Křesťanská studentská organizace INRIroad

1. Cíl práce V této práci bych se chtěla zaměřit na propojení své profesní a tematické profilace, kterou je televizní žurnalistika a kulturní specializace. Tuto kombinaci jsem si v rámci studia zvolila proto, že mě vždy zajímalo televizní zpravodajství, moderování a fungování redakce “za oponou”. Nejvíce mne ve výběru profesní profilace hnala motivace, se kterou jsem šla studovat žurnalistiku - vždy jsem chtěla pracovat v našem církevním periodiku Advent, nakladatelství Advent Orion a případně i televizí Hope TV. A protože mě žurnalistika zajímala i po stránce celostátních i celosvětových médií, rozhodla jsem se žurnalistiku i studovat. Zároveň jsem už jako dítě našla zálibu v divadle, výstavách v muzeích a událostech v církvi, kterou už od narození navštěvuji. Proto pro mě byla jasná volba kulturní tematická profilace. Toto bych chtěla ve svém samostatném projektu propojit v jeden celek.  Cílem tohoto projektu je natočení krátké reportáže o křesťanské studentské organizaci INRIroad, aby se diváci mohli dozvědět více o tom, co INRIroad je, jak funguje a co nabízí. Tato organizace vznikla před deseti lety pod záštitou Církve adventistů sedmého dne, které spadá pod Ministerstvo kultury.  K naplnění tohoto cíle budou natočeny rozhovory s účastníky pravidelných aktivit, tedy se studenty, a rovněž s kazateli, kteří se této práci s lidmi věnují ve svém volném čase. Chtěla bych je tam zařadit kvůli větší atraktivitě a osobitosti. Divákům tak zprostředkuji kontakt s přímými účastníky.  Rozhovory bych chtěla doplnit o záběry z probíhajících akcí, které probíhaly v době, kdy jsem se toto téma rozhodla zpracovat. Bude se jednat o duchovní skupinky Ellen Whiteová, Genesis, Ester a Rút, záběry ze studijního víkendu Sváteční svitky (zaměřené na pasáže v Bibli, které se tak nazývají), sportovních aktivit, ale budou zaznamenávat i volný čas účastníků na daných aktivitách.  Protože se nejedná o organizaci, která funguje jen v Olomouci, ale i v jiných českých (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Brno, Ostrava) a slovenských (Bratislava) městech, bude v úvodu obrázek mapy se zaznamenanými městy, které budou následovat záběry z různých měst a aktivit v nich probíhajících. Záběry budou doplněny mým komentářem. Na začátek reportáže bych také chtěla vsunout obrázek s logem organizace.  2. Zdůvodnění volby tématu O tom, že budeme v rámci studia tvořit samostatný projekt, jsem věděla už od začátku. Přesto jsem neměla jasno v tom, jakou profilaci a specializaci si zvolím. Protože studuji dvouobor Žurnalistika a Aplikovaná ekonomická studia, volila jsem vždy pouze jednu možnost, a to ať už ve specializaci, tak i v profilaci. Když jsem si pak zvolila kulturně-televizní zaměření, dlouho jsem nepřemýšlela.  Z počátku studia jsem přemýšlela nad tím, že bych svůj závěrečný projekt zaměřila na Městské divadlo ve Znojmě odkud pocházím. V průběhu prvního ročníku jsem si ale ujasnila myšlenky a rozhodla jsem se natáčet reportáž o křesťanské studentské organizaci INRIroad, kterou jsem už dva roky navštěvovala. Už tehdy mne napadlo poprosit o pomoc studentského kazatele Tomáše Harasteje, který má INRIroad v Olomouci na starost.  Při vyslovení tématu náboženské organizace se z počátku může zdát, že se nejedná o kulturní záležitost. Avšak církev spadá pod ministerstvo kultury, a tak mi nestálo nic v cestě téma zpracovat. Předem jsem to však zkonzultovala s Mgr. Karlem Páralem a ten mi potvrdil, že se zpracováním tématu by neměl být problém.  