započítává také materiál natočený v průběhu jedné z běžných prohlídek muzea se skupinou lidí. Z této druhé části byl v projektu použit jen úsek o bublající ropě. Jedním z problémů, který bylo potřeba v muzeu vyřešit, bylo poměrně malé množství zvuků, které jeho prostory poskytovaly. Bylo je tedy nutné nahradit podrobnějším komentářem, popisujícím prostředí muzea a některé exponáty. Při výsledném zpracování bylo však potřeba některé komentáře dotočit, což samozřejmě není pro projekt dobré, protože reportáž má celá vzniknout na místě natáčení. Tento nedostatek jsem se pokoušela spravit alespoň během stříhání reportáže, kdy jsem dotočený zvuk podbarvila zvukem prostředí, ve kterém vznikala původní reportáž.
Finální stopáž rozhovoru činí 3 min 36 s. Stopáž celého natočeného  materiálu je 16 min 53 s, čas hrubého zvukového materiálu je tak v tomto případě přiměřenější sestříhanému výsledku. Rozhovor proběhl a byl sestříhán bez potíží. Jedná se podle mého názoru o nejvydařenější část celého projektu jak svou zajímavostí a aktuálností, tak vydařeným průběhem a bezproblémovým stříháním. Proto byl rozhovor umístěn hned na začátek celého příspěvku po úvodním slovu.
Poslední část, anketa, má ve své konečné verzi 1 min 31 s, celkový natočený materiál má  2 min 55 s.  Anketa probíhala na dvou místech, a to s návštěvníky muzea a lidmi v ulicích Hodonína.
Celková stopáž projektu včetně úvodu, závěru a mezivstupů má 13 minut 26 sekund. Celkový natočený materiál má více než požadovanou desetinásobnou stopáž. Více natočeného materiálu poskytovalo příležitost vybrat pro posluchače to nejzajímavější co v rozhovoru a reportáži zaznělo.

12. Závěr
Cílem práce, který jsem si na začátku vytyčila, bylo natočit projekt, který by bylo možno použít v některém z vědeckých pořadů Českého rozhlasu. Cíle bylo dosaženo v tom smyslu, že vznikl ucelený projekt, který pomocí předem daných útvarů reflektuje vymezené téma. Posluchač se dozví jak o nejstarší historii těžby ropy na jižní Moravě, tak o jejích perspektivách. Přesto by se v současných pořadech Českého rozhlasu zabývajících se vědou a přírodou nemohl projekt odvysílat v celém svém rozsahu.
Problematická je, jak jsem již upozornila, stopáž předem stanovená katedrou. Příspěvky, které se v současnosti objevují  v pořadu Natura nebo Meteor, jsou kratší (asi 7 minut). Naopak pořad Hovory o vědě se v celé půlhodině věnuje jedinému tématu. Pokud bych chtěla svůj příspěvek nějakým způsobem v současnosti uplatnit, bylo by potřeba provést změny podle toho, ve kterém z pořadů by měl zaznít. Pokud by se měl tento příspěvek vysílat v některém z pořadů Českého rozhlasu Leonardo, bylo by jej potřeba výrazně zkrátit a s největší pravděpodobností by zazněla buď pouze část o historii, nebo jen část o perspektivách těžby. Druhou variantou je sestříhat projekt na dvojnásobnou stopáž. Mohl by tak vzniknout samostatný půlhodinový díl do pořadu Hovory o vědě.
Na projekt by bylo možno navázat dalšími tematickými příspěvky. Během natáčení jsem získala mnoho zajímavých podnětů, které je možno dále zpracovat. O zaměření dalších příspěvků jsem hovořila již v kapitole „Zdůvodnění volby tématu“. Série tematických příspěvků věnujících se ropě by se podle mého názoru mohla na Českém rozhlase uplatnit.

Zdroje:
Jílek, V.: Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc : UP v Olomouci 2009.
http://www.rozhlas.cz/leonardo/ostanici
http://www.rozhlas.cz/leonardo/porady
http://www.rozhlas.cz/leonardo/natura
http://www.rozhlas.cz/meteor/oporadu
http://www.rozhlas.cz/cro6/porady/_porad/1622
http://www.rozhlas.cz/praha/porady/_porad/400
http://www.petroleum.cz/
http://www.mnd.cz
http://www.geology.cz/extranet/onas
http://mng.webz.cz/
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/porady/_zprava/16584
http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=356633&drm=