Ráj kamiónů: Dočkají se někdy Bučovice obchvatu?

Záměr práce:  1) Cíl práce  Cílem rozhlasového projektu “Ráj kamiónů: Dočkají se někdy Bučovice obchvatu?” je ukázka mnou zvolené žurnalistické profilace, a to rozhlasové ve spojení s politickou. Hlavní ideou projektu je pak poukázat na problematickou silnici I/50 vedoucí. Brna do Uherského Hradiště, procházející přímo centrem města Bučovice, kde obyvatelům způsobuje nemálo problémů. Problém v realizaci nové silnice, která by snížila počet automobilů, jež projíždí městem přetrvává několik let.  Cílem mé práce bylo zjistit proč problém ve vybudování nového trasování stále přetrvává a kdo jej stále dokola zastavuje, jak obyvatelé snáší neustálý hluk, smog a nehody a zda se někdy dočkají vytouženého klidu. Avšak nechci na problematiku nahlížet z hlediska profesního-technického: týkajícího se realizace silnice, ale sociologického a politického. Projekt by měl odhalit kdo stojí za neustálým odkládáním vybudování cesty, jak hlučnou silnici snáší obyvatelé a v jaké fázi se její samotná realizace nachází Vybrat si toto téma pro mě nebyl velký oříšek. Protože žiji v Bučovicích. již několik let, nestále slýchám o problému týkající se realizace nové komunikace. 2) Zdůvodnění volby tématu  Hlavním důvodem proč jsem si zvolila právě toto téma je jeho blízkost. Celý život žiji ve městě Bučovice a přesně osmnáct let blízko frekventované cesty o které samotný projekt je. Když jsem byla malá silnici blízko našeho bytového domu jsem tolik nevnímala, ale jak stárla uvědomovala jsem, že počet automobilů stále roste, dům se otřásá a hluk je opravdu silný. Ještě když jsem chodila na základní školu byl jednoho ze žáku srazil kamion a on následně umřel, tato nehoda se stala přímo před naším bytovým domem. Byla to opravdová tragédie a postupem času se blízko našeho bytového komplexu začali objevovat měští strážníci, kteří nás bezpečně převáděli přes cestu. Poté nám byla zaplacena výměna oken na popud hygieny. Nakonec jsme se odstěhovali do rodinného domu nedaleko, ale problém stále přetrvává a zřejmě je mnohem horší.  Protože jako malá jsem nevnímala, co může zapříčinit tyto problémy, nestarala jsem se o to, proč měníme okna nebo petice občanů proti výstavbě přeložky; pouze jsem vnímala, co říkají dospělí. Nakonec situace dospěla do takového bodu, že i v mé dospělosti je silnice v podobném stavu  a pro svou neinformovanost i neinformovanost ostatních obyvatel jsem se rozhodla zjistit více.  Silnice I/50 je hlavní spojnicí mezi Brnem a Uherským Hradištěm a městem tak projede víc než 25 000 automobilů za den. Většina vozidel jsou také kamiony, které způsobují v městě hlukové a smogové problémy.  O nutnosti řešení této komunikace se jednalo již v 60. letech 20. století a od 90. let se již začalo řešit projektování přeložky. Avšak díky tomu, že město Bučovice chtělo na přeložku napojit průmyslovou zónu, byla její realizace odsunuta. Poté co byl na stránkách města zveřejněn zakreslený projekt vzniklo nově registrované občanské sdružení TOP a tím byla realizace v roce 2001 zastavena. Poté se jednalo o vhodnější variantě, která by způsobila změnu trasování silnice. Od roku 2001-2008 se jednalo o územním rozhodnutí na 1. a 2. etapu a o připojení průmyslové zóny. Nakonec byla zvolena 1. etapa, ale proti ní bylo podáno odvolání, 2009 Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutí o umístění stavby zrušil a začalo se jednat o umístění na Stavebním úřadu v Bučovicích. 