st., 24. duben 2013 18:52

Tři reportáže pro Studentskou televizi UP

Samostatný projekt zdravotně-sociální/TV žurnalistika
1. Cíl práce

Cílem mého samostatného projektu je, po dohodě zástupců Studentské televize UP (dále jen StTV) a vedoucího Katedry žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen KZU UP), předložení tří reportáží se zdravotně-sociální tématikou v rámci mého působení v StTV.

Na výběr jsem měla také specializaci politickou, protože jsem absolvovala předmět základy politologie (1. ročník), na který navazovala politická specializace ve třetím ročníku. Nakonec jsem ale zvolila právě specializaci zdravotně-sociální, protože mi byla bližší. Jelikož jsem reportáže zpracovávala v rámci StTV, bylo zde důležité kromě výše zmíněné tematické profilace také zaměření na studenty (zaměření StTV jako média), tedy například poutavé a nápadité zpracování, ankety se studenty, ale také orientace na témata související s univerzitou.

Výběr konkrétních reportáží pro tento projekt proběhl dle dohody s vedením StTV, s konzultantem tohoto projektu a v neposlední řadě s Alenou Hesovou, se kterou tvoříme v StTV natáčecí tým. Na všech reportážích uvedených v tomto projektu jsem spolupracovala právě s ní. Jelikož si kolegyně Hesová vybrala pro svůj samostatný projekt taktéž specializaci TV + zdravotně-sociální, bylo nutné vybrat pro náš tým dohromady 6 reportáží, které jsme si po dohodě rozdělily dle pravidla uvedeného v kap. Zdůvodnění volby tématu. Reportáže uvedené v tomto projektu tedy pokládám za své a budu je posuzovat z pohledu role, kterou jsem v konkrétní dané reportáži zastávala.

Jako svůj samostatný projekt předkládám tedy tyto 3 reportáže s pracovními názvy: Dětská univerzita, Slováci na UP a Světový den zdraví.[1] Zpracování těchto reportáží včetně postprodukce představovalo minimálně 30 hodin práce.

1.1.Malí vysokoškoláci dostali první razítko do indexu (Dětská univerzita)
- Reportáž zde [on-line 22. 4. 2013]

Cílem této reportáže bylo informovat o zahájení nového semestru Dětské univerzity (konkrétně zahájení a první přednáška). Dětská univerzita je projekt, v rámci kterého se děti ze základních škol mohou zdarma přihlásit a navštěvovat přednášky pod vedením vysokoškolských vyučujících. Za vynaložené úsilí je jim odměnou slavnostní promoce.

1.2. Slováci tvoří pět procent studentů univerzity (Slováci na UP)

- Reportáž zde. [on-line 22. 4. 2013]

Reportáž o slovenských studentech na UP vznikla proto, že právě Slováci tvoří velké procento zahraničních studentů, kteří na olomoucké univerzitě studují. Nikdo však o nich dosud audiovizuální formou v rámci StTV blíže neinformoval. Cílem tedy bylo natočit reportáž o tom, kolik studentů ze Slovenska na UP studuje a jak vnímají české prostředí (vzhledem ke společné minulosti českého a slovenského národa).

1.3. Medici obsadili náměstí a radili, jak žít zdravěji (Světový den zdraví)

- Reportáž zde.  [on-line 22. 4. 2013]

Tato reportáž jako jediná spadá i do zdravotní části z mnou zvolené tematické profilace, všechny ostatní jsou pouze sociální, proto bylo vhodné právě tuto mezi ostatní zařadit. Cílem bylo poutavou formou zachytit jednorázovou akci, která probíhala na Horním náměstí v Olomouci.

2. Zdůvodnění volby tématu

Původně jsem měla jako samostatný projekt zpracovávat reportáž o dobrovolných hasičích, zdravotně-sociální tématika by tedy zůstala shodná. Zrodil se zde ale nápad, o kterém už pracovníci Audiovizuálního centra UP uvažovali v minulých letech. Místo jedné 5minutové reportáže by bylo vhodnější (s ohledem na aktuální trendy ve zpravodajství, kde délka jedné reportáže nikdy oněch pěti minut nedosáhne) vytvářet reportáže například v rámci StTV, kde působím od října 3. ročníku bakalářského studia, a ty pak odevzdat jako závěrečný samostatný projekt. Z tohoto důvodu došlo ke změně mého původního tématu o hasičích na tři dílčí, která spadají pod mnou zvolenou tematickou profilaci. Stejně jako charakter a počet reportáží, tak i podoba tohoto záměru bude tedy něčím novým oproti běžným samostatným projektům stejné specializace z minulých let.

