út., 4. květen 2021 10:00

Hokejový uragán se řítí do Litvínova, Hlinkův stadion čekají historické změny

Historický stadion se v příštích letech přemění na moderní arénu Historický stadion se v příštích letech přemění na moderní arénu Zdroj: HC Verva Litvínov
Ačkoliv s příchodem prvních dubnových dnů naplno propukly semifinálové duely hokejové extraligy, na litvínovském stadionu jako by se život zastavil. Po závěrečných bojích ani stopy, žádní fanoušci, žádní hráči, zkrátka hrobové ticho. Tentokrát však na vině není koronavirová pandemie, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale brzké selhání Vervy v předkole play-off. Namísto povzbuzování a sledování zápasů se proto ve městě na severu Čech stává středem pozornosti plánovaná rekonstrukce stadionu.

Střecha v havarijním stavu, rozpadající se fasáda, chybějící parkoviště. Při pohledu na stadion v Litvínově není divu, že se o nutnosti jeho rekonstrukce čím dál tím hlasitěji mluví. Sídlo vítězů extraligy ze sezóny 2014/2015 jako by o pomoc už samo zoufale volalo. Aby také ne. Vždyť základy tamního stadionu pamatují rok 1955. Není tedy pochyb o tom, že se jedná o jednu z nejstarších hal, na kterých se hokejová extraliga v současné době vůbec hraje. 

Přestože od slavnostního otevření stadionu uběhlo již 66 let, některé jeho části zůstaly ve svém původním stavu. Ani samotní hokejisté, kteří za litvínovské mužstvo v současnosti hrají, si žádné markantní úpravy nevybavují. V paměti mají pouze kosmetické změny. „Dříve bývaly střídačky pod východní tribunou. Později se akorát přehodily na západ. Pak ještě nebyly VIP boxy, které tam jsou teď. Ale jinak je ten stadion víceméně stejný,“ porovnává útočník Jakub Petružálek současnou podobu zimního stadionu se vzpomínkami, které má z mládežnického hokeje. 

Přestavba na moderní halu, naplánovaná na příští rok, bude bezpochyby představovat významný milník v dějinách litvínovského hokeje. Dopad bude mít nejen na hráče, ale také na fanoušky, novináře, místní obyvatele a veškeré osoby, které se na chodu Zimního stadionu Ivana Hlinky běžně podílejí. 

181255568_815279152760489_4149834756486235624_n.png

Zdroj: HC Verva Litvínov

 

Neberte nám kotel, volají fanoušci

Verva tlačí soupeře v jejich obranném pásmu. Litvínovský speaker zvolá „Dej, Cheza, gól,“ na jeho povel následně navážou čtyři bubeníci a s sebou stáhnou další dva tisíce lidí, které v domácím kotli své hokejisty pravidelně horlivě povzbuzují. Po chvilce se dočkají. Domácí mužstvo skóruje. Stovky litvínovských šal rázem vlají nad hlavami místních fanoušků. Právě tak při každém zápase vypadá černožluté peklo na jižní tribuně. Atmosféra, jež je pro Hlinkův stadion tak typická, však může v příštích letech kvůli rekonstrukci strádat. Na místě černožlutého pekla by totiž podle aktuálních plánů mělo vzniknout pouze malé „peklíčko,“ doplněné o několik dalších míst na sezení. 

V porovnání s prvotní podobou stadionu se tak bude jednat o poměrně výraznou změnu. Ačkoliv od roku 1955, kdy se konalo slavnostní otevření litvínovského stadionu, uplynulo již několik desítek let, velké tribuny na stání se zachovaly dodnes. „Na stavbu stadionu jsem tenkrát jako kluk, který poblíž bydlel, chodil se svými kamarády pomáhat. Když to tak vezmu, stadion se v počátcích měnil každým rokem. Na prvotní stavbě se pokaždé něco vylepšovalo. Ale například šatny, severní a jižní tribuny jsou stále původní,“ vzpomíná pětasedmdesátiletý fanoušek Pavel Mach. 

Není proto divu, že se tento plán s přílišnou vlnou solidarity domácích fanoušků nesetkal. Někteří příznivci, kteří byli doteď zvyklí na jižní tribunu chodit, své oblíbené místo na stání v příští letech už mít nebudou, jelikož spodní část tribuny nahradí právě zmiňovaná sedadla. „Pokud to tak udělají, hodně lidí nebude souhlasit. Ať si sedačky dají na severní tribunu, ale na jih ať nám nesahají. Každý má své místo, na které chodí. Navíc bychom stejně stáli, i kdyby tam sedačky byly. Jsme na to zvyklí z venkovních zápasů,“ uvádí Sabina Šváchová, jež litvínovský tým pravidelně podporuje právě v té části kotle, které by se přestavba měla dotknout. 

Pochopení pro tamní fanoušky mají i litvínovští hokejisté. „Já se některým lidem ani nedivím. Když jsou zvyklí chodit na jedno místo třeba dvacet, třicet, nebo dokonce padesát let, tak věci neradi mění a moderním halám se brání,“ říká Jakub Petružálek. 

Vyřešené trable s parkováním, klidnější život okolních obyvatel

I když avizovaná přestavba jižní tribuny skalním fanouškům radost neudělala, v něčem na ně plán modernizace přece jen myslí. Vedle diváků se navíc život značně usnadní také lidem, kteří v blízkosti zimního stadionu bydlí. „I přesto, že nás třeba hokej nezajímá, musíme sledovat, kdy bude další zápas. Obytné zóny jsou totiž vždy přecpané auty,“ popisuje Matyáš Mandinec, který se svou rodinou žije poblíž Zimního stadionu Ivana Hlinky. On i jeho sousedé proto vřele přivítali, že součástí plánu rekonstrukce je i výstavba nového parkoviště, které vznikne na úkor fotbalového stadionu, jenž se nachází hned vedle hokejové haly.

 Zkušenosti místních jdou navíc ruku v ruce se zkušenostmi diváků. Fanoušci, kteří na zápasy litvínovské Vervy dojíždějí z okolních měst či vesnic, si už zvykli, že ze svého domova musí vyrážet minimálně s hodinovým předstihem, aby nějaké místo na parkování vůbec našli. Přesně takhle to v Litvínově při extraligových zápasech totiž běžně chodí. Na parkovišti u restaurace Nudle nenajdete ani jedno volné místo. Auta parkují všude podél hlavních silnic, vedlejší ulice jsou ucpané. „Každý, kdo tu bydlí, má akorát strach o své vlastní auto, když jsou před jeho domem tlačenice o místo. Nové parkoviště přímo u stadionu může bezpečnost v těchto obytných zónách určitě zvýšit,“ potvrzuje Mandinec. 

Ani recepční se dopadům rekonstrukce nevyhnou 

Výstavba parkoviště navíc kromě fanoušků a místních obyvatel pravděpodobně zasáhne také zaměstnance, kteří na Hlinkově stadionu pracují jako recepční. Vedle správy klíčů a kontroly kabin totiž tvoří běžnou součást jejich pracovní náplně i úklid přilehlého parkoviště. „Uvidíme, jak po rekonstrukci všechno bude. Ale ten, kdo má zrovna směnu, by se o takové věci měl postarat. Většinou ale stejně volají mně a já to pak kontroluji,“ říká Miroslav Blažek, kterého místní považují za neoficiálního ředitele litvínovského klubu, jelikož se velkou měrou podílí na jeho celkovém fungování. Zimní stadion Ivana Hlinky je jeho druhým domovem, a to doslova. Má zde dokonce i svůj vlastní pokoj, který čas od času využije. 

Přestože z očekávané rekonstrukce svého milovaného stadionu příliš velkou radost nemá, její nezbytnost si stejně jako valná většina příznivců litvínovského hokeje uvědomuje. Některé části stadionu by navíc výraznou modernizaci potřebovaly jako sůl. „Doufám, že nám už konečně předělají recepci. Když člověk přijde na zimák, je to první věc, kterou vidí,“ přeje si Blažek. Stará boudička ze dřeva totiž podle něj příliš dobrý dojem u návštěvníků nebudí. Místo, u kterého se litvínovští fanoušci při každém zápase tradičně sházejí, aby si vyzvedli hokejový zpravodaj Brejk, by si lepší vizáž rozhodně zasloužilo. 

Konec vrstvení oblečení?

Pokud na litvínovský stadion vstoupíte, dřevěná recepce nebude jedinou věcí, kterou ihned zaregistrujete. Okamžitě vás uchvátí také kouzelná atmosféra, která zde tradičně panuje. Zanedlouho však poznáte i tu méně příjemnou stránku v podobě zimy, jež je pro zdejší halu rovněž příznačná. „Když jedu do Litvínova na hokej, pokaždé si obleču to nejteplejší oblečení, které doma mám,“ vypráví fanoušek Jakub Voháňka.

V porovnání s moderními arénami totiž v Litvínově těžko narazíte na diváky, kteří by na sobě měli pouze mikinu. Ba naopak. Většina z nich je zahalená od hlavy až k patě. Čepice a šály tvoří pevnou součást výbavy zdejších fanoušků. I to by ovšem rekonstrukce mohla změnit. „Na zimu jsme si už zvykli, ale pokud se na stadionu oteplí, zlobit se určitě nebudeme. Bundy rádi odhodíme,“ dodává Voháňka.

Do tepla se přesunou i novináři

Na zastřešení a zateplení haly by kromě diváků mohli vydělat i novináři, kteří ze zápasů Vervy zprostředkovávají online reportáže. Boxy mezi trestnými lavicemi, zimu a časté nálety puků by tak vyměnili za mnohem komfortnější zázemí, jež rekonstrukce stadionu přinese. „Mělo by vzniknout nové tiskové centrum a tisková tribuna. Jak konkrétně bude řešené, zatím ještě nevím. Ale onlajny by se pravděpodobně měly psát odtud,“ potvrzuje litvínovský šéfredaktor Ondřej Vlk, jenž plány na výstavbu nových prostor pro novináře vřele přivítal.  

Se zvukem sirén po konci třetiny propuká boj o občerstvení 

Příznivější klimatické podmínky by se kromě toho mohly odrazit také na počtu lidí, kteří během přestávek mezi jednotlivými třetinami na zimním stadionu zůstávají. „V moderních arénách je všechno nasáčkované vevnitř, což nemá podle mě takové kouzlo. Kdežto v těch starých halách jsou lidé zvyklí, že jdou po třetině ven,“ popisuje Jakub Petružálek, jak to na Hlinkově stadionu během extraligového zápasu běžně vypadá. V momentě, kdy na světelném ukazateli skóre vyprší čas, diváci okamžitě spěchají ven a berou útokem stánky s občerstvením. Langoše, trdelníky, kukuřice, popcorn, klobásy, maxi hot dogy. Opravdu těžké rozhodování, co ochutnat dřív. Na tu největší frontu ovšem pravidelně narazíte u stánku s maxi klobásami, kterými je litvínovský hokej proslulý nejen u místních, ale také u všech hostujících fanoušků. „Když jsem byl v Litvínově na hokeji, pokaždé jsem si maxíka dal. Tomu se nedalo odolat,“ vypráví své zážitky z návštěvy Hlinkova stadionu Michal Strakoš, příznivec olomouckého týmu. 

V pestrosti venkovního občerstvení město na severu Čech hokejovou extraligu suverénně vede. Nikde jinