Kristýna Krejčí Zdůvodnění volby tématu
Svým projektem propojuji své profesní a tematické zaměření, ke kterému jsem během svého studia směřovala. Projekt je tedy spojením kulturní i televizní specializace. Televizní specializaci jsem si zvolila, jelikož mě baví práce s kamerou, ať už stojím za ní či před ní. Navíc bych se televizní žurnalistice ráda věnovala i v budoucnu. Takže televizní specializace byla od začátku jasná volba. Co se kulturní specializace týče, tak i k ní mám osobní vztah. Ve svém volném čase se zajímám o hudbu, filmy a ráda navštěvuji různá muzea či galerie.
K nemalé vesnici v srdci Hané mám osobní vztah, zároveň mi bylo sympatické to, že mám možnost představit něco, o čem mnozí nenají ani tušení. Mám takový pocit, že když se řekne kultura a umění, lidé si představí pouze větší města. Ovšem Čechy pod Kosířem jsou důkazem toho, že i vesnice může být bohatým střediskem kultury a umění.
Stav problematiky
O Čechách pod Kosířem natáčela například Česká televize (ČT), konkrétně pro pořad Toulavá kamera. Právě v tomto pořadu je představeno muzeum kočárů. Podrobněji byly Čechy pod Kosířem představeny i v dalším pořadu ČT Dobré ráno, Dobré ráno na cestách.
Ideový plán
Celá situace kolem koronaviru svádí k zaměření se především na to, jak kulturní objekty či jedinci situaci finančně zvládají. Ovšem nechtěla jsem se věnovat jenom tomuto, protože podobnými reportážemi či příběhy byla média poměrně přehlcena. Mojí ideou bylo tedy představit Čechy pod Kosířem jako celek a poté se zaměřit na muzeum. Plánem tedy bylo vytvořit projekt s reportážními i rozhovorovými prvky, který po skončení nouzového stavu naláká diváky k návštěvě této malebné vesnice.
Postup práce
Začátkem října minulého roku vyhlásila česká vláda nouzový stav, ten trval až do 11. dubna. Vzhledem k okolnostem jsem tedy s celým projektem poněkud otálela a čekala na to, jak se situace vyvine. Koncem března jsem se dozvěděla o plánovaném slavnostním otevření Muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem. Neprodleně jsem si sehnala kontakt na ředitele muzea. S ředitelem muzea, Václavem Obrem, jsem se telefonicky domluvila na termínu natáčení. Poté jsem si zjistila další informace, připravila otázky, techniku a sehnala kameramanku.
Sama nevlastním žádnou profesionální techniku, proto jsem se obrátila na sekretariát katedry s žádostí o zapůjčení techniky. Byla mi poskytnuta kamera i mikrofony. Při domácí přípravě jsem však zjistila, že si s mikrofony nebudu vědět rady. Jelikož k tomu, aby mikrofon fungoval, bych potřebovala i diktafon. Rozhodla jsem se tedy improvizovat.
Kamera disponuje mikrofonem, který nahrává okolní ruchy, což nebylo dostačující proto, abych mohla kvalitně zachytit i můj monolog. Využila jsem tedy svůj mobilní telefon, který obsahuje diktafon a také sluchátka, která jsem využila jako mikrofon.
Natáčení proběhlo ve středu 31. března. Den před slavnostním otevřením muzea. Dopoledne jsem s kamarádkou, která mi dělala kameramanku, realizovala natáčení rozhovoru s panem Obrem. Poté jsem se vydala natáčet další záběry právě z Čech pod Kosířem.
Po natáčení jsem nahrála veškeré záběry do mého osobního počítače, prošla jsem všechny nahrávky a do projektu jsem vybrala jen ty nejlepší. Při tvorbě projektu jsem vyzkoušela několik střihacích programů. Bohužel nedisponuji natolik výkonným počítačem a podařilo se mi na něm zprovoznit pouze program Shortcut. Projekt tedy vznikl v tomto programu. Nelíbilo se mi však, jaké možnosti pro titulky program nabízí. Rozhodla jsem se tedy ještě jednou improvizovat a nahrála jsem již sestříhaný projekt do aplikace iMovie, která má dle mého názoru vhodnější možnosti pro vkládání titulků.
Aby nebyly pouze dlouhé záběry na mě, či na mě a pana Obra, zvolila jsem různé tematické prostřihy ze záběrů, které jsem natočila. Musím zmínit, že jeden z prostřihů není mou tvorbou. Jedná se o prostřih na upoutávku na slavnostní otevření, kterou jsem si stáhla online. Jde však o běžnou praxi a ve výsledném videu jsem tento prostřih řádně ozdrojovala.
Sebehodnocení
Práci na projektu jsem věnovala dostatek času tak, aby byl výsledek kvalitní a abych ho stihla odevzdat v řádném termínu. Celý projekt nejvíce komplikovala epidemiologická situace, kdy bylo mnohdy zakázáno setkávání se s lidmi mimo rodinu.
Během natáčení ani střihu jsem neměla žádné velké komplikace. Komplikaci ovšem spatřuji v mém projevu, kdy jsem se při úvodu rozhovoru s Václavem Obrem zakoktala. Toto zakoktání se mi nepodařilo vystřihnou tak, abych video výrazně nenarušila, a tak jsem ho v záznamu ponechala.
Myslím si, že jsem naplnila své cíle a plány, které jsem si vytyčila. Věřím, že si mi povedlo natočit a sestříhat obstojný projekt. Zároveň jsem si však vědoma pár chyb, které jsem udělala. Ať už ve střihu či při natáčení záběrů.
Zdroje:
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10435049455-dobre-rano/320291310020088/obsah/789142-reportaz-cechy-pod-kosirem
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500005/obsah/597879-muzeum-kocaru
