Irena Pláteníková
1. Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu je vytvoření série fotografií, mapujících vybrané ostravské průmyslové areály. V Ostravě je velmi mnoho nejrůznějších industriálních staveb, valná většina z nich již neslouží svému původnímu účelu, doly a továrny jsou uzavřené. Některé objekty byly vyhlášeny národními kulturními památkami, jiné opuštěné chátrají, často nejsou dostatečně zabezpečené a stávají se cílem bezdomovců a zlodějů kovů.
Postihnout všechna místa těžkého průmyslu jen v samotné Ostravě by bylo záležitostí několika let práce. Celý Moravskoslezský kraj je průmyslovým regionem, který skýtá stovky technických staveb a areálů, a je nevyčerpatelným zdrojem k fotografování. Podotýkám, že mým cílem je dokumentování pouze několika míst. Po pečlivém zvážení jsem vybrala lokality podle jejich zajímavosti a dostupnosti (Dolní oblast Vítkovic - Vysoké pece, Důl Hlubina, Důl Petr Bezruč, Důl Jindřich, Důl Staříč, Koksovna dolu Jan Šverma, Větrná jáma Ignát, Důl Alexandr).
2. Téma projektu
2.1 Zdůvodnění volby tématu
Při svém studiu žurnalistiky jsem si jako tématickou specializaci zvolila kulturu a jako svou profesní specializaci fotožurnalistiku. Tato kombinace se velmi dobře doplňuje, kultura pokrývá širokou škálu událostí a motivů. Kulturu definujeme jako to, co je vytvořeno člověkem. Architektura, i když je zcela účelová, rozhodně patří do této definice.
Pocházím z Frýdku-Místku a nejbližším větším městem je dvacet kilometrů vzdálená Ostrava. V době svého dětství jsem k tomuto městu měla spíše negativní vztah, všudypřítomné ocelové stavby, potrubí a komíny mě jako dítě děsily. Později v době studia na vysoké škole jsem měla možnost cestovat po České republice a začala jsem zjišťovat, že náš region je velmi typický a vymyká se klasické podobě českých měst. V důsledku toho vznikla má fascinace vším tímto výjimečným, důlními věžemi a vysokými pecemi postavenými v centrech městských obvodů.
Jak zpívá místní rodák Jaromír Nohavica: “Pán bůh rozdal jiným městům všecku krásu, parníky na řekách a ženy šité do atlasu.” Ostrava je taky krásné město, ale naprosto odlišným, trochu děsivým způsobem.
2.2 Zajímavost tématu
Ostrava je jedním z mála měst, která vrůstají dovnitř. Nevznikala totiž podle klasického modelu, kdy se město doširoka rozrůstá kolem původního centra. Takzvaná Velká Ostrava, jak ji známe dnes, vznikla v roce 1924 spojením sedmi moravských obcí (Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice, Hrabůvka, Nová Ves a Zábřeh nad Odrou). Celý tento proces byl zapříčiněn rozvojem hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu.
2.3 Využití tématu v médiích
Zobrazování Ostravy v médiích je spjato s její industriální podobou. Češi vnímají Ostravu jako špinavé hornické město s velmi špatným ovzduším a toto vnímání je podporováno i celorepublikovými médii. Netvrdím, že tento způsob zobrazení není pravdivý, ale mnohdy dehonestuje aktuální obsah sdělení. V každém případě však není pochyb o tom, že nemalé spektrum událostí ve městě se koná v průmyslovém prostředí.
3. Zdroje a stav problematiky
Významnou osobností zabývající se fotografováním průmyslové Ostravy je Boris Renner. V roce 2006 založil webové stránky Ostravaci.cz, kde publikuje své fotografie i fotografie dalších nadšenců, pravidelně vystavuje a také vydal několik fotografických knih, jejichž motivem jsou právě ostravské stavby a zákoutí. Díky mnohaleté intenzivní práci má ve svém portfoliu nejkrásnější fotografie stovek míst, je zdaleka nejlepším fotografem průmyslu na Ostravsku.
Stále více lidí se začíná zajímat o opuštěné stavby, tedy mám na mysli jejich fotografování. Na internetových webech a na sociálních sítích vznikají celé komunity, kde členové publikují své snímky. Někteří tvůrci a správci webů řeší dilema, zda zveřejňovat názvy míst, kde série fotografií vznikly. Mají proto své opodstatnění, nechtějí, aby se místa stala turistickou atrakcí, což by jistě neprospělo jejich technickému stavu.
