Radim Horák
1. Cíl práce
V České republice je aktuálně více jak 45 000 členů skautského hnutí. Skautem ale během jeho existence prošlo nespočet dalších. Skauti se podíleli na mnoha důležitých událostech, členy skautingu byly i významné české osobnosti, jako Václav Havel – Chrobák, Edvard Beneš nebo Jáchym Topol. Hlavním cílem této práce je tedy přiblížit dějiny skautingu a jejich 100 let výročí existence a to především se zaměřením na lokální skautské středisko v Třebechovicích pod Orebem.
Středisko v Třebechovicích pod Orebem je totiž neoficiálním zakladatelem skautingu u nás, oficiálně je mu však přisuzováno druhé místo. Cílem této práce je osvětlení historie skautského hnutí a historie skautského střediska v Třebechovicích pod Orebem, a také osvětlení problémů během období 100 leté existence. Dokument bude mít za cíl oslovit především mladší publikum, které je zvyklé používat moderní technologie. Měl by tak vzniknout populárně vzdělávací dokument, který by měl diváky motivovat dozvědět se o skautingu více informací.
Práce si také klade za cíl v krátkosti představit proběhnuté 100 leté oslavy výročí skautování v Třebechovicích.
2. Zdůvodnění volby tématu
Od šesti let jsem začal docházet do skautu. Chodím do něj neustále a ve skautu jsem získal obrovské množství přátel, se kterými se stále scházím i dnes. Každý rok v červenci pořádáme 14 denní tábor a pravidelně několikrát do roka jezdíme na víkendy. V roce 2012 jsem jednu víkendu pořádal já sám a tak vím, že to není nikterak jednoduché. A tak, když na tento školní rok připadly 100 leté oslavy existence našeho střediska, moje volba se přímo nabízela. Díky tomu, že jsem se přímo podílel na přípravě a organizaci oslav, jsem měl o všem informace, které jsem mohl využít i v následném projektu.
Nejdůležitější motivací, proč natočit právě tuto událost, jako samostatný televizní projekt, je to, že v dnešní době vyrůstající mládež využívá k hledání informací stále více internet a čím jednodušeji jsou jim informace naservírovány, tím lépe. Historie střediska v Třebechovicích vyšla i v almanachu, kde je na několika stech stranách detailně popsaná jeho historie. Základní informace si může kdokoliv vyhledat i webových stránkách střediska[1]. Jak je známo, dnešní mládež nečte, raději sledují videa na youtube a prohlíží facebook. V dnešní době nemá nikdo čas pročítat stovky stran a hodiny trávit čtením informací. Proto jsem chtěl vytvořit video, které by ve zkratce shrnulo historii našeho střediska, zábavnou formou poučilo diváky a třeba i motivovalo k dalšímu zkoumání tématu.
Jedním z důvodů je i fakt, že mnoho lidí si neuvědomuje a nemá ponětí o tom, co to vlastně skauting je, čím se skauti zabývají a jakou roli sehráli v naší historii. Byl bych rád, kdyby se v dokumentu podařilo ukázat, že skauting není zkostnatělá organizace, která v současném světě nemá místo. Naopak, jak dokazuje nárůst počtu členů za poslední roky, je evidentní, že zájem o skauting stále stoupá, mladé lidi táhne poznání přírody, výlety do míst, kam se obvykle nepodívájí a také vidina dobrodružství, které jinde než právě ve skautu, nenaleznou.
Letos v létě mě čekají i vůdcovské zkoušky, které jsou ve skautingu druhým stupněm vzdělávání činovníků. Po zkušenostech z čekatelských zkoušek vím, že jedním z okruhů u této zkoušky je výchova dětí, jak bych děti vychovával. A právě místo toho abych mohl říkat, jak bych to dělal, mohl bych díky tomuto projektu říci: „Já už to tak dělám,“ a předvést dokument o historii skautování v Třebechovicích jako novou moderní formu výchovy skautské mládeže.
