Michal Jeřábek Pro návštěvníky jsou připraveny filmy z kategorií Absurdita rasismu, Věda v popkultuře, Sex jako povolání, Zánik a počátek aj. Navíc mohou návštěvníci hlasovat pro některý ze soutěžních snímků. Jedním ze soutěžních snímků je i dokumentární film Po stopách mořských proudů, který se zabývá jejich strukturou, významem a nastiňuje otázky oteplování oceánu, jeho okyselování případně růst jeho hladiny. Hlavním hostem u tohoto filmu byl Zdeněk Kukal, dvaaosmdesátiletý český oceánolog, geolog a oceánograf. Ten si připravil pro své publikum úvodní řeč, během níž si získal o několik generací mladší návštěvníky filmu.
Hned na úvod sám sebe označil jako "starce a moře" poukazujíce na fakt, že se dlouhodobě zajímá právě o oceány a moře, přičemž již došel do stádia, kdy sám sebe může označit za starce. Zmínil také obrovskou důležitost, kterou pro nás všechny oceány a mořské proudy mají. Nebýt jich, planeta Země "by se stala jedním velkým krematoriem". "Dalším problémem je nárust zvyšování mořské hladiny. Zatímco dříve to bylo 0,7mm ročně, teď už jsou to více než 3mm, z čehož nám vstávají vlasy hrůzou na hlavě" uvedl Kukal. "Respektive mým mladším kolegům, neboť mně už nemá co vstávat," dodal s úsměvem. V průběhu diskuse zmínil i fakt, že několik stovek kilomtrů od USA má ČR svou část mořského dna skrývající nerostné bohatství, současná těžba zde je však nemožná. "Je tam dostatek niklu, cobaltu, mědi a dalších látek, které bohužel momentálně těžit nelze. My Češi jsme v tomto ohledu spíše teoretici, kteří si na výzkum hrají. Máme dobré teoretické znalosti, ale musíme se spojit s někým, kdo má finance," dodal svůj pohled na situaci oceánolog.
Zdroj fotografie: http://www.afo.cz/index.php?seo_url=161-afo-2015&galerie_id=59&start_line=13
