Miroslav Štůrala 1. Cíl práce
Cílem samostatného projektu je prokázat nabyté znalosti v průběhu studia žurnalistiky z jednotlivých tematických či profesních profilací. V rámci studia jsem, krom jiného, absolvoval několik předmětů věnující se audiovizuální technice. Ať už to byl v prvním ročníku předmět se stejnojmenným názvem „Audiovizuální technika“ či později „Praktikum TV žurnalistiky“ a navazující “Workshop TV žurnalistiky“. Co se týče tematické specializace, byly to zejména předměty se sportovní tematikou. Nejdříve se jednalo o sociologii sportu, která poskytla pohled na sport z trochu jiného hlediska a především pak specializační předmět „Sportovní žurnalistika“.
V rámci realizace je cílem, na základě rozhovoru se současným předsedou, představit jednu z nejstarších sportovních organizací ve Zlínském kraji – Tělovýchovnou jednotu v Rožnově pod Radhoštěm, a to zejména s ohledem na to, co je jejím posláním, jaké sportoviště spravuje, jak je financována a jaké jsou plány do budoucna.
2. Zdůvodnění tématu
Ačkoliv jsem původně plánoval realizaci projektu na úplně jiné téma, s představením Tělovýchovné jednoty v Rožnově pod Radhoštěm, jako případným náhradním tématem, jsem si však pohrával již daleko dříve.
Jelikož bylo nutné zkombinovat obě profilace, tedy tematickou a technickou, rozhodl jsem se, zejména kvůli tomu, že jsem se vždy o sportovní televizní reportáže zajímal, že svou realizaci propojím právě s pomocí sportu a televizní reportáže.
Jako rodilý Rožnovan, který měl a má ke sportování v tomto krásném městě v srdci Beskyd vždy velmi kladný vztah a který zná poměry v některých sportovních oddílech, jsem se rozhodl, že bych se v rámci této práce právě tomuto tématu a této organizaci, která z velké části zastřešuje sport v tomto městě, věnoval. Je to i z toho důvodu, že jsem o tomto spolku již dříve napsal obsáhlou seminární práci, která se právě TJ Rožnov ze všech možných úhlů pohledu zabývá.
Chtěl jsem také na základě této reportáže poukázat na to, jak je v dnešní době, kdy je financování sportu u nás ve špatném stavu, složité spravovat a udržovat tak velkou organizaci, kterou TJ v Rožnově bezesporu je.
Při rozhodování o výběru hrála jistou roli i jedna smutná skutečnost, jelikož bývalý dlouholetý předseda této organizace pan Jan Pargač, který velkou část svého života spojil s Tělovýchovnou jednotou v Rožnově, náhle zemřel v létě roku 2016. Pan Pargač byl i po letech této práce stále neuvěřitelně zapáleným předsedou, který byl plný entuziasmu a dokázal v i v nelehkých časech, zejména díky svým obrovským zkušenostem držet tuto organizaci nad vodou. Protože mě jeho smrt poměrně zasáhla, chtěl bych také tuto reportáž věnovat jemu a vzpomínce na něj.
3. Zdroje a stav problematiky
Jako primární zdroj mi posloužil již zmíněný rozhovor s panem předsedou Janem Fiedlerem, který je ve funkci předsedy tohoto spolku od podzimu roku 2016.
Dalším zdrojem jsou také webové stránky tjroznov.eu, kde nalezneme ty nejdůležitější informace o této organizaci, jako například historické milníky, co je její hlavní náplní, jaké objekty či sportoviště v současné době spravuje nebo jsou zde také, často však velmi kusé nebo žádné, informace o jednotlivých oddílech.
Jako další bych jmenoval také výroční publikace TJ Rožnov, ať už ke stému nebo sto desátému výročí organizované tělovýchovy v Rožnově, kde kromě podrobné charakteristiky a vývoje sportování v tomto městě, lze najít i celou řadu historických fotografií.
Jelikož se o sport v našem městě odjakživa zajímám, jsem prakticky přesvědčen, že k takto podobně technickému zpracování problematiky TJ v Rožnově pod Radhoštěm na základě televizní reportáže v kombinaci s rozhovorem ještě nedošlo.
Jistým zdrojem, ze kterého jsem při počáteční přípravě vycházel a na který svým způsobem tato reportáž jako audiovizuální dílo navazuje či jej doplňuje, je také seminární práce „Analýza tělovýchovné jednoty města Rožnov pod Radhoštěm“ z roku 2016.
