Barbora Honusová Realizace
APA Karneval - YouTube
Anketa k 17. listopadu - YouTube
Nadační fond UP - Darujte příležitost - YouTube
Záměr
1. Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu je vypracování výstupu z absolvování kurzů tematické a profesní specializace. V mém případě se jedná o kombinaci politické tematiky a TV žurnalistiky. Po konzultaci s Mgr. Jiřím Vrbou jsem se zaměřila na reportáže o studentech pro studenty. Projekt obsahuje tři reportáže, politická linka je splněna v jedné z reportáží. Výstupy budou zveřejněny pod hlavičkou Studentské televize.
Hlavním cílem tohoto projektu je prokázat osvojené znalosti a dovednosti TV žurnalistiky. Dílčím cílem je informovat studenty o dění na univerzitě, nebo zábavnou formou přimět k přemýšlení nad důležitými a zajímavými tématy.
Jednotlivé kapitoly tohoto záměru budou rozděleny na tři části, ve kterých budu jednotlivě mluvit o každé z reportáží, ve kterých jsem působila v roli reportérky, příležitostné kameramanky a střihačky. Jmenovitě jde o reportáže: Karneval APA 2017, anketa mezi studenty k 17. listopadu a Nadační fond UP.
2. Zdůvodnění volby tématu
Volba témat úzce souvisela se zaměření Studentské televize, která si zakládá na tvorbě o studentech a pro studenty a o dění na Univerzitě Palackého. Vzhledem k tomu, že politické dění, které by se přímo týkalo studenstva, není tak časté, rozhodla jsem se spíše zaměřit na „politiku univerzity“. Ta je obsažena v reportáži o Nadačním fondu UP. Politická linka sama o sobě je obsažena v anketě k 17. listopadu. Ve všech reportážích je důležitá i osobní blízkost k tématu, protože se dlouhodobě zajímám o vzdělávání a podporu malých talentů.
2.1. Reportáž „APA Karneval“
Jedná se o mou první reportáž, jejíž téma jsem zvolila po domluvě s Mgr. Jiřím Vrbou. APA Karneval je tradiční ples pořádaný Katedrou aplikovaných pohybových aktivit na Fakultě tělesné kultury. Je určený pro zdravotně postižené osoby, studenty, absolventy i zaměstnance. Téma bylo zvoleno především proto, že akci pořádají sami studenti. Zdaleka to ale neznamená, že by byl ples v amatérském duchu. Studenti v reprezentativních prostorách dokázali uspořádat akci v noblesním duchu, a to všechno si zasloužilo naši pozornost.
2. 2. Reportáž „Anketa k 17. listopadu“
Nápad na tuto anketu se zrodil v mé hlavě poté, co jsem při večerních rozpravách s kamarády zjistila, že jen málo z nich ví, z jakých důvodů si 17. listopad připomínáme. Většina dokáže zformulovat myšlenku Sametové revoluce 1989, ale jen malé procento ví, co se stalo v roce 1939. Z těchto důvodů jsem se rozhodla připomenout události těchto významných let v naší historii formou ankety, kterou jsem cílila na studenty Univerzity Palackého.
2. 3. Reportáž „Nadační fond UP – Darujte příležitost“
Tuto reportáž jsem se rozhodla natočit, protože podle mého si tato činnost zaslouží být ve větším povědomí studentů a tím pádem i potenciálních dárců. Nová kampaň Nadačního fondu Darujte příležitost je zcela unikátní v České republice, Univerzita Palackého si vzala za vzor prestižní světové univerzity. Zároveň také jedna z uchazeček o podporu fondu byla má kamarádka, která se však do užšího výběru nedostala. Každopádně se mi Nadační fond dostal do povědomí a společně s novou kampaní přišel impulz o ní natočit reportáž.
3. Zdroje a stav problematiky
3. 1. Reportáž „APA Karneval“
Reportáž o Karnevalu natáčela naše katedra každoročně pod vedením Mgr. Jiřího Vrby. Proto bylo nutné zhlédnout tuto reportáž, kriticky ji zhodnotit a vytvořit plán pro reportáž naši – snažit se vyvarovat chyb a uchopit reportáž z jiného úhlu.