24. března vznikla petice občanů města Bučovice za změnu územního plánu města Bučovice, která by vedla ke vzniku obchvatu. K petici se připojilo 1262 občanů (Město Bučovice má okolo 6500 obyvatel.). V roce 2009 taktéž vzniklo občanské sdružení TOP, které realizaci té oddalovalo. V roce 2010 požádalo Ředitelství silnic a dálnic (dále jen ŘSD) o posuzování vlivů přeložky na životní prostředí a následně na to krajský úřad žádal o další studie a dokumentace. Několikrát vznikali nové a nové projekty, jejichž realizace se stále oddalovala. Nyní je aktuální varianta “J” - obchvatu.  Bývalá starosta Šárka Šilerová podporovala spíše vybudování přeložky, protože se jí to zdálo jako přístupnější a levnější řešení. Investorem projektu je totiž ŘSD a jak sama říká v mém projektu, ŘSD se nemusí starat o tak malé město. Také by měla finanční podporu z politického klubu ČSSD.  Současný starosta Radovan Válek naopak podporoval vybudování obchvatu, stál za občany. Ačkoliv je obchvat mnohem nákladnější, snažil se s ŘSD nějak dohodnout.  V Bučovicích je cítit atmosféra rozdělení města na dva tábory, kdy jeden stojí za starostou a druhý za bývalou starostkou, avšak zdá se, že spíše na úplné vyřešení problému zanevřeli. 3) Zdroje/stav problematiky  K problému komunikace, která prochází městem Bučovice se věnovalo pár novinářů. Většinou vyšel krátký článek nebo reportáž převážně o nehodách. Nehody se týkaly havárií blízko bydliště pana Pokorného nebo novináři přímo popisovali, kdo mu zase vjel na pozemek apod. Jak problém řešit nebo kdo je za něj zodpovědný nikdo neřešil.  K územní změně většinou vyjde krátké tiskové prohlášení ke kterému je přiložen nákres změny trasování na stránkách města Bučovice. Ředitelství silnic a dálnic se k tématu moc vyjadřovat nechce, což i mě způsobilo problémy v realiaci. Aby porozuměla i nákresům, setkala jsem s Ing. Hankou Hanákovou ze společnosti, která realizuje mosty.  Hlavním zdrojem mé práce bylo ale zmapování problému prostřednictvím spolku TOP Bučovice. Jedná se o spolek občanů, který vznikl na základě nového trasování cesty. Varianta přeložky, kterou řešila bývalá starostka Šárka Šilerová vedla blízko pozemků těchto obyvatel a těm se to nelíbilo. Na základě toho vytvořili registrované občanské sdružení Top, které zabránilo v další realizaci. Žádalo po Ředitelství silnic a dálnic, aby posoudilo stav vlivu na životní prostředí atp., čímž realizaci úplně zastavili. Vytvořili webové své vlastní webové stránky, kde popisují celý vývoj situace v Bučovicích, což mi pomohlo se orientovat v datech a změnách vedení cesty.  Hlavním problémem byla komunikace s ŘSD. Starostové i občané se vyjádřili bez problému, ale s ŘSD bylo opravu těžké se spojit. Poslala jsem jim několik emailů na které nereagovali, několikrát jsem s nimi volal, ale předávali mi další a další čísla. Nechtěli se mnou sejít osobně a nakonec se rozhodli, že mi nahrají audio vyjádření. Poslala jsem jim tedy otázky na které mi prvně poslali písemné vyjádření a já jim měla zpět poslat zvýrazněné odpovědi, které mi nahrají. Nakonec mi je nahrály, ale byly nepoužitelné jelikož hlas zní strojeně a čteně a celkově jsou nic neříkající, moc všeobecné.  