V neposlední řadě bylo motivací i zpopularizování skautského střediska v Třebechovicích. Skautské myšlenky a cíle by se podle mě měly co nejvíce šířit a čím více lidí by se podle nich chovalo, tím lépe. Proto doufám, že toto téma přispěje k rozšíření povědomí o funkci skautingu a jeho významu pro naši republiku. I když formát televizní reportáže není ideální, protože na zmapování 100 leté historie, představení myšlenek a fungování junáka by bylo zapotřebí mnohem více prostoru.
3. Stav problematiky – zdroje
O 100 letém výročí skautingu v Třebechovicích natočila Česká televize 2 minutovou reportáž, která byla odvysílána v Událostech v regionu. Štáb České televize se ovšem oslav neúčastnil a všechny záběry pořídil den před oslavami - v době příprav. Jejich reportáž je i zaměřena spíše na emoce než na fakta.[2]
Pokud bychom brali v potaz Českou historii skautingu, tak o ní bylo 24. dubna - den není zvolen náhodně, 24 dubna je svátek Svatého Jiří, patrona českých skautů; odvysíláno na ČT2 spoustu dokumentů. Střediskem v Třebechovicích se však nezabývají, proto se nedá přímo mluvit o zdroji k tomuto tématu. Přesto však záběry použité v dokumentech Historie.cs – Skaut, postrach totalit[3], jsou v tomto projektu využity, neboť se jedná o jedny z nejstarších dochovaných záběrů skautů vůbec.
Zkoumanou problematiku do detailů rozebírá Almanach Skautingu v Třebechovicích 1912 – 2012. Části tohoto almanachu jsem i přístupné na webových stránkách skautského střediska v Třebechovicích, zde však není vše popsáno do detailů ale jako základní orientace v problematice to postačí. Další knihou, ve které je zmíněn počátek skautingu v Třebechovicích je kniha Skautské století, dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. V této knize je jeden odstavec věnovaný počátku skautování v Třebechovicích, ovšem jen zmiňuje jeho zakladatele a dále historie rozebírána není.
Den oslav dopodrobna mapuje video místního skauta Jana Šlapáka, který ve více jak hodinovém videu stihl pokrýt všechny důležité události, které se ten den staly a přiblížit atmosféru, která během oslav panovala. Jeho video má ovšem především diváky bavit a není zde zastoupena vzdělávací a výchovná složka.
K dané problematice tedy neexistuje specializovaný text, nahrávka či video, které by nastiňovalo historii střediska a zachycovalo oslavy 100 let založení.
4. Ideový plán
Dokument by měl v sobě spojit informace z reportáže České televize o uplynulých oslavách a informace z almanachu o skautském středisku v Třebechovicích. Měl by být jakýmsi spojovníkem zábavného a populárně vzdělávacího dokumentu. Chtěl bych současným mladým vlčatům, světluškám ale i skautům a skautkám pomoci pochopit význam našeho střediska a to ne pouhými fakty ale zábavnou formou, kterou jsou oni v dnešní době natolik zvyklí komunikovat.
Projekt může být i inspirací pro další střediska, aby podobně zpracovali svou historii a místo nezáživných přednášek, popřípadě nuceného čtení textů o historii, se pomocí videa snažily mladým lidem přiblížit historii jejich hnutí. Dokument může být i použit pro složení vůdcovské zkoušky, jakožto dalšího stupně vzdělávání skautů. Během ní totiž musí budoucí vůdce oddílu prokázat zájem o výchovu svých svěřenců a nastínit plán, jak jim bude předávat informace. Zde by mohl být použit již hotový materiál, který by mohl být jako stavební kámen pro další, detailnější, více odborně zaměřené, např. po jednotlivých etapách, zkoumání skautské historie.