Volba témat reportáží byla kromě mnou zvolené tematické profilace ovlivněna také charakterem StTV, která má svými výstupy sloužit hlavně pracovníkům a studentům univerzity. Při natáčení reportáží v rámci StTV - jak bylo řečeno výše - jsem spolupracovala s Alenou Hesovou, se kterou jsme se střídaly v rolích redaktora a kameramana tak, abychom si vyzkoušely výhody i nevýhody obou profesí. Tento fakt také ovlivnil výsledný výběr reportáží, jelikož bylo dohodnuto, že součástí mé práce budou 2 reportáže, kde zastávám roli reportéra a 1, kde vystupuji jako kameraman. Rozdělení rolí v reportážích prezentovaných v tomto projektu je následující:


Dětská univerzita - redaktorka: Alena Hesová, kameramanka: Lucie Brijarová,


Slováci na UP - redaktorka: Lucie Brijarová, kameramanka: Alena Hesová,


Světový den zdraví - redaktorka: Lucie Brijarová, kameramanka: Alena Hesová.

Na postprodukci jsme s kolegyní Hesovou pracovaly společně, jelikož jsme dohromady tvořily zpravodajský/natáčecí tým. Střih probíhal ve střižně Audiovizuálního centra UP v Olomouci v programu s názvem Avid.

Dílčí zdůvodnění volby tématu:

Nejdříve je nutno uvést, jak práce v rámci StTV probíhá. Dle potřeby se schůzky StTV konají jednou týdně, popř. jednou za 14 dní. Na termínu se členové domlouvají buď skrze soukromou skupinu na sociální síti Facebook, nebo telefonem, případně ústně na aktuální schůzce.

Na schůzce jsou přítomni: Ing. Mgr. Martin Müller (vedoucí Referátu audiovizuálních služeb UP), Mgr. Jiří Vrba (odborný pracovník AV pracoviště), Bc. Ondřej Martínek (vedoucí redaktor Redakce informačních a propagačních materiálů UP), a pak také samotní redaktoři a kameramani StTV. Výsledné téma reportáží je určeno buď z vlastních témat, které členové StTV na schůzce navrhnou, nebo dojde k navržení témat například Ondřejem Martínkem, který má přehled o tom, jaké akce se aktuálně v rámci univerzity konají. Po výběru tématu jsou příslušné dvojici (redaktor + kameraman) doporučeny osoby, na které se mají obrátit, pokud tyto informace vedení StTV má. Jakmile je téma reportáže na schůzce zadáno, je zbytek práce na dané dvojici. Ta musí kontaktovat a domluvit si osoby na rozhovory, případně natáčení v potřebných institucích či prostorách, musí si také zarezervovat v Audiovizuálním centru UP techniku, aby nedošlo k tomu, že by o natáčecím dni nebyla k dispozici. Neméně důležitý úkol natáčecích týmů je napsat včas předběžný scénář reportáže (tzv. košilku), který musí před natáčením vidět osoba z vedení StTV, která může vznést připomínky, pokud se jí například zdají nějaké prvky chystané reportáže nereálné.

2.1. Dětská univerzita 
Dětská univerzita byla první reportáží zpravodajského týmu, který byl tvořen mnou a Alenou Hesovou. Jednalo se o předem ohlášenou akci a téma bylo navrhnuto Ondrou Martínkem na schůzce StTV. Toto téma se, ze všech ostatních témat navrhnutých na schůzi StTV, našemu týmu zdálo nejzajímavější, proto jsme se rozhodly zpracovat právě setkání Dětské univerzity. Navíc pro nás bylo výzvou natáčení s dětmi. Do svého samostatného projektu jsem tuto reportáž umístila proto, jelikož spadá do sociální oblasti, což odpovídá mnou zvolené profilaci. Na této reportáži demonstruji své kameramanské schopnosti.