Navíc jsem se narodila do církevního prostředí, a proto je mi tohle všechno velice blízké. Jako svůj samostatný projekt jsem zároveň chtěla zpracovat něco, co mě samotnou zajímá a baví. Proto jsem upustila od tvorby reportáže na Městské divadlo ve Znojmě a rozhodla jsem se zpracovat reportáž o lidech, kteří jsou mými přáteli a nemusím se bát, že by mi cokoliv odřekli. 3. Zdroje/stav problematiky Vzhledem k tomu, že jsem samotná v organizačním týmu této organizace, byly pro mě hlavním zdrojem porady, které jsme vedli. Měla jsem tak kompletní přehled o tom, co se kde děje, jaký je plán a kdo se bude akcí účastnit. Se zveřejněním informací jsem dostala souhlas od samotného vedení. Co se týká názorů a informací o této organizaci, byli pro mě hlavním zdrojem studenti, kteří pravidelně navštěvují skupinky a zajímají se o probíhající aktivity ve svém městě, ale i v ostatních městech ve kterých INRIroad funguje, neboť tam ve většině případů mají kamarády a města jsou tak úzce propojená.  Dalším a posledním zdrojem pro mne byly internetové stránky INRIroad, které jsou pod správou odpovědných lidí. Pravidelně se na nich zobrazují informace o aktivitách, propagační videa na studentské bohoslužby, články a fotografie, které byly zachyceny na různých aktivitách.  4. Ideový plán Hlavní myšlenkou a cílem tohoto projektu bylo představení křesťanské studentské organizace INRIroad, která nabízí studentům aktivity v oblasti seberozvoje, zábavy a duchovního života. Někomu se možná může zdát, že víra v Boha je už out a nikdo v něj nevěří. A když už se najde člověk, který víru v Boha přiznává, obvykle se na něj strhne vlna kritiky a opovržení. Mladí lidé to tak v dnešním světě nemají lehké, a to obzvlášť pokud hledají sami sebe. Víra v Boha je pro mnoho mladých lidí tabu. V reportáži bych chtěla ukázat, že to není tak docela pravda, neboť lidi navštěvující INRIroad víra baví, našli si v církvi přátele a pravidelně ji navštěvují. Většina těchto studentů v oblasti církve vyrostli, ale někteří se narodili do rodin, kde o Bohu nebylo žádné povědomí a svoji cestu k němu hledali sami. Pravidelně teď navštěvují sbory (obdoba katolických kostelů) Církve adventistů sedmého dne a slouží lidem ve svém okolí prostřednictvím humanitární organizace ADRA, která pod tuto církev rovněž spadá a mohou se zapojit například do dobrovolnického klubu a navštěvovat seniory v domovech nebo pomáhat s výchovou malých dětí v dětských domovech. Možnosti, kterými se mohou zapojit je několik.  INRIroad vznikla jako organizace pro studenty, kteří opouští své mateřské sbory a míří na vysokou školu, kde nikoho neznají a začínají v novém městě nový život. Dojíždění na víkendy domů u některých nepřipadá v úvahu, neboť je to příliš nákladné anebo je vzdálenost moc velká a čas na toto cestování schází. INRIroad má proto za úkol vytvoření zázemí pro nově příchozí a jejich kamarády, nabídnout jim možnost realizace a vytvoření takového přirozeného prostředí, aby se cítili jako doma. Za velice důležité považuji i to, že studenti se mohou do organizace aktivně zapojit, a tak nezáleží jen na vedení, co se bude dít, ale program si upravují samotní studenti a program se liší město od města, neboť ne všude lidé hrají rádi deskové hry nebo se věnují studiu konkrétní biblické knihy.  Myslím si, že reportáž o takovéto organizaci by mohla zaujmout studenty, kteří mají zájem o smysluplné trávení volného času v Olomouci a zároveň by mohla poskytnout jiný pohled na věřící mladé lidi. Zároveň si myslím, že by mohla zaujmout i starší lidi, kteří mají o mladých lidech pocit, že neustále vysedávají za počítačem nebo chodí na večírky a popíjí alkohol. Věřím, že tahle reportáž by mohla přinést úplně jiný pohled na dnešní mládež. Snažila jsem se vytvořit kvalitní video, které by mohlo organizaci reprezentovat na jejich vlastních stránkách a mohlo tak posloužit jako nový propagační materiál.  