Zdrojem nám byly facebookové a webové stránky vytvořené za účelem informovat o události. Zároveň jsme od pana Vrby dostaly kontakt na hlavní pořadatelku akce – Kristýnu Navrátilovou, která nám přislíbila krátký informační rozhovor. Z tohoto rozhovoru jsme čerpaly základní informace, další jsme získaly na místě od samotných účastníků a z vlastního pozorování.
3. 2. Reportáž „Anketa k 17. listopadu“
Anket na toto téma bylo natočeno mnoho na nejrůznějších televizích. Sám o sobě tento žánr není tak náročný na rešeršování nebo přípravu. Hlavní úskalí se skrývají až v samotné realizaci.
Přesto bylo nutné před natočením informačního stand-upu sumarizovat a zpřesnit údaje o historických událostech 17. listopadu. K tomu posloužila konzultace s učitelem dějepisu M. Mahdalem a rešerše na různých internetových encyklopediích.
3. 3. Reportáž „Nadační fond UP – Darujte příležitost“
Kampani se věnovalo ve svých výstupech vícero médií. Mohu zmínit Českou televizi, nebo univerzitní Žurnál UP. Samotné mladé vědce podpořené Nadačním fondem často zpovídal Olomoucký deník. V mé reportáži jsem se rozhodla pojmout téma trochu jinak. Hlavními aktéry byli studenti, kteří peníze z grantu dostali, ti zároveň mohli motivovat další studenty, aby své projekty přihlásili.
Informační základ jsem získala z webových a facebookových stránek Nadačního fondu, další doplňující pak přímo při natáčení od koordinátorky Dity Palaščákové.
4. Ideový plán
Záměrem tohoto projektu je zpracovat reportáže, které by měly možnost obstát v klasickém televizním zpravodajství. Je jisté, že se zde naráží na různé obtíže, které by se v normálním televizním prostředí nestaly (absence kameramana, technické potíže apod.). Rešeršování, shánění zdrojů i samotné dotazování respondentů však zůstává v novinářské práci totožné.
4. 1. Reportáž „APA Karneval“
Děj reportáže se soustředí na jeden večer, kdy samotný ples probíhal. Důležitá je obrazová složka, protože se jedná o kostýmovou akci, pestrost záběrů na kostýmy je stěžejní. Reportáž si dává za cíl informovat o této akci a poukázat i na sociální nebo charitativní rozměr události. Akce je určena i pro zdravotně postižené, je jim přizpůsobena. Dává šanci ukázat své pěvecké umění také dětem z dětského domova.
4. 2. Reportáž „Anketa k 17. listopadu“
Hlavním záměrem této reportáže je poukázat na události, které si připomínáme 17. listopadu. Vzhledem k tomu, že je tento den oslavován jako mezinárodní den studenstva, byli za respondenty zvoleni právě studenti Univerzity Palackého. Pokud se reportáž dostane mezi širší skupinu lidí, doufám, že přiměje studenty zamyslet se, proč máme státní svátek a něco se o něm dozvědět.
4. 3. Reportáž „Nadační fond UP – Darujte příležitost“
Záměrem natočení reportáže o Nadačním fondu bylo především přiblížit práci tohoto fondu a dostat do povědomí jejich novou kampaň, kde každý může přispět na podporu nových talentů. Příspěvek bude stát na dvou nosných příbězích studentů, kteří peníze od fondu dostali a přispívají k důležitým vědeckým a lékařským objevům. Nejvíce podpořených studentů je z Přírodovědné fakulty, neznamená to však, že peníze jsou určeny jen na tuto oblast. Důležitým sdělením reportáže je tak i to, že se o grant může přihlásit naprosto kterýkoliv student. Díky tomu, že naše katedra funguje pod Filozofickou fakultou, je možné, že se reportáž dostane mezi víc studentů této fakulty.
5. Postup práce
Obecně byl postup výroby všech tří reportáží totožný. Samotnému procesu výroby předcházela konzultace s Mgr. Jiřím Vrbou, který posoudil, jestli je zvolené téma reportáže vhodně zvolené, je možné ho zrealizovat a v jaké podobě.
