čt., 4. červen 2020 08:50

Problematika veganského stravování

Realizace projektu: https://youtu.be/FntiwYGgJNo

1. Cíl práce

Mým cílem samostatného projektu bylo vytvořit krátký videodokument o problematice veganského stravování, založený na rozhovorech s erudovanými specialisty na výživu – nutričními terapeuty. Rozhodla jsem se pro tohle téma z důvodu, že je veganství vzrůstajícím trendem, avšak mnozí se k tomuto způsobu stravy rozhodují velice spontánně a když už se k této stravovací alternativě uchýlí, činí tak bez potřebných informací, což může vést k odlišně závažným zdravotním komplikacím. Video tedy stručně poukazuje na možné obtíže způsobené veganstvím a zároveň nabízí možná východiska z těchto situací a další potřebné rady.

Kombinuji zde svou zdravotně-sociální tematickou specializaci s televizní profesní specializací, kterým jsem se během studia věnovala, mým cílem je mj. prokázat zkušenosti získané z výuky.

 

2. Zdůvodnění volby tématu

Téma veganství jsem si zvolila z toho důvodu, že s ním mám osobní zkušenosti. Z vlastní zkušenosti vím, že mnozí začínající vegané přejdou k této formě stravy ze dne na den a kvůli nedostatku času či zájmu si nedohledají nezbytné informace pro nutričně vyváženou stravu, což bohužel vede k nedostatku potřebných živin přijímaných z jídla a následně zhoršení jejich zdravotního stavu. Není ojedinělým případem, že se vegané postupem času nedobrovolně dostanou až k podvýživě. Sami však mají na začátku pocit, že je vše pod kontrolou, cítí se mnohdy i lépe než v době, kdy jedli živočišné výrobky. Tento pocit si však nedopřávají více než několik měsíců, kdy jejich tělo ještě čerpá potřebné látky ze zásob.

Vnímám tedy jistou potřebu vyplnit informační mezeru na poli dokumentů o riziku veganství z pohledu nutrice.

3. Zdroje a stav problematiky

Popularita veganského stravování v posledních letech razantně vzrostla a s ní vzrostl i počet populárně-naučných dokumentů o tomto způsobu stravování. Několik z nich je možné zhlédnout například od produkce Netflixu, například Ti, kdo mění svět (v originále The Game Changers) nebo dokumentární tv seriál Rotten či Máme jasno (v originále Explained). Tento film a seriály však podle mého názoru tendenci sklouzávat k jisté ideologii a přesvědčovat diváky k přechodu na veganskou stravu pomocí šokujících záběrů, které mají za cíl vyvolat u diváků odpor k mléčnému i masnému průmyslu.

Podobný krátký dokument o veganství jsem nenašla, Česká televize se však již tomuto tématu v některých pořadech věnovala. Například v pořadu Sama doma (odkaz: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/215562220600041/obsah/389586-vyvazena-strava-vegani-vitariani-frutariani-peskateriani-mudr-tatana-stankova-1-cast) byla pozvána MUDr. Taťána Staňková, která mluvila mimo jiné o různých formách alternativních formách stravování, včetně veganského a o jeho problematice.

Veganství byla věnována také reportáž z neznámého data, podle kvality obrazu a odlišné grafiky však odhaduji, že se jedná o poměrně zastaralý příspěvek (odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/1209186-veganstvi-se-prosazuje).

Narůstající popularitu veganství a zájem o tohle téma projevil na začátku tohoto roku také Český rozhlas Plus. Moderátorka Karolína Koubová si pozvala do studia Pavlu Širokou z České veganské společnosti a zakladatele Aliance výživových poradců Ivana Macha. Jednalo se však o rozhlasovou formu a šlo o debatu, která téma rozebírala do velmi podrobných detailů (odkaz na záznam: https://www.youtube.com/watch?v=X3PDIdAMS9w).

4. Ideový plán

Záměrně jsem si zvolila krátký dokument, a to z důvodu, že by se dal potenciálně zařadit do televizních médií, která se snaží publikum nejen bavit, ale také vzdělávat a informovat je o ne příliš diskutovaných tématech. Hlavní myšlenkou projektu je informovat o rizicích spojených s veganským stravováním a možných východiskách.

Během přípravy na rozhovory jsem vytvořila seznam otázek, které budu pokládat nutričním terapeutům.