Snažila jsem se, aby záběry byly zajímavé a kompozičně správně. Chtěla jsem, aby logicky doplňovaly rozhovory, které prolínají celým materiálem. U rozhovorů jsem se snažila volit takové otázky, které by mohli divákovi přiblížit co nejvíce život v této organizaci. Stejně tak jsem postupovala i u výběru záběrů pro rozhovor v reportáži, kdy jsem volila tu část, která byla podle mého názoru zajímavá. Ráda bych, aby video motivovalo mladé lidi tuto organizaci navštívit i přes to, že v Boha nevěří a snažili se poznat dění někde jinde než jen v knihovnách, barech a svých domovech.  Při tvoření tohoto projektu jsem chtěla prohloubit své znalosti a zkušenosti s natáčením a stříháním videa. Celý projekt jsem vytvářela také s motivací, že bych jednoho dne chtěla spolupracovat s křesťanskou televizí HopeTV, která rovněž spadá pod Církev adventistů sedmého dne a vytváří krátká videa o Bibli, kazatelích, důležitých věroučných otázkách, které křesťana provází v životě a jiných tématech, které se v církvi probírají. 5. Průběh a zpracování  Vzhledem k tomu, že už od začátku studia v Olomouci se aktivně zapojuji do vedení studentské organizace INRIroad a věnuji se vedle školy také práci, tak jsem se k natáčení prvních záběrů uchýlila už v průběhu druhého ročníku studia, abych ušetřila čas a v závěru studia měla více prostoru na učení a zpracovávání závěrečných povinností. Převážná většina záběrů proto vznikala v průběhu roku 2017. Potřebnou techniku jsem si zapůjčila od kamaráda Aleše Michálka, který se svým otcem technicky zajišťuje přímé přenosy z bohoslužeb probíhající v brněnském sboře na ulici Střední. Natáčela jsem na digitální zrcadlovku Canon EOS s objektivem 18-135 mm a frekvencí 3,5-5,6 Hz, kameru Sony HDR-SR11E a poslední záběry jsem natáčela na iPhone SE s objektivem. Potřebnou zvukovou stopu v podobě mého komentáře jsem nahrávala na audiorekordér Zoom H4n a mikrofon AKG D5, C417L. Aby byly záběry co nejméně roztřepané, vypůjčila jsem si také stativ Velbon DV-7000N. Na několik záběrů bylo rovněž nutné použít osvětlení, a to konkrétně Fomei Digital light 1000.  První natáčení probíhalo v Ostravě. Předem jsem se domluvila s místním studentským kazatelem Danielem Kašlíkem, který v té době INRIroad v Ostravě vedl. Domluvili jsem se, že se s několika lidmi z Olomouce přijedeme podívat na studentkou bohoslužbu, která v Ostravě probíhá každé druhé úterý v měsíci. Společně s několika lidmi jsme se tedy rozhodli vzít auto a navštívit ostravský sbor, kde bohoslužba probíhala. Záběry jsem natáčela během bohoslužby. Natočila jsem záběry publika, kazatele, který kázal a v závěru mu byl předáván dárek za to, že přijel. Během tohohle večera jsem natáčela i záběry v místních společných prostorách, kam jsme se uchýlili po skončení bohoslužby a probíhalo tam pohoštění a volná zábava. Natáčela jsem na kameru Sony HDR-SR11E.  Do finální podoby reportáže pak byly použity pouze záběry z předávání dárku a volné zábavy v průběhu večera.  