Z jeho povídání se studenti mohli dozvědět o jeho sborové, orchestrální či filmové hudbě, poslechnout si ukázky a zčásti proniknout do způsobu skladatelovy práce. "Je to pro mě takový svátek, když zase po dlouhé době přednáším v češtině," uvedl na začátek se smíchem Jirásek. Podle něho je u skladatelské činnosti nejdůležitější emocionální prožitek, který musí autor posluchači dokázat co nejlépe zprostředkovat.
Jirásek mluvil také o svém právě připravovaném projektu, jímž je operní adaptace Čapkova dramatu R.U.R. Podílet se na něm budou přední čeští i světoví umělci a premiéra se uskuteční 23. července tohoto roku v novém pražském prostoru Fórum Karlín. Realizační tým si tento sál vybral kvůli jeho moderní technické vybavenosti, která je pro realizaci opery naprostou nutností.
Skladatel rovněž zavzpomínal na jeho rekonstrukci původních Lukášových pašijí J. S. Bacha a Carla Orffa, která se dá považovat za jeden z jeho největších skladatelských úspěchů. Na tomto díle spolupracoval mimo jiné i s chlapeckým sborem Boni Pueri z Hradce Králové.
Jméno Jana Jiráska je úzce spojeno s hudbou k filmům Kytice či Nejasná zpráva o konci světa, za něž obdržel Českého lva. Hudbu vytvořil i k historickému filmu Bathory Juraje Jakubiska nebo nedávno vysílanému televiznímu snímku o Antonínu Dvořákovi s názvem Americké dopisy.