4. Ideový plán
Jak jsem již uvedl v cíli práce, hlavním úkolem k naplnění mé představy o podobě tohoto projektu je na základě rozhovoru s předsedou Tělovýchovné jednoty v Rožnově pod Radhoštěm panem Janem Fiedlerem představit tuto dlouholetou sportovní organizaci, která je jednou z největších organizací svého druhu v regionu. Zvoleným tématem a způsobem zpracování tak bude splněna kombinace obou zvolených profilací v průběhu mého studia.
V tomto projektu mi šlo zejména o to, aby v reportáži zazněly z úst pana předsedy Fiedlera zejména nejdůležitější informace o této organizaci a byla tím tak co nejkomplexněji, avšak pokud možno ne příliš zbytečně moc rozsáhle, popsán chod TJ Rožnov. Chtěl jsem, aby v úvodu zazněly alespoň rámcově nějaké informace z historie. Především tedy, odkdy je datován začátek organizovaného sportu v mém rodišti. Dále v čem tkví hlavní náplň Tělovýchovné jednoty a jaké je její poslání, jaké sportovní oddíly pod ni spadají. Důležité je také pochopit, z čeho jsou podobné oddíly a také TJ financovány. Jelikož v dřívějších letech spadala většina sportovišť a sportovních zařízení v Rožnově pod Radhoštěm právě pod správu TJ Rožnov, zajímalo mě tedy, která sportoviště v současné době tomuto spolku „zbyla“. Aby nebyla tato reportáž jen pouhým výčtem strohých informací, bylo důležité zeptat se také na plány či vize do dalších let.
Proto jsem k rozhovoru s panem předsedou Fiedlerem přistoupil především tak, že jsem se s pomocí přesných a předem připravených otázek snažil dobrat k jasným, faktickým odpovědím. A to s tím, že mým záměrem je všechny tyto informace získat tak, aby na většinu z nich odpověděl on sám a celá reportáž byla tak zajímavější a alespoň trochu odpovídala jistému standardu dnešních reportážních rozhovorů.
Srozumitelné a jasně strukturované otázky jsem volil z toho důvodu, abych k jeho následným odpovědím poté mohl snadno přiřadit svůj vlastní doprovodný komentář, který bude buďto uvádět jeho odpovědi nebo případně ještě doplňovat to, co respondent nesdělil.
Neméně důležité bylo, kromě pořízení rozhovoru, také natočení relevantních záběrů s pomocí televizní kamery, případně mobilního telefonu, jenž měly pochopitelně dotvářet obraz celé reportáže. Nutné bylo především natočení rožnovských sportovišť, které jsou pod patronátem této sportovní organizace. Při přípravě a tvorbě ideového plánu tak bylo jasné, že žádoucí bude pochopitelně si všechna tato sportoviště objet a natočit zde odpovídající záběry pro takzvané covery. Proto tak po technické stránce bylo nezbytné pro natočení reportáže zajistit a obstarat zapůjčení kamery a mikrofonu a nepochybně domluvení termínu a místa pro realizaci rozhovoru s panem předsedou.
5. Postup práce
a) příprava
Prvním a velmi důležitým krokem bylo oslovení pana předsedy Jana Fiedlera, kterého jsem kontaktoval a nastínil mu svou představu a to, co potřebuji a co od něj očekávám. Po společné dohodě na termínu a realizaci rozhovoru jsem nejdříve zamluvil a následně si vypůjčil televizní kameru SONY společně s mikrofonem a stativem pro natočení rozhovoru. Připravil jsem si také soubor několika otázek, které jsem měl v úmyslu panu předsedovi položit.
b) natáčení
V den realizace rozhovoru jsme se oba společně sešli v „sídle“ TJ Rožnov – rožnovské Sokolovně, kde jsme nejprve natočili rozhovor o délce asi patnácti minut. Pro natočení rozhovoru jsem samozřejmě použil kameru SONY, externí mikrofon, jež jsem připojil do příslušného místa po odejmutí interního kamerového mikrofonu. Celou kameru jsem posléze nasadil do již postaveného stativu. V rámci rozhovoru byly položeny zejména základní dotazy týkající se záležitostí, o kterých jsem se již v předchozích odstavcích několikrát zmiňoval.