Pro natáčení byla vždy použita kamera Sony, bezdrátový mikrofon a konečný střih reportáže se uskutečňoval ve střihovém programu AVID Media Composer, se kterým jsme se učili pracovat v rámci workshopů TV žurnalistiky.
Základem úspěšné realizace reportáže je včasné zajištění kamery u paní Ley Traplové jak přes email, tak přes Facebookovou stránku Studentské televize. Zároveň je také třeba zarezervovat si na katedře střihací místnost, protože je k dispozici pouze jeden počítač.
Samotnou výrobu lze rozdělit na tři části: rešerši a přípravu, natáčení v terénu a postprodukci.
5. 1. Reportáž „APA Karneval“
a) rešerše a příprava
Před touto reportáží panovaly určité personální zmatky, na poslední chvíli se nevědělo, kdo se zhostí kamery. Nakonec se vše vyřešilo a společně s Terezou Michalcovou jsme reportáž natočily. Důkladná příprava je klíčem k úspěšnému natočení každé reportáže. Důležitým krokem bylo zkontaktovat pořadatele události a zajistit si vstup na ples. Pokud bychom toto podcenily, hrozilo by, že nás s kamerou dovnitř nepustí, nebo bychom si musely zaplatit vstupenku jako běžní návštěvníci. Kontakt na pořadatelku Kristýnu Navrátilovou nám poskytl Mgr. Jiří Vrba. Po několika neúspěšných pokusech zkontaktovat ji přes email, jsem přistoupila k navázáni kontaktu pomocí Facebooku. Tato cesta byla úspěšná a Kristýna nám přislíbila zapsání na guest list i krátký rozhovor.
Dalším důležitým bodem byla samotná rešerše. Na webových i Facebookových stránkách jsme zjistily informace o formátu akce i o tom, že jde o jubilejní desátý ročník. Společně s kameramankou Terezou Michalcovou jsme se den před konáním akce sešly a domluvily se, jaké záběry je třeba natočit a co má v reportáži zaznít. Po této domluvě jsem si na papír sepsala důležité body i otázky na pořadatele. Důležitý byl i text plánovaného stand-upu, který byl krátký a poskytl divákovi základní informace.
b) natáčení v terénu
Tento typ reportáže je vázán na jedno místo a čas. Natáčení proběhlo 7. dubna 2017 v podvečerních hodinách. S Terezou jsme vyrazily na místo s předstihem, abychom natočily nejrůznější záběry a stand-up před budovou. Během samotné akce jsme natočily rozhovor s Kristýnou Navrátilovou, která nám přiblížila myšlenku APA Karnevalu, dále také s účastníky plesu, kteří popisovali své kostýmy a také pocity z plesu. Všechny rozhovory se však do samotné reportáže nedostaly. Mezitím byl karneval oficiálně zahájen tehdejším děkanem Fakulty tělesné kultury Zbyňkem Svozilem, kterého se nám podařilo odchytit na krátký rozhovor. Reportáž byla doplněna o záběry kapely, fotokoutku nebo taneční vystoupení.
c) postprodukce
Jak bylo řečeno výše, střih byl prováděn v programu AVID ve střihačské místnosti na půdě katedry v následujících dnech po natáčení. Podle zásad tvorby bylo třeba nejprve namluvit asynchron – tedy informační komentář, doprovodné slovo redaktora, které je v reportáži překryto natočenými záběry. Pomocí této asynchronové „kostry“ se začala stříhat reportáž. Bohužel jsme zjistily, že u rozhovoru s Kristýnou Navrátilovou došlo k problému s bezdrátovým mikrofonem – buď nebyl zapnutý na kameře, nebo na samotném mikrofonu. Vzhledem k jedinečnosti události, kdy nebylo možné rozhovor uskutečnit znova, byl použit původní záběr. Ve výsledné reportáži je proto zvuk plochý a méně výrazný oproti zbytku. Ilustrační záběry byly doplňovány do prostřihů tak, aby pokud možno co nejvíce korelovala s asynchrony nebo výpověďmi respondentů. V jednom z rozhovorů s účastnicemi karnevalu je použito bílého záblesku pro zakrytí střihu, který byl nutný. V poslední fázi byly osoby opatřeny titulkem.
