Evropská unie chce plán na podporu svobodných médií

 Především Polsko a pobaltské státy, které mají v zemi výraznou rusky mluvící menšinu, v minulosti poukazovaly na nebezpečí a sílu ruské propagandy. Tuto otázku už v minulosti řešili na své schůzce ministři Evropské unie. Podle diplomatů však Evropa nesmí odpovídat svou vlastní propagandou, ale předávat kvalitní a pravdivé informace. 

Právě unijní diplomaté pověřili Evropskou komisi, v čele s Federicou Mogheriniovou, aby našla, případně zlepšila způsob, jak předávat ruské veřejnosti své vlastní zprávy. Stále však není jasné, jak by měla EU v této otázce postupovat.  

Do problematiky má být zapojena také Evropská nadace pro demokracii. "EU dává mnoho peněz na diplomacii, bezpečnost a kulturu. Informační bezpečnost je toho součástí," míní britský publicista a specialista na ruskou problematiku Edward Lucas. "Bylo by chybou k téhle věci přistupovat způsobem, že prostě musíme něco udělat, protože to tak vypadá," upozorňuje Lucas. Podle něj zde nemůže fungovat taktika z dob studené války – tedy podpora stanic, jako je Svobodná Evropa, nebo Hlas Ameriky.

Navrhuje například protikorupční opatření, která by mohla zasáhnout zejména Ruskem placené servery. Velké naděje vkládá také do satiry. "Vždyť v tom celém je mnoho absurdity. Byl bych třeba pro výrobu velmi kvalitní ruskojazyčné satiry, která by pak na serveru YouTube mohla žít vlastním životem," poukazuje Lucas na ruské humoristy, kteří byli z různých důvodů z mediální scény vytlačeni.

Ruská provládní média viní EU, společně se Spojenými státy, z rozpoutání konfliktu. Ukrajinskou vládu neustále označuje za fašistickou, vraždící rusky mluvící menšinu na východě země. Tuto rétoriku přejímají nejenom účastníci internetových diskuzí na západě, ale také některé západní politické kruhy. Tím získává ruská strana nemalou podporu.

Součástí summitu bude však také otázka protiruských sankcí. Bude pokračovat snaha prosadit dohody o příměří z Běloruského Minsku, zejména pak klid zbraní, odsun těžké techniky a zajištění přístupu příslušníků Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 

Zástupci pozvaných zemí se do Bruselu sjedou 19. a 20. března. Tentokrát však mezi sebe nepřizvou ukrajinského prezidenta Petro Porošenka. Podle diplomatů není v této chvíli k jeho účasti na summitu důvod.

zdroj: ČTK

Foto: Julien Warnand/EPA