po., 6. prosinec 2021 21:18

Analýza: ČR se potýká s nedostatkem krve, starší dárci odchází a příliv nových není dostatečný

Krev je nedostatkové zboží Krev je nedostatkové zboží Zdroj: Filip Jandourek, Český rozhlas
Co brání mladší generaci, aby přišla darovat krev? Jaká je motivace dárců pravidelných? A proč si v době tak vyspělých technologií prostě nemůžeme krev vyrobit? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v následujícím článku, který se pokouší problematiku bezpříspěvkového dárcovství přiblížit všem.

Aktuální stav krevních zásob
Stav krevních zásob v České republice není už delší dobu ideální. Některé fakultní nemocnice mají krevní banky plné asi jen z 30 % kapacity, vystačí si tak akorát samy pro sebe. Mají už ale problém pomáhat menším transfuzním stanicím, jak byly dříve zvyklé. Problém by mohl nastat v případě např. hromadné nehody, kdy by nemocnice potřebovala větší množství transfuzních přípravků najednou. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nejvíce postrádají krev skupiny A. A to jak s pozitivním, tak i negativním RhD faktorem. To samé platí pro Fakultní nemocnici v Plzni, kde navíc chybí i krev skupiny B RhD+. V Olomouci jsou zase malé zásoby krve skupiny B RhD- i AB RhD- (dle dat z webových stránek jednotlivých transfuzních stanic k 7. 11. 2021). Proč ubývá dárců a tím i zásob vzácné tělní tekutiny?

zz.png

Kdo jsou současní dárci a kde shánět nové
Dlouhodobým problémem, který ovlivňuje stav krevních zásob na celorepublikové úrovni, je hlavně nedostatek dárců krve. Starší generace pravidelných dárců často z věkových nebo zdravotních důvodů musí s darováním skončit, jenže jejich odliv není dostatečně suplován dárci novými. Dárcovská základna se tak pomalu zužuje. To potvrzuje i primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuzsková: „Máme sice asi tisícovku prvodárců ročně, ne všichni ale vydrží. Chybí nám mladá generace dárců, která často nemá čas nebo dostatečnou motivaci chodit darovat bezpříspěvkově.“

Právě motivace chodit krev darovat bez nároku na odměnu je zde zásadní. Dle mého malého průzkumu formou ankety, které se celkem zúčastnilo 235 respondentů, je zdaleka největší motivací chuť pomoci druhým, udělat dobrý skutek. Tuto možnost zvolilo z pěti možných 220 lidí, tedy naprostá většina. O dost menší zájem budí v dárcích možnosti zbývající – motivace pokračovat v rodinné tradici, den volna a odpočet z daní, benefity pojišťoven a jako poslední oficiální ocenění a plakety od Červeného kříže. Výsledky jsou pro větší přehlednost zpracovány do jednoduchého grafu níže.

Obrázek1_copy_copy_copy.jpg

Máme se tedy jako společnost bát, že mladší generaci chybí jakási dobrosrdečnost a každý si obrazně řečeno hrabe jen na svém písečku? Důvodů pro nedarování mají mladší ročníky víc. Třiadvacetiletá Kateřina, studentka Masarykovy univerzity v Brně, tvrdí, že na to jednoduše nemá čas. „V dnešní rychlé době, kdy je tlak hlavně na výkon, je pro mě těžké zpomalit a zabít jedno odpoledne v nemocnici. Pak ještě třeba zbytek dne tím, že mi není dobře. Mám pocit, že je tomu potřeba věnovat hrozně moc času,“ stěžuje si. Další z důvodů přidává její vrstevnice Anna: „Párkrát už jsem darovat chtěla, vždycky mi ale po kontrolním odběru řekli, že je něco špatně. Vysoká hodnota tohohle a pak zas tamtoho,“ vysvětluje svoji zkušenost z transfuzní stanice mladá pracující žena. „Nebavilo mě vyhradit si celý den na odběr a pak jít domů vlastně s prázdnou, ta kritéria jsou dost přísná,“ uzavírá. To, že podmínky pro odběr skutečně přísné jsou, potvrzuje i Dana Galuszková. Zároveň ale dodává, že pro bezpečnost dárců i příjemců je to nezbytné. 

Problémem jsou i soukromá odběrová místa, kterým legislativa umožňuje nahradit dárci vzniklé náklady za odběr. Ti tak mohou dostat zhruba 700 korun za jedno sezení v odběrovém křesle, ať už darují krev nebo plazmu. Ze statistik ale vyplývá, že dárce motivovaný finanční odměnou spíše zatají informace o svém zdravotním stavu či rizikovém chování, jen aby na konci přišla vytoužená odměna. Pro placené odběrové místo se rozhodl i student filozofické fakulty Univerzity Palackého Marek. Vysvětluje, že je to pro něj možnost snadno vydělaných peněz a ještě dobrého pocitu z pomoci druhým. „Krev se nedá vyrobit, já ji daruji rád a nevadí mi vzít si za to peníze. Věnuji tomu čas a pořád studuji, takže přivýdělek se dost hodí,“ vysvětluje svoje motivy pětadvacetiletý muž. Také potvrdil, že drobná lež mu někdy cestu na odběr usnadní. „Nikdy bych neohrozil ničí život, nešel bych darovat nemocný. Ale pokud jsem byl zrovna na dovolené, odklad po cestování je osmadvacet dní a já chci jít darovat třeba už dvacátý, moc to neřeším. Pokud se samozřejmě cítím zdravý,“ dodává Marek. Odebrané krevní složky z komerčních center putují k průmyslovému zpracování, vyrábí se z nich další léčiva. Svoje využití tedy určitě mají, i když ne přímo v našich nemocnicích. Navíc centrum na nich vydělá mnohonásobně více, než zaplatí dárci.

