Martina Jónová 
„Koncem prosince se ke mně dostaly zvěsti, nevěnoval jsem jim však pozornost. Dokud se to 20. ledna nezačalo šířit,“ zhodnotil počátky šíření koronaviru anonymní obyvatel Wu-chanu. V jedenáctimilionovém městě, kde virus vznikl a které bylo jako první uzavřeno do karantény, jsou nemocnice přeplněné k prasknutí a ulice zejí prázdnotou. O pomalé reakci a nedostatku pozornosti ze strany centrální vlády Čínské lidové republiky vypovídají už příklady z minulosti.
Při epidemii SARS v roce 2003, trvalo čínské vládě tři měsíce poskytnout jakékoli informace a uvědomit WHO o novém viru, kterým se mezitím nakazily tisíce lidí. Do té doby neposkytovala vláda žádné informace a ty, kteří se snažili vyjít s informacemi ven, umlčovali.
Také při šíření afrického moru prasat v roce 2018, lokální vlády nepřikládaly velký význam závažnosti situace a odmítaly potvrdit počty případů. Na těchto dvou případech z minulosti a i na současné situaci se projevuje, že důležité informace nejsou předávány včas mezi místní a centrální vládou a vláda včas nevaruje občany.
Tentokrát byla reakce rychlejší, ovšem ne o moc. První vládní záznam o viru pochází už z 8. prosince a mluví o něm jako o „novém, záhadném zápalu plic.“ O měsíc později vláda zadržela 8 lidí, mezi nimi několik lékařů, za šíření mýtů o viru podobnému SARSu. Mezitím co se virus nepozorovaně šířil se ve Wu-chanu pořádala velkolepá hostina na oslavu nového roku, které se zúčastnilo 40 tisíc rodin. Hostina uklidnila tu část obyvatel, ke kterým se donesly děsivé zvěsti o novém viru a poskytla viru příležitost přenést se na velkou skupinu obyvatel.
V té době média informovala, že před virem je možné se preventivně bránit a léčit jej a že zatím není žádný případ přenosu z člověka na člověka. „Tento nový koronavirus není vysoce nakažlivý,“ řekl doktor Li Gang z Centra pro kontrolu nákaz a prevence.
Od 20. ledna začal počet nakažených růst téměř po tisících za den. Poté čínští vědci rychle rozkódovali genetickou sekvenci viru a během dvou týdnů přišli se spolehlivými testovacími metodami. V současné době se počet případů pohybuje okolo 43 146 z toho 1 018 mrtvých.
Oční lékař Li Wen-liang byl jeden z prvních kdo si uvědomil nebezpečný potenciál nového viru, ještě v době kdy nevěděl, o jakou nákazu jde. Věděl pouze, že virus se podobá SARSu. Svým kolegům rozeslal varovnou správu, ale jeho dobré úmysly byly zadušeny policií, která ho donutila podepsat dokument, ve kterém se zavázal další informace nešířit. Zemřel 7. ledna poté co se nakazil od pacientů, které ošetřoval.
Zprávy o jeho smrti se staly nejvyhledávanějším heslem čínského internetu, a kromě projevování silných emocí začali lidé volat i po přikročení k činům. Nejvyhledávanějšími hastagy se staly „Chceme svobodu projevu“ nebo „Wu-Chanská vláda dluží doktoru Li Wen-liangovi omluvu“. Obě témata byla rychle cenzurována a zmizelo i velké množství komentářů. Za poslední roky to je událost, která vyvolala na čínském internetu vlnu zármutku, hněvu a nevole vůči tamní vládě, která nemá obdoby.
Koncem prosince se ke mně dostaly zvěsti, nevěnoval jsem jim však pozornost. Dokud se to 20. ledna nezačalo šířit,“ zhodnotil počátky šíření koronaviru anonymní obyvatel Wu-chanu. V jedenáctimilionovém městě, kde virus vznikl a které bylo jako první uzavřeno do karantény, jsou nemocnice přeplněné k prasknutí a ulice zejí prázdnotou. O pomalé reakci a nedostatku pozornosti ze strany centrální vlády Čínské lidové republiky vypovídají už příklady z minulosti.
Při epidemii SARS v roce 2003, trvalo čínské vládě tři měsíce poskytnout jakékoli informace a uvědomit WHO o novém viru, kterým se mezitím nakazily tisíce lidí. Do té doby neposkytovala vláda žádné informace a ty, kteří se snažili vyjít s informacemi ven, umlčovali. Také při šíření afrického moru prasat v roce 2018, lokální vlády nepřikládaly velký význam závažnosti situace a odmítaly potvrdit počty případů. Na těchto dvou případech z minulosti a i na současné situaci se projevuje, že důležité informace nejsou předávány včas mezi místní a centrální vládou a vláda včas nevaruje občany.
Tentokrát byla reakce rychlejší, ovšem ne o moc. První vládní záznam o viru pochází už z 8. prosince a mluví o něm jako o „novém, záhadném zápalu plic.“ O měsíc později vláda zadržela 8 lidí, mezi nimi několik lékařů, za šíření mýtů o viru podobnému SARSu. Mezitím co se virus nepozorovaně šířil se ve Wu-chanu pořádala velkolepá hostina na oslavu nového roku, které se zúčastnilo 40 tisíc rodin. Hostina uklidnila tu část obyvatel, ke kterým se donesly děsivé zvěsti o novém viru a poskytla viru příležitost přenést se na velkou skupinu obyvatel.
V té době média informovala, že před virem je možné se preventivně bránit a léčit jej a že zatím není žádný případ přenosu z člověka na člověka. „Tento nový koronavirus není vysoce nakažlivý,“ řekl doktor Li Gang z Centra pro kontrolu nákaz a prevence. Od 20. ledna začal počet nakažených růst téměř po tisících za den. Poté čínští vědci rychle rozkódovali genetickou sekvenci viru a během dvou týdnů přišli se spolehlivými testovacími metodami. V současné době se počet případů pohybuje okolo 43 146 z toho 1 018 mrtvých.
Oční lékař Li Wen-liang byl jeden z prvních kdo si uvědomil nebezpečný potenciál nového viru, ještě v době kdy nevěděl, o jakou nákazu jde. Věděl pouze, že virus se podobá SARSu. Svým kolegům rozeslal varovnou správu, ale jeho dobré úmysly byly zadušeny policií, která ho donutila podepsat dokument, ve kterém se zavázal další informace nešířit. Zemřel 7. ledna poté co se nakazil od pacientů, které ošetřoval.
Zprávy o jeho smrti se staly nejvyhledávanějším heslem čínského internetu, a kromě projevování silných emocí začali lidé volat i po přikročení k činům. Nejvyhledávanějšími hastagy se staly „Chceme svobodu projevu“ nebo „Wu-Chanská vláda dluží doktoru Li Wen-liangovi omluvu“. Obě témata byla rychle cenzurována a zmizelo i velké množství komentářů. Za poslední roky to je událost, která vyvolala na čínském internetu vlnu zármutku, hněvu a nevole vůči tamní vládě, která nemá obdoby.
