Pavlína Hajzlerová Odkazy na jednotlivé repotáže:
https://www.youtube.com/watch?v=UtB3wm0Ccjg
https://www.youtube.com/watch?v=vzfKIHHXu2g
https://www.youtube.com/watch?v=DZ4xXn3tmPM
1. Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu bylo zpracování tří reportáží se sportovní tématikou pro Studentskou televizi Univerzity Palackého (dále jen StTV). Hlavním kritériem pro reportáže StTV je propojení tématu s univerzitou či jejími studenty. Důležitá je také aktuálnost a uchopení známé skutečnosti novým způsobem. Má práce v StTV probíhala pod vedením Mgr. Jiřího Vrby odborného pracovníka audiovizuálního pracoviště, a Ing. Martina Müllera, vedoucího odborného pracoviště audiovizuálních služeb UP. Tito dva představují vedení StTV, se kterými se na setkání redakce StTV v prostorách Audiovizuálního centra UP samotné reportáže konzultují – zvolené téma, způsob zpracování, problémy při zpracování a výslednou podobu reportáže. Oběma jsme předkládali i hotové, sestříhané reportáže, které jsme podle jejich připomínek upravili tak, aby odpovídaly kvalitě a požadavkům StTV.
Během mého působení v StTV jsem se podílela na vzniku šesti reportáží, dvakrát jako redaktor – vedoucí reportáže, čtyřikrát jako kameraman. V tomto projektu se však budeme zajímat jen o tři vybrané. Dvě reportáže, které jsem vytvářela z pozice redaktora, jednu z pozice kameramana, aby byly v projektu komplexně zahrnuty dovednosti z televizní profilace.
Na vzniku reportáží jsem vždy spolupracovala s některým členem redakce StTV. Ve dvou případech to byl Petr Musil, jednou v roli kameramana, podruhé v roli redaktora. Na jedné z předloženým reportáží jsem pak pracovala s Alenou Hesovou, která se na vzniku podílela jako kameramanka. Předložený materiál demonstruje mou dosavadní práci pro StTV a po dohodě s Petrem a Alenou budu prezentovat reportáže ze svého úhlu pohledu.
Reportáž: Na kole za olomouckými památkami
- Ke zhlédnutí zde
- Redaktorka: Pavlína Hajzlerová, Kameramanka: Alena Hesová
Cílem této reportáže bylo informovat veřejnost o prvním ročníku Cyklozávodu za památkami Olomouce, který pořádal spolek při katedře dějin umění StuArt. Událost, která nebyla určena pouze pro studenty univerzity, ale i pro veřejnost, se konala 29. dubna 2014 a zúčastnilo se jí okolo 50 závodníků. Závod startoval ve dvou kategoriích, nejprve se do ulic vydali muži, následně pak skupina žen. Závodníci se museli dostavit na jednotlivé check-
pointy, které se nacházeli u významných míst Olomouce, kde odpovídali na vědomostní otázku. Cíl závodu byl na Korunní pevnůstce, kde proběhlo vyhlášení výsledků a kde následovala i afterparty.
Reportáž: Kam na hopsavé sporty?
- Ke zhlédnutí zde
- Redaktorka: Pavlína Hajzlerová, Kameraman: Petr Musil
Cílem této práce bylo informovat studenty o otevření nové tělocvičny v prostorách bývalého kina na Evelopě. Tato tělocvična byla otevřena v letním semestru akademického roku 2013/2014 a je využívána na dance aerobic, zumbu, fit dance…apod. Dále jsem chtěla zjistit, jak jsou návštěvníci nové tělocvičny s prostory spokojeny, jestli nachází nějaká negativa, protože se ke mně dostaly informace o problémech s podlahou, a jaké plány má vedení Akademik sport s tímto místem do budoucna.