Dalším problémem byl střih, Problémem mi dělali přechody mezi zvuky a logického uspořádání zvuků. Protože ve městě žiji celý život o problému něco víc a hlavně po nahrání všech zvuků už jsem je slyšela tolikrát, že jsem se nedokázala úplně vžít do posluchače, který o tom nic neví. Avšak snažila jsem se být neutrální.  4) Ideový plán  V samostatném projektu chci dosáhnout nezaujatého pohledu na problematiku týkající se budování nové silnice v Bučovicích. Chci zapracovat na osobním projevu a na realizaci technického střihu. Během stříhání jsem měla občas problémy s tzv. fadováním a plynulým střihem, ale snažila jsem se, aby celý zvuk působil, co nejvíce plynule. Zvolila jsem kombinaci rozhovorů s mým komentářem, který se snaží posluchači vysvětlit veškerá úskalí problému. 5) Postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod.  Projekt byl realizován v dlouhém časovém úseku, zhruba pěti měsíců a to kvůli prodlužování studia. Jelikož jsem nesplnila všechny podmínky k řádnému ukončení studia, realizaci projektu jsem si posunula do dalšího semestru, proto jsem na něm pracovala přerušovaně.  Celý projekt stojí na ústřední postavě, kterou je pan Jaroslav Pokorný, který bydlí blízko frekventované silnice, jež mu způsobovala neskutečně mnoho problémů. V Bučovicích jej každý zná, jelikož jeden čas se na jeho zahradě střídal jeden kamion za druhým a shodou okolností jeho vnuk, byl můj spolužák ze základní školy. Příběhy pana Pokorného se objevovali v novinách i ve zprávách, proto nebylo možné jej přehlédnout. Práci jsem tedy začala točením s ním. Pan Pokorný mi poskytl mnoho materiálu z jeho života, popsal mi spoustu nehod a fotografií a byl skvělým hlavním respondentem.  Poté mé kroky mířily na radnici za panem starostou Radovanem Válkem, který se mi snažil popsat situaci ze svého pohledu, nastínil mi rozdíl mezi přeložkou a obchvatem a v jaké fázi se nachází realizace.  K němu v opozici jsem poté nahrála rozhovor s bývalou starostkou, která byla pro variantu přeložky a celkově oba jejich rozhovory zněli proti sobě velice negativně. Navíc k nim jsem chtěla natočit rozhovor s někým ze ŘSD, ale nepovedlo se (viz. výše).  Dále jsem udělala malou anketu s obyvateli Bučovic, ale moc se jich nechtělo vyjadřovat ani do školního projektu, zdá se, že je ve městě spoustu negativních pohledů na tuto situaci. Lidé hlavně už ani v samotnou realizaci nevěří, Velkým oříškem byl pro mě samotný střih, kdy jsem několikrát předělávala celý projekt a snažila jsem se postupovat tak, aby posluchač celému problému porozuměl. 6) „Sebehodnocení“  Myslím, že jsem si vybrala vhodné téma ke pracování rozhlasového projektu s politickým kontextem. Zpracovala jsem dva protichůdné pohledy stojící v opozici. Líbí se mi jak jsem natočila hlavní dějovou linku, která se týká HLPčka s panem Pokorným, který byl skvělým respondentem. Nakonec se mi povedlo i logicky uspořádat zvuk a posluchač se vyzná kdo je kdo. Snažila jsem se, co nejlépe zpracovat hodiny materiálu, jež jsem měla  k dispozici. Nejsem úplně spokojená s výběrem hudby, myslím, že měla bt dramatičtější a občas s určitými přechody mezi zvuky. Avšak doufám, že celé dílo je pro posluchač zajímavé a obohacující. 7) Zdroje TOP BUČOVICE (zapsaný spolek). Přeložka a obchvat v datech.[online]. 2014. [cit. 2017-11-09]. Dostupné z: http://www.bucovice.freepage.cz/data/  Odkaz ke stažení: https://uloz.to/!mxGsNajyIvjM/projektfoitlova-mp3