Jan Marek
V rámci absolvování kurzů tematické a profesní specializace, tj. v mém případě zdravotně-sociální a TV žurnalistiky, se od studentů očekává výstup propojující a dokládající jimi nabyté znalosti a dovednosti. To je také v první řadě cílem tohoto samostatného projektu. Z hlediska novinářské funkce mnou vybraného tématu reportáže je však kladen důraz především na rozšíření informace o revitalizaci vybraných posiloven Envelopa a Neředín.
V důsledku předepsané délky projektu jsem si dále stanovil i dílčí cíle jako informování o průběhu rekonstrukcí, vybavení posiloven, jejich správy a návštěvnosti ze stran studentů.
2. Zdůvodnění volby tématu
Nově zrekonstruovaných posiloven v areálu studentských kolejí Generála Svobody a Neředín jsem si povšimnul právě loni v srpnu, kdy tuto novinku v jednom ze svých článků krátce zmínil magazín Žurnál UP. Jelikož by pak výstupem tohoto projektu mělo být propojení teoretických a praktických znalostí a dovedností získaných na kurzech profesní a tematické profilace, v rámci mnou absolvované zdravotně-sociální specializace a workshopu TV žurnalistiky jsem se rozhodl tento námět zpracovat.
Důležitá pro mne byla také blízkost tématu. Protože pak studentskou posilovnu Envelopa pravidelně navštěvuji, atraktivita, obeznámenost a přístup ke zdrojům informací se pro mne staly faktory dostatečně přesvědčujícími pro to, abych postupně začal přemýšlet nad přípravou a postupem práce, kterou by zpracování tohoto tématu obnášelo.
3. Zdroje a stav problematiky
Již při přípravě statistik návštěvnosti posiloven jsem se nejdříve ohlížel po prezenčních listinách, kterými disponují vrátnice obou univerzitních kolejí, v jejichž areálech jsou posilovny situované. Jak však dále podrobněji popíši v kapitole Postup práce, od tohoto zdroje jsem nakonec upustil, a namísto toho jsem přešel ke kontaktování zodpovědných osob.
Těmi byly vůbec na prvním místě studijní referentky kolejí Generála Svobody a Neředín. Po krátkém uvedení do kontextu vypracovávání samostatného projektu na danou tématiku jsem se tak dostal k soupisu jmen studentů registrovaných od začátku zimního semestru po současnou dobu.
Po tomto informačním základu jsem jako redaktor potřeboval rovněž kontaktovat osoby, za pomoci nichž bych se přímo dostal k verbálnímu uvedení kýžených informací o posilovnách, jež bych poté mohl využít jako kostru celé výpovědní hodnoty reportáže. Jednoznačně jsem tak zvolil ředitele Správy kolejí a menz Univerzity Palackého, Josefa Suchánka, a správce posiloven ze studentských řad, Ondřeje Frimla a Michala Kerestúri.
4. Ideový plán
Jak jsem již uvedl v cíli a zdůvodnění volby tématu projektu, reportáží o studentských posilovnách na kolejích Univerzity Palackého jsem chtěl především informovat o možnosti využití rekonstruovaných posiloven a dále zohlednit dílčí aspekty jako jejich vybavenost, návštěvnost a správní zřízení. Pakliže bych se tohoto plánu v postupu práce a vytvoření výsledné reportáže držel, naplnil bych tím průnik své profilace TV žurnalistiky a zdravotně-sociální specializace, která se v tomto případě zaměřuje na studenty a jejich volnočasové vyžití strávené od lehkého posilování, přes fitness až k trendu bodybuildingu.
Tomuto plánu jsem taktéž uzpůsobil otázky kladené řediteli SKM UP, Josefu Suchánkovi a správcům posiloven, Ondřeji Frimlovi a Michalu Kerestúri. Zajímat mne bude především jejich úloha při rekonstrukci a udržování.
Abych poté přesunul pozornost projektu také na běžné studenty, kteří posilovny navštěvují, a zároveň se vyhnul zpovídání v podobě ankety, využiji souborů jmen z výpisu registrací. Z těch vytvořím statistiky návštěvnosti s ohledem na fakulty, jež registrovaní studenti studují. Mojí původní ideou bylo zpracovat také prezenční listiny, do kterých se sportující zapisují při svých příchodech a odchodech do posilovny. Mohl jsem tak docílit také nastínění toho, zdali návštěvnost posiloven od jejich rekonstrukce vzrůstá. Zápočtové týdny, zkoušková období a prázdniny se však ukázaly být faktory, které toto mé původní snažení sporadicky narušilo, jelikož právě v těchto časových úsecích návštěvnost prudce osciluje, a to jsem nepracoval ani s myšlenkou zohlednění studentů dojíždějících do Olomouce z jiných měst. Jejich prezenční týdny jsou totiž rovněž nepravidelné.
Z těchto důvodů se proto budu v ideovém plánu držet hlavně otázek na mnou vybrané, zodpovědně osoby, z nichž poté poskládám kostru reportáže, kterou poté doplním vlastním, dodatkovým komentářem. Důsledně však budu sledovat to, abych mezi odpověďmi respondentů nalezl kontextuálně odpovídající prostor pro vložení zpracovaných statistik a jejich odpovídajícího popisu.
Po technické stránce reportáž zabezpečím zapůjčením dvou audiovizuálních nahrávacích zařízení, stativu a diktafonu. Prostory by pro mne, jako pro studenta registrovaného v posilovně Envelopa, měly být přístupné. V posilovně Neředín však budu muset opět zkontaktovat zodpovědnou osobu, abych si opatřil volný vstup.
5. Postup práce
a) Příprava
Stěžejním krokem při postupu práce na mém samostatném projektu bylo zkontaktovat osoby, s nimiž jsem chtěl vést rozhovory, a domluvit se na odpovídajících termínech. V těch jsem si zároveň zamluvil a vypůjčil techniku. Nakonec jsem namísto v menších prostorách těžko manipulovatelné kamery zvolil dvě digitální zrcadlovky – Canon EOS 1200D a Nikon D3200.
b) Terén
Všechny tři rozhovory se mi podařilo naplánovat v harmonogramu jednoho dne, při kterém jsem tak natáčel na kolejích Generála Svobody a Neředín, rovněž ale také v prostorách Lékařské fakulty v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Na poslední místo jsem se dostal kvůli rozhovoru se správcem Michalem Kerestúri, který zde byl na praxích. Ředitele Josefa Suchánka a druhého správce Ondřeje Frimla jsem zastihl právě na koleji Generála Svobody, kde jsem zároveň před a po době konání rozhovorů natáčel také záběry přímo z vnitřních prostor posilovny. Abych měl dostatek záběrů ke střihu, natáčel jsem i vnější areál koleje. Obdobně jsem poté postupoval na koleji Neředín.
Nicméně jsem narazil na problém nedostatku pestrých záběrů přímo z posiloven. Jejich využívání je totiž limitováno počtem, jak také ředitel Josef Suchánek zmiňuje ve svých odpovědích. Tudíž jsem se při mých návštěvách v posilovnách ne vždy setkal s tolika cvičícími studenty, přičemž se tento problém dále větvil tím, že poměrně dost zúčastněných odmítlo vystupovat před kamerou. V tomto momentu se mi vyplatila mnou vybraná technika, tedy dvě zrcadlovky a stativ. K posilování jsem se totiž mohl po vhodném nastavení záběru přidat i já, čímž však nijak nenarušuji validitu použitého materiálu. Posilovnu navštěvuji také pravidelně.
Ilustrativní záběry tak pochází z delšího časového období, rozhovory z jednoho dne.
c) Statistiky a grafy
Po natočení všeho potřebného materiálu jsem se již mohl uchýlit ke stříhání reportáže. Koherence všech nasbíraných dat, v tomto případě záběrů, rozhovorů, komentáře a statistik, však stále vyžadovala další práci. Ze získaných statistik návštěvnosti obou posiloven bylo potřeba vytvořit grafy, jež jsem chtěl v odpovídající podobě podložené ilustrativními záběry použít přímo ve výsledné reportáži. Mé znalosti programu Avid Media Composer, ve kterém jsme byli vyučováni v kurzu praktika a workshopu TV žurnalistiky stříhat, však vyžadovaly také využití dalších, zejména grafických programů.
Z údajů vytvořené grafy v programu Microsoft Excel totiž pro jejich užití v reportáži potřebovaly vytvořit průhledné pozadí. Je dost možné, že jsem v tomto ohledu podcenil rešerše a existovala i jednodušší cesta. Po jejím neúspěšném hledání jsem byl však odkázaný na vlastní programy a jejich znalosti, tudíž jsem grafy zpracovával také v programech Zoner Callisto a GIMP. Až po jejich vzájemné kombinaci jsem byl schopný odstranit barevné pozadí grafů, které jsem nahradil průhledným. Tuto funkci obrázků totiž podporuje formát PNG, se kterým oba programy pracují a nabízí nástroje, se kterými jsem nakonec grafy dovedl do výsledné podoby použité v reportáži.
d) Střih
Jakmile jsem měl k dispozici veškeré materiály a byl jsem si jistý, že nebude třeba dotáčet žádné další záběry a vyhledávat jakékoliv doplňující informace, mohl jsem se pustit do střihu.