Projekt by měl i dokázat, že skauting jde s dobou a není žádnou zkostnatělou institucí, která se stále ohlíží zpět, i když se to v tomto případě může zdát jako protiřečení, neboť dokument zpracovává jen historii, ale je v něm demonstrováno, jak je dnešní skauting dynamickou organizací. Dokáže mládež kromě klasických sportů zaujmout ve více věcech, které jim mohou být nadále prospěšné pro život. Nikdy nemůžete vědět, kdy se vám bude znalost uzlů, poznávaní rostlin nebo třeba správné určení severu může hodit. Video by tak mělo i neskautům tuto organizaci přiblížit a motivovat se o ni více zajímat.
Dokument má také mladým lidem, kteří jsou součástí skautské hnutí, pomoci pochopit, proč by měli být na to, že jsou jeho součástí, hrdí. I když to v dokumentu není explicitně uvedeno, skauting byl nápomocen během první světové války, tehdejší skauti fungovali po Praze jako jediná funkční pošta, celé dny i noci bez ustání doručovali poštu a pomáhali tak zformovat první republiku. Během druhé světové války fungovali skauti jako odboj proti německé okupaci, díky svým znalostem přírody pomáhali mnoha lidem utéct přes střežené hranice. V dokumentu je vidět záběr na památník Ivančena, který je umístěn ve výšce 925 m n. m. na Lysé hoře. Tato kamenná mohyla je skauty neustále rozšiřována i v dnešních dnech. Je to mohyla, která má uctít památku popravených skautů během protinacistického odboje. Mohyla byla využívána během komunismu, v době kdy byl skauting ilegální záležitostí se k Ivančeně pořádali tajné vycházky a slavnostně se zde slibovalo a to i přesto, že památník monitorovala státní bezpečnost. Mohyla se stále rozrůstá v současné době zabírá asi 40 metrů čtverečných a dosahuje až do 4 metrů, je složena z kamenů celého světa a dokonce je zde kamínek z Měsíce od astronauta a skauta Neila Armstronga. Jejím využitím v dokumentu chci připomenout právě tuto část historie.
5. Postup práce
Již v době zadávání projektu v minulém roce jsem přemýšlel, jak bych mohl toto téma nejlépe zpracovat, protože jen klasickou reportáž o proběhnuté akci 100 letého výročí jsem dělat nechtěl, chtěl jsem vytvořit něco hodnotnějšího. A pátrat v historii Třebechovického skautingu do hloubky a pokusit se zmapovat detailněji jeho existenci se mi zdálo pro projekt, u kterého by měl student strávit cca 30 hodin práce, přehnané. Protože je evidentní, že dané téma by muselo být zkoumáno důsledně a pátrání po dochovaných dokumentech velmi náročné. Proto jsem zvolil kompromis mezi těmito dvěma protipóly.
Téma nemohlo být zpracováno v jeden den a to z důvodu, že během probíhajících oslav neměl nikdo z organizátorů pořádně čas se uvolnit a zodpovědět na kameru dotazy k projektu a také proto, že mě zajímala zpětná reflexe uplynulých oslav, která v době jejich konání nebyla možná. Projekt jsem tak natáčel nadvakrát, jeden den jsem točil probíhající oslavy, a další den jsem až dotáčel rozhovory a dokreslující záběry.
Bylo zapotřebí si kromě záběrů domluvit i rozhovory, jeden rozhovor je s aktuálním vůdcem střediska o tom, jaké byly proběhnuté oslavy. Druhý rozhovor je s bývalým vůdcem střediska, se kterým je rozhovor veden na téma historie a především o obdobích, kdy byl skauting zrušen. Zde se vyskytl jeden z problémů, založení skautingu v Třebechovicích, které proběhlo před 100 lety, v dnešní době nikdo nepamatuje. Proto zde nemohla být použita výpověď žádného pamětníka.
Jedním z velkých problémů bylo, že z uvedené doby nejsou žádné dochované video záznamy, existuje několik dobových fotografií, které jsou v dokumentu použity, ale ty nejsou v nikterak dobré kvalitě. První třetinu dokumentu proto tvoří především fotografie, následné archivní záběry jsou spíše ilustrační, nejsou skutečně dobové, protože v roce 1911 bylo filmování ještě ve svých počátcích a jeho skutečný rozmach přišel až později.