4. Ideový plán
4.1. Výběr objektů a jejich fotografické pojetí
Inspiraci k výběru objektů jsem čerpala ze svých vědomostí o těchto místech, z webových stránek zaměřených na industriální stavby a také poněkud kuriózně z pojmenování zastávek městské hromadné dopravy. Právě autobusové a tramvajové zastávky v Ostravě často nesou jména podle dolů, u kterých se nacházejí (viz. příloha). Usnadnily mi plánování cesty na místa mého zájmu.
5. Postup práce
5.1 Zdůvodnění způsobu zpracování
Jelikož jsem fotila rozsáhlé areály a chtěla jsem je zobrazit v jejich celku, zvolila jsem metodu skládání do panoramatických obrazů. Tomu jsem uzpůsobila postupy focení, kdy jsem hledala místa, odkud budu mít nejširší rozhled. Vzniklo tak několik desítek sérií navzájem se překrývajících fotografií, které jsem pak pomocí softwaru na úpravu fotografií spojovala do širokoúhlých obrazů.
Snažila jsem se fotografovat za dobrých světelných podmínek, ale ne vždy to bylo možné. V některých okamžicích ostré sluneční světlo znemožňovalo pořízení ideálních snímků ze zajímavých úhlů, protože svítilo přímo do objektivu. Musela jsem se přesouvat a fotit ze stínu. Na některých fotkách je vidět takzvanou “vypálenou” oblohu, kdy část fotografie je naprosto bez kresby. Industriální stavby vypadají nejlépe s pozadím tvořeným modrou oblohou s bouřkovými mraky, bohužel není snadné tuto kombinaci časově vystihnout.
Uvažovala jsem o fotografování pomocí techniky HDR, kdy se při jednom stisku spouště vytvoří tři snímky. Jedna fotografie má standardní hodnoty expozice, druhá je přeexponovaná a třetí naopak podexponovaná. Z těchto tří obrazů se vytvoří jeden finální s velmi dobrou kresbou. Z důvodu dalšího skládání fotografií do panoramat jsem techniku HDR nepoužila.
5.2 Fotoaparát a objektiv
Všechny snímky jsem vytvořila pomocí digitální jednooké zrcadlovky (DSLR) Canon EOS 350D. Je to fotoaparát z roku 2005, v době svého vydání byl velmi kvalitním amatérským přístrojem, dnes už je tento model zastaralý. Hodnoty jako jsou rozlišení 8,2 megapixelů nebo velikost CMOS snímače 22,2 x 14,8 mm, jsou v této kategorii již dávno překonané. Ve srovnání s “full-frame” čipem, který má velikost jako kinofilm 36 x 24 mm, je čip v tomto fotoaparátu 1,6 krát menší (tzv. crop faktor, ovlivňuje ohnisko použitého objektivu).
Důležitou hodnotou ovlivňující kvalitu výsledné fotografie je také citlivost, u tohoto přístroje je rozsah ISO 100 - 1600. Při nastavení citlivosti je nutno brát v úvahu, že při použití krajních hodnot je výsledný snímek více zatížen šumem. Díky poměrně dobrým světelným podmínkám jsem při svém fotografování nejčastěji použila ISO 200-400. Čas expozice označující rychlost závěrky je možné nastavit od 1/4000 sekundy až po 30 sekund. Jelikož jsem většinu snímků fotila jen z ruky, bez stativu nebo opěrného bodu, snažila jsem se docílit co nejrychlejších časů, aby výsledný snímek nebyl rozmazán vlivem mého pohybu.
Jak jsem již uvedla, širokoúhlých záběrů jsem docílila pomocí skládání několika snímků. Zvolila jsem tuto metodu, protože jsem neměla k dispozici dostatečně širokoúhlý objektiv, se kterým bych tohoto docílila jediným stiskem spouště. Celý projekt jsem nafotila jediným setovým objektivem s ohniskovou vzdáleností 18 - 55 mm a světelností f/3,5 - 5,6. Míra světelnosti objektivu je přímo úměrná použité ohniskové vzdálenosti. K objektivu jsem nepoužívala sluneční clonu, na několika fotografiích jsem tak záměrně zaznamenala odlesky slunečních paprsků.
