Dominika Hetešová Podle celoevropské studie učiněné na vzorku téměř 364 000 lidí z osmi různých zemí ve věku od 35 do 70 let , každý desátý muž a třiatřicátá žena trpí touto nemocí na základě nepřiměřené konzumace alkoholu. Ten už tak není jen strašákem pro naše játra a slinivku, ale i pro některé další orgány.
Studie prokázala, že jen v roce 2008 byly špatné alkoholové návyky zodpovědné za 23% onemocnění. Předchozí výzkumy ukázaly souvislost mezi konzumací alkoholu a rakovinou střeva, jícnu, jater a v neposlední řadě i rakovinou prsu u žen, kdy při pravidelné konzumaci alkoholu vzrostla pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění až o 60%.
Alkohol se tak zařadil mezi prvních pět negenetických faktorů napomáhající vzniku a rozvoji této nemoci. Těmi ostatními jsou kouření, způsobující rakovinu plic, nedostatek vlákniny, který zvyšuje riziko onemocnění trávicího traktu, dále obezita a nedostatek pohybu.
Příliš velké množství alkoholu v těle způsobuje chemickou reakci, která narušuje strukturu DNA, a nepřímo tak urychluje vznik a postup tvorby rakovinotvorných buněk. Při špatné životosprávě je proces ještě urychlen.
Vzniku rakoviny přitom podle odborníků není těžké předejít nebo alespon omezit rakovinotvorné vlivy. Samozřejmě, genetické predispozice neovlivníme, ale i tak máme do jisté míry zdraví ve svých rukou. Omezíme- li pití alkoholu, kouření, stres a příjem karcinogenních látek v potravě, můžeme tak riziko snížit o více než polovinu. Navíc kromě faktorů podporujících vznik existují i ty, které mohou „nakopnout“ náš imunitní systém do boje proti rakovině.
Sem patří například výživa bohatá na minerály, vitamíny, enzymy a další speciální látky, které dokáží neutralizovat negativní působení karcinogenních látek. Také pohyb, relaxace, meditace či jiné aktivity mají preventivní účinek proti rakovině právě díky minimalizaci stresu.
Muži, kteří vypijí více než dva drinky denně tak prokazatelně riskují. U žen se riziko dostavuje dokonce už po jednom. Standartní drink obsahuje kolem 12 gramů alkoholu, což zhruba odpovídá 125 ml sklence vína nebo litru piva.
U nemocných byl dlouhodoběji měřen příjem alkoholu a jeho vliv na rozvoj nemoci. Podle odborníků by řešením bylo omezení příjmu alkoholu nebo úplná abstinence. Ta jde však proti jiným výzkumům, prokazujícím, že alkohol může být v omezeném množství prospěšný. U nás je to však problém, známé úsloví „pojd´me na jedno“ totiž zřídka odkazuje jen k jednomu pivu. V konzumaci alkoholu jsme tak na špičce pomyslného ledovce a z Evropy nás v konzumaci alkoholu na osobu předběhlo jen Lucembursko.
Ve Velké Británii padl dokonce návrh učinit zákonná opatření týkající se množství prodaných alkoholických nápojů na osobu. Podle profesora Gilmora z UK Alcohol Health Alliance nestačí čekat, až lidé změní své návyky.
„ Jestliže opravdu chceme, aby poklesl počet úmrtí, bude zřejmě třeba, aby vláda učinila přísná opatření.“, prohlásil Gilmore. Tím by podle něj mohlo být ukončení prodeje levného alkoholu v supermarketech a zpřísnění licenčních norem.
Zdroje:
http://www.bbc.co.uk/news/health-12999000
http://www.sportvital.cz/zdravi/alkohol-a-zdravi/jak-moc-je-opravdu-skodlivy-alkohol/
fotozdroj:
http://doma.nova.cz/clanek/zdravi/sklenice-piva-o-polovinu-castejsi-nador-prsu-2.html