Kostru reportáže jsem vytvořil z vybraných úseků rozhovorů, přičemž hlavní byl rozhovor s ředitelem Josefem Suchánkem, který mi sdělil nejvíce informací. Při vybírání jednotlivých výpovědních úseků jsem se držel rad vedoucího kurzů TV žurnalistiky, Mgr. Jiřího Vrby, který při stříhání reportáží upřednostňoval, aby redaktor v komentáři podával nutně jenom ty informace, ke kterým nemá přístup z odpovědí respondentů.
Sestřih rozhovoru s ředitelem Správy kolejí a menz Univerzity Palackého se přesto ukázal být nelehkou prací. Ing. Josef Suchánek mi v bezmála čtvrthodinovém rozhovoru poskytl všechny informace, některé se však v krátkém sledu bezprostředně po sobě opakovaly. To si vyžádalo důslednější střih, kdy jsem kromě hezitací i z mé vlastní strany musel některé výpovědi zkracovat nebo kompletovat tak, abych i přes tyto zásahy neztratili původní významovou náplň, a z mé strany tak nedošlo k narušení profesních a etických hodnot.
Zvuk si vůbec celkově vyžádal nejvíce pozornosti. Ilustrativní záběry bylo nutno na patřičných místech ošetřit skrze jejich nepříliš rušivou hlasitost, v některých úsecích jsem musel zvuk i kompletně nahradit. Kvalitu jeho záznamu totiž místy snížil hluk okolí jako například kolem projíždějících aut nebo větru v případě vnějších prostor, a hudby, hluku nebo hlasitých rozhovorů v případě vnitřních prostor.
Ilustrativní záběry jsem doplňoval dle délky prázdných úseků vzniklých prostřihy v rozhovorech tak, aby vizuální stránka reportáže měla dynamický spád, nebo kvůli výše uvedených střihům vzniklých z důvodu věcných a formálních úprav. Při užití daných záběrů jsem místy bral ohled také na to, o čem zrovna odpovídající osoba hovořila. Samozřejmé bylo na patřičném místě v komentáři užití vytvořených grafů.
Efekty jsem během střihu použil jen výjimečně, jiná situace však vznikla opět v případě rozhovoru s ředitelem Josefem Suchánkem. Mým vlastním přičiněním zahrnujícím špatné nastavení záběru zrcadlovky totiž došlo k nevyvážení poměru tzv. zlatého řezu. Postava ředitele byla přímo uprostřed záběru. Vhodným efektem ze sady Xpress 3D Effect jsem však tento problém odstranil, a to i bez znatelného ubrání na kvalitě záběru. V důsledku však tento zákrok znamenal prodloužení doby exportu výstupového videosouboru.
6. Sebehodnocení
Po obsahové stránce jsem si při střihu uvědomil, že některé z výpovědních úseků mohly být ještě kratší. Tím by se délka reportáže mohla ještě zkrátit a následně doplnit dalšími informacemi. Zdá se mi ale právě, že bez dalšího opakování již řečeného by nebylo kde čerpat, a rekonstrukce se týkala pouze posiloven Envelopa a Neředín. V areálu kolejí Univerzity Palackého se nachází ještě posilovna Chválkovice, ta nicméně žádnými úpravami neprošla. Proto mne další rozšiřující cíl zavčas ani nenapadl, ačkoliv se stále nabízela varianta vytvoření ankety mezi samotnými studenty navštěvujícími posilovnu. Ta by však z mého pohledu pouze vyplnila prázdný prostor a z hlediska informačně výpovědního by neměla žádný přínos. I přesto myslím, že je v reportáži obsaženo dost informací, jako například forma údržby, finanční stránka posiloven, jejich návštěvnost a další plánované rekonstrukce včetně přibližného termínu, včetně samotné zvýrazněné informace o jejich již proběhlé revitalizaci a přestavbě.
Se záběry jsem v rámci vzniklých omezení a malých prostor posiloven poměrně spokojený, rovněž tak ve střihu, i když zvuk místy kolísá v ruchu a šumu. Zrcadlovky však koneckonců neposkytují nejlepší zvukový záznam, proto by se pro příště vyplatilo nahrát ruchy zvlášť na lepší nahrávací zařízení.
7. Literatura a zdroje
V rámci zpracování mého samostatného projektu jsem nevycházel z žádné odborné literatury, ani žádných jiných zdrojů.