2.2. Slováci na UP
Téma slovenských studentů na UP jsme s kolegyní Hesovou navrhly na schůzce StTV samy, na základě dřívějšího nápadu Ondřeje Martínka. Přítomnost desítek, možná stovek studentů ze Slovenska na UP byla zřejmá. Primárně mě jako redaktorku zajímalo, zda se v Česku tito studenti cítí jako v cizině či nikoliv. Jelikož bylo téma schváleno vedením StTV, mohla být práce našeho týmu zahájena. Výsledná reportáž spadá do sociální oblasti mnou zvolené tematické profilace a dokládám na ní své redaktorské schopnosti.

2.3. Světový den zdraví

Toto téma našemu týmu navrhl ke zpracování Ondřej Martínek, který si byl vědom toho, že potřebujeme (právě kvůli samostatnému projektu) zpracovávat reportáže se zdravotně-sociální tématikou. Charakter jednorázové akce sváděl k přílišné popisnosti průběhu události, čemuž jsem se jako redaktorka chtěla vyhnout. Proto bylo mým záměrem zpracovat toto zdravotně-sociální téma zajímavým a neotřelým způsobem, který by korespondoval se zaměřením StTV.

3. Ideový plán, shrnutí cílů

Cíle byly zmíněny již v textu výše, nyní je třeba je shrnout a uvést na jednom místě. Reportáže mnou zvolené a spadající do sociálně-zdravotní specializace musí odpovídat požadavkům pro výstupy StTV, musí tedy být určeny studentům či zaměstnancům UP, aby byl splněn požadavek studentského, odlehčeného pohledu na dané téma. Jelikož jde o reportáže zpravodajského typu, musí být délka zprávy maximálně kolem 1,5 minuty. Martin Lokšík mluví o průměrné délce zpravodajského příspěvku, která má shodnou hodnotu jako výše uvedená hodnota daná fungováním StTV: „[…] průměrná stopáž se pohybuje kolem 1 minuty a 30 sekund, řada příspěvků má však pouhých 20-30 sekund.“[2] Navíc se v StTV cení originalita pojetí reportáže.

4. Stav problematiky, uplatnění reportáží

Jak bylo řečeno výše, spolu s Alenou Hesovou budeme první, kdo bude obhajovat samostatný projekt založený na 3 reportážích natočených za našeho působení v StTV, proto nelze najít podobný typ práce v minulých samostatných projektech. Reportáže na podobná témata však byly natočeny například v rámci projektu PopUP (viz Literatura k projektu).

Jelikož se jedná o zpravodajské reportáže, daly by se za podobné projekty označit TV reportáže v rámci hlavních zpravodajských relací (Události, Televizní noviny apod.) celoplošných stanic nebo reportáže regionálního televizního vysílání (Události v regionech apod.), které se věnují zdravotně-sociální tématice. Vzhledem k zaměření na Olomouc, studenty a univerzitu by si však mnou předkládané reportáže našly uplatnění s větší pravděpodobností v lokálním zpravodajství města Olomouce,[3] popř. v rámci zpravodajství studentsky zaměřeného televizního kanálu, pokud by nějaký takový v Olomouci vysílal.

5. Postup práce

Všeobecný postup práce (schůzka StTV, volba tématu, vypůjčení techniky, …) až do napsání předběžného scénáře byl popsán v kapitole Zdůvodnění volby tématu. Nyní dojde ke specifikaci postupu práce po odevzdání předběžného scénáře.

5.1. Dětská univerzita

Před natáčením reportáže o Dětské univerzitě[4] měl náš tým k dispozici tiskovou zprávu zpracovanou Oddělením komunikace UP a index vysokoškoláka, kde bylo možné dozvědět se program přednášek, které děti[5] v rámci svého semestrálního studia na vysoké škole měly v plánu absolvovat. Natáčení probíhalo celkem dva dny. První den (3. října 2012) byla na programu imatrikulace malých vysokoškoláků. Zde se organizátoři hned na začátku akce zeptali přítomných rodičů přihlášených dětí, zda souhlasí s tím, aby byly jejich děti natáčeny a foceny přítomnými zástupci médií. Jelikož nikdo neměl proti natáčení námitky, mohla jsem i já do této reportáže bez obav natočit a použít záběry přítomných nezletilých dětí. Bez souhlasu k natáčení dětí by byla moje práce jako kameramanky komplikovaná, jelikož charakter akce byl na dětech závislý. Tento natáčecí den jsem jako kameramanka natočila mnoho ilustračních záběrů, ale také stand-up redaktorky Aleny Hesové, který je uveden ve výsledné reportáži.

O týden později, 10. října 2012, nastal hlavní natáčecí den pro náš tým. Bylo totiž rozhodnuto (na základě porady s vedením StTV), že výsledná zpráva bude okrajově o zahájení Dětské univerzity, ale detailněji o první z přednášek. Jako kameramanka jsem měla za úkol natočit, kromě ilustračních záběrů přednášky s názvem Fyzika v kuchyni[6], hlavně rozhovory s přítomnými dětmi. U natáčení rozhovorů bylo třeba dát pozor na to, aby se střídaly strany u jednotlivých respondentů, čímž se v reportáži docílilo větší dynamiky. Dále bylo třeba si uvědomit, že zpovídanými byly malé děti, tudíž muselo dojít k přizpůsobení perspektivy záběrů nižší výšce jedinců. Bylo také nutné požádat o rozhovor přednášející, jelikož nebylo dopředu jasné, které rozhovory a záběry z natáčení náš tým do výsledné reportáže použije. Zda byly všechny tyto prvky v natáčení zohledněny, to bude uvedeno níže v kapitole Sebehodnocení.

Reportáž o Dětské univerzitě byla zveřejněna na http://www.youtube.com/[7] 16. října 2012, celkem tedy trvalo její zpracování 13 dní. Zde je nutno uvést několik důvodů, proč byla doba potřebná pro vytvoření (respektive publikování) reportáže tak dlouhá:

- Dětská univerzita byla první reportáž našeho týmu (s čímž se pojí delší doba trvání postprodukce),

- s kolegyní Hesovou jsme byly omezeny školními povinnostmi, řádem střižny Audiovizuálního centra UP, ale také datem konání druhého natáčecího dne (10. října),

- ne vždy je výsledná reportáž nahraná na server YouTube ve stejný den, kdy byla ukončena fáze postprodukce.


5.2. Slováci na UP


Natáčení této reportáže předcházely dvě důležité okolnosti. První bylo včasné uveřejnění výzvy na Facebooku UP o tom, aby se přihlásili dobrovolníci z řad slovenských studentů, kteří by byli ochotni poskytnout StTV rozhovor. Na základě tohoto upozornění jsem jako redaktorka dohodla se slovenskými studenty okolnosti natáčení. K rozhovoru se přihlásili tři studenti, z nichž jeden však na místo setkání nedorazil. Druhá okolnost se týkala včasného vyjednání rozhovoru s pracovníkem UP, který by našemu týmu mohl poskytnout vyjádření ohledně počtu studentů ze Slovenska studujících na UP. Touto osobou se nakonec stala Mgr. Yvona Vyhnánková z Oddělení mezinárodních vztahů UP, která rozhovor ráda poskytla.

Samotné natáčení probíhalo ve dnech 30. října až 1. listopadu 2012, přičemž ke zveřejnění reportáže na serveru YouTube došlo 13. listopadu 2012. Kromě rozhovorů, které byly časově přesně určeny, musela kameramanka (kolegyně Hesová) natočit také velký počet ilustračních záběrů nejen z prostředí Knihovny UP, ale také z univerzitních chodeb, tříd a z lékařské fakulty, kde dle Yvony Vyhnánkové studoval největší počet studentů slovenské národnosti. Z tohoto důvodu byly prostory lékařské fakulty zvoleny jako nejvhodnější pro stand-up, který jsem jako redaktorka absolvovala ve slovenštině[8], což mělo působit jako aktivizující či ozvláštňující prvek v souladu se zaměřením StTV. Pozdní datum publikování reportáže bylo způsobeno hlavně určeným řádem střižny v Audiovizuálním centru UP a školním rozvrhem našeho natáčecího týmu, který se v daném období jevil jako velmi omezující. Navíc bylo vedením StTV dodatečně rozhodnuto, že pomyslnou zpravodajskou tečkou této reportáže bude informace o tom, že proběhl slovenský večírek v jednom z olomouckých studentských klubů, což znamenalo další natáčecí den (respektive večer) navíc.