Reportáž: Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci
- Ke zhlédnutí zde
- Redaktor: Petr Musil, Kameramanka: Pavlína Hajzlerová
Cíl této reportáže mohu hodnotit pouze z kameramanského hlediska. Během natáčení jsem chtěla zachytit některé detaily ploutvového plavání, jak techniku plavání, či pomůcky, které plavkyně využívají. Ploutvové plavání je vyhlášenou disciplínou olomouckých sportovkyň a sestry Svozilovy se s Barborou Sládečkovou viditelně prosazují. Úspěchy na celorepublikové úrovni sbírají plavkyně, které studují Fakultu tělesné kultury. Jejich šéftrenérem je Doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph. D., který je zároveň děkanem FTK.
2. Zdůvodnění volby tématu
Po absolvování televizního praktika a workshopu jsem se rozhodla své vědomosti použít v praxi a začala jsem docházet na schůzky StTV. Z toho důvodu jsem svůj projekt pojala jako průřez mé práce v působení v StTV.
Studentská televize UP byla založena na podzim 2011 na pracovišti oddělení audiovizuálních služeb a oddělení komunikace UP. Její členové z řad studentů především z Katedry žurnalistiky mají za úkol informovat akademickou obec i veřejnost o dění na univerzitě formou zpravodajských reportáží, rozhovorů s osobnostmi a dalších publicistických formátů. [1] StTV je velmi přínosný projekt, studenti mají možnost seznámit se se základními principy práce televizních redaktorů a střihačů, a nabízí jim tak možnost praxe v oboru televizní žurnalistiky. Členové redakce StTV se schází pravidelně jednou týdně, v loňském akademickém roce, tj. 2013/2014, byly schůzky v úterý 8:30. Schůze trvají většinou okolo třiceti minut a členové na nich projednávají náměty na reportáže a hodnotí reportáže již vzniklé. Komunikace dále probíhá také na facebookové stránce StTV nebo přes e-mail. Jak již bylo zmíněno, vedoucí redakce StTV jsou Mgr. Jiří Vrba, Ing. Martin Müller, popřípadě Bc. Ondřej Martínek, kteří mimo jiné předkládají návrhy na reportáže, konzultují se studenty jejich příspěvky a pomáhají s technickým provedením práce. Studenti většinou tvoří ustálené dvojice, které se střídají v roli kameramana a reportéra. Jejich úkolem není pouze natáčení reportáží, ale i následná postprodukce
Volba témat reportáží StTV je omezena podmínkou natáčet zpravodajství, týkající se univerzity či studentů. Proto se veškeré reportáže nějakým způsobem vztahují k univerzitě. Vzhledem k mé profilaci pak další klíčovou roli ve výběru témat hrálo sportovní zaměření.
Na kole za olomouckými památkami
Nově vzniklý spolek StuArt se rozhodl uspořádat Cyklozávod za památkami Olomouce. Na událost mě upozornila kolegyně Alena Hesová, se kterou jsem se později dohodla na spolupráci. Jednalo se o první ročník cyklozávodu, který spojuje sport a vědomosti. Dále tato reportáž měla úzké spojení s univerzitou, vzhledem k tomu, že byla uspořádána studentským spolkem a zúčastnili převážně studenti univerzity. Organizátoři později přiznali, že by byli rádi, kdyby se z této události stala tradice, proto může reportáž také sloužit jako upoutávka na druhý ročník a přilákat nové závodníky.
Kam na hopsavé sporty?
Toto téma jsem navrhla vedení StTV ze své vlastní iniciativy. Dozvěděla jsem se o otevření nové tělocvičny od studentů, které navštěvují zumbu, dance hall… apod. Mnoho z nich si však stěžovalo na klouzavou podlahu, proto jsem se rozhodla zjistit o tělocvičně více informací. Vzhledem k tomu, že podlaha byla v době natáčení reportáže již upravená, zaměřila jsem se na představení tělocvičny, spokojenost návštěvníků a na plány do budoucna. V reportáži jsem chtěla vyjádření někoho z vedení Sport Akademik a studentů, kteří tělocvičnu navštěvují. Tělocvična je svým umístěním studentům snadno dostupná a reportáž by mohla přilákat další zájemce o zmíněné pohybové aktivity.
Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci
Tip zpracování reportáže dostal Petr Musil od spolužačky Evy Langerové, která se o něm zmiňovala v rámci předmětu Sportovní specializace. Ploutvové plavání nás zaujalo tím, že se jedná o netradiční sport, ve kterém se prosazují studentky univerzity jak na domácí půdě či na mezinárodní úrovni. Hlavním impulsem pro zpracování reportáže byla pak malá povědomost studentů o tomto sportu. Téma bylo také zajímavé po vizuální stránce.
3. Zdroje / stav problematiky
V rámci StTV je důležité nejprve ověřit, jestli již zvolené téma nebylo zpracováno. Pokud ano, musí redaktor vymyslet takový koncept zprávy, aby toto téma podal jiným způsobem. Z reportáží, které tvoří můj samostatný projekt, nebyla žádná reportáž natočena dříve, proto zpracování vždy záleželo pouze na mé fantazii. O některých tématech však informovala tištěná média.
Za olomouckými památkami
Cyklozávod za památkami Olomouce se konal v rámci univerzitního dětí, proto o tomto závodu informoval také Žurnál Online. Pozvánku [2] na tuto akci zveřejnil i Olomoucký deník. Jiné články či reportáže o proběhlé akci jsem neobjevila.
Kam na hopsavé sporty?
Otevření nové tělocvičny na Envelopě je záležitostí univerzity, konkrétně Akademik sport centra Univerzity Palackého v Olomouci. Z toho důvodu o tématu ve dvou článcích informoval Žurnál Online [3] a v jednom článku i Olomoucký deník [4].
Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci
O ploutvovém plavání každý rok informuje sportovní redakce České televize, která tak plní roli veřejnoprávního média a zařazuje i méně sledované sporty. [5] Reportáže ČT však nemůžeme považovat za konkurenční, vzhledem k tomu, že informují o proběhlých událostech a ne jako o sportu, ve kterém jsou úspěšné studentky Univerzity Palackého v Olomouci. Rozsáhlá dvacetiminutová reportáž z Mistrovství ČR družstev [6] však posloužila pro získání základních informacích a o specifických pojmech ploutvového plavání.
4. Ideový plán
Cíle jednotlivých reportáží byly zmíněny výše. Reportáže v tomto projektu spadající do sportovní specializace a zároveň splňují požadavky pro výstupy StTV. Příspěvky musely být tedy primárně určeny studentům či lidem, kteří mají nějakou spojitost s univerzitou. Dále příspěvky musely splňovat charakter zpravodajských příspěvků.
4.1. Zpravodajský příspěvek
Od zpravodajského příspěvku se v televizi požaduje, aby byl stručný, věcný, jasný, přesný a aby jeho průměrná stopáž byla kolem minuty – minuty a půl. [7] Tímto pravidlem jsme se řídili i při tvorbě našich příspěvků. Stopáž příspěvků v StTV by neměla přesáhnout stopáž dvou minut, protože zbytečně dlouhý příspěvek nezaujme diváky.
U Lokšíka můžeme najít také tzv. pravidlo tří záběrů, tento ustálený prvek při tvorbě vizuální stránky reportáže se skládá z celku – polocelku – detailu. [8] Při práci v StTV se snažíme natočit co nejvíce materiálu, abychom měli dostatek záběrů. Jako důležitý prvek pro nás byl detail, protože oživí danou reportáž. Celek a polocelek je však reportážích také použit. Zpravodajský příspěvek se ale neskládá pouze z obrazového materiálu ale i audiálního. Při výstavbě textu musí redaktor myslet na to, že musí použít krátké, jednoduché, srozumitelné věty. Hudba by se ve zpravodajství neměla používat. [9] V mé reportáži ji ale uslyšíte, protože byla součástí ruchu. K oživení zprávy je pak použitý tzv. stand – up, synchronní výpověď redaktora na kameru [10]. Vedení StTV nám doporučilo tento prvek použít ve středu či ke konci reportáže, protože posiluje dynamičnost zprávy.