Další záběry vznikaly na pravidelném florbalu v Olomouci, který probíhá v tělocvičně gymnázia Olomouc Hejčín. Aktivně se této aktivity neúčastním, a proto jsem mohla během večera obcházet a získat několik záběrů. Natáčela jsem rovněž na kameru Sony HDR-SR11E. V návaznosti na tuto aktivitu jsem taky natočila záběry z pravidelného florbalového turnaje, který se koná jednou ročně. Toto natáčení probíhalo během března 2018 na florbalovém turnaji v Pardubicích. Byly natočeny záběry toho, jak spolu hráči zápasí z ochozu nad tělocvičnou. Poté záběry ze stejné úrovně hřiště na bránu a hráče. Tyto záběry ve finále nebyly použity. Na závěr jsem natočila záběry týmů, které proti sobě zápasili v celorepublikovém zápase. Použit byl pak záběr brněnského týmu. Jako zajímavost bych zde chtěla zmínit, že záběry natočené během turnaje, pomohly k rozhodnutí, zda ve finálovém zápase padl gól nebo nepadl. Nakonec díky těmto záběrům vyhrál brněnský tým.  Během podzimu 2017 jsem společně s členy brněnské INRIroad vycestovala na meziměstskou víkendovku do Bratislavy. Natáčení probíhalo v půdních prostorách bratislavského sboru, kde byla zařízena kavárna Unik, kde se setkávají bratislavští věřící studenti. Během pátečního večera jsem natáčela bavící se lidi. V sobotu pak probíhala pravidelná bohoslužba, kterou jsem také natočila, ale při stříhání jsem ji nevyužila. Večer pak probíhala volná zábava, kdy se hrály deskové a společenské hry.  Další velká část záběrů pochází z víkendových akcí, které INRIroad pořádá a já jsem se jich pravidelně účastnila. Setkání se konalo ve Svatobořicích na srubu podnikatele Dalibora Cichého, který jej nechal postavit speciálně pro tyto účely. Tento běh víkendových setkání byl zaměřen na studium Svátečních svitků, několika biblických knih, které se četly při velkých židovských svátcích. Natáčení probíhalo na květnovém setkání, které bylo zaměřeno na studium knihy Ester a na říjnovém setkání změřeném na knihu Rút. Natočila jsem prostory, ve kterých setkání probíhalo a jejich okolí. Během natáčení jsem poprosila pana Cichého, jestli by také neřekl něco na kameru, ale odmítl. Odůvodnil to tím, že INRIroad rád podpořuje, ale vesměs s ní nemá nic společného. Při květnovém setkání jsme měli naplánovaný výlet do zámeckých zahrad, kde také vzniklo několik záběrů. Při příjezdu k zámku jsme všichni dostali karimatky a vydali se do zámeckého parku, kde jsem natočila, jak účastníci prochází zámeckou branou do zahrad. V samotném zámeckém parku jsem pak natočila průběh bohoslužby, a to jak všichni sedí na trávníku a poslouchají kázání. Na květnovém setkání jsem poprosila několik účastníků o rozhovory. Na místě se setkala podnikavá parta, a tak o rozhovory nebyla nouze. Celkově jsem jich natočila devět, ale ne všechny byly použitelné pro reportáž. Mezi použité rozhovory patří rozhovor s Danielou Klodovou a Filipem Gildeinem, kteří podle mě měli nejlepší kvalitu jak zvuku, tak i obrazu. Oba dva navštěvují INRIroad přes čtyři roky. V rozhovorech se vyjádřili k právě probíhajícímu víkendu a k tomu, co se jim na něm líbilo a co vnímají na celé akci jako pozitivní.  Během podzimu nastala asi největší komplikace při natáčení. Měla jsem naplánovanou dvoudenní cestu do Brna, kde jsem chtěla natočit záběry ze studentské bohoslužby a dvou probíhajících skupinek - Dámská skupinka a studijní skupinka Ellen Whiteová. Toto natáčení jsem tedy musela odvolat a nahradit ho jindy. Nakonec se mi podařilo udělat si čas před Vánoci, kdy jsem se do Brna dostala na celý týden a dotočila jsem tam potřebné záběry. Všechny záběry byly natáčeny v brněnském sboře Církve adventistů sedmého dne na ulici Střední. Většinou bývá sbor a prostory k setkávání mládeže zamknuté a dá se do nich dostat až po dotázání kazatele, který v budově bydlí. Protože jsem si chtěla všechny potřebné věci nachystat, nechtěla jsem nechat věci náhodě. Proto jsem se domluvila se svým přítelem, který je zapojený do chodu sboru a vlastní klíč, jestli by mi ho půjčil. Díky tomu jsem se dostala do potřebných prostor asi hodinu před začátkem skupinky a mohla si připravit techniku. Protože už byl večer půjčila jsem si pro lepší osvětlení také světlo, aby záběry byly ostré a kvalitní.  