Starý Hrozenkov- Radosti a strasti na okraji vlasti

1) Cíl práce

Pro svůj samostatný projekt ve specializaci politické a televizní žurnalistiky jsem si vybrala osud pohraniční obce Starý Hrozenkov (okres Uherské Hradiště). Název projektu je „Starý Hrozenkov – RADOSTI A STRASTI NA OKRAJI VLASTI“. V reportáži jsou popsány na pozadí zlomových let  1993 (vznik samostatné České republiky), 2004 (vstup ČR do Evropské unie) a 2008 (vstup ČR do shenghenského prostoru) tehdy řešené nově vznikající problémy v obci spojené  s průjezdem nákladní – kamionové dopravy. V reportáži se střídají aktuální záběry obce - zejména hraničního prostoru,  s dobovými fotografiemi, které mají za úkol divákovi alespoň ilustračně přiblížit někdejší situaci.

Cílem projektu je informovat diváky o tom, s jakými problémy se potýká obec, která se v roce 1993 stala obcí pohraniční se všemi s tím spojenými pozitivními, ale i negativními důsledky. Starý Hrozenkov se stal rozhodnutím politiků „ze dne na den“ v roce 1993 druhým největším hraničním přechodem se Slovenskem. Obec si musela poradit s nárůstem kamionové přepravy i s potížemi, které celní odbavování nákladů přinášelo vzhledem k provizorním podmínkám a nepřipravenosti celnických prostor. V roce 2004 při vstupu České republiky do Evropské Unie zase pocítila propad financování potřeb obce, když se zrušením spedičních firem, kterým vybudovala na své náklady provozní objekty, došlo k poklesů příjmů z nájmu. A v roce 2008 při zrušení hranic se vstupem do Shenghenu, kdy poslední celníci opustili svá pracoviště a nově vybudované objekty celnice zůstaly prázdné.

Celou reportáží se vine vývoj problematiky kamionové dopravy, která se po roce 1993 rapidně zvedla a i se  vstupem do EU vzrost počet projíždějících kamionů obcí o dalších 10%.

Název mého samostatného projektu Starý Hrozenkov- RADOSTI A STRASTI NA OKRAJI VLASTI vzniknul  zcela spontánně, nejdřív jako název pracovní, a to vzhledem k poloze obce v rámci republiky.

Radosti a strasti jsou v reportáži ukázány právě ve spojení se změnami situace na hranicích. Radostmi byly nové pracovní příležitosti a s tím spojený příliv mladých lidí do obce, s čímž souvisel i rozvoj bytové výstavby, nové kanalizace, ČOV (na tuto část v projektu již nezbyl časový prostor).  A pozitivum bylo např. i rozhodnutí vybudovat dva objekty spedice, a to na vlastní náklady obce, což následující roky  zajistilo pokrytí třetiny rozpočtu obce z vybíraného nájmu.

Vedle toho se v reportáži v kontrastu s tím objevují ony strasti, které statut hraniční obce do Starého Hrozenkova přinesl. Byly to nekonečné řady kamionů, nepořádek, prostituce (opět na ni v reportáži nedošlo s ohledem na snahu udržet tematickou kompaktnost projektu ), posléze zánik potřeby spedic a problém s propadem příjmů obce o 6 miliónů ročně, když se hledalo nové využití vybudovaných objektů. No a poslední zlom nastal zrušením pasových kontrol, odchodem zaměstnanců z celnic a uvolnění dalších, relativně nových objektů v místě původního hraničního prostoru.

Obec Starý Hrozenkov  všechny tyto události zvládla a domnívám se, že se tak stalo zejména díky uvážlivému řízení obce starostou Milanem Vaculíkem, který zde působí  v této funkci  po celé období v reportáži zachycené, t.j. více jak 20 let. A přestože se ony „radosti a strasti“ střídaly jako na běžícím páse, lze v současné době konstatovat, že obec si vede dobře.

Mým cílem bylo dosáhnout na  relativně malé ploše objektivní a poutavé reportáže, kterou by bylo možno použít jako určitý bilanční dokument např.  v regionálním vysílání, tak i v celostátním vysílání. pořadu  jako je Objektiv nebo Toulavá kamera.

2) Zdůvodnění volby tématu (zajímavost/důležitost/atraktivita tématu, jeho místo v rámci dané tematické mediální oblasti, vztah k ní)

Výběr tématu samostatného projektu vycházel z mých předchozích specializací, které jsem absolvovala v minulých letech. Výběr vhodného tématu pro kombinaci politické a televizní specializace byl náročný. Vzhledem k tomu, že většina politických událostí je hodně pomíjivá a často se mění, bylo nutno vybrat téma, které bude stále aktuální i v pozdější době. Právě s ohledem na požadavek politického zaměření tématu a vymezený časový prostor, nebylo možno ukázat i  jiné stránky života obce.