Asi jedinou cestou jak shánět dárce nové (pokud tedy vyloučíme nepříliš vhodnou finanční motivaci) je maximální šíření informací do povědomí mladých a zdravých lidí, kteří by mohli být potenciálními pravidelnými dárci. V Olomouci se o to například snaží besedami v posledních ročnících středních škol, většina transfuzních stanic na svých webových stránkách zveřejňuje různá edukativní videa a v nabídce jsou často i prohlídky samotných oddělení, aby dárce tzv. viděl do čeho jde. Pomáhat se snaží i instituce, například Český rozhlas pravidelně na Světový den dárců krve, připadající na 14. června, pořádá akci Daruj krev s Českým rozhlasem, kdy se celý den tématu darování věnuje a snaží se vyzývat lidi k dárcovství.  Zapojují se také univerzity. Ty brněnské pořádají akci Univerzitní pohár darování krve, v Olomouci zase soutěží jednotlivé fakulty v akci Vyhrň rukáv, v Plzni se studenti účastní výzvy s hravým názvem Univerzitní upír. 

Co kdyby krev došla a proč ji neumíme vyrobit
Nabízí se otázka, zda krev prostě nemůže dojít. Co když my ji zrovna budeme potřebovat a naše krevní skupina bude v bance chybět? Platná legislativa je na tyto případy připravena a v případě nedostatku krve umožňuje dárcům o jeden odběr ročně více než normálně – pro ženy jsou to tedy čtyři odběry za rok místo tří a pro muže pět místo čtyřech. V případě, že zásoby v krevní bance klesnou pod určitý limit, začínají transfuzní stanice ještě aktivněji oslovovat dárce formou SMS. Veronika Hanzlíková, ředitelka krevní banky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, pro Český rozhlas uvedla, že zatím možnosti více odběrů na jednoho dárce nevyužili, mají ji tedy zatím jen jako záložní plán. „Taky se mi ještě za mou desetiletou praxi nestalo, že by nedostatek krve ohrozil plánovanou péči u nás,“ dodává Hanzlíková. 

A proč vlastně v době moderní medicíny a vyspělých technologií nemůžeme krev jednoduše vyrobit? V současné době existuje pouze krevní náhražka, která však není schopna suplovat všechny funkce lidské krve a slouží tak v krajních případech pouze k navýšení objemu krve v těle. Použití krevní náhražky je však podmíněno silným okysličením organismu, to ho ale může snadno poškodit. Je to právě kyslík, který je problémem ve vývoji umělé krve. Je totiž potíž vytvořit náhradu červených krvinek, které mají jeho transport v těle na starosti. „Zatím si neumím představit umělou krev. Vyrobit něco, co naváže kyslík a transportuje ho kam potřebujeme znovu a znovu zatím neumíme,“ říká Dana Galuszková.

Momentálně tedy neexistuje plnohodnotná náhrada za tuto vzácnou tělní tekutinu, a tak nám nezbývá nic jiného, než spoléhat na zhruba 2 % české populace, která se pravidelně usazuje do křesel na transfuzních odděleních, a pomáhá tak vlastně nám všem. K udržování optimálních zásob v krevních bankách by bylo potřeba mít ve více než 10 milionovém státě asi 300 tisíc dárců. Aby se dorovnávaly ztráty těch odcházejících, mělo by každý rok přijít na transfuzní stanice asi 33 tisíc prvodárců. To není málo, a proto každému, kdo nějakou měrou přispívá do těchto statistik, patří velké díky.

Zdroje:
https://www.transfuznispolecnost.cz/darci-krve
https://www.cervenykriz.eu/darcovstvi-krve
https://www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/fakultni-transfuzni-oddeleni/aktualni-potreba-krve/
https://transfuzka.fnol.cz
https://www.fnplzen.cz/transfuzni-oddeleni
https://www.nhs.uk/conditions/blood-groups/
https://radiozurnal.rozhlas.cz/zasoby-krve-na-ctvrtine-nemuzeme-uz-posilat-krev-nemocnicim-zadajicim-o-pomoc-8613751
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3388362-velkym-nemocnicim-chybi-krev-muze-za-dohaneni-operaci-i-nedostatek-darcu

Zobrazeno 98 krát
Naposledy upraveno: st., 8. prosinec 2021 21:56
Pro psaní komentářů se přihlaste