Poslední natáčení probíhalo v letošním lednu v prostorách olomocké klubovny INRIroad se studentským kazatelem Tomášem Harastejem, se kterým jsem se na tomto rozhovoru domlouvala přes tři měsíce. Přestože jsme velice blízcí přátelé, tak jsme nemohli najít v našem časovém rozvrhu skulinka, kdy bysme se mohli sejít. Okolo Vánoc už jsem přestávala doufat, že se domluvíme, ale nakonec jsme se setkali úplnou náhodou, když jsem se po cestě ze školy do klubovny na Dolním náměstí náhodou zastavila. Zrovna vedl biblickou hodinu s kamarádem Bedřichem. Ten souhlasil s tím, že můžeme v rychlosti natočit rozhovor. Problém nastal ve chvíli, když jsem neměla u sebe potřebnou techniku. Protože jsem se bála, že bysme se už nepotkali, rozhodla jsem se rozhovor natočit na svůj telefon - iPhone SE. To je důvod, proč má video a zvuk horší kvalitu.  Některé záběry jsem použila z natáčení pro náš projekt INRI TV, který jsme s několika kamarády spustili v roce 2016. Jednalo se zpravodajství z událostí této křesťanské organizace. Do natáčení se tehdy zapojilo přes deset lidí, a především mezi studenty, kteří INRIroad navštěvují bylo velmi populární. Videa byla použita se souhlasem autora. Záběry, které jsem do videa použila, byly mě samotné přijedné z pravidelných skupinek. I přesto, že jsou rozmazané, hodily se mi do celkového kontextu reportáže.  Z počátku jsem ke stříhání videa používala Avid. Protože jsem ale běžně zvyklá stříhat v Adobe Premiere, nakonec jsem zvolila tento program, a to z toho důvodu, že už jsem delší dobu zvyklá v tomto programu pracovat a zdá se mi v mnoha ohledech jednodušší než Avid, který máme k dispozici na katedře.  Reportáž jsem začala zpracovávat tak, že jsem si otevřela jedno z videí a pomocí pravého tlačítka a volby new sequence from clip jsem vytvořila novou sekvenci o rozlišení 1920/1080 pixelů při snímkové frekvenci 25 fps. Pak jsem začala projekt stříhat. Využila jsem čtyř videovrstev, kdy v první vrstvě je podkladová grafika (bílé pozadí i loga organizace), v první vrstvě byly samotné záběry a ve třetí a čtvrté vrstvě jsou titulky. Také jsem použila čtyři audiovrstvy, kdy v první jsou ruchy z ilustračních záběrů, v druhé jsou rozhovory účastníků na videu, ve třetí je komentář a ve čtvrté vrstvě je hudba. Tu jsem stáhla ze zvukové knihovny Youtube, která je zdarma a není u ní potřeba uvádět autory a zdroj. Následně jsem vložila jednotlivé záběry v logické posloupnosti. U některých záběrů bylo potřeba malé úpravy. Jednalo se o záběry z rozhovoru s Tomášem Harastejem, kdy jsem upravila pozici záběrů a přiblížila je na 108%. Tohle jsem nastavila přes video efekty v záložce pozice. Poté bylo potřeba zrychlit záběr modlících se dívek ze studentské bohoslužby, což jsem udělala pomocí volby speed, kterou jsem nastavila na rychlejší. U rozhovoru s Danielou Klodovou bylo potřeba odhadnout správnou chvíli střihu, neboť její výpověď začínala slovem takže, které v souvislosti nedávalo smysl. Nakonec se to ale povedlo dobře. Mezi záběry jsem pak ještě vložila obrázek s nápisem INRI, který jsem stáhla z veřejné foto banky Pixabay, kde jsou obrázky zdarma přístupné bez nutnosti udání zdroje a souhlasu.  