Další problém nastal při samostatném natáčení, protože během skautských oslav jsem musel být nápomocen a nemohl jsem se neustále věnovat filmování. Například při záběru na krájení skautského dortu k oslavám jsem musel držet téměř 35 kilový dort společně s ještě jedním skautem. Je pochopitelné, že jsem v tu dobu nemohl zvládat i natáčení. Proto záběry pořízené během oslav jsou od kameramanů oslav, Jana Šlapáka a jeho manželky Hany Šlapákové, kteří mi své záběry a materiály poskytly. Tímto bych jim chtěl za to i veřejně poděkovat.
Mé osobní natáčení probíhalo po oslavách, kdy jsem natáčel rozhovory s bývalým a současným vůdcem střediska. Zde se vyskytl další problém, neměl jsem k dispozici stativ a tak oba rozhovory jsem musel natáčet bez něj. Naštěstí se mi podařilo stativ si obstarat, abych si mohl natočit stand-up.
V dokumentu je také použito mnoho fotografií, většinu z nich jsem stáhl z galerie střediska v Třebechovicích, potom co mi bylo uděleno jejich využití od vůdce střediska. Další fotografie jsou použity z anglické wikipedie. V dokumentu jsou také použity záběry z dokumentu České televize.
Natáčel jsem na kameru Sony zapůjčenou v Audiovizuálních službách Univerzity Palackého (dále jen AVS), na tomto místě jsem si vypůjčil mikrofon a kazetu na zaznamenávání materiálu. Natáčel jsem v DV kvalitě, šířka 16:9, 16 bitový proud zvuku. Během vlastního natáčení jsem pořídil více jak 60 minut materiálů, od celků, polocelků, detailů i 3 rozhovory. Jeden rozhovor jsem nakonec do dokumentu vůbec nezařadil, byl jím rozhovor s členem skautského střediska Františkem Drnovským. V rozhovoru jsem se ho především ptal na otázky týkající se jeho počátků skautování a aktuální stavu, proč je stále členem, co mu skaut přinesl a co naopak on do organizace předal. Při psaní scénáře jsem ale zjistil, že jeho odpovědi se mi do celkového obrazu nehodí a tak jsem je vůbec nepoužil. Stejně tak velké množství obrazů natočených ze skautského střediska, v tomto případě jsem však využil obraz na skautskou základnu s pověšenou lanovou číslicí 100 před jejími dveřmi. Tento celek jsem využil jako přechod do novější části reportáže. Tento obraz byl zvolen záměrně tak, aby spojil historickou část s novější. Právě číslovka 100 symbolizuje, to že již od založení uplynulo celé stoleté a jsou na řadě oslavy. A zatímco historická část je z velké části sestavena pomocí fotografií v následné novější části jsou použity již jen video záběry. Díky natáčení na 3 různé kamery se dá vypozorovat různá kvalita záběrů, tento faktor bohužel nešel nijak ovlivnit.
V dokumentu jsou použity 2 rozhovory. První rozhovor, při kterém odpovídá bývalý vůdce střediska Miloslav Rücker - Dědek, byl natočen u něho doma na zahradě. Rozhovor s Dědkem byl veden především o historii skautského střediska, konkrétně je pak v projektu použita jeho výpověď o zákazu činnosti skautského hnutí.
Druhý rozhovor byl natáčen přímo ve skautském středisku Třebechovických skautů a jeho aktérem je Přemysl Pistora, současný vůdce střediska, který měl na starosti 100 leté oslavy našeho střediska. Proto rozhovor s ním byl zaměřen především na proběhnuté oslavy ale také na současný stav střediska. V dokumentu je ovšem použita jen část z oslav, neboť další poskytnuté informace, i když velmi zajímavé, by se do dokumentu nehodily.