V průběhu samotného rozhovoru jsem sledoval, zda se nabíraný materiál stále nahrává, zda mám rovněž zapnutý mikrofon a pro jistotu jsem si kontroloval i stav baterie v kameře. Rozhovor byl nahrán v několika klipech a to zejména proto, že jsem několikrát nahrávání vypínal a zjišťoval, jestli je respondent správně slyšet a pak taky, co všechno řekl a jestli se někde zbytečně „nezadrhl“ a „nezakoktal“ a není tak nutné se jej na tu samou skutečnost zeptat raději ještě znovu. Zhruba ve dvou případech se tak stalo a proto jsem se jej na některé téma zeptal znova, třeba i proto, že jsem měl pocit, že byl pan předseda Fiedler až moc stručný.
Po úspěšně provedeném rozhovoru jsme společně objeli všechna rožnovská sportoviště, která spadají pod hlavičku TJ Rožnov. Nejdříve jsme se odebrali na rožnovské skokanské můstky, protože hrozilo, že začne velmi brzy pršet a proto bude lepší, když budu nejdříve natáčet exteriéry a interiéry Sokolovny a jejího okolí si nechám až na závěr našeho setkání.
Nejprve jsem tak natočil záběry ze skokanských můstků. Jelikož jsem věděl, že předseda v rozhovoru hovořil o nově postavené biatlonové střelnici, která je součástí areálu, natočil jsem kromě můstků a jejího okolí právě samotnou biatlonovou střelnici. Natočeny byly i záběry zázemí pro skokany na lyžích.
Druhým sportovištěm, na které jsme společně s panem předsedou jeli, byl areál fotbalového stadionu a přilehlého Hotelu Stadion, který je součástí celého areálu. Zde jsem natáčel jak záběry přímo z hrací plochy, tak detaily, tribunu pro diváky a také hotel z vnějšku. Poté jsme se odebrali do útrob stadionu, kde kromě šaten a zázemí pro fotbalisty sídlí již zmíněný hotel, posilovna aj. Zde jsem pořídil obrazový materiál hlavně z posiloven a chodeb.
Třetím a posledním sportovištěm, které v současné době patří naší tělovýchovné jednotě, je budova Sokolovny. Zde zrovna probíhal v době natáčení trénink místního dívčího gymnastického oddílu. V Sokolovně jsem natočil záběry ze všech možných míst. Natáčel jsem vybavení sokolovny, jak dívky sportují, jak celkově vypadá sokolovna zevnitř. I když byly některé záběry nepoužitelné, spoustu z nich jsem poté použil pro vyplnění reportážního rozhovoru pomocí coverů.
Rovněž bylo důležité natočit si budovu zvenčí a to ze všech možných stran, jelikož je budova velmi stará a v budoucnu se dočká jisté rekonstrukce, o které se mimo jiné pan předseda sám v rozhovoru zmiňoval. Natáčel jsem detaily fasády budovy, okna nebo rozpadající se obložení.
Pro doplnění dalších záběrů jsem však nenatáčel jen sportoviště, jež jsou v gesci rožnovské tělovýchovné organizace. Natočil jsem si proto i sportoviště, která v dřívějších letech patřily pod TJ Rožnov – tenisové kurty v městském parku nebo zimní stadion. Jelikož bylo v loňském roce vybudováno zbrusu nové multifunkční sportoviště u Základní školy Pod Skalkou, vydal jsem se pár záběrů pro covery natočit i tam.
V jiných dnech jsem si pak z důvodu, že jsem měl pocit, že některý pořízený materiál je nepoužitelný nebo se případně záběry stále opakují, na mobilní telefon natočil záběry z ještě dalších míst a dalších sportovišť, aby byl výsledný projekt co nejvíce bohatý na záběry. Byť se třeba jedná o rožnovská sportoviště, které sice pod TJ Rožnov nespadají, ale jsou některými oddíly využívány – sportovní hala na Koryčanských pasekách a její přilehlé hřiště nebo krytý bazén. Ve sportovní hale, tělocvičně Střední školy informatiky, elektrotechniky a řemesel jsem natáčel i trénink rožnovských házenkářů.
