Dominika Veselková 
Nedostatkem vody trpí většina zemí. V České republice je sucho skloňováno v posledních letech čím dál častěji. Pořád na tom nejsme, ale tak zle jako tato andská země. Za posledních sto let studií se ukázalo, že krize v těchto oblastech netrvala nikdy tak dlouho. V zemích Jižní Ameriky nejsou období sucha ničím výjimečným. Tento extrém se ale stal naposledy před tisíci lety.
Nejhůř jsou na tom oblasti ve střední části, kde je život tamních obyvatel přirovnatelný k České republice. Největší vliv na současnou situaci je přisuzovaný nízkému počtu srážek, kde z obvyklých spadne v průměru jen 20 až 45 procent. Kvůli nízkým počtům srážek se jsou vodní zdroje naplněny stěží na 40 procent. Jezero Laguna Aculeo, které leží asi 50 kilometrů od hlavního města Santiago de Chile, vyschlo téměř úplně. Z jedné třetiny se vyschnutí jezera připisuje lidským činnostem. Dalšími faktory na megasucho mají především cirkulace nad jihovýchodní oblastí Pacifiku, kde slábnou západní větry v důsledku střídání suššího a vlhčího období.
Jednou z nadějí je blížící se zima. Místní, ale moc optimistické vyhlídky nemají, jelikož za posledních pár týdnů by se žádné větší srážky dostavit neměly. Další varianta vlády na zvládnutí problému je dostat vodu z oblastí, kde není tak tragická situace. Toto řešení, by ale stálo spoustu peněz a v nejbližší době je nejspíše nerealizovatelné.
Aby toho nebylo málo covid- 19 už postihl přes 10 tisíc obyvatel. Země zavedla takzvanou dynamickou karanténu, která je však aplikovaná jen v některých oblastech. Kritizováni jsou především proto, že za vylečeného pacienta považují člověka, který je 14. až 28. den od potvrzení nákazy korona viru bez ohledu na jeho zdravotní stav a průběh. Přesto všechno vláda doufá, co k nejrychlejšímu návratu k „normálnosti“.