5.3. Světový den zdraví


Jak bylo řečeno výše, informace o konání akce ke Světovému dni zdraví na olomouckém Horním náměstí zprostředkoval našemu týmu Ondřej Martínek, jelikož si byl vědom toho, že sháníme reportáže se zdravotně-sociální tématikou. Natáčení proběhlo 8. dubna 2013. Jelikož se jednalo o jednorázovou událost, bylo jasné, že je třeba všechen materiál pořídit právě během tohoto dne, což se ze všech mnou předložených reportáží nejvíce podobá reálné práci v televizním zpravodajství. Před vypuknutím akce jsem měla k dispozici plakát s programem a časem konání, což muselo stačit pro sepsání předběžného scénáře. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla pojmout akci příliš popisně, rozhodla jsem se zapojit do natáčení také experiment s hladinou cholesterolu v krvi. Moje představa jako redaktorky byla taková, že si nechám změřit hladinu cholesterolu před požitím sladkého a nezdravého jídla z nedalekého fastfoodu, a poté nějakou dobu po jídle. Tento prvek měl vnést do reportáže studentský pohled a propojit zároveň logickou strukturu reportáže s anketou, kdy jsem se ptala studentů vycházejících z fastfoodu na to, jaké jsou jejich stravovací návyky a zda chodí jíst do prodejen s rychlým občerstvením často. Až na místě konání akce mi však bylo řečeno, že přístroj na měření cholesterolu nedorazil, stejně jako nutriční poradce. Proto jsem byla nucena na místě vymyslet změnu scénáře. Zda a jak se situaci podařilo vyřešit, o tom dále v kapitole Sebehodnocení.

Reportáž o Světovém dni zdraví byla publikována 12. dubna 2013, což představuje posun v rychlosti natáčení a postprodukce, které dohromady zabraly pouze 4 dny. Zde je pár příčin, proč došlo k rychlejšímu zpracování oproti minulým reportážím:

- Od října 2012, kdy jsme s kolegyní Hesovou v StTV začínaly, jsme v postprodukci nasbíraly mnoho zkušeností (práce ve střižně se urychlila),

- nebylo třeba dalšího natáčecího dne, jelikož šlo o jednorázovou akci a všechny záběry včetně stand-upu a rozhovorů byly natočeny týž den,

- ve střižně Audiovizuálního centra UP nebylo v daném časovém rozmezí mnoho zájemců o střih, proto bylo možné služeb střižny využít takřka kdykoliv to našemu týmu školní povinnosti dovolily.


5.4. Použitá technika, postprodukce

Pro natáčení veškerých reportáží uvedených v tomto projektu bylo využito vybavení z Audiovizuálního centra UP v Olomouci (kamery, mikrofony). Pro první dvě reportáže (Dětská univerzita, Slováci na UP) byla použita kamera značky Sony[9] využívající miniDV kazety pro záznam. Světový den zdraví byl však natočen na kameru vyšší kategorie, což i pro náš tým znamenalo nové zkušenosti a pokrok v natáčení. Šlo rovněž o kameru značky Sony[10], tentokrát však disponovala vlastní vnitřní pamětí a slotem pro paměťové karty, což znamenalo značný posun od miniDV kazet. Navíc měla tato kamera, kromě možnosti připojit externí mikrofon (čehož náš tým využíval například při rozhovorech), svůj vlastní mikrofon, který se dal použít například pro natáčení ruchů z prostředí. Této možnosti bylo v prezentovaných třech reportážích využito, jelikož přirozené ruchy v reportáži přispívají k větší míře autenticity. Stativ náš tým k natáčení reportáží nepoužíval, jelikož jsme se řídily heslem svět je plný stativů, a v případě nutnosti jsme si kameru opřely či položily například o stůl, zeď, židli či jiný dostupný předmět (tohoto jsem využívala i při natáčení Dětské univerzity).