V úvodu dokumentu je také použit záběr, který jsem natočil na zahradě u svých rodičů, jedná se o záběr na dva skautské šátky. Na levém šátku je vidět znak města Třebechovice pod Orebem, pravý šátek je pak speciálně vydaný českým skautem k příležitosti 100 let jeho existence a jsou na něm roky od 1912 do 2016. Roky, kdy byl skauting povolen jsou jasně bílou barvou a naopak roky, kdy byl skauting zakázán, jsou pouze šedou nevýraznou barvou.
Dokument jsem stříhal v programu Adobe Premiere Pro CS5 a jeho střih mi zabral poměrně hodně času, protože nestříhám videa často. Mnohokrát jsem musel žádat o pomoc známého, který s programem pracuje, a také jsem neustále musel používat návod na tento program. S tímto programem jsme se sice v hodinách televizního praktika neučili, ale znám ho z působení na televizi Nova, a jelikož už jsem v něm několikrát pracoval, zdálo se mi to jako praktičtější varianta. Nehledě na to, že program vlastním a nemusel jsem tak chodit do střižny v AVS.
Zvukovou stopu k dokumentu jsem natáčel v Praze ve studiu televize Nova přímo do programu Adobe Premiere. Její původní stopáž byla asi o 30 sekund delší, ale z důvodu větší „svižnosti“ videa a také proto, že materiálů z dob před 100 lety není mnoho a tak by nebylo informace pokrýt smysluplnými obrazy. Ve videu je také použita podkresová hudba od skupiny Night life a konkrétně song Days to come a to z toho důvodu, aby celý dokument spojila v jeden příjemný celek a také aby více z atraktivnilo poslech. V momentu dostříhání celého dokumentu nastal ještě jeden podstatný problém, jelikož nevlastním notebook s optickou mechanikou, musel jsem si DVD nechat vypálit ve střižně v Praze.
Celková stopáž dokumentu je 5 minut a 20 sekund.
6. Sebehodnocení
V dokumentu se mi podařilo spojit dvě spolu související témata a to historii skautingu v Třebechovicích a také oslavy 100 let jeho existence. Video je logicky sestavené a plynule, bez přeskakování nás seznámí s tématem. Za jeho slabinu považuji úvod, ve kterém je použito poměrně hodně fotografií a může to být zbytečně mnoho informací, které divák společně se zvukovou stopou nemusí stíhat vnímat. Obzvlášť to je patrné v okamžiku, kdy jsou fotografie s popiskem. I když jsem v situaci, kdy je prezentován zakládací dokument, zvolil pomalý slide a listina je dlouho vidět, i tak je složité se v ní zorientovat natož si ji stihnout přečíst. Pokud bych ji však nechal delší dobu, nastal by problém, že by záběr byl moc dlouhý a mohl by nudit. Další nedostatek vidím v různé kvalitě obrazů, bohužel jedna z kamer, na kterou bylo natáčeno je staršího data výroby a její výstup není kvalitní.
Podle reakcí, které se mi dostaly po zhlédnutí videa, se mi dokument vydařil a splnil svůj účel. Vůdce střediska mě za video pochválil a byl rád, že jsem si pro projekt vybral právě historii našeho střediska. Video bylo zavěšeno i na střediskový web.
Z hlediska délky dokumentu, si myslím, že 320 sekund je dostačujících aby v krátkosti představilo probírané téma. Nebylo by na škodu, kdyby se video mohlo ještě více prodloužit a doplnit o další informace, ale pokud bereme v potaz, že je určeno především divákům neznalým v problematice a mladým lidem, nebylo by to dobré řešení.
Celkový dojem z videa mám velmi pozitivní, je svižné, vysvětlí základní historii, ohlédne se zpět za uplynulými oslavami a také nastolí možnost, jak v současné době vzdělávat mládež. Myslím, že se mi podařilo vytvořit zajímavou reportáž, která nebude nudit ani člověka, který o skautingu nic neví.
Zdroje
Almanach 100 let skautingu v Třebechovicích
http://en.wikipedia.org/wiki/Ernest_Thompson_Seton
[1] www.juntrebech.com
[2] Zde si dovolím osobní poznámku, že mi to od novinářů z České televize nepřijde jako profesionální přístup.