5.3 Software pro vyvolávání a editaci fotografií
Na fotoaparátu jsem při pořizování snímků měla nastavenou nejvyšší kvalitu záznamu. Fotografie se tak na paměťovou kartu Compact Flash ukládaly v surovém formátu RAW. Pro jejich vyvolání a další zpracování jsem použila software na úpravu fotografií Zoner Photo Studio 15. Jedná se o momentálně nejnovější verzi tohoto softwaru, který je celý v češtině a má poměrně jednoduché intuitivní ovládání. Jeho pomocí jsem fotografie spojovala do panoramatických obrázků. Ve většině případů program automaticky rozeznal shodné body na překryvu dílčích záběrů, několikrát však bylo nutné nastavit tyto body ručně. Poté jsem panoramata ořezávala a případná nepokrytá prázdná místa dotvářela za pomocí funkce klonovací razítko. Na fotografiích jsem upravovala hodnoty histogramu, expozici, projasnění stínů, kontrast a zřetelnost. Následně bylo ještě třeba retušovat místa, kde se projevily vady objektivu (neodstranitelné drobné skvrny a škrábance na skle). Použila jsem k tomu, klonovací razítko, žehličku a funkci retušovacího štetce.
6. Sebehodnocení
Koncept projektu mi poskytl velký prostor pro seberealizaci. Rozšířila jsem své praktické vědomosti a dovednosti v oblasti plánování fotografické akce, lépe ovládám svůj fotoaparát, získala jsem i několik cenných zkušenosti při softwarové úpravě snímků.
Během mé práce vzniklo velké množství fotografií s rozličnými kvalitami, ze kterých jsem vytvořila kolekci 27 snímků k prezentaci. Přesto, že některé z fotografií, které k tomuto projektu přikládám, nejsou podle fotografických a uměleckých parametrů příliš zdařilé, rozhodla jsem se je použít. Bylo to především z funkčního důvodu, chtěla jsem podat zprávu o zajímavých místech bez ohledu na to, na kolik jsou fotograficky atraktivní. Především při práci s programem na úpravu fotografií jsem si uvědomila, jaké chyby jsem při práci v terénu udělala. Ať už to byl nedostatečný překryv u panoramatických záběrů nebo nevhodně zvolený úhel pohledu, při dalším fotografování těchto poznatků využiji pro zlepšení svých výsledků. Mnoho nedostatků však bylo způsobeno danou situací, především světelnými podmínkami.
Moje práce má velký tematický rozsah, pokrývá však jen zlomek motivů, které jsou na Ostravsku k vidění. Jako svůj cíl jsem si jasně stanovila zdokumentování pouze několika objektů, což se při samotné realizaci ukázalo jako velmi šťastné rozhodnutí. Podle mého názoru jsem vybrala zajímavá stěžejní místa, jejich reprodukce a popis mohou sloužit jako praktický rozcestník pro Ostravany i turisty. Mám v plánu na tuto práci navázat, fotografovat nová místa a nalézat nové pohledy na místa již navštívená. Ráda bych rozšířila své portfolio a naučila se nové způsoby, vhodné k zachycení genia loci architektury.
7. Zdroje
Literatura:
PIHAN, Roman. Mistrovství práce s DSLR. Praha, 2010.
Internet:
STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. [online]. Ostrava [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: www.ostrava.cz/cs/o-meste/historie-mesta
DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE. [online]. Ostrava [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: www.dolnioblastvitkovice.cz/
DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE. [online]. Ostrava [cit. 2013-04-24]. Dostupné z:: www.svet-techniky-ostrava.cz/cs
RENNER, Boris. [online]. Ostrava [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: www.ostravaci.cz/
ŠÍMČÍKOVI, Petr a Robert. [online]. Ostrava [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: www.fotosynci.cz/cz/galerie/industrial/
REALIZACE
Popis vybraných fotografií
Fotografie č. 1
Důl Petr Bezruč - ve Slezské Ostravě byl založen roku 1842 pod původním názvem Terezie. Těžní věž na snímku je kulturní památkou od 18.10.1993, druhá “nová” těžní věž kladivového tvaru byla v roce 2002 odstřelena.