Postprodukce probíhala ve střižně Audiovizuálního centra UP. Všechny reportáže byly sestříhány v programu Avid, což je program určený k editaci videa, který je používán i pro střih ve zpravodajských studiích regionálního či celostátního charakteru. Při střihu jsem vycházela z poznámek sepsaných v předmětech praktikum TV žurnalistiky a workshop TV žurnalistiky. Při práci pro StTV jsem však zjistila, že základní poznámky jsou pro stříhání reportáží určených pro publikování veřejnosti nedostačující. Proto mně a kolegyni Hesové v průběhu našeho působení pro StTV Jiří Vrba často radil, jak si v Avidu ulehčit práci. Navíc bylo třeba nově se přiučit zásadám natáčení zpravodajství, například pořizovat více druhů záběrů (celky, polocelky, detaily)[11], jelikož jejich vhodným používáním při střihu lze docílit větší dynamiky reportáže.

Nyní, po 6 měsících působení v StTV, jsme obě, tedy já i kolegyně Hesová, schopny reportáž natočit, nahrát natočený materiál do počítače, sestříhat, nahrát komentáře, vytvořit titulky a přepočítat výsledný materiál do klasického formátu vhodného pro publikování na serveru YouTube (MPEG-4 neboli mp4), a to pomocí programu Sorenson Squeeze.

6. Sebehodnocení


Cílem mého samostatného projektu bylo natočení a předložení tří reportáží se zdravotně-sociální tématikou, přičemž měla být dodržena kritéria vlastností příspěvků určených pro StTV, tj. zaměření na studenty a univerzitu, délka kolem 1,5 minuty apod.

Výsledkem praktické části projektu jsou skutečně 3 reportáže spadající pod zdravotně-sociální tématiku, přičemž jedna z reportáží (Světový den zdraví) spadá také do zdravotní části zvolené profilace. Reportáže obsahují ankety se studenty a snaží se najít originální pohled na danou problematiku (např. pokus s hladinou cukru v krvi – Světový den zdraví), čímž je splněn studentský pohled na daná témata. Délka jednotlivých zpráv včetně závěrečných titulků se pohybuje od 00:01:16 do 00:01:34, což splňuje předpoklad délky zprávy v StTV. Cíle se tedy podařilo dosáhnout.

Při práci na 3 zprávách projektu jsem si mohla vyzkoušet, jaké je to točit zprávu, která je založena na jednorázové události (Dětská univerzita, Světový den zdraví) a jaké je to naopak organizovat si natáčení sama (Slováci na UP), tedy s možností zopakovat natáčení libovolně. Hlavní rozdíl byl v tom, že u události, která nebyla jednorázová, bylo obtížnější natočit ilustrační záběry, jelikož si StTV nevede svůj vlastní archiv záběrů, které by se mohly použít v dalších reportážích jako záběry ilustrační. U jednorázových akcí bylo problematické to, že žily svým vlastním životem, a pokud jsem jako kameramanka nenatočila potřebné záběry, už se nedalo nic dělat. Jako redaktorka jsem zase musela včas (zejména u jednorázových událostí) oslovit respondenty pro rozhovor, a to ze stejného důvodu, tedy abych stihla rozhovor pořídit do konce akce.

Ve všech reportážích se dá najít něco, co by se dalo pro příště vylepšit. Jedním z těchto problematických bodů je můj hlasový projev jako redaktorky, který se nedá považovat za bezchybný. Za celou dobu mého bakalářského studia jsem neevidovala, že by KZU UP otevřela předmět zabývající se rétorikou, do kterého bych se bývala určitě přihlásila.[12] Dozvěděla bych se tak, jak zacházet se svým hlasem například při komentování události v rámci postprodukce ve střižně či při stand-upu. Takto jsem ale musela se svým hlasem pracovat sama a málokdy byl výsledek ideální. Další věcí, která by se dala v reportážích vylepšit, je světlo. Ne vždy se dá natáčení uskutečnit v ideálních světelných podmínkách a bohužel náš tým neměl k dispozici přídavné světlo na kameru, které by však ve velkých prostorách stejně nestačilo.[13] Proto nejsou některé záběry ideální (např. v Dětské univerzitě, která se konala v aule Přírodovědecké fakulty UP, kde bylo světlo nevyhovující).