Otázka hraničního přechodu ve Starém Hrozenkově dosud nebyla nijak zpracována. Myšlenka provést  bilanci 20- leté pohraniční historie této obce,  která se nečekaně v důsledku rozdělení téměř 75 let trvajícího společného státu stala frekventovaným hraničním místem, ale jehož  budoucnost byla následně  ovlivněna rychle probíhající evropskou integrací, kdy  bylo nutno se měnící situaci neustále přizpůsobovat, mi přišla velmi zajímavá. 

3) zdroje/stav problematiky

(už to někdo někdy dělal? jak postupoval? k čemu dospěl? na co a jak projekt navazuje?)

V minulosti se situací Starého Hrozenkova ještě nikdo nezabýval. Dle mnou zjištěných informací jediným médiem, které vlastní archivní záběry z let 1993, 2005 a 2008, je pouze Česká televize, konkrétně její zlínské studio, ze kterého přijel kameraman tyto události natáčet. Záběry byly použity  pouze v někdejších zpravodajských reportážích.

Na druhé straně fakt,  že ještě žádná podobná reportáž zabývající se problematikou osudů tohoto hraničního místa a celnice nebyla natočena, byl určitou výhodou, neboť jsem nebyla ovlivněna prací někoho jiného a mohla tak pojmout dané téma podle mého uvážení.

Výše zmiňovaná absence zpracování tématu někým jiným s sebou nesla problém s nedostatečným počtem zdrojů k natočení kvalitní, obsahově správné a komplexní reportáže. Musela jsem si proto nejdříve domluvit několik schůzek se starostou obce, který mi důkladně popsal období rozdělení republiky i události, které poté následovaly. Právě vzpomínky starosty, který v dané funkci působí po celou reportáží sledovanou dobu, byly velmi zajímavým zdrojem informací.

Mnoho konkrétních údajů jsem získala také ze zápisků kroniky obce, kterou pečlivě vedou už desítky let.

Dle mého názoru je dané téma natolik rozsáhlé, že by bylo možno jej více rozpracovat a vytvořit delší dokument o této obci. Během natáčení jsem nacházela více a více zajímavých informací, které by se daly dále zpracovat. Ať už by to byla otázka vývoje vztahů mezi pohraničními obcemi, kdy se starostové sousedních obcí pohádali při dělení republiky o určení průběhu hranic a dneska spolupracují zejména na úseku kulturních vztahů, nebo o vývoji vztahů mezi Slováky a Čechy od rozjitřené doby rozdělení  do dnešní doby opětovné integrace v rámci Evropské unie a nostalgického vzpomínání na „staré, dobré časy“.

Bylo by zajímavé posoudit i otázku  nových pracovních možností s přistěhování lidí do obce s dnešní situací, kdy si rodiny přistěhovalců již v obci zvykly, vyrůstají tady jejich děti i vnuci a najednou otcové – celníci a členové pohraniční stráže zůstávají v důsledku zrušení celních a hraničních kontrol bez práce a řeší, zda se za prací stěhovat nebo změnit povolání.

Tato obec je navíc vyhlášena široce rozvinutou kulturní – folkloristickou aktivitou s každoročními festivaly v přírodním amfiteátru obce (m.j. Kopaničárské slavnosti, Hody spojené s dožínkovou slavností), které jsou navštěvovány obyvateli z obou stran hranic. Zajímavé jsou i rekreační možnosti v této chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

4) Ideový plán  (rozpracování cíle práce:  čeho se chce dosáhnout? zasazení projektu do souvislostí již existující reflexe žánrově a technologicky spřízněných realizací tématu apod.)

Mnou zvolené téma jsem nejprve konzultovala s vedoucím mého samostatného projektu magistrem Vrbou. Poté, co jsem mu představila svůj nápad a popsala mu, jak bych chtěla reportáž pojmout, mi téma projektu schválil. Problematiku pohraniční obce Starý Hrozenkov jsem si vybrala kvůli tomu, že sama v okrese Uherské Hradiště bydlím a k hranicím to máme blízko. Mnohokrát jsem při průjezdu prázdnými objekty celnice přemýšlela, zda by se daly nějak využít nebo budou chátrat.