(MHD - Revírní bratrská pokladna)
Fotografie č. 2
Důl Petr Bezruč - těžební věž je národní kulturní památka. Bohužel zbytek areálu památkově chráněný není, několik let chátral bez jakékoli ochrany, nyní už je několik budov srovnáno se zemí, další to teprve čeká. Zachovaly se pouze objekty, které slouží jako dílny různým firmám. Krásné prostory důlního zázemí jsou tak nenávratně ztraceny. Lidé je mohou shlédnout už pouze na fotografiích, například na webových stránkách Ostravaci.cz.
(MHD - Revírní bratrská pokladna)
Fotografie č. 3 a 4
Důl Petr Bezruč - výstup na věž dal vzniknout těmto fotografiím. V pozadí je vidět halda Ema, také zvaná Ostravská sopka. Zajímavostí je, že vytěžený materiál uložený na této haldě je stále aktivní. Momentálně je přístup na haldu zcela volný, jsou na ni značené trasy a je cílem mnoha turistů, kteří mohou na několika místech pozorovat stoupající výpary z podloží. Část kopce má mnohem vyšší teplotu než okolní půda, proto zde i přes zimu roste zelená tráva a v létě zde najdete rostliny, které vyžadují tropické podmínky.
(MHD - Revírní bratrská pokladna)
Fotografie č. 5 a 6
Dolní oblast Vítkovice - rozsáhlý areál je zařazen mezi národní kulturní památky. Vysoké pece již neslouží svému původnímu účelu - výrobě železa. Oblast je postupně přetvářena na kulturní centrum, jsou zde vedeny pravidelné prohlídky pro návštěvníky, včetně výstupu na vrchol vysoké pece. Odehrávají se zde festivaly, koncerty i sportovní závody (například Ski cross sprint - leden 2013, Majáles vysokých ostravských školy VŠB-TU a OU - duben 2013, Colours of Ostrava - červenec 2013).
Fotografie č. 5 vznikla v noci za použití delšího expozičního času a s trojnohým stativem.
(MHD - Vítkovice vysoké pece)
Fotografie č. 7
Dolní oblast Vítkovice - pohled z vysoké pece zobrazuje Dolní oblast i okolí Vítkovic, na pravém obzoru můžeme vidět Beskydy. Bílá kruhová střecha auly GONG je vidět přímo uprostřed za kovovou konstrukcí. V levé části panoramatického obrazu se nachází důl Hlubina, je zde dobře zobrazena i těžní věž.
Fotografie č. 8
Dolní oblast Vítkovice - zimní fotografie pořízená v lednu 2013 při závodech Ski cross sprint. Snímky pro výsledné panorama vznikly za těžkých podmínek: teplota - 16 °C a tma. Přesto si myslím, že se výsledný obraz poměrně vydařil. Muž na fotce je Boris Renner, spolu s ním jsem byla jediná, kdo kromě samotných závodů fotil i okolní architekturu.
(MHD - Vítkovice vysoké pece)
Fotografie č. 9
Multifunkční aula GONG v areálu Dolní oblasti Vítkovice - stavba byla vybudována Vítkovickými železárnami v roce 1924. Původní plynojem s kruhovým půdorysem byl zhruba z poloviny naplněn vodou, kterou probublával vysokotlaký plyn vznikající při hutních procesech. Přeměna bývalého plynojemu přinesla architektovi Josefu Pleskotovi nominaci České komory architektů na Cenu Evropské Unie - Miese van der Rohe Award 2013. Plaskot aulu rozdělil na několik podlaží. V prvním podlaží se nachází kavárna, výstavní prostor a zázemí pro organizátory akcí i návštěvníky. Ve druhém podlaží je k dipozici několik salónků a učeben. Třetí a čtvrté podlaží slouží pro pořádání akcí pro velké množství návštěvníků, v nejvyšším čtvrtém podlaží je k dispozici sál s kapacitou 1500 lidí, což je kromě velké sportovní haly a stadiónů největší prostor v Ostravě.