Přínos všech tří uvedených reportáží spočívá v tom, že se studenti a pracovníci UP po jejich zhlédnutí dozví o akcích týkajících se UP či Olomouce. Následovat bude nyní sebehodnocení v rámci jednotlivých reportáží.

6.1. Dětská univerzita

Práce na této reportáži byla poněkud složitější, jelikož se jednalo o první reportáž našeho týmu v rámci StTV. Hlavním cílem tohoto natáčení bylo vyzkoušet si vytváření reportáže vhodné pro potřeby StTV, osvěžit si práci s kamerou a programem Avid. Jako kameramanka jsem brzy zjistila, že natáčení rozhovorů s dětmi je odlišné od natáčení s dospělými. Kromě perspektivy, kterou je třeba dětem přizpůsobit[14], je třeba brát v potaz jejich specifické odpovídání na otázky. Natočila jsem minimálně tři další rozhovory, které se v reportáži neobjevily z důvodu špatného odpovídání respondentů. Příkladem může být dívka, která místo odpovědi na otázku jen pokrčila rameny a podívala se bezradně na svého rodiče.

Jelikož šlo o událost jednorázového typu, nebylo již možné rozhovory dotočit, proto se ve výsledné reportáži objevila jen 2 vyjádření respondentů. Střídání stran při rozhovorech sice dodrženo bylo, ale dané rozhovory (u kterých se strany měnily) bohužel nebyly ve výsledné reportáži použity. Příště by měl tedy náš natáčecí tým být připravenější na práci s dětmi. Rozhovor s přednášející Renatou Holubovou byl pro náš tým zbytečný, jelikož odpovědi na redaktorkou kladené otázky nebylo možné - z důvodu nesouvislosti s celkovým konceptem reportáže - do reportáže uvést. Co se týče mě jako kameramanky, myslím si, že jsem pořídila dostatečné množství záběrů – celků, polocelků i detailů, občas jsem však při rozhovorech zapomínala na to, že je třeba myslet na nižší vzrůst dětí a přizpůsobit jejich výšce perspektivu.

I přes uvedené potíže si myslím, že jsme se s kolegyní Hesovou s tématem vypořádaly obstojně a reportáž stojí za to si pustit, ač jde o první reportáž našeho týmu.

6.2. Slováci na UP

Reportáž o slovenských studentech na UP nebyla jednorázovou událostí, tudíž bylo možné určit si vlastní natáčecí harmonogram. Problémy při produkci reportáže nastaly dva. První byla absence třetího respondenta (rozhovor), který se nedostavil na domluvené místo setkání. Tento problém jsem vyřešila na místě, a to tak, že jsem oslovila kolemjdoucího studenta slovenské národnosti, na kterého upozornila jedna z přítomných respondentek, zda by s námi neudělal rozhovor. Druhým problémem byla špatná úroveň mé slovenštiny ve stand-upu (viz kap. Postup práce). Tento problém byl také vyřešen, ale až ve fázi postprodukce. Myslím si, že i přes problémy, které se během natáčení vyskytly, se reportáž povedla.

6.3. Světový den zdraví


Při natáčení jednorázové akce na Horním náměstí v Olomouci se vyskytly poměrně závažné problémy, které bylo třeba operativně řešit přímo na místě. Tato reportáž byla založena na pokusu měření hladiny cholesterolu, ale přístroj na měření bohužel nedorazil a bylo jisté, že do konce akce nedorazí. Muselo se tedy improvizovat, načež se povedlo s pomocí organizátorů akce vymyslet pokus založený na měření množství cukru v krvi (tento přístroj byl na akci k dispozici ihned a v několika kusech). Navíc zpravodajská tečka (ukončení reportáže) byla vázána na současně probíhající akci Lezení za zdravím, která se však dle slov organizátora ani neměla konat. Proto bylo nutné vymyslet jiný závěr reportáže. Pro tyto účely jsem udělala rozhovor také se zástupkyní Arcus Onko centra, která rovněž v rámci Světového dne zdraví poskytovala na olomouckém náměstí své poradenské služby. Při střihu reportáže však bylo rozhodnuto o zakončení reportáže anketou studentů, tudíž se ve výsledné reportáži nouzový rozhovor nakonec neobjevil. I u této reportáže tedy platí, že byly případné problémy vyřešeny. Proto se domnívám, že je výsledná forma reportáže vyhovující jak pro účely StTV, tak pro tento samostatný projekt.