  • Setkáváte se u klientů s narůstajícím počtem lidí stravujících se alternativně? Vegetariánsky, vegansky, případně jinak?  
  • Co je největším rizikem při veganském stravování?
  • Komu byste veganství nedoporučil(a)?
  • Jaké hrozí komplikace u dětí, které se stravují vegansky?
  • Dá se podle vás plně nahradit běžná strava pouze rostlinnou se všemi potřebnými vitaminovými suplementy? Nebude tělu něco i přesto chybět? (Rostlinná vs. živočišná bílkovina)
  • Je obtížné naučit se přípravu jídla tak, aby tělu dodalo všechny potřebné živiny? Musí například začínající vegan nahlížet do papíru, kde je uvedeno, kolik mají jednotlivé potraviny nutrientů, aby dosáhl ideálně vyváženého jídelníčku? 
  • Pokud za vámi přijde vegan s nějakou obtíží, co patří mezi ty nejčastější? Jak tomu mohou předcházet?
  • Doporučil(a) byste veganské stravování pacientům se zdravotními obtížemi?
  • Zažil(a) jste už případ, kdy vašemu klientovi veganství prokazatelně napomohlo ke zlepšení zdravotního stavu nebo průběhu nějakého onemocnění?
  • Na koho by se měl obrátit někdo, kdo začíná s veganstvím a neví, jak se správně stravovat?

Otázky jim předem zašlu e-mailem, aby se mohli alespoň orientačně připravit na jejich zodpovídání, důrazně je však upozorním, že není jejich cílem se memorovat odpovědi nazpaměť ani je číst, protože je potom odpověď neautentická a nezní přirozeně.

Kromě rozhovorů natočím také ilustrační záběry veganských jídel, abych mohla prokládat obraz během promluvy nutričních terapeutů.

Následně video sestříhám a upravím v programu DaVinci Resolve 14 do výsledné podoby.

5. Postup práce

5.1 Konzultace projektu

Téma mého projektu jsem konzultovala mailovou korespondencí s mým vedoucím projektu Mgr. Jiřím Vrbou. S výběrem tématu byl spokojený, potvrdil mi, že s navrženým postupem souhlasí, pouze mě upozornil na náročnost zvoleného postupu a na možné komplikace spojené s domlouváním schůzek s doktory a pracovníky nemocnice vzhledem k jejich časové vytíženosti, což se mi později potvrdilo.

5.2 Techniké vybavení

Techniku potřebnou pro natáčení jsem si vypůjčila od kamaráda, protože v době, kdy jsem měla domluvené rozhovory nebylo možné si vypůjčit školní televizní kameru. Materiál jsem tedy pořizovala na digitální zrcadlovku Canon EOS 60D, která umožňuje kromě focení také nahrávat videozáznam. K tělu fotoaparátu jsem si vypůjčila objektiv také od Canonu, model EFS s ohniskovou vzdáleností 18-135mm s mechanickou optickou stabilizací. Neměla jsem možnost bohužel možnost zapůjčit si steadicam pro stabilizaci a izolaci od otřesů při pořizování ilustračních záběrů, spoléhala jsem se tedy na optickou stabilizaci.

Z naší katedry jsem si později vypůjčila také mikrofon Sony ECM-MS907, umožňující nahrávat zvuk buď v úhlu devadesáti stupňů, nebo ve stodvaceti stupních. Mikrofon jsem nakonec využila pouze při rozhovoru s vegankou, aby v záběru nebyly slyšet okolní zvuky z kavárenského prostředí a nerušily tak promluvu respondentky. Nahrávala jsem tedy zvuk v devadesáti stupních, abych minimalizovala nahrávání ruchů z okolí. Záběry z tohoto rozhovoru jsem se ve výsledku rozhodla nezahrnovat, odpovědi respondentky jsem neshledala pro projekt dostatečně informačně přínosnými. Dotyčná se navíc velmi často zakoktávala, opakovala, neodpovídala přesně na otázky, odbíhala od tématu a zabíhala do zbytečných detailů.

5.3 Komunikace

Co se týká komunikace s nutričními terapeuty, ověřila jsem si v praxi, že měl Mgr. Vrba pravdu. Po rešerši, kdy jsem se snažila vyhledat kontakt na erudované odborníky v oblasti výživy, jsem kontaktovala jsem celkem devět osob pomocí mailu odpověď mi však za dva měsíce nepřišla ani jedna. Pokusila jsem se tedy sehnat na dané osoby telefonický kontakt a domluvit se s nimi na setkání. Většinou jsem byla odmítnuta kvůli nedostatku jejich času nebo jejich nezájmu podílet se na mém projektu. Nakonec se mi však podařilo domluvit schůzku se dvěmi terapeutkami z Oddělení léčebné výživy ve Fakultní nemocnici Olomouc a s doktorem Daliborem Pastuchou.