Konečná podoba reportáže byla zveřejněna na YouTube i Facebookových stránkách Studentské televize.
5. 2. Reportáž „Anketa k 17. listopadu“
Tento typ reportáže je poněkud atypický. Nevyžadoval tak důkladnou rešerši a přípravu, daleko důležitější a složitější bylo samotné natáčení v terénu.
a) rešerše a příprava
Nejdůležitější na přípravu byl stand-up, který byl odlišný od jiných klasických stand-upů svou délkou. Jako reportérka jsem byla viděna pouze na začátku příspěvku, poté byl dán prostor jednotlivým účastníkům ankety. I z toho důvodu musely být všechny informace řečeny v počátečním výstupu. Správnost informací jsem ověřovala pomocí různých internetových stránek a také při náhodné návštěvě na svém bývalém Gymnáziu Pavla Tigrida jsem dané události diskutovala s bývalým profesorem dějepisu M. Mahdalem.
S kameramankou Terezou Michalcovou jsme také předem vytipovaly místa, kde se bude nacházet nejvíce studentů.
b) natáčení v terénu
Samotné natáčení 14. listopadu 2017 bylo velmi obtížné, protože se nedaly zajistit a zkontaktovat osoby předem – anketa by přípravou ztratila svůj smysl. Pro získání devíti hlasů do reportáže jsme strávily přes tři hodiny v ulicích a prostorách před univerzitními budovami. Oslovených studentů bylo několik desítek, jen velmi malé procento bylo ochotno mluvit na kameru.
c) postprodukce
Stříhání jednotlivých výpovědí nebylo tolik časově náročné, jako by tomu bylo i jiných klasických reportáží. Studenti byli sestříháni za sebe s ohledem na to, aby se střídaly záběry z levé a pravé strany. U většiny bylo vystřiženo dlouhé přemýšlení a zůstala zachována pouhá výpověď. Jednotliví respondenti byli opatřeni titulkem s křestním jménem (příjmení je podle mého názoru v tomto typu reportáže nepodstatné) a oborem studia.
Faktem zůstává, že některé tváře byly kvůli ostrému slunci příliš přesvětlené, záběrům by prospěla práce se světelnými filtry. Také hlasitost celé reportáže mohla být celkově zvýšena.
Hlavní problémy nastaly při exportu reportáže, program AVID opakovaně vypovídal činnost a celý počítač se restartoval. Na vině byla přeplněnost disku a také stříhání přímo z paměťové karty – to byla má hlavní chyba a do budoucna jsem se velmi poučila.
5. 3. Reportáž „Nadační fond UP – Darujte příležitost“
a) rešerše a příprava
Celkově uskutečnění této reportáže patřilo mezi nejnáročnější. Vyžadovalo také největší přípravu. Po konzultaci s Mgr. Jiřím Vrbou o koncepci reportáže jsem zkontaktovala koordinátorku Nadačního fondu paní Katrin Stark, se kterou jsme si vyměnily pár mailu a následně se domluvily na osobním setkání v Kariérním a poradenském centru UP v Coffee Library. Paní Stark mi předala kontakt na paní Ditu Palaščákovou, která je momentálně na rodičovské dovolené, ale stále je aktivní koordinátorkou kampaně Darujte příležitost. Paní Palaščáková mi přislíbila kontakty na studenty, kteří byli podpořeni Nadačním fondem a měli by čas na krátký rozhovor. Postupně jsem tedy zkontaktovala tři studenty. Se dvěma se mi podařilo domluvit na konkrétní termín, který by jim vyhovoval: Gabriel Gonzáles a Martina Medvedíková souhlasili se setkáním na jejich pracovišti.