V době hezkého počasí jsem pak pro dotvoření atmosféry pořídil záběry i z rožnovské cyklostezky nebo tenisových kurtů.
c) střih
Před jistým dotvořením reportáže bylo ještě nezbytné udělat si jistou kostru nebo řekněme spíše scénář. Nejdříve jsem si tak přepsal celý rozhovor s předsedou Janem Fiedlerem. K jeho výpovědím jsem pak dotvořil svůj komentář, který uvede reportáž a pak vyplní výpovědi respondenta vlastním slovem. Tento můj komentář využil buďto to, co mi sdělil předseda organizace v rozhovoru, případně se jednalo o informace z webových stránek tělovýchovné jednoty. Současně už jsem se rozmýšlel nad tím, které záběry budou kde použity a vyplní podstatnou část této reportáže.
Pro střih jsem zvolil program AVID Media Composer, resp. jeho volně staženou verzi s dodatkem „First“. Ještě před samotným střihem jsem musel řešit velkou komplikaci s nabraným materiálem z kamery. Jelikož se mi, pravděpodobně z důvodu, že se jedná o trochu omezenou verzi, která nenabízí tolik co plná, nepodařilo do střihového programu zkopírovat žádný ze souborů, musel jsem všechny jednotlivé soubory ve formátu MTS převést na formát MP4, což se trochu projevilo na kvalitě obrazu. S tímto formátem však už naštěstí šlo v programu pracovat. Přesto mi tato skutečnost značně zkomplikovala situaci.
Po nahrání všech pořízených klipů jsem začal s kompletací celé reportáže. Jelikož jsem potřeboval ještě pár záběrů pro covery, rozhodl jsem se pořídit také fotografie z publikací, které mi dříve věnoval bývalý předseda TJ Rožnov pan Pargač a také jsem provedl několik „print screenů“ z webových stránek organizace. Tyto ilustrace vyplnily některá hluchá místa v reportáži.
Jak jsem zmínil, použil jsem program AVID, který jsem si pro jistotu nainstaloval do svého osobního počítače, protože kromě jediné dostupné střižny není možné na univerzitě nikde jinde v tomto střihovém programu pracovat. Jiné programy jsem nechtěl využít i proto, že jsem si potřeboval osvěžit střih právě v programu AVID a také proto, kdybych potřeboval poradit od svého konzultanta, pana Jiřího Vrby. I přesto, že jsem v úvodu střihu reportáže měl se zpracováním jisté problémy, byl jsem následně až příjemně překvapen, jak brzy jsem si zase osvojil nabyté poznatky a práci s tímto programem.
Postupoval jsem podle předem připraveného scénáře a vybíral ke střihu správné ilustrační záběry, které celou reportáž doplňují. Z rozhovoru jsem se snažil, pokud to šlo, vystřihnout co nejvíce hezitačních zvuků a příliš dlouhých pomlk. Ilustrační záběry byly využity buďto ve chvílích, kdy se mi zdálo, že je předseda TJ na obrazovce již delší dobu a je tak třeba obraz ozvláštnit, nebo pokud zrovna hovořil o nějaké problematice, ke které jsem měl pořízeny záběry a v neposlední řadě také pro střihy a situace, kdy v reportáži mluvím já sám.
Jelikož jsem byl upozorněn, že některé záběry jsou „suché“ nebo irelevantní, použil jsem nakonec nově dotočené záběry z kurtů v městském parku, cyklostezky a tréninku místních házenkářů. Nakonec jsem pro ilustraci zvolil i starší záběry Televize Beskyd ze závodů ve skocích na lyžích a ve skoku na trampolínách, které jsem našel na Youtube. Tyto záběry jsem pochopitelně opatřil patřičnými titulky, abych se nedopustil porušení jednoho ze základních pravidel.
I přesto, že byl rozhovor pořízen v klidném prostředí kanceláře pana předsedy Fiedlera, byl zvuk oproti mnou namluvenému textu reportáže mnohem slabší. Bylo tak nutné za pomoci nástroje „Mixer“ upravit zvuky, tak aby měly stejnou hlasitost. Upravil jsem takto ty zvukové stopy, ve kterých se objevoval hlas pana předsedy, a vyrovnal jsem tuto stopu zhruba na stejnou úroveň hlasitosti, ve které byl můj namluvený komentář. Docílil jsem tak prakticky totožné hlasitosti v obou zvukových stopách.
Na závěr střihu jsem pomocí titulkovače opatřil tento reportážní rozhovor titulky a pozvolna ztlumil obraz na konci videa.
