Simona Vondrová 
My už ale dvacet let po začátku 21. století umíme vést videohovor skrze telefon s dvěma i dvaceti lidmi naráz z různých koutů světa, zatímco stojíme v pozici psa hlavou dolů při lekci domácí ranní vinyasa flow jógy, která se nám v ten samý moment přenáší online z pražského jógového studia na obrazovkách našich notebooků, kdy nám během toho počítají tep, úroveň stresu, počet kýchnutí i zakašlání, zamračení i zasmání naše chytré hodinky. Tak asi takto je v dnešní době jednoduché přenést spoustu věcí i zvyků do online prostředí. Například kulturu.
Jedna polovina umělců brala vládní opatření spojená s pandemií koronaviru za útok na uměleckou scénu a kulturní odvětví ke kterému měla potřebu se často vyjadřovat. Druhá polovina se rozhodla hrát, zpívat nebo třeba i malovat, online. A pár vnímavých lidí, s primární snahou pomoci, za pouhých dvanáct (!!!) dní vytvořilo platformu, kde chtějí shromažďovat co nejvíce kulturních událostí na jednom místě. A tak umělci streamují online, mají volnou ruku co se času i ceny za svá vystoupení týče, a mají z toho všichni radost. Jak my, kteří kulturou žijeme, i když si to espresso budeme muset udělat sami doma nebo si pro něj zajít do výdejního okýnka oblíbené kavárny, tak umělci, kteří se chtějí realizovat i v této složité době. A věřím, že se postupně přidají i ti z první „skeptické“ poloviny.