Dále jsem přistoupila k rešerši tématu. Je nutno přiznat, že obory, kterými se oba studenti zabývají jsou velmi úzce odborně zaměřené a pochopit podstatu jejich zkoumání si vyžádalo delší rozbor. Připravila jsem si také krátký stand-up, ve kterém jsem vycházela z informací z webových stránek Nadačního fondu a také Facebookových stránek.
b) natáčení v terénu
Těsně před samotným natáčením mě postihl velký problém. Původní kameramanka i náhradní kameraman, kteří také absolvovali TV Workshopy a základní kurz práce s kamerou, odřekli účast na natáčení. Proto jsem přistoupila k nouzovému řešení a rozhovory mi pomáhala natáčet má spolubydlící Kristína Pitoňáková.
Natáčení se rozvrhlo do dvou dnů – 17. a 18. dubna 2018. První na řadě byl rozhovor s Gabrielem Gonzálesem, doktorandem Přírodovědecké fakulty, který výzkum provádí v laboratořích na Lékařské fakultě. Kromě krátkého rozhovoru a záběrů Gabriela při práci jsme na pořídily ilustrační záběry studentů. Před lékařskou fakultou jsme natočily také krátký stand-up. Další setkání bylo s Ditou Palaščákovou v UPointu, kam přišla se svou malou dcerou, která během natáčení nechtěla setrvat sama v kočárku. Jak sama Dita podotkla, není třeba cenzurovat realitu všedního života, proto při rozhovoru měla dceru v náručí. Poslední domluvený rozhovorem byl s Martinou Medvedíkovou v Ústavu molekulární a translační medicíny UP, kde jsme Martinu natočily při práci se vzorky i jejich analýze.
Celkově jsme se při natáčení snažili ať o statické (celky, polocelky, detaily), tak o dynamické záběry.
c) postprodukce
Ke stříhání reportáže jsem přistoupila ihned po dotočení posledního rozhovoru. Po exportu souborů jsem zjistila, že v mnoha případech je deformovaný zvuk jakýmsi šuměním, které pokračovalo i při natáčení asynchronů v naprosto tiché místnosti. Po konzultaci s Mgr. Jiřím Vrbou jsem většinu rušivých zvuků eliminovala, některé však odstranit nešly a v reportáži zůstaly. Do vytvořené „kostry“ reportáže pomocí asynchronů jsem doplňovala rozhovory a různé prostřihy na ilustrativní záběry. Protože nešlo o dějovou reportáž, u které by bylo možné natočit nějakou akci, bylo třeba těchto záběru mnoho. Zpětně hodnotím, že by bylo třeba jich natočit ještě více.
Celkově bylo natočeno mnohem více materiálu, než se vešlo do reportáže, která už tak přesahuje standartní délku a bylo nutné přistoupit k radikálnímu zkracování.
6. Sebehodnocení
Cílem této práce bylo natočení a publikování tři reportáží pro Studentskou televizi. Tento cíl se podařil splnit podle mého názoru uspokojivě. Politické zaměření jsem splnila v jedné z reportáží, další se zabývala „politikou“ univerzity.
Po obsahové stránce jsem s reportážemi víceméně spokojená, technicky by však mohly být zvládnuty lépe. Největší slabinou je podle mého názoru nevyrovnaný zvuk. Jde však vidět, že postupem času se práce s hlasitostí zvuku zlepšuje a v poslední reportáži je o poznání lepší. Bohužel se v poslední reportáži objevil problém s ruchem v mikrofonu, kterému se však nedalo vyhnout během natáčení. I přes tyto technické obtíže jsem s reportážemi spokojená a myslím, že jsem vybrala široké a zajímavé spektrum témat.
V budoucnu by se dala rozpracovat poslední reportáž na soubor vícero medailonků studentů, kteří pracují na svých výzkumech. Myslím, že práce těchto mladých vědců je medializována a propagována méně, než by si zasloužila.
7. Literatura a zdroje
BERÁNEK, Petr. Digitální video v praxi: velká kniha. Brno: UNIS Publishing, 2001. ISBN 80-86097-63-3.
KUČERA, Jan. Střihová skladba ve filmu a v televizi. 3. vydání. V Praze: Akademie múzických umění, 2016. ISBN 978-80-7331-386-9.
OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-266-7.
Konkurenční projekty