6. Sebehodnocení
Myslím si, že ve výsledku tato reportáž svůj cíl splnila. Došlo k realizaci zhruba sedmiminutového obrazového příspěvku, kterým jsem prokázal nabyté znalosti získané v průběhu celého studia, a to jak po stránce technické, tak i tematické.
V reportáži je pomocí rozhovoru s respondentem – předsedou tělovýchovné organizace TJ Rožnov pod Radhoštěm Janem Fiedlerem co nejpodrobněji, avšak ne příliš složitě a zbytečně zdlouhavě, představena tato organizace přesně tak, jak jsem si původně představoval. Dovolím si tvrdit, že tato reportáž zároveň ukazuje obecně nelehkou situaci, kterou si v současné době podobné spolky a organizace procházejí, a to především z důvodu nedostatečného financování českého sportu.
Když se zamyslím nad obsahem celého příspěvku, jsem přesvědčen, že spousta věcí se dala samozřejmě udělat jinak. Ne tak po stránce informační, ale co se obecně týče spíše nabraného materiálu. Mohl jsem se pokusit věnovat ještě daleko více sportovním činnostem v Rožnově pod Radhoštěm. Tímto myslím daleko více pořízených záběrů sportovců při jejich činnosti. Mám pocit, že zejména obrazový materiál ze sportovišť spadajících pod TJ Rožnov se někdy v této reportáži až zbytečně opakuje. Stejně tak jsem mohl natočit i více záběrů z několika dalších rožnovských sportovišť, byť třeba nemají s naší tělovýchovnou organizací nic společného.
Abych však k sobě nebyl jen kritický, myslím, že z materiálů, které jsem měl k dispozici, se mi povedlo opravdu vytvořit velmi solidní dílo. Přeci jen se já osobně nepovažuji za žádného profesionála, zejména pokud jde o práci s televizní kamerou nebo profesionálním střihovým programem, kterým AVID Media Composer bezesporu je. Je to velice složitý program na pochopení a dokonce i základní práce s ním není vůbec jednoduchá, o práci s dalšími bohatými možnostmi a funkcemi tohoto softwaru ani nemluvě. Práci pak mnohdy ztěžuje i to, že je celý software v anglickém jazyce.
Mezi největší úskalí, která se týkala zpracování tohoto projektu, bych rozhodně zařadil problémy s programem AVID Media Composer First. Zejména se jedná o nemožnost pracovat s formátem MTS, ve kterém nahrává kamera SONY. Proto bylo velmi zdlouhavé a také náročné na trpělivost jednotlivé zkonvertování všech mnou natočených záběrů do podporovaného formátu MP4.
K dalším úskalím bych rozhodně přiřadil nemožnost pracovat na více střihových pracovištích opatřených tímto střihovým programem. Považuji za dost zásadní problém, pokud studenti žurnalistiky mají k dispozici jen jednu místnost pro střih a nemají tak možnost zpracovávat svůj materiál kdy chtějí.
Největší čas při realizaci projektu jsem, kromě zmíněného problému s podporou formátu strávil jednoznačně střihem pořízeného materiálu. Bylo totiž nutné velmi opatrně pracovat s jednotlivými záběry, vybírat ty nejvhodnější a prokládat nimi na správných místech rozhovor s předsedou TJ Janem Fiedlerem.
Kromě splnění cílů, jimiž bylo co nejlépe představit organizaci TJ Rožnov, jsem si zároveň oživil práci v programu AVID a s jeho některými nástroji. Věřím, že se někdy příště k práci s tímto programem zase vrátím. Jde podle mě o software, který je skutečně ve své třídě jedním z nejlepších.
V budoucnu by se určitě dalo na tuto práci navázat. Mohla by být zpracována historie sportu na území města, rovněž by bylo možné zpracovat například jeden vybraný oddíl spadající pod hlavičku TJ Rožnov nebo se také věnovat podrobněji všem současným sportovním oddílům v Rožnově pod Radhoštěm.
7. Literatura a zdroje
Během realizace celého projektu jsem nevycházel ze žádné literatury. Pouze pro ilustrační záběry jsem využil darovaných výročních publikací k rožnovské tělovýchovné organizaci, které mi před lety věnoval tehdejší předseda TJ Rožnov. Z online zdrojů jsem pak pracoval z informacemi z webových stránek TJ, z nichž některé sejmuté snímky jsem zařadil také do výsledné reportáže.
