út., 9. listopad 2021 17:42

Tady není debata o nespolupráci s Konfuciovým institutem, zaznělo na setkání akademické obce

Díky Katedře asijských studií diskuse probíhala na půdě Filozofické fakulty Díky Katedře asijských studií diskuse probíhala na půdě Filozofické fakulty Zdroj: Anna Skopalová, Olomoucká drbna
Minulou středu se v aule Filozofické fakulty sešla akademická obec, aby debatovala o budoucnosti Konfuciova institutu coby součásti Univerzity Palackého v Olomouci. U řečnického pultu se vystupující vyjádřili k aktuální situaci a přednesli své pohledy. Nyní je na rektorovi, aby rozhodl.

Olomouc - Na shromáždění akademické obce dorazilo přes 60 lidí, aby si vyslechli, a případně reagovali na aktuální situaci týkající se Konfuciova institutu (dále KI). V úvodu vystoupil český ředitel David Kosina, který působí jako odborný asistent na Katedře aplikované ekonomie. „Moje role byla předat věcná data o tom, co se děje na Konfuciově institutu,“ komentuje Kosina svou prezentaci, se kterou setkání začal. V té se věnoval historii institutu, službám, které nabízí místním i zahraničním studentům a dalším jeho aktivitám.

Ačkoliv je KI součástí Univerzity Palackého, díky Katedře asijských studií diskuse probíhala na půdě Filozofické fakulty. Z té zněly hlasy pro zachování KI pod univerzitou, zejména kvůli podpoře výuky čínského jazyka a snazšímu přístupu k rodilým mluvčím.

Řečníci z opačného proudu zase poukazovali na nepříliš příznivou pověst KI na západě. Vnímají ho také jako symbol nedemokratického režimu, jenž v Číně panuje. Hlavní teze, kterou akademici opakovali, se týkala toho, že problémem není samotná existence institutu pojmenovaného podle čínského myslitele, nýbrž jeho fungování pod hlavičkou Univerzity Palackého. „Tady není debata o nespolupráci s Konfuciovým institutem,“ zněl příspěvek do pléna ze strany Martina Fafejty z Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Na závěr se vyjádřil prostřednictvím překladatele samotný čínský ředitel institutu Chen Zhong. Ten označil za symbol Číny Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze, nikoliv KI. Dále popsal, že cílem projektu není předání politické ideologie, nýbrž pomoc Čechům pochopit Čínu.

Po ukončení setkání, které bylo dějištěm střetu dvou odlišných názorových táborů, se napětí značně uklidnilo. „Jsem velmi rád, že jsem tu mohl být. Myslím si, že dnešní akce byla velmi dobrá příležitost pro každého, aby otevřel diskusi,“ okomentoval Zhong setkání. „Myslím si, že diskuse byla plodná,“ popsal své pocity Michal Nguyen z Katedry historie. „Jsem osobně trochu zklamaný tím, že se vyjádřilo méně lidí, než mohlo. V aule nás totiž bylo dost. Na druhou stranu jsem rád, že nás tu bylo tolik,“ doplnil.

Zobrazeno 561 krát
Naposledy upraveno: st., 10. listopad 2021 17:02
Pro psaní komentářů se přihlaste