so., 6. prosinec 2014 21:40

Jak médium ovlivňuje překlad

O překládání z japonštiny se mohli studenti dozvědět v sobotu 29.11. na panelové diskusi, kterou pořádal Japonský klub Olomouc ve spolupráci s Katedrou asijských studií. Diskutující Anna Křivánková, Klára Macúchová  a Martin Tirala se věnovali různým přístupům k překladu v závislosti na užitém médiu. Jejich poznatky se dají vztáhnout i na kterýkoli jiný jazyk. Mezi hlavní témata diskuse patřily překladatelské oříšky, jako například přechylování, dialekty a složitý japonský zdvořilostní systém. 

 

Studenti se mohli také dozvědět, že překladatel nemá na konečnou podobu díla příliš velký vliv. „Redakce rozhoduje o tom, jestli a případně jak se budou překládat jména nebo jaká transkripce se použije,“ prozradila Křivánková, která přeložila například romány Jasutaky Cucuie Paprika a Peklo nebo román Zrůda autorky Nacuo Kirino. Zrůda vyšla v češtině v plné verzi, na rozdíl od amerického vydání, které bylo cenzurované, a mnohdy v něm chyběly celé odstavce původního textu. 

Problematikou cenzury se diskutéři zabývali zejména z hlediska vulgárních výrazů. Křivánková se v současné době zaměřuje převážně na japonské komiksy manga pro nakladatelství Crew. Spousta z nich v České republice cílí na mladší čtenáře. S vulgárními slovy je tedy lepší šetřit. „U komiksů je kontrola redakce v mnoha ohledech přísnější, protože je třeba překlad přizpůsobit vizuální stránce a citoslovce představující zvukové efekty převést na české ekvivalenty. Výsledný text je navíc limitován velikostí bubliny,“ řekla Křivánková.

Tirala, který překládá japonské filmy pro Českou televizi, dodal, že si někteří jeho nadřízení původně mysleli, že v japonštině žádná sprostá slova nejsou. Klára Macúchová zabrousila mimo jiné do vzpomínek na svého otce, který pracoval pro nakladatelství Odeon. „Většina lidí si myslí, že za minulého režimu se vydávaly jen knihy poplatné době. To není tak úplně pravda. Pokud nebyla vyloženě zaměřená proti bolševikům, vycházela i velmi kvalitní literatura, která se naopak už dnes z finančních důvodů nevydává, protože by tolik nevydělala,“ uvedla. 

Mezi nejznámější díla, která přeložila, patří Zlatý pavilón Jukia Mišimy nebo Sanširó Nacumeho Sósekiho. Populární současný japonský spisovatel Haruki Murakami Macúchovou schválil jako svou druhou překladatelku do češtiny – román Kronika ptáčka na klíček vyšel před měsícem v jejím překladu. 

Martin Tirala překládá kromě České televize i pro festival japonského filmu Eigasai, který se koná každoročně v několika městech v ČR. Dohromady přeložil více než stovku japonských filmů.

Zdroj foto: evzdelavani.cz

Zobrazeno 2335 krát
Naposledy upraveno: po., 30. listopad -0001 00:09
Pro psaní komentářů se přihlaste