„Během čistícího procesu se netvoří žádné plyny, pachy ani toxické prvky, které by mohly poškodit nebo pozměnit životní prostředí,“ tvrdí korporace podle mexického deníku El Economista, který o výzkumu informoval ve středu 15. dubna.
Cílem mexických vědců přitom nebylo pouze znečištěnou vodu zbavit všech nečistot a získat tekutinu skládající se pouze z vodíku a kyslíku. Snažili se také, aby v ní zůstaly živiny a minerály důležité pro správné fungování lidského těla. To umožňuje poměrně složité zařízení, ve kterém inženýři nechají organické i anorganické škodliviny a těžké kovy vysrážet pomocí speciálního roztoku. Vzniklý kal pak díky gravitaci klesne ke dnu nádrže a zbylá kapalina poté musí projít filtrem a zařízením, kde se zbaví případného zápachu, zbarvení a chutě.
Tato tekutina ovšem ještě pořád není pitná, a proto se k ní musí přidat ozon, který zajistí její výslednou čistotu. Všechnu získanou vodu pak přezkoumali inženýři mexickými akreditovanými laboratořemi. „Voda vyčištěná naší technologií odpovídá standardu SSA NOM 127, který označuje parametry a kvalitní charakteristiky této životně důležité kapaliny,“ tvrdí podle deníku El Economista mexická společnost s tím, že získala osvědčení o vhodnosti této vody k lidské konzumaci.
Mexiko i Spojené státy chrání proces vývoje čistícího procesu obchodním tajemstvím, v budoucnu by se k těmto státům přidá i Švýcarsko. Jeho rozšíření však závisí na množství finančních prostředků potřebných k jeho pořízení a chodu. Podle mexických vědců má zařízení velký potenciál a doufají, že jednoho dne usnadní život milionům lidí po celém světě, kteří nemají přístup k pitné vodě.
Zdroj obrázku: alphagalileo.org