Mým záměrem  bylo ukázat divákovi  osud druhého největšího hraničního přechodu se Slovenskem v průběhu posledních 20 let. Ve své práci jsem chtěla diváka poutavým způsobem seznámit s významnými událostmi, které zasáhly nejen do osudů  jednotlivců, ale ovlivnily i další vývoj celé obce. Velice nápomocný mi byl starosta obce Milan Vaculík, který je ve funkci  už páté volební období. Díky tomu jsem měla veškeré informace z první ruky, protože byl ve funkci už v době rozdělení republiky. Kromě starosty se v reportáži objevují i řidič autobusů SAD  a řidič kamionu, který obcí projížděl.

Důležité bylo pečlivé a pokud možno přímočaré zpracování tématu, aby divák pochopil obsah reportáže i bez předchozí znalosti poměrů  dané obce. Právě jednoduchost skladby celé reportáže a poukázaní na zlomové roky  v kontextu dopravní problematiky (kamionová přeprava a s tím spojené nesnáze) byly pro mne rozhodující. Nechtěla jsem na malém časovém prostoru roztříštit zvolené téma odbíháním k nejrůznějším oblastem života v hraniční obci. Reportáž jsem se rozhodla vystavět podle časové posloupnosti,  ve které se události odehrály. Bylo nutné pečlivé sepsání asynchronů, aby na ně pořízené synchrony správně navazovaly.  Také jsem samozřejmě chtěla dokázat, že mnou získané poznatky z praktika a workshopu televizní tvorby  jsem schopna uplatnit v praxi.

5) Postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých  řešení apod. (jakým způsobem bude projekt realizován, v jakém  časovém horizontu a za pomocí  jakých nástrojů)

Ve své práci jsem postupovala podle základního schématu přípravy zpravodajské reportáže:
- výběr tématu (prioritně vlastní zdroje, dále tiskové zprávy, pozvánky

- ověření relevance informací minimálně ze dvou zdrojů

- výběr respondentů


- nabídka editorovi příslušného pořadu – v našem případě schválení tématu

- oslovení respondentů a domluvení natáčení

- objednávka štábu u produkčního pořadu – domluva s pomocným kameramanem

- natáčení rozhovorů

- natáčení obrazového materiálu- napsání scénáře reportáže („košilky“) dle stanovené stopáže (5 – 10 minut)

- předložení „košilky“ ke schválení editorovi – schválení projektu vedoucím práce

- střih reportáže

- kontrolní projekce („kopr“) s editorem pořadu – konzultace s vedoucím práce

- vyplnění podkladů do redakčního systému – sepsání teoretické části

- předání podkladů pracovišti skrytých titulků – odevzdání projektu [1]

V rámci přípravy reportáže se dá vytvořit i jakési shrnutí, jak jsem v práci postupovala.

Nejdůležitější byl samotný výběr tématu. Dlouho jsem přemýšlela, jaké téma by se nejlépe hodilo pro kombinaci politické a televizní specializace, až jsem si vybrala téma mně velmi blízké. Vzhledem k tomu, že bydlím nedaleko slovenských hranic, chtěla jsem divákovi přiblížit příběh obce, která se stala hraniční v době, kdy by tuto situaci téměř nikdo neočekával. V době probíhající evropské integrace a zvyšujícího se počtu členů Evropské unie, došlo k rozdělení malé federativní republiky a vytvoření nově fungujících hraničních přechodů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.  Tato situace byla pro Starý Hrozenkov složitá, obec neměla vybavení personální ani materiální, aby na tuto změnu mohla najednou odpovídajícím způsobem reagovat. Vše se řešilo narychlo, provizorně. A jakmile to začalo fungovat a nemalými náklady se vytvořila potřebná vybavenost napomáhající plynulému celnímu a hraničnímu odbavení, vstoupí oba nově vytvořené státy do Evropské unie.

Po zrušení celnic i pasových kontrol jsem často projížděla i bývalým hraničním prostorem, zejména při cestách na bratislavské letiště a přemýšlela jsem, co tady teď bude?

Myšlenka dát důraz v souvislosti se vznikem a zrušením celnic na problém s kamionovou dopravou v obci, mě napadla při jedné ze schůzek se starostou obce, neboť i dnes jsou projíždějící kamióny nepřehlédnutelným a neodmyslitelným koloritem obce.

Poté následovala konzultace s vedoucím projektu, kterému jsem přednesla své představy a on mi pomohl s konkrétním uchopení daného tématu a jeho volbu mi schválil.

Ještě než se zahájily práce na projektu, vytvořila jsem si jakýsi provizorní bodový scénář, kde jsem si zhruba určila v jakém časovém sledu událostí chci postupovat a vymezila si základní záchytné body. Ty jsem následně doplnila o vhodné záběry a neplánované rozhovory s osobami, které se naskytly na místě přímo při natáčení.