Poté, co jsem vytvořila videostopu, jsem vložila do pozadí hudbu, a to dvakrát za sebou, tak aby navazovala. Následně jsem upravila hlasitost. Zvuk jsem vymíchala do hladiny -12 dcb. Nejsložitější pro mě v tuto chvíli bylo upravit zvuk u rozhovorů, kde jsem využila externí úpravy pomocí softwaru Adobe Audition, kdy byl pomocí filtru odstraněn z videa šum. Velmi těžké bylo udržet stejnou zvukovou hladinu, a to především u ruchů, protože každé video bylo natáčeno v jinou dobu a mělo tedy jinou výchozí hlasitost. Ve finále jsem ještě zvuk upravila pomocí gainu a hlasitostní křivky.  Titulek, který jsem do videa vložila byl vytvořen pomocí programu Adobe Photoshop, ve kterém byla rovněž zpracována mapa, která je hned v úvodu videa. Mapu jsem nevytvářela já, ale kamarád Martin, který tuto mapu vytvořil pro potřeby projektu INRI TV a dal mi k použití souhlas. Z efektů jsem ve videu použila jednoduché přechody, a to ať už u záběrů, tak i u zvuků a titulků.  Finální výstup je konstantní s rychlostí 10 Mbps. Výstupní video má parametry sekvence, tedy 1920/1080 pixelů při 25 fps s konstantním datovým tokem 10 Mbps.  6. Sebehodnocení Při vytváření tohoto projektu jsem se moc bavila. Myslím si, že to bylo z velké části způsobeno tím, že jsem po celou dobu spolupracovala se svými kamarády a známými, a proto jsme vůči sobě neměli žádné zábrany a vzniklo tak mnoho záběrů, ke kterým se budeme určitě často vracet. Čas takto strávený vnímám jako produktivní, protože to prohloubilo nejen mé znalosti, ale také přátelství. Stejně tak jako s průběhem, jsem spokojená i s výslednou podobou práce. Jediné, co bych změnila, jsou prostřihy záběry, které jsou rozmazané. V rámci komentáře se tam ale nejvíce hodily ty rozmazané, a proto jsem je tam nechala.  Co se týká práce v Adobe Premiere, myslím si, že jsem se naučila pracovat především se zvukem, se kterým jsem měla problémy a vnímám, že to pro mě bylo to nejsložitější. Hodně mi v tomto ohledu pomohl kamarád Aleš, který mi vysvětlil, jak například odstranit šum nebo přidat do pozadí hudbu. Přesto se mám ale ještě hodně co učit, aby mi práce rychle utíkala rychleji, protože tvorbou projektu jsem strávila téměř dva dny.  Při práci s kamerou a následným střihem jsem si uvědomila, že na tomto tvoření mě nejvíc bavila práce s lidmi a organizování časového plánu tak, aby vše do sebe zapadalo a vyšlo. I přesto, že mě práce s kamerou a střihem zaujala, jsem spíše organizační typ, a proto kreativita v tomto ohledu není má silná stránka. Myslím si, že tato vlastnost se promítla i do výsledné podoby mého projektu, protože mohl být daleko živější a zajímavější. Videa jsem sice natočila, sestříhala a upravila tak, aby byly koukatelné, ale tahle technická práce mě neobohatila tolik, jako natáčení. Tato práce byla spíše povinnou nutností, ale věřím, že jsem se naučila mnoho věcí, které budu moct použít při natáčení projektů, které připravujeme, nebo pomoc někomu, kdo se teprve učí a neví si s něčím rady. Pokud bych si měla do budoucnosti zvolit, zda se budu věnovat televizní žurnalistice nebo produkci, volila bych spíše produkci. S odstupem času možná najdu v této oblasti větší zalíbení a budu se věnovat střihu i více než jen pro zábavu. V tuhle chvíli jsem ale rozhodnutá věnovat se práci v mém druhém oboru, kterým jsou aplikovaná ekonomická studia. 7. Zdroje a literatura Při vypracovávání projektu jsem nepoužívala žádné tištěné zdroje. Vycházela jsem pouze z internetových stránek INRIroad, z výpovědí respondentů a z vlastního vědění.  https://www.youtube.com/audiolibrary/music https://pixabay.com/cs/inri-kř%C3%ADž-věřte-smrt-hřbitov-100914/ https://www.inriroad.org   https://youtu.be/SLyzVI6OWxU