5.4 Pořizování záběrů

Před setkáním s nutričními terapeutkami z FN Olomouc si vyžádaly zaslání smlouvy o tom, že informace a záběry získané z našeho setkání využiji jen pro účel mého samostatného projektu. Smlouvu jsem jim před zahájením natáčení předala, vysvětlila jim, jak bude natáčení probíhat a nastavila si kameru tak, aby byla respondentka vždy ve třetině obrazu, abych dodržela princip zlatého řezu. Jako improvizovaný stativ jsem využila kovový vozík a balík s propagačními letáky, které byly v místnosti.

Při natáčení v ReFit Clinic s doktorem Daliborem Pastuchou jsme využili prostor jeho kanceláře a jako improvizovaný stativ jsem využila lehátko a sloupek knih. Pro lepší obraz jsem požádala o rozsvícení, což výslednému obrazu výrazně pomohlo.

5.5 Postprodukce

Pro střih videa jsem využila program DaVinci Resolve 14. Tento program je podobný programu Media Composer od firmy AVID, se kterým jsme se učili pracovat v televizním praktiku. Přesto se některé postupy lišily a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na tento postup zvykla a v několika případech jsem hledala rady přímo v příručce programu nebo na internetových diskuzích a návodech na YouTube. Na střihu jsem pracovala z domu vzhledem k omezené možnosti přístupu do školní budovy z důvodu bezpečnostních opatření kvůli koronaviru.

Záběry z kamery se ukládaly na SD kartu, na kterou můj notebook neměl port, využila jsem tedy čtečku SD karet, abych přetáhla záběry do paměti notebooku. Vzhledem k malému množství volného místa v notebooku jsem byla nucena pořídit si také externí úložiště, kam jsem záběry nakonec uložila. Při střihu byl tedy zdrojem dat externí disk, což díky jeho zapojení do USB 3.0 a rychlému čtení dat z disku nebylo při střihu nijak limitující. Záběry jsem vytřídila podle jejich použitelnosti a poté je pro lepší orientaci roztřídila do složek podle míst, na kterých jsem je natáčela.

Do programu jsem si následně naimportovala rozhovory, ty jsem si postupně prošla, označila si pomocí markerů otázky a odpovědi a také pasáže, které budu chtít vystřihnout, jednalo se zejména o ty, které se opakovaly více respondenty, v takovém případě jsem vždy vybrala tu lepší odpověď. Podle logické návaznosti jsem následně seřadila jednotlivé odpovědi a vystřihla pasáže s velmi dlouhými hesitačními zvuky a místa, kde respondenti zabíhali do přílišných detailů nebo se tematicky odchylovali. V těchto místech jsem pro zvuk použila fady, aby nebyl slyšet předěl, u jednotlivých stop jsem také upravovala hlasitost přímo v timeline pomocí snižování decibelů a také jsem lehce zesílila zvuk celkově pomocí mixeru.

Po střihu jsem vytvořila titulky, ve kterých uvádím jména a povolání respondentů a také titulky v pasážích, kde se respondentů ptám na otázky. Barevně jsem se přitom dodržovala stejné schéma, upravovala jsem intenzitu zvolené barvy, u jmen a otázek je však využit stejný odstín. Pro vložení titulků do částí, kde se ptám na otázky jsem se rozhodla z toho důvodu, že je vhodné, aby byl respondent opět v záběru. V mnoha případech jsem však musela některé otázky a odpovědi vystřihnout, případně smazat jen začátek či konec promluvy (například kvůli hesitačním zvukům nebo informačně nevhodnému obsahu) a v těchto místech jsem aplikovala efekt přechodu záběrů, což působilo poměrně rušivě, s vložením otázky v textu se tento rušivý faktor částečně eliminuje.

Pro vytvoření intra s názvem jsem využila dvou stop obrazu, přičemž titulky musejí být vloženy v první vrstvě a video ve druhé. Pro efekt zobrazení videa v textu je potřeba nastavit u videa v „Composite Mode“ možnost „Multiply.“ Pro obraz jsem použila záběr zeleniny, konkrétně brokolice, mrkve a ředkví, protože se barevně pro tento účel velmi hodí. Zvuk jsem využila ze záběru koblih v trávě, kde jde slyšet zpěv ptáků.