7. Literatura a ostatní zdroje


BOYD, Andrew. Zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky, 1995. 163 s.

FOUCAULT, Michel. Toto nie je fajka. Bratislava: Archa, 1994. 79 s. ISBN 80-711-5084-3.

LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In: Zpravodajství v médiích. Vyd. 2. Praha: Karolinum, 2011, s. 73-89. ISBN: 978-80-246-1899-9.

SCHELLMANN, Bernhard, Peter GAIDA, Martin GLÄSSER a Thomas KEGEL. Média: základní pojmy, návrhy, výroba. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 2004. 484 s. ISBN 80-8670606-0.



Konkurenční projekty (PopUP):

Dětská univerzita přivítala své první studenty

odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=3omWiPxgrsk [on-line 22. 4. 2013]

Zdravé srdce Hané rozpumpovalo Olomouc

odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=4Kk-WRQQn0c [on-line 22. 4. 2013]



Internetové odkazy uvedené v projektu:

Dětská univerzita

http://www.youtube.com/watch?v=eYKi_3MrRnM [on-line 22. 4. 2013]

Slováci na UP

http://www.youtube.com/watch?v=SV57maYTqBk [on-line 22. 4. 2013]

Světový den zdraví

http://www.youtube.com/watch?v=NpGqSer7oIU [on-line 22. 4. 2013]



www.oltv.cz [on-line 22. 4. 2013]

http://www.regionalnitelevize.cz [on-line 22. 4. 2013]

http://www.zzip.cz [on-line 22. 4. 2013]

http://www.youtube.com/ [on-line 22. 4. 2013]



[1]V celém záměru budu používat pracovní názvy reportáží. Reálné názvy (pod kterými byly reportáže publikovány) jsou uvedeny tučně v bodech 1.1. až 1.3.

[2] Lokšík 2011: 77.

[3] Reportáže by se mohly vysílat např. na www.oltv.cz (Olomoucká televize), http://www.regionalnitelevize.cz (zde v rámci Olomouckého kraje) nebo http://www.zzip.cz (Olomoucká televize ZZIP). [on-line 22. 4. 2013]

[4] Jednalo se o šestý ročník akce. Dětskou univerzitu organizovala Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci.

[5] Dětské univerzity se mohly účastnit děti ve věku 8 až 12 let.

[6] Tuto přednášku vedla RNDr. Renata Holubová, CSc. z Katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

[7] Zde se zveřejňují všechny reportáže StTV (pod jménem uživatele: PalackyUniversity).

[8] Úroveň slovenštiny se však ukázala jako nedostatečná, proto jsme se v týmu dohodly, že použijeme pro stand-up nápis Toto nie je slovenčina, který měl působit zároveň jako intertext ve vazbě na knihu Michela Foucaulta s názvem Toto nie je fajka. Pochopení nápisu z reportáže studenty však zpětně nebylo ověřováno.

[9] Konkrétně šlo o typ: Sony HDR-HC7 HDV 1080i / Mini DV.

[10] Tentokrát šlo o typ: Sony HXR-NX70E: NX CAM.

[11] O druzích záběrů viz Schellmann a kol. 2004: 189-190.

[12] Nesledovala jsem však nabídky ostatních kateder/fakult v rámci UP.

[13] Externího světelného zdroje bylo v uvedených reportážích využito pouze jednou, a to při natáčení rozhovoru v jednom z olomouckých studentských klubů. Výsledek viz Slováci na UP (rozhovor se studentkou Mariannou).

[14] Přizpůsobení perspektivy bylo u hovořícího Michaela zcela v pořádku, u Elišky však již byl patrný mírný nadhled (viz reportáž Dětská univerzita).

Zobrazeno 2417 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:44
Pro psaní komentářů se přihlaste