5. Postup práce
Práce na každé reportáž vždy začíná na již zmíněných schůzkách redakce StTV, kde se téma řeší. Redaktor vždy musí na schůzku donést předběžný scénář dané reportáže. Vedení ho buď schválí, dodá nějaké své postřehy nebo ho doporučí přepracovat. Na schůzce se také domluví natáčecí tým, který se skládá z redaktora a kameramana. Poté už si vše řídí natáčecí tým. Je třeba, aby se alespoň jeden z nich, nejčastěji redaktor, spojil s organizátory akce či respondenty a domluvil se na rozhovorech apod. Poté je důležité zamluvit si techniku (kameru, mikrofon, někdy i stativ či jiné potřebné věci) a následně také zarezervovat střižnu, kde se nahraný materiál stříhá, upravuje a skládá se z něj reportáž a také nahrává komentář.
5.1. Technické záležitosti
Kameramani StTV mají k dispozici full HD kamery značky Sony A Canon, které jsou dostačující pro natočení materiálu pro studentskou televizi. Obě tyto kamery využívají pro záznam miniDV kazety, které vedení StTV studentům poskytuje, ti si je musí schovat a hlídat, protože se může stát, že danou kazetu použije někdo jiný a zničí natočený materiál. Studenti také využívají mikrofony, stativ, světlo a jiné potřebné pomůcky k natočení záznamu.
Ke střihu reportáží pak tým dochází do Audiovizuálního centra. Ve střižně se bohužel nachází pouze jeden počítač s programem Avid, ve kterém se reportáže zpracovávají, proto je nutné si střižnu zarezervovat. Kvůli velké vytíženosti je proto někdy velká prodleva mezi natočením a zveřejněním příspěvku. Avid je velmi kvalitní program, který využívá ke střihu reportáží mimo jiné i Česká televize. Ve střižně jsme také namlouvali reportáž na mikrofon. Avid jsme tedy využívali na střih, poskládání reportáže, nahrání zvuku, přidání grafických prvků a další drobné úpravy natočeného materiálu jako je stabilizování obrazu, či úprava světla. Po střihu je video převedeno do formátu mp4 pomocí programu Sorenson Sueeze.
Hotové video je umístěno na univerzitní kanále PalackyUniversity na YouTube. Na univerzitním kanále se nenachází pouze reportáže studentské televize, ale i videa PopUP, záznamy významných přednášek či publicistický pořad Na UP. Každá reportáž také musí mít svůj název a perex, který reportáž uvede a který je umístěn na stránkách Žurnálu a pod videem na stránce YouTube.
