Dominik Hrabě 
Jakub ve svých dvaceti letech patří k největším discgolfovým talentům v České republice, kde získal dva tituly mistra republiky. Začínal ve svém rodném městě Novém Jičíně, dnes jezdí po evropských turnajích. Kariéru sportovce kombinuje se studiem na vysoké škole a také se věnuje zpěvu a skládání hudby.
Dokázal byste se discgolfem uživit?
V České republice se zatím hraním discgolfu uživit nejde. Peněžní odměny se na prvoligových turnajích pohybují v řádech tisíců a spíš pokryjí ubytování, stravu a něco málo zůstane do kapsy, než aby se z nich dalo vyžít. Třeba v USA nebo ve Finsku se discgolfem živí stovky lidí, a to hlavně díky sponzorům, kteří u nás nemají tak velké zastoupení. Špička se také každým rokem rozšiřuje, tak kdo ví, třeba se mezi nimi za pár let objeví i nějaký Čech.
Popsal byste nám, jak sport funguje?
Discgolf je sport, který vznikl v USA v 70. letech minulého století. Patří do rodiny sportů s freestyle frisbee a ultimate frisbee. Narozdíl od těchto dvou zmíněných ale nevyužívá frisbee nýbrž discgolfové disky. Disky jsou o něco menší než frisbíčka a podle letových vlastností se dělí na tři základní kategorie, podobně jako hole v golfu. Puttery mají nejoblejší profil a používají se primárně na dohazování do discgolfových košů a na kratší hody. Midrange disky se využívají na střední vzdálenost a nakonec drivery mají nejostřejší profil a využívají se na nejdelší hody. Jak jsem již nakousl, cílem discgolfisty je dostat discgolfový disk z výhoziště do discgolfového koše na co nejnižší počet hodů, obdobně jako v golfu. Turnaj vyhrává vždy hráč s nejnižším skóre, tedy s nejmenším počtem naházených hodů.
Myslíte, že má discgolf budoucnost prosadit se v Čechách?
Když jsem začínal s discgolfem já, což bylo v roce 2015, tak jej neznal prakticky nikdo a pevných hřišť v republice bylo ani ne deset. Momentálně u nás stojí více než 120 pevných hřišť a sport se pomalu dostává do povědomí více lidem. Třeba mně se už nyní běžně stává, že na turnajích potkávám hráče, které jsem nikdy dřív neviděl, a to hrají třeba 3 roky. Už zkrátka neplatí to co dříve, že byl discgolf maličký sport.
Kdy jste s hraním začal?
Discgolfu jsem se začal věnovat, když mi bylo třináct, tedy sedm let zpátky. Ale poprvé jsem držel létající disk v ruce o trochu dřív. Dostal jsem se k němu díky mému bráchovi Radkovi, se kterým jsme chodívali hrávat ultimate frisbee na hřiště za jednu městskou základní školu. Právě můj starší brácha začal v roce 2012 hrát discgolf a já, jako jeho mladší sourozenec, jsem ho chtěl hrát též a ideálně být lepší než on! Zezačátku jsme nehráli tak často, ale takový první zlom byl pro mě někdy kolem roku 2018, kdy jsem v kategorii Junior, tedy pod osmnáct let, začal vyhrávat první turnaje. Tehdy mi došlo, že mám na to soutěžit i na vyšší úrovni a použít svoje discgolfové schopnosti i ve hře „na ostro”. Taky jsem si pomalu přešel přes pubertu, zhubnul, vyrostl, trochu i zesílil a i v hlavě se uklidnil. Dneska bych řekl, že se stále zlepšuji a snažím se posouvat svoje discgolfové schopnosti dál.
Jak hraní vnímala Vaše rodina?
Doma mě vždy podporovali ve všem, čemu jsem se věnoval a st,ejně jako já jsou vždycky rádi, když jsem v něčem dobrý a naplňuje mě to. Také je fascinuje let disku a jaké hody s ním je člověk schopen hodit. Pravidelně se mnou na turnaje jezdí a drží mi palce. Podpora nejen z jejich strany zkrátka vždy byla a věřím, že i bude. Přece jenom, co je špatného na tom, věnovat se netradičnímu sportu.
Věnuje se discgolfu ještě někdo z Vašeho okolí?
Discgolf jsme s bráchou a rodiči vnesli do života i třeba mojí dlouholeté kamarádce a momentálně už trojnásobné mistryni ČR, Elišce Bártkové. Když jsme o víkendech doma, tak chodíme s partou kamarádů pravidelně hrávat na discgolfové hřiště, které stojí v našem městě, do Discgolfparku Bocheta. Právě z Nového Jičína pochází i někteří mí bývalí spoluhráči z České discgolfové reprezentace Jakub Knápek, Bohdan Bílek a mnoho dalších. Jejich jména ale zatím lidem nepohybujícím se v discgolfu asi moc neřeknou.