(MHD - Vítkovice vysoké pece)
Fotografie č. 10
Historická budova U6 v areálu Dolní oblasti Vítkovice - neboli IV. energetická ústředna se nachází v blízkosti auly GONG. Slouží jako technické muzeum “Malý svět techniky” včetně výukových a demonstračních center. Expozice jsou rozděleny podle knih Julese Verna, které ilustrují určitá období vývoje techniky průmyslu. Vedle Budovy U6 je na snímku zobrazený plynový hořák, který dělníci nazývali obrácená kosmický raketa. Za budovou U6 v současnosti vzniká na ploše 10 000 m2 Velký svět techniky, který nabídne moderní prostory pro podporu technického vzdělávání a přírodních věd.
(MHD - Vítkovice vysoké pece)
Fotografie č. 11 a 12
Důl Hlubina - jistý čas nesl pojmenování Laušman. Byl založen S. M. Rothschildem v roce 1852 v těsné blízkosti vítkovických vysokých pecí. Dohromady tvoří oblast označovanou jako “Ostravské Hradčany”. Těžba zde probíhala v letech 1863-1991. Je národní kulturní památkou a aspiruje na zápis do kulturního dědictví UNESCO. V minulých letech zde probíhaly prohlídky pro veřejnost, byly však přerušeny, protože se důl bude přetvářet do podoby industriálního skanzenu. V současnosti jsou budovy využívány několika firmami a neziskovými organizacemi (klub neslyšících, klub důchodců). Areál má samostatný vjezd (není propojen s oblastí s vysokými pecemi) je střežen vrátným a kamerovým systémem.
(MHD - Důl Hlubina)
Fotografie č. 13 a 14
Koksovna dolu Jan Šverma - snímek je pořízen z mostu nad areálem v Mariánských Horách. Je na něm zachycen nalevo plynojem, uprostřed chladící věž koksovny (z roku 1892) a komín. V pravé části můžeme vidět dvojici jeřábů. Důlní věž byla stržena a její základy zabetonovány. Koksovna je dva roky nefunkční, plánuje se její rozebrání v horizontu zhruba deseti let. Areál je dobře střežen ostrahou se psy a kamerovým systémem. Některé přízemní budovy mají v pronájmu firmy jako své výrobny.
(MHD - Koksovna Jan Šverma, A-blok, Důl Jan Šverma)
Fotografie č. 15
Větrní jáma Ignát - je velmi pěkně upravená národní kulturní památka, malý důlní areál z roku 1996. Na snímku je v popředí vidět ventilátorovna z režného zdiva, dále pak kruhově obezděná těžní věž a za ní je strojovna. Budovy jsou obehnány plotem se značeným zákazem vstupu a monitorovány kamerovým systémem.
(MHD - Chemické závody osada)
Fotografie č. 16
Důl Alexander - vstupní brána na snímku je tvořena původní cedulí s označením dolu. V pozadí jsou vidět nové opravené barokně laděné budovy původně ohraničující dvůr, které nyní slouží Charitě svatého Alexandra. Nalevo jsou neopravené budovy, které mají v pronájmu výrobní firmy. Můžeme vidět i jednu ze dvou těžebních věží dolu Alexander, které jsou národními kulturními památkami.
(MHD - Důl Alexander, VLAK - Ostrava-Kunčičky)
Fotografie č. 17
Důl Alexander - pilíř těžní věže č. 1 je focen z podhledu bez použití sluneční clony objektivu. Bylo tím záměrně dosaženo slunečních odlesků. Fotografie byla ještě post produkčně upravena s důrazem na kovový vzhled pilíře.
Fotografie č. 18 a 20
Důl Alexander - těžní věž a šachetní budova č. 1 je spolu s druhou věží v těsné blízkosti vlakové zastávky Ostrava-Kunčičky. Na fotce je zachycen pohled na roh budovy, kdy z našeho pohledu pravá stěna z vlaku viditelná není, ale levá stěna ano. Můžeme si povšimnout, že strana budovy, která je od tratě odvrácena není opravena ani nově omítnuta.
Fotografie č. 19
Důl Alexander - štítek na kamenném zdivu šachetní budovy č. 1, označující budovu a věž za kulturní památku k datu 30.6.1993. Těžba na obou jámách byla ukončena dne 31.12.1992 a obě byly následně zasypány.
Fotografie č. 21
Důl Alexander - těžní věž a šachetní budova č. 2 je oddělena samostatným oplocením a je rovněž chráněna statutem kulturní památky.