Na kole za olomouckými památkami
Tuto reportáž mi nabídla k natočení kolegyně Alena Hesová, které se o akci zmínila jedna z organizátorek. Během příprav na natáčení reportáže, jsem se spousty informací dozvěděla od své spolubydlící, která je členem spolku StuArt, který tuto akci uspořádal. Díky ní tak komunikace s organizátory probíhala hladce. V den akce mi byl na schůzce StTV schválen předběžný scénář a odpoledne jsme mohly jít akci natočit. Start probíhal v bývalém sídle katedry žurnalistky na Wurmovce. Zde jsme si natočily některé detaily a hlavně start obou soutěžních kategorií. Poté jsme se vydaly na dvě ze sedmi stanovišť, kam se měli dostavit i účastníci závodu. Bohužel pořadí stanovišť nebylo dáno, proto jsme spoustu závodníků prošvihly během přecházení mezi stanovišti. Následně jsme se přesunuly na Korunní pevnůstku, kde byl stanoven cíl cyklozávodu. Zde jsme natočily minianketu, ve které nám cyklisti ochotně sdělovali své dojmy. Vzhledem k nízké účasti, jsme vždy musely respondenta postavit tak, aby okolí odpovídalo sportovní – cyklistické tématice. Hlavní organizátorka cyklozávodu Gabriela Kodysová, nám pak na kameru popsala, jak vznikl nápad uspořádání tohoto závodu a jaké z něho m dojmy. Na korunní pevnůstce probíhalo také vyhlášení výsledků a předávání cen, kterého se ujal rektor univerzity Jaroslav Miller. Během čekání na výsledky jsme vytvořily také stand - up. Ten byl v této reportáži uchopen netradičně, tak aby tematicky oživil reportáž. V závěru reportáže se
také zmiňujeme o afterparty, která na Korunní pevnůstce pokračovala, proto jsme natočily záběry i z této části programu. Ve střižně jsme již tradičně nejprve namluvily reportáž a poté skládaly jednotlivé obrázky. Během zpracování jsme zjistily, že bychom potřebovaly více detailů, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o jednorázovou akci, nemohly jsme žádné dotočit a musely jsme použít pouze ty, které jsme měly. Díky Aleně jsem se naučila během této reportáže pracovat lépe se zvukem. Vzhledem ke zkušenostem Aleny a mého zlepšení v práci s Avidem, probíhal střih reportáže nejrychleji. Ve střižně jsme strávily asi 7 hodin a reportáž byla schválena Ing. Martinem Müllerem hned na poprvé.
Kam na hopsavé sporty?
Tuto reportáž jsem se rozhodla na točit po tom, co mi několik kamarádek vyprávělo o nové tělocvičně na Envelopě. Nejprve jsem si našla na internetu informace a články, které byly na internetu. Na facebookové stránce Akademik sport jsem si všimla několika komentářů, kde si návštěvníci stěžovali na špatnou podlahu. Tento fakt mi pak potvrdily i kamarádky, proto jsem chtěla představit novou tělocvičnu a zároveň upozornit na problém s podlahou. Po schválení předběžného scénáře jsem na doporučení Mgr. Jiřího Vrby, kontaktovala vedoucího metodika a manažera sportovních programů pana Valentu, který v reportáži vystupoval jako zástupce Akademik sport. Domluva s panem Valentou probíhala dobře a sešli jsme se přímo v nové tělocvičně, kde na kameru ochotně odpovídal na všechny připravené otázky. Vzhledem k tomu, že jsme první verzi rozhovoru natočili před tělocvičnou, kde nebylo adekvátní světlo, rozhodli jsme se ho přetočit na chodbě před tělocvičnou, kde už světlo kameramanovi nedělalo problémy. Z rozhovoru jsem se dozvěděla, že klouzavá podlaha byla již opravena, proto jsem se dále zaměřovala spíše na představení tělocvičny, a jak nový prostor na cvičení vnímají sportovci. Následně jsme natočili dvě hodiny, který v den natáčení probíhali v nové tělocvičně. Jednalo se o lekce kardia a pilates. Během pauzy mezi hodinami mi ochotně na otázky odpověděla, také cvičitelka Oxana Baranová. O pauze jsme také natočili stand - up během kterého jsem jako reportérka seděla na gymnastickém balónu. Stand - up se však do reportáže nepoužil, protože jsme koncepci zprávy ve střižně upravili a logicky tak do reportáže nezapadal. V závěru jsme ještě natočili krátký rozhovor s jednou studentkou, která byla ze všech přítomných jediná, která byla ochotná mluvit na kameru.
