Tereza Klofáčová 
Přírodovědné knižní novinky ze zahraničí
Dlouho očekáváným dílem byla kniha O původu času: Konečná teorie Stephena Hawkinga, originálním názvem On the Origin of Time: Stephen Hawking's Final Theory. Jejím autorem je Hawkingův dobrý přítel a blízký kolega Thomas Hertog. Oba vědci spolu více než dvacet let pracovali na katedře teoretické fyziky v Cambridgi a snažili se vytvořit zcela novou teorii, kterou by vysvětlili vznik života ve vesmíru. Hertog v knize prezentuje Hawkingovy závěrečné myšlenky o vesmíru a díky nim předkládá novou představu vzniku vesmíru, jež do jisté míry proměňuje podobu přemýšlení o začlenění lidí do kosmického řádu. Podle autorových slov se jedná o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking nabídnul v díle Stručná historie času.
Knihu snažící se popsat a především přispět k řešení vodní krize publikoval David Sedlak, profesor a spoluředitel Berkley Water Center v Kalifornii. Kniha Water for All: Global Solutions for a Changing Climate se snaží o přehodnocení lidského přístupu k hospodaření s vodou. Sedlak v ní podrobně vysvětluje současnou nepříznivou vodní situaci, objasňuje už známá řešení a hledá další. Východiska pozoruje například v technologii odsolování anebo recyklaci odpadních vod.
Posílit lásku k přírodě a zvířatům jakožto jejím obyvatelům se snaží kniha Stopy evropských zvířat, v originále Tierspuren Europas: Spuren und Zeichen bestimmen und interpretieren, německého autora Joschy Grolmse. Kniha má sloužit jako odborná příručka pro ty, kteří chtějí lépe porozumět přírodě, proniknout do vztahů mezi volně žijícími živočichy či do vztahů mezi faunou a flórou. Podává detailní přehled savců, ptáků, obojživelníků, plazů i bezobratlých, včetně popisu jejich vzhledu a rozmanitých stop, jež za sebou zanechávají. Stopování přispívá například ke vzdělávání, monitorování volně žijících živočichů, výzkumu i ochraně přírody. Autor sám je světově uznávaným stopařem a věří, že rozeznávat stopy se může naučit každý, kdo projeví dostatek trpělivosti a vytrvalosti.
Publikovali také čeští vědci
David Lukáš, profesor a bývalý rektor Technické univerzity v Liberci, se dlouhodobě věnuje problematice nanovláken. V letošním roce se podílel na vydání knihy s názvem Nanovlákna, která popisuje teorii produkce nanovláken, technologie jejich výroby i okruhy jejich využití. Kniha se zaobírá také souvisejícími ekonomickými otázkami. Nanovlákna jsou velmi tenká vlákna, jejichž velikost se pohybuje v rozhraní od desítek nanometrů do jednoho mikrometru. Stále využívanější jsou například v bioinženýrství, filtraci a medicíně, jejich analýzy jsou proto pořád více a více žádané.
Kniha Dějiny klasické anatomie je první českou monografií pojednávající o tomto tématu. Odráží historii oboru anatomie od starověku až do dvacátého století. Součástí publikace jsou i četné anatomické ilustrace. Její autor Antonín Doležal je uznávaným porodníkem. V minulosti publikoval více než 130 vědeckých prací o těhotenství a porodu. Za jeho celoživotní činnost mu byla v roce 2019 udělena medaile Za zásluhy.
Další tuzemští vědci se ve svých letošních publikacích zaměřili na rozšíření vědění o konkrétních oblastech České republiky. Archeolog Michal Lutovský shrnul své historicko-geografické výzkumy do knihy Raně středověké mohyly v Čechách. Další archeolog Jiří Svoboda v díle Krásné acháty z Krásného lesa charakterizoval nepříliš známou mineralogickou lokalitu nacházející se v nejvýchodnější části Krušných hor. Kniha Jeskyně v okolí Tišnova Pavla Vašíka obsahuje zevrubný popis dosud objevených jeskyní ležících v blízkém sousedství jihomoravského města Tišnov.
Na studium přírodních věd zvesela
O zvětšení zájmu o přírodní vědy se přičinil Jan Obdržálek, pracovník Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jeho kniha s názvem Písně lidu fyzikálního zahrnuje 39 skladeb o fyzikálních a geometrických vzorcích a poučkách, doplněných o noty i akordy. Ty přibližují studentům ze základních a středních škol například fyzikální veličiny, lom světla nebo volný pád.
