Petra Besedová 
Samozřejmě jsem své rozhodnutí konzultovala i s gynekologem a ten mi neřekl o žádných vedlejších účincích kromě možného pánevního zánětu, což jsem byla ochotna risknout. Domluvila jsem se na zavedení se svým partnerem, který byl samozřejmě rád, a šla jsem do toho. Jak tak sedím v čekárně, začínám se bát. Přítel nepíše ani hodně štěstí, i přesto, že to dělám především pro něj. Jediní podporovatelé jsou kamarádky na Messengeru, díky Bohu za ně!
Vešla jsem dovnitř a chvíli mluvila s gynekologickým lékařem. On si nachystal náčiní a před kozu (myslím tu židli, na kterou si musí žena lehnout), si položil návod. Najednou se mě jala panika – on mi vykonává zákrok, u kterého poteče krev, a přitom sleduje obrázky, jak na to? To snad ne! Chtěla jsem se zvednout, ale sestra mě začala držet za ruce, jako by to byla moje maminka.
„Uf, tak máme hotovo! Oblečte se, a ještě spolu něco sepíšeme,“ řekl gynekolog. Já se postavila na obě nohy a hned jsem zase málem spadla. Cítila jsem se jako kosmonauti, kteří se vrací z dlouhé mise a nemůžou se z toho tlaku vzpamatovat. S vynaložením velkého úsilí jsem se oblékla a sedla si vedle gynekologa. Už ani nevím, o čem mluvil, ale vím, že jsem při jeho dlouhém monologu omdlela a on mě pak křísil. Po pár minutách jsem se probrala a na chvíli si lehla do pokojíčku pro těhotné. Přišel za mnou doktor, že se to stává, protože si moc nevětrá, jelikož má rád teplo a poslal mě domů. Na cestu mi darovala sestřička lízátko, možná, aby mi nebylo rozumět, kdybych šla hned z ordinace vznášet žaloby.
Po několikadenním tlaku v břichu a nekonečném krvácení jsem byla spokojená. Tělísko jsem v sobě necítila, jen jsem občas drobně zakrvácela. Jediný, kdo cítil problém, byl můj přítel. Jeho nádobí připomínalo útoky dravých šelem a párkrát byl tak podrážděný, až dostal zánět. Já však byla spokojená, užívala jsem si bez nutnosti kondomů, a navíc jsem měla větší apetit. Zároveň jsem však pociťovala deprese a psychické problémy jako nikdy předtím, což jsem ale tělísku nepřisuzovala.
Tělísko mi mělo vydržet krásných pět let, ale už po třech měsících ho mé tělo nelítostně vypudilo. Až poté, co jsem tělísko reklamovala, a dostala zpátky tři a půl tisíce korun, které jsem nepoučitelně investovala do dalších sexuálních vylepšení, mě napadlo zjišťovat si více informací i na zahraničních webech o možném vlivu nehormonálního tělíska na psychiku a nestačila jsem se divit. Měď obsažená v tělísku může působit toxicky na organismus a způsobovat fyzické i psychické potíže! No, ještě, že mělo moje tělo větší rozum než já a stihlo ho včas odstranit. Poté jsem objevila pro mě ideální metodu – pesar, jenž mi zjednodušil život po všech stránkách, takže nakonec jsem si svého oblíbence přece jen našla.
Z toho plyne jediné, ne každá vidina zjednodušení může být ta správná pro vás, ať už ji doporučuje kdokoliv. A u výběru antikoncepce to platí dvojnásob.