Pro upravování barev jsem v programu Resolve 14 využila sekci Color. Pořízené záběry byly kvůli světlu ze žárovek silně zbarvené do žluta, bylo tedy nutné vybalancovat bílou barvu (white balance). K tomu jsem využila upravování barevných křivek přes „Gain“ na barevném spektru, snažila jsem se tedy zbarvit záběr do kontrastní barvy, což je v případě modrá barva. Lehce jsem také zvýšila saturaci a kontrast, aby byly záběry živější a na pohled atraktivnější. Aby zůstaly snímky i v odlišném čase stejně barevně upravené, využila jsem možnost zkopírování barevného nastavení a následného namaskování jiných záběru stejným způsobem. U ilustračních záběrů byly některé snímky málo kontrastní, případně zabarvené do zelena, ručně jsem tedy upravila jeden snímek po druhém do požadovaného výsledku.

Nakonec jsem výslednou podobu sestříhaného videa vyexportovala a nahrála na stránky YouTube.

6. Sebehodnocení

Mým stanoveným cílem pro tento projekt bylo vytvořit krátký dokument, který bude informovat o problematice veganského stravování. Po obsahové stránce jsem s celkovým výsledkem spokojena, promluvy respondentů jsem seřadila podle logické návaznosti a po informační stránce vnímám projekt jako přínosný a znalostně obohacující.

Již před samotným natáčením jsem vždy myslela na chyby, které jsem v minulosti během pořizování záběrů udělala a přemýšlela, jak bych se jim mohla vyvarovat, což se mi téměř podařilo.

Pro rozhovory jsem zajistila poměrně klidné prostředí, kde nahrávání nic nepřekáželo. U rozhovoru s doc. Pastuchou lze slyšet mírná ozvěna v místnosti způsobená vysokým počtem hladkých ploch v místnosti, což byl v danou chvíli neřešitelný problém. Také jsem neměla k dispozici stativ, musela jsem tedy improvizovat a vytvořit stativ ze židle, na kterou jsem položila několik knih, přesto je doc. Pastucha zachycen z mírného podhledu. V místnosti ani dalších kancelářích však nebylo k dispozici nic, co by mohlo řešení problému napomoci. Kromě zmíněných obtíží však hodnotím záběry z kanceláře doc. Pastuchy jako vydařené – dobře nasvícené a po zvukové stránce zdařilé.

Při natáčení ve FN Olomouc lze v rozhovoru občas zaslechnout mírně rušivé zvuky, které však nepochází z prostředí nemocnice, ale jsou způsobené právě zpovídanými nutričními terapeutkami. Před zahájením natáčení jsem obě požádala, aby se v době, kdy probíhá natáčení a zrovna nesedí před kamerou, pokusily eliminovat jakýkoliv pohyb, který by mohl rušit. Přesto lze zaslechnout otevření a zavření víčka krému, což nepovažuji za výrazně rušivé, srozumitelnost respondentky to také nijak neomezuje, přesto se jedná o malý nedostatek z pohledu zvukové stránky.

Ze zkušenosti jsem si předtočila velké množství ilustračních záběrů, aby se nestalo, že bych neměla video čím proložit. Některé záběry byly kvůli jsem musela kvůli viditelným otřesům zcela vyřadit, což byla více než polovina z celkového počtu. Stalo se také, že v určitou chvíli přestal fungovat autofocus, a to způsobilo další redukování počtu záběrů. Naštěstí se mi podařilo natočit dostatečný počet poměrně kvalitních záběrů bez technických vad, což bylo u postprodukce velkým plusem.

Pro případné další natáčení bych se poučila z chyb vzniklých při realizaci tohoto projektu, zejména bych se vynasnažila získat k dispozici stativ, aby natáčení působilo více profesionálně a neměla jsem potřebu žádat po respondentech předměty na podložení a vyvýšení kamery.

7. Literatura a zdroje

BERÁNEK, Petr. Digitální video v praxi: velká kniha. Brno: UNIS Publishing, 2001. ISBN 80-86097-63-3.

GROSSHAUSER, Mareike. Sportovní výživa pro vegetariány a vegany. Přeložil Lucie FROLÍKOVÁ. Praha: Grada Publishing, 2015. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-5527-4.

LABÍK, Ľudovít. Dramaturgia strihovej skladby: horizontálna a vertikálna štruktúra filmového príbehu. Zlín: VeRBuM, 2013. ISBN 978-80-87500-30-9.

KUČERA, Jan. Střihová skladba ve filmu a v televizi. 3. vydání. V Praze: Akademie múzických umění, 2016. ISBN 978-80-7331-386-9.

VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. Čtvrté rozšířené vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze (Nakladatelství AMU), 2012. ISBN 978-80-7331-230-5.

Zobrazeno 444 krát
Naposledy upraveno: pá., 5. červen 2020 21:31
Pro psaní komentářů se přihlaste