Fotografie č. 22
Důl Alexander - hornický dům v blízkosti dolu Alexander je smutným důkazem toho, že ne všechny objekty jsou smysluplně využity. Kontrastem k této ruině jsou zdařile zrekonstruované budovy, kde nyní sídlí Charita sv. Alexandra.
Fotografie č. 23
Důl Alexander - podzemní sklady jsou zcela bez zdroje světla. Snímek osvětlený pomocí zabudovaného blesku vznikl při nastavení fotoaparátu na manuální ostření. Během zpracování fotografie v programu na úpravu obrázků jsem se rozhodla, že nebudu fotografii horizontálně srovnávat a ponechám ji v původním náklonu.
Fotografie č. 24
Důl Jindřich - hloubení jámy Jindřich bylo zahájeno roku 1846. Součástí areálu byla briketárna a koksovna, do dnes se zachovala pouze těžní věž s budou z režného zdiva, kterou chrání třímetrová ohradní stěna, kterou zdobí tematické graffiti. Obě jámy dolu Jindřich byly zasypány již v roce 1979.
(MHD - Důl Jindřich)
Fotografie č. 25
Karolina - je nejstarší ostravskou šachtou z roku 1837, později u ní vznikla i koksovna a elektrická ústředna, která dodávala energii mnoha šachtám v okolí. Z celého komplexu se zachoval pouze objekt “Dvojhalí” - elektrárna číslo IV, který je chráněnou kulturní památkou. Protože se jedná o velmi lukrativní lokalitu v centru města, byl zbytek prostranství sanován a na základě developerského projektu na něm vyrostlo několik bytových domů, velké nákupní centrum a prosklený komplex kanceláří. Fotografie je pořízena z letní terasy NC Karolina a můžeme na ní vidět část jednoho z domů, chráněné budovy bývalé elektrárny a panorama Dolní oblasti Vítkovice a dolu Hlubina.
(MHD - Karolina, VLAK - Ostrava-Střed)
Fotografie č. 26
Důl Staříč ve Sviadnově - jediná lokalita v mém projektu mimo oblast Velké Ostravy. Důl Staříč je stále funkční, a proto mi do areálu nebyl povolen vstup. Fotografie byla pořízena z veřejně přístupné okolní komunikace. Těžní věž se svou stavbou odlišuje od ostatních fotografovaných věží, výrazná je konstrukce bočního schodiště.
(BUS - Sviadnov, Důl Staříč)
Fotografie č. 27
Zásuvka - jediná detailní fotografie do konceptu celé práce nezapadá, přesto jsem ji v tomto projektu chtěla publikovat. Fotografii s nízkou hloubkou ostrosti považuji za povedenou.
Snímek zničené zásuvky je svědectvím o devastování budov zloději kovů, kteří je mnohdy nenávratně poškodí jen za účelem zisku. Osobně si myslím, že by nevyužívané opuštěné objekty měly být lépe zabezpečeny a jejich drancování by mělo být přísně a důsledně trestáno.
Příloha
Ostravské zastávky městské hromadné dopravy pojmenované podle dolů.
Seznam vybraných fotografií:
1. Důl Petr Bezruč
2. Důl Petr Bezruč - těžební věž
3. Důl Petr Bezruč - výstup na věž
4. Důl Petr Bezruč - výstup na věž
5. Dolní oblast Vítkovice
6. Dolní oblast Vítkovice
7. Dolní oblast Vítkovice - pohled z vysoké pece
8. Dolní oblast Vítkovice - zimní fotografie
9. Multifunkční aula GONG v areálu Dolní oblasti Vítkovice
10. Historická budova U6 v areálu Dolní oblasti Vítkovice
11. Důl Hlubina
12. Důl Hlubina
13. Koksovna dolu Jan Šverma
14. Koksovna dolu Jan Šverma
15. Větrní jáma Ignát
16. Důl Alexander - vstupní brána
17. Důl Alexander - pilíř těžní věže č. 1
18. Důl Alexander - těžní věž a šachetní budova č.1
19. Důl Alexander – štítek
20. Důl Alexander - těžní věž a šachetní budova č.1
21. Důl Alexander - těžní věž a šachetní budova č.2
22. Důl Alexander - hornický dům
23. Důl Alexander - podzemní sklady
24. Důl Jindřich
25. Karolina
26. Důl Staříč ve Sviadnově
27. Zásuvka
