čt., 26. duben 2018 12:46

Potok v ulici Za Kajetánkou – Starostlivá městská část nebo zásadní omezení obyvatel?

Tisk

Samostatný projekt - politická specializace/rozhlasová žurnalistika

Tento dokument slouží k objasnění záměru mé závěrečné práce, kterou je samostatný projekt s názvem „Potok v ulici Za Kajetánkou – Starostlivá městská část nebo zásadní omezení obyvatel?“ Jedná se o samostatný projekt v audioformě, ve kterém jsem prezentovala dovednosti, které jsem získala během studia mnou zvolených specializací, a to rozhlasové a politické.

1) CÍL PRÁCE: Hlavním záměrem mého projektu bylo poukázat na problematické provedení přestavby potoka Brusnice, který byl do té doby veden na podobném území, ale v podzemí. Potrubí, kterým potok dříve protékal bylo v havarijním stavu a jeho rekonstrukce byla v podstatě nerealizovatelná. Proto se vedení městské části Prahy 6 rozhodlo pro jeho revitalizaci čili vyvedení potoku zpět na povrch. Projekt jsem pojala z politického hlediska, chtěla jsem zjistit, jak se k současnému stavu a jeho předělávce staví městská část a jak obyvatelé, kterých se změny přímo dotýkají. Vedle toho jsem do projektu chtěla zahrnout i jednotlivé příběhy místních a jejich zpovědi týkající se komplikací, které jim dennodenně přestavěný potok způsobuje. Krom toho jsem chtěla získat i pohled nezávislého odborníka, který neměl s projektem nic společného a specializuje se na vodní toky a jejich přestavby. Projekt by měl odhalit, jak se vedení Prahy staví k problematice vodních toků, v tomto případě konkrétně k potoku Brusnice a jak reaguje na připomínky obyvatel nejbližšího okolím kterým přestavba každý den komplikuje život. 2) ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU: Volba tématu pro mě ze začátku byla obtížná, právě díky sloučení dvou specializací, rozhlasové a politické, jelikož jsem nemohla přijít na téma, které by obě specializace vhodně kombinovalo. Rozhodnutí o volbě tématu nakonec přišlo náhodou, když si má blízká kamarádka Aneta stěžovala na přestavbu potoka, která probíhá v ulici Patočkova, ve které bydlí. Jelikož bydlíme ve stejné městské části Prahy a vedení Prahy 6 bylo k obyvatelům vždy velmi vstřícné, problém mě přirozeně zaujal. Když jsem se vypravila na místo, kudy měl potok téct, přišlo mi řešení, které vedení města zvolilo poněkud nevhodné a zajímalo mě, proč k realizaci tohoto plánu vlastně došlo.
Ulice Za Kajetánkou, ve které má kamarádka bydlí je slepá ulička s rodinnými domy na jedné straně, a s úzkým parkem, který ji odděluje od frekventované silnice na straně druhé. Jako jedna z mála ulic v okolí není označena modrými parkovacími zónami, které jsou teď v Praze prakticky všude, a to právě díky tomu, že se jedná o slepou a úzkou silnici. Před domy v celé ulici tedy parkují auta z širokého okolí a obyvatelé mají často problém vyjet autem z vlastního domu. Když jsem poprvé dorazila na místo, byla přestavba ještě v plném proudu, a přímo před kamarádčiným domem byla navršena tří metrová hromada hlíny, která jim v podstatě znemožňovala vyjet autem. Na potok jsem se pak v průběhu zpracování projektu jela podívat ještě několikrát, naposled během dubna, kdy měla přestavba být dávno dokončena. Její průběh byl naplánován na červen až září 2017, přesto jsem u potoka v dubnu 2018 ještě potkala pracovníky, kteří stále prováděli úpravy.
Potok je 4,5 km dlouhý a má několik počátečních pramenů, ten hlavní ale vytéká z rybníka Malá Markéta. Potok pokračuje parkem a teče skrz pozemek základní a mateřské školy J.A. Komenského, kde paní ředitelka po dohodě s městem nechala vybudovat brouzdaliště a tůň. Potok pak z jejich pozemku teče pod lávkou a pokračuje dolů do hájku vedle ulice Za Kajetánkou, která je souběžná s ulicí Patočkova, kterou denně projíždí několik desítek tisíc aut. Průtok Brusnice je poměrně malý, do 1 l/s, při měření v roce 1999 dosáhl 0,2 l/s. Kvalita vody se pravidelně nesleduje. Kvůli přestavbě potoka muselo být vykáceno 18 stromů a všichni obyvatelé ulice Za Kajetánkou kvůli tomu přišli o přírodní protihlukovou bariéru. Převážně se sice jednalo o poškozené stromy s nízkou sadovnickou hodnotou, a navíc byla obyvatelům přislíbena výsadba nových, která ale probíhala během léta, kdy vysoké teploty mladé stromy poničily a téměř žádné nepřežily.