Práce ve střižně probíhala rychleji než na předchozích reportážích. Strávili jsme tam dohromady asi 12h. Při tvorbě reportáže jsme bohužel zjistili, že jedním z ruchů během rozhovorů je hudba, která byla používána během cvičení. Na první pohled to pak může vypadat, že je hudba použita záměrně, ale není to tak. Po konzultaci se zkušenějšími kolegyněmi s StTV jsme hudbu nijak neztišovali a neupravovali. Během stříhání jsme se naučili jak stabilizovat obraz a také vystřihnout část výpovědi dotazovaného a plynule navázat dalším slovním spojením. Reportáž nám byla schválena Mgr. Vrbou až na jeden menší nedostatek hned na poprvé.
Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci
Vedoucím této reportáže byl redaktor Petr Musil. Ten se nejprve spojil s jednou z plavkyň Markétou Svozilovou, aby domluvil datum natáčení na bazénu. Vzhledem k velké vytíženosti šéftrenéra Zbyňka Svozila a také jeho svěřenkyň jsme našli první volný termín vhodný k natáčení až po měsíci komunikace. Na jednom z tréninků, jsem natočila převážnou většinu záběrů. Zaměřila jsem se jak na celky, ve kterým je vidět technika plavání, tak na detaily jako jsou pomůcky, které plavkyně používají. Během této návštěvy jsem také natočila rozhovor se Zbyňkem Svozilem, který mluvil o historii ploutvového plavání ve vztahu k univerzitě a také o úspěších, kterých plavkyně dosáhly. Mimo jiné nás také zavedl do šatny, kde jsou vystavené všechny získané poháry a medaile. Na kameru se rozpovídala, také Markéta Svozilová o tom, jak skloubit sport a školu a co se jí líbí na ploutvovém plavání. Další návštěva bazénu proběhla kvůli natočení stand - upu. Během natáčení nás však kritizovala provozní Městského plaveckého stadionu, že nemáme povolení natáčet v bazéně. Po krátké výměně názorů jsme raději prostory bazénu opustili a později, když jsme stand - up potřebovali přetočit kvůli faktické chybě ve výpovědi, jsme se rozhodli ho natočit raději před budovou plaveckého bazénu. Poslední natáčení se konalo v lednu, kdy se vrátila ze studijního pobytu Barbora Sládečková. I ta nám ochotně vyprávěla o zážitcích, které prožila během své plavecké kariéry. Vzhledem k atraktivitě ploutvového plavání jsme chtěli natočit i záběry pod vodou. Vedení StTV nám zapůjčilo kryt chránícího kameru. Do krytu však zatékalo a my nechtěli riskovat poškození kamery, proto jsme nakonec záběry pod vodou získali ve spolupráci s potápěčem, který zaznamenával video pro klub.
Ve střižně jsme během zpracování strávili nejvíce času ze všech natočených reportáží, protože se jednalo o zprávu, kterou jsme vytvářeli po dlouhé době a museli jsme si opět zvyknout na program Avid. Během zpracování jsme si připomněli základní použití tohoto programu a také upravování světla. Celkem jsme strávili ve střižně asi 20 hodin. Reportáž nám byla schválena na poprvé, protože nám během ní dával Mgr. Jiří Vrba cenné rady a připomínky.
6. Sebehodnocení
Cílem mého samostatného projektu bylo zpracování tří reportáží týkající se sportu na Univerzitě Palackého. Během podzimu 2013 a začátku roku 2014 jsem pracovala na reportáži „Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci“, v dubnu 2014 jsem natočila reportáž „Kam na hopsavé sporty“ a v květnu 2014 „Na kole za olomouckými památkami“. Dále jsem pak pracovala na dalších třech reportážích, které však v tomto projektu nezmiňuji.
Záměrem práce pro StTV bylo prokázat, že jsem schopna zvládnout práci redaktorky, uchopit námět originálním způsobem a zároveň se držet zásad zpravodajského příspěvku, připravit osnovu reportáže, zorganizovat průběh natáčení a zpracovat reportáž v postprodukci, ale také práci kameramanky, tedy umět zacházet s kamerou a vytvořit obrazový materiál.