Berete discgolf profesionálně?
Discgolf beru spíš jako koníček, ale momentálně hraji za muže, tedy v kategorii Open, kde za umisťování na předních příčkách se často dostanu i k nějakému finančnímu obnosu. Takže nehraji jen pro zábavu, ale tenhle sport mě samozřejmě primárně velmi baví.
Máte za sebou mnoho turnajů, na který z nich nikdy nezapomenete?
Největší turnaj mojí dosavadní kariéry bylo týmové mistrovství světa v Estonsku WTDGC (World Team Disc Golf Championships pozn. red.). Toho jsem se v roce 2019 zúčastnil jako jeden z šesti vybraných reprezentantů a zastupoval jsem kategorii junior. Na turnaji byla skvělá atmosféra, neskutečně příjemní lidé a hřiště bylo skvěle upravené a nečekaně těžké. Hrací systém byl trochu rozdílný, ale ve zkratce jsme buďto hráli sami za sebe, třeba junior z Česka proti juniorovi z Austrálie anebo ve dvojicích. To jsme se buďto střídali se spoluhráčem po každém hodu nebo jsme házeli oba a vybírali si, odkud budeme házet další hod. Ze skupiny jsme tehdy postoupili do play-off a z asi patnácti zemí se umístili na solidním pátém místě. Se svou hrou jsem byl naprosto spokojený, podařilo se mi jako outsiderovi porazit například kanadského juniora a přinesl jsem skoro nejvíce bodů z celého týmu. Byl to zkrátka zážitek.
Jaké další turnaje Vás čekají?
Momentálně se nacházím na svém letošním jediném plánovaném zahraničním turnaji Alpaca Open. Turnaj je součástí rakouské ligy a hraje se na jednom z nejtěžších hřišť, které jsem kdy navštívil. Jinak mám letos v plánu zúčastnit se všech čtyř turnajů první ligy MČR jednotlivců a asi tří mimoligových menších turnajů v okolí.
Kam se nejvíc těšíte?
Moc rád bych se podíval na nějaký turnaj do států, ale k tomu se potřebuji ještě hodně zlepšit, a to jak ve hře, tak i v hlavě. Prozatím jsem spokojený s českou 1. ligou a mistrovstvím republiky. Sem tam si zahraji nějaké zahraniční turnaje, kam se vždy těším nejvíce.
Dvakrát jste vyhrál české mistrovství, máte letos stejný cíl?
Je to tak, MČR jsem již dvakrát vyhrál, bylo to však v kategorii juniorů. Nyní nastupuji v mužích, kde je konkurence vyšší. Nicméně bych neřekl, že jedu pro titul, spíš se chci zlepšovat a zvyšovat můj momentální rating.
Co to znamená rating?
Rating je ukazatel kvality hráče, kde platí, že čím vyšší číslo, tím lepší hráč.
Jaké discgolfové hřiště byste doporučil čtenářům navštívit?
Pokud jste začátečníci, prakticky každé hřiště vám poskytne takový první pohled na to, jak discgolf může vypadat. Mí osobní favorité jsou určitě Discgolfpark Hostačov, kde za hru zaplatíte tuším stokorunou. Jedná se pouze o jedno ze tří českých placených hřišť, zbytek je volně dostupný zdarma. Potřebujete si jen koupit disk. Potom určitě domácí Moravian Open memoriál Jiřího Bílka, bohužel toto hřiště se staví jen jednou za dva roky kvůli turnaji, který se zde hraje. Jako posledního favorita bych asi mohl uvést Discgolfpark Bůřov, což je discgolfové hřiště, které vybudoval discgolfový nadšenec a dříč Silvestr Mikuláštík. Opět se jedná o placené hřiště, ale pokud máte cestu kolem Dolní Bečvy, tak za návštěvu rozhodně stojí. Scenérie úžasných výhledů a otevřených discgolfových jamek se střídají s uzavřenými lesními jamkami. Hřiště je zde rozmanité a malebné.
Máte nějaké vedlejší aktivity, nebo se pouze soustředíte na discgolf?
Aktivně se snažím vydávat autorské písně, momentálně píšu již čtvrté album. Všechny mé písně jsou volně dostupné i na Spotify, Youtube a dalších sítích. Stačí si vyhledat „Jakub Theo Dostál”. Na kontě mám asi 30 písní a pár coverů známých písní, které vydávám i s videoklipy na svém stejnojmenném YouTube kanále. Věnuji se i vlastnoručnímu šití mikin a čepic, to je však momentálně na druhé koleji, ale na zakázku sem tam nějaký kus vytvořím. Vždy jsem měl mnoho snů, za kterými jsem si šel a výsledek se vždy časem dostavil, stačilo jen setrvat!