Koryto potoka bylo podle vedení Prahy navrženo tak, aby mělo co nejpřirozenější charakter. Rozhodli se pro nepříliš hlubokou strouhu s jílovitým nepropustným dnem vysypaným štěrkem a zpevněným kameny. Podle města měl realizací této stavby vzniknout významný krajinný prvek, který bude mít pozitivní vliv na okolní prostředí.
Jejich záměr ovšem příliš nekoresponduje se současným stavem a názorem místních obyvatel, kteří jsou s přestavbou potoka nespokojeni. Abych se sama o problematice revitalizace dozvěděla více, rozhodla jsem se dát jim prostor a zmapovat jejich výhrady, s kterými jsem následně konfrontovala projektanta Brusnice. 3) ZDROJE/STAV PROBLEMATIKY: O přestavbě potoka Brusnice informovaly převážně portály zaměřující se na vodu a většina z nich buď přímo nebo nepřímo podléhala Praze. Dále o přestavbě psaly některé bulvární deníky, jako například blesk.cz. Také jsem dohledala jeden článek v MF Dnes a také jeden na portálu nase-voda.cz, který se jako jediný v tuzemském prostředí souhrnně věnuje vodě a jejímu přínosu pro naši krajinu. Díky tomu jsem oslovila jeho šéfredaktora, Petra Havla, který mi poskytl svůj odborný názor na problematiku. Jeho obsáhlý výklad mi dal základní informace o současném stavu vody v hlavním městě a díky své odbornosti mi pomohl nastudovat velkou část této problematiky, která byla nutná k pochopení souvislostí mezi vodou a krajinou a celkově vlivu vodních toků na náš život ve městech. Přestože tedy přestavba Brusnice získala poměrně velkou pozornost, nikdo se problematice nevěnoval z politického hlediska tak, jak jsem se rozhodla já. Ve svém projektu jsem tedy čerpala převážně z informací ze zmíněných článků a z odborného poradenství Petra Havla.
Podobná akce probíhala v roce 2015, v Řepích, kde se po několika desítkách let vrátil Řepský potok na povrch terénu. Jeho přestavba byla ještě o něco komplikovanější než přestavba Brusnice, a to hlavně díky Pražskému okruhu, při jehož stavbě se Řepský potok zapomněl zahrnout do plánování. Řešení se nalezlo až v roce 2006 ale potok byl přesto dokončen až v roce 2014. Při realizaci byly také problémy s majetkovým vyvlastněním a výstavba samotného koryta byla velice náročná. Při výkopech se objevily zbytky stavebnin a koryto potoka muselo být od těchto zbytků vytěženo, aby bylo následně znovu zasypáno. Teprve poté bylo přikročeno k hloubení potoka, jehož dno bylo zasypáno štěrkem. Podél potoka bylo v horní části vybudováno několik malých tůněk a otevřené koryto potoka je osázeno stromy a mokřadní vegetací. Když tedy srovnávám tyto dva projekty, projekt Brusnice trval kratší čas a jeho realizace nebyla tak náročná. Co se týče vlivu na obyvatele, srovnává se poměrně těžko, protože oba projekty jsou rozdílné a ovlivnily své okolí jinak.
4) IDEOVÝ PLÁN: V mém závěrečném projektu chci nezaujatým pohledem prezentovat problematiku přestavby potoka Brusnice, postoj města a místních obyvatel. Pro svůj projekt jsem zvolila kombinaci rozhovorů a reportáže, přičemž rozhovory jsou pro můj projekt klíčové, protože právě z nich jsem poskládala dějovou linku celého příběhu. Díky nim přibližuji posluchačům osudy místních a názor reprezentanta městské části. Během realizace jsem se snažila vylepšit i svůj hlasový projev a techniku stříhání, aby výsledný zvuk působil celistvě. Prvků reportáže využívám hlavně k přiblížení prostředí, ve kterém se nacházím a předat tak posluchači co nejpřesnější představu okolí, zejména když sleduji tok potoka od areálu školy do výše zmiňované ulice Patočkova. Můj projekt nelze jednoznačně rozdělit do tematických částí, jelikož se účastníci a témata vzájemně prolínají a navazují na sebe, čímž tvoří progresivní dějovou linku.