Před vlastním natáčením jsem si telefonicky domluvila schůzku se starostou obce. Seznámila jsem ho se svým záměrem, co a jak bych chtěla natočit, zjistila jsem si od něho základní informace nezbytné pro plynulost práce a domluvila si datum, kdy budeme natáčet. Ostatní respondenty v reportáži, kterými jsou řidič kamionu, řidič slovenské autobusové linky a podnikatel, který se přestěhoval do Starého Hrozenkova ze Slovenska (jeho záběry jsem nakonec v konečné verzi nepoužila), jsem oslovila přímo na místě.

Rovněž kameramanovi jsem dopředu vysvětlila můj plán, jak by mělo natáčení v terénu probíhat a jak si představuju celou svou reportáž. Během natáčecího dne jsem mu konkrétně říkala, jaké záběry chci natočit. V den natáčení jsem již měla domluvený přesný čas schůzky se starostou, který mi nejprve formou rozhovoru mimo kameru sdělil zajímavosti spojené s celnicí a poté jsme se dohodli, které z příběhů a událostí bychom mohli v reportáži použít.  Následně jsem vyrazili do terénu a zde jsme na různých místech vše potřebné natočili.

Od starosty obce jsem si také vyžádala historické dobové fotografie, které jsem použila jako ilustrační pro lepší představu o probírané problematice ale i o podobě objektů, které již v dnešní době fyzicky neexistují (provizorní celnice). Těmito fotografiemi jsem pak prokládala současné záběry.

Po natáčecím dni jsem poprosila kameramana o předání pořízených záběrů na DVD. Z nich jsem vybrala ty, které odpovídaly mým představám o konečné podobě reportáže. Použitelné záběry jsem následně, a to  za pomoci zkušenějšího střihače, sestříhala a vytvořila si celkový scénář záběrů. Poté jsem napsala asynchrony.

Posledním bodem tvorby reportáže byl tedy střih, namluvení komentářů a jejich vložení do reportáže, volba hudebního podkladu a zpracování titulků.

V samotném projektu  jsem se snažila vytvořit objektivní reportáž a vyhnout se jakémukoliv vlastnímu hodnocení. (Snad s výjimkou konstatování, že obec si s každou situací i politickým rozhodnutím vždy  poradí, kterou ovšem nepokládám nějaké hodnocení v reportáži publikované situace.)

6) „Sebehodnocení“ (jak se podařilo cíle dosáhnout; v čem byly problémy, úskalí; co by se dalo v budoucnu rozpracovat, na co by se dalo navázat, v čem je přínos/jedinečnost projektu apod.) + okomentování/vyhodnocení vlastní praktické části

Reportáž je dle mého názoru zpracována objektivně a zajímavě. S konečným výsledkem jsem spokojena. Troufám si tvrdit, že téma reportáže diváka zaujme a během sledování ho děj vtáhne, takže se na ni dodívá do konce. Tvorba tohoto samostatného projektu pro mě byla opravdu přínosná. Měla jsem už předtím samozřejmě nějaké zkušenosti s natáčením, ať už studentské práce během televizního workshopu nebo s natčením pro univerzitu s panem magistrem Vrbou, tentokrát to bylo ale úplně jiné. Prvním důvodem byla samozřejmě časová náročnost a délka výstupní reportáže. Dále to byl problém skloubit časový harmonogram starosty s dobou, kdy měl volno i kameraman.

Velkým oříškem pro mě bylo nastříhání reportáže tak, aby jako celek byla poutavá a dávala smysl. Musím se přiznat, že vše nešlo tak hladce, jak jsem si to představovala. První den stříhání jsem si namluvila asynchrony, ale po neustálých střihových změnách byl konečný výsledek hrozný. Asynchrony a synchrony na sebe sice navazovaly, ale po přehození záběrů najednou celá reportáž ztratila smysl. Musela jsem tedy všechny asynchrony přepsat a druhý den jsme je natočili znova.

Jsem si vědoma, že v reportáži chybí u starosty obce jeho jméno. K upuštění od uvedení jména jsem přikročila proto, že jsem neznala jména ostatních respondentů, se kterými jsem točila rozhovory na místě. Jednalo se o projíždějícího řidiče kamionu a řidiče autobusu SAD. Použila jsem proto u všech respondentů pouze obecné (starosta, řidič), pro zachování jednotného přístupu v tomto směru. Na konci reportáže je ovšem poděkování panu starostovi i s uvedením jeho jména, čímž byl tento nedostatek kompenzován.

7) literatura, zdroje

[1] PLACHÝ, Jan. Televizní zpravodajská reportáž. In Mediální praxe : Základy žurnalistických profesí. Olomouc : Katedra žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, 2008. s. 51.)

Kronika obce Starý Hrozenkov

http://www.staryhrozenkov.cz/