Cíle se mi tedy podařilo splnit. Předložila jsem tři reportáže se sportovní tématikou, které byly zaměřeny na univerzitu a její studenty. Reportáže dodržely požadovanou délku mezi minutou až minutou a půl a všechny byly zveřejněny na univerzitním kanále YouTube.
Práce pro Studentskou televizi pro mě byla velmi přínosná. Dala mi možnost praxe v oblasti televizního zpravodajství, naučila mě základní pravidla práce redaktora a kameramana a umožnila mi naučit se pracovat ve střihovém programu Avid. Největším problémem pro mě byl ze začátku již zmíněný Avid. Práce v něm byla složitá, ale postupem času jsem se v něm naučila pracovat a nyní už jsem schopna v něm pracovat bez pomoci ostatních. Pochopit tento program mi pomohl Mgr. Jiří Vrba a spoustu rad jsem také dostala i od zkušenějších redaktorek StTV. Po natočení několika reportáží pro Studentskou televizi UP a také praxi v České televizi, které jsem se zúčastnila v dubnu 2014, jsem schopna natočit materiál pro reportáž, nahrát ho do počítače, nahrát komentář k reportáži, reportáž sestříhat, upravit zvukovou stopu, přidat titulky a pomocí programu převést video na formát, který lze publikovat na YouTube.
Nyní krátce zhodnotím práci na jednotlivých reportážích
Na kole za olomouckými památkami
Za nejlépe zdařilou reportáž považuji právě tuto. Myslím si, že je to dáno tím, že se jedná o zprávu, kterou jsem točila jako poslední, tedy již s nějakými zkušenostmi a také jsem na ní pracovala se zkušenější členkou redakce Alenou Hesovou. Komunikace i samotné zpracování proběhlo bez problémů. Jediný problém, se kterým jsme se musely potýkat, byl nedostatek natočených detailů.
Kam na hopsavé sporty?
U této zprávy jsem narazila na problém, při rozhovoru s panem Valentou, kde jsem zjistila, že je podlaha již upravená, proto jsem musela téma reportáže trochu poupravit. Dále v reportáži nebyl použit stand – up, ale tento prvek není nutný vždy zařazovat. Někdo v reportáži může považovat za chybu hudbu, ale v tomto případě se jedná o ruch, ne o záměrné vložení. I přes menší komplikace si myslím, že je reportáž zdařilá.
Plavkyně s ploutvemi nemají v Česku konkurenci
U této reportáže vidím největší problém v organizaci. Vzhledem k časové vytíženosti respondentů, problémům s technikou a místem natáčení trvalo vytváření příspěvků velmi dlouhou dobu. Dále bych příště natočila více detailů, které dělají reportáž zajímavější. Vzhledem k tomu, že se jedná o můj druhý počin v roli kameramana, myslím, že výsledná práce nedopadla nejhůře.
7. Literatura + použité internetové zdroje
[1] http://www.upol.cz/skupiny/verejnosti-a-mediim/media-na-up/studentska-televize/
[2] http://olomoucky.denik.cz/kratce/1331578-olomouc-cykliste-vyrazi-za-pamatkami.html
[3] http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/nova-telocvicna-pro-hopsavejsi-sporty/ a http://www.zurnal.upol.cz/zprava/clanek/v-byvale-diskotece-envelopa-vznika-nova-telocvicna
[4] http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/diskoteku-envelopa-koupila-univerzita-prebuduje-ji-na-kongresove-centrum-2014012.html
[5] http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/plavani/269666-v-ploutvovem-plavani-vse-pri-starem-vladne-mu-novy-jicin-a-olomouc/
[6] http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169270779-plavani/412232400061011/
[7], [8], [9], [10] LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In: Zpravodajství v médiích. Vyd. 2. Praha: Karolinum, 2011, s. 73-89. ISBN: 978-80-246-1899-9.