5) POSTUP PRÁCE + ZDŮVODNĚNÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ
Projekt jsem sledovala od konce roku 2017, kdy jsem se o něm poprvé dozvěděla a postupně jsem sbírala informace o jeho realizaci a sledovala její vývoj. Dějovou linku jsem postavila zejména na postavě Hany Křemenové, jedné z obyvatelek ulice Patočkova, která je jednou z nejhlavnějších odpůrkyň přestavby potoka. Další postavy, které jsem během realizace projektu potkala nebo které mě na tento nápad přivedly jen dokreslují celkové rozčarování obyvatel ze současného stavu jejich okolí. Všichni respondenti mi poskytli zajímavý náhled do svých životů, které jsou nyní přestavbou potoka ovlivněny. Jejich odpovědi byly někdy až příliš obsáhlé, zejména se to týká odborníka na vodní toky, Petra Havla, díky kterému jsem sice měla lepší přehled o vodních tocích, ale také více než půl hodinový materiál, který byl převážně monologický, navíc nahraný na místě, kde jsem špatně odhadla hlasitost okolních ruchů, což z něj činí nejhůře poslouchatelnou část projektu. S vedoucí projektu Ing. Radoslavou Kvasničkovou jsme proto dohodly, využít jeho monologu co nejméně a raději dát prostor ostatním respondentům. Nejlepší ukázkou je dle mého názoru nefalšované nadšení dětí, kteří se těší na léto a na tůň, kterou budou v areálu školy mít v kontrastu s nespokojeností Anety Spilkové, které mělké koryto s přispěním vydatných dešťů vytopilo garáž. Dalším materiálem, který mou práci posunul tím správným směrem bylo vyjádření paní ředitelky, která mi přiblížila výhody, které v projektu vidí a byla jsem ráda, že mám pozitivního dospělého respondenta, kterého se přestavba také dotkla a vidí v něm plusy. Nejtěžším úkolem pro mě bylo, jak mi dopředu vedoucí mého projektu avizovala, sehnat vyjádření někoho z vedení města. Napsala jsem nespočet emailů a učinila několik telefonátů, přesto jediný, kdo nakonec dal souhlas s rozhovorem byl projektant Brusnice, Ing. Jiří Karnecki. Za jeho osobu a odpovědi jsem nakonec byla velice vděčná, jelikož mi ukázal jiný pohled na problematiku vodních toků z pozice někoho, kdo podobné revitalizace plánuje a realizuje již několik let. Při nahrávání jsem se prostředí snažila vhodně přizpůsobit každému respondentovi. Většina nahrávek s místními obyvateli tedy probíhala venku, abych posluchači autenticky přiblížila prostředí, ve kterém respondenti žijí. Projektanta jsem nahrávala v jeho kanceláři, stejně jako paní ředitelku. U dětí jsem jako nejvhodnější prostředí zvolila přímo okolí tůňky. Jako podkres jsem zvolila hudbu, která dle mého názoru vhodně dokresluje prostředí a je pro mě snadné si v ní představit zvuk zurčící vody. Samotnou nahrávku zurčení Brusnice jsem se pokoušela nahrát, ale díky slabému průtoku vody a absenci kamenů ve vodě se mi to nepodařilo. Usoudila jsem, že hudební podkres není nutný na všech místech mé reportáže a během realizace jsem používala velké množství funkce fade, která má za úkol hudbu přirozeně „vyjet“ nahoru nebo naopak přirozeně snížit její hlasitost na minimum, dokud zcela neodezní. Při střihu jsem dávala pozor, abych výpovědi neupravovala příliš, snažila jsem se ale odstranit hezitační zvuky, zbytečně dlouhé pauzy a přeřeky, které by rušily výsledné vyznění projektu. V některých případech nebylo možné tyto drobné nedostatky odstranit, aniž bych narušila přirozenost projevu respondentů, takže v těchto případech jsem je ponechala na místě. 6) SEBEHODNOCENÍ: Závěrečný samostatný projekt jsem vypracovala svědomitě a samostatně, pod vedením Ing. Radoslavy Kvasničkové. Myslím, že cíle práce, které jsem si na začátku vytyčila se mi povedlo splnit, představila jsem posluchači jednotlivé příběhy obyvatel i postoj experta a projektanta Brusnice a spojila celý projekt jednou dějovou linkou. Má práce není bez chyby, nejvíce mi vadí špatně nahraný zvuk, u již zmiňovaného experta na vodní toky Petra Havla a rušivé prostředí, ve kterém jsem se rozhodla nahrávku uskutečnit. Těžkou část pro mě tvořil i výběr materiálu, který do projektu zařadit, protože po nahrání všech respondentů jsem ho měla přespříliš, proto je výsledná stopáž trochu delší než požadovaná, ale mám za to, že kdybych některé další pasáže vyřadila, ubralo by to projektu na smysluplnosti. Věřím, že i přes zmiňované a některé další nedostatky je můj závěrečný projekt kvalitní a splňuje veškeré cíle a požadavky, které jsem si vytyčila a je pro posluchače dostatečně zajímavý. 7) ZDROJE A KONKURENČNÍ PROJEKTY

Konkurenční projekty: https://is.muni.cz/th/423821/prif_b/BP_Stela_Paterova.pdf
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/84950/DPTX_2014_1_11310_0_438900_0_160712.pdf?sequence=1

http://slideplayer.cz/slide/2910157/

https://theses.cz/id/fy6rg9/DP_Polvkov_Ppn.pdf

https://theses.cz/id/zof8db/Vladimr_tpn_bakalsk_prce.pdf

https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/65787/F1-BP-2016-Peleska-Oldrich-Studie_revitalizace_Dvorecskeho_potoka.pdf?sequence=1

file:///C:/Users/jirou/Downloads/zaverecna_prace.pdf

http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-toky/repsky-potok/

http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/voda/vodni_toky_vodni_dila_a_vodotece/prazske_potoky/revitalizace_repskeho_potoka_2014.html

Zdroje:

http://www.nase-voda.cz/prazsky-potok-brusnice-se-po-letech-vraci-podzemi-na-povrch/

https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20170823/282046212219933

https://www.fokus-praha.cz/index.php/cz/aktuality/170-budeme-mit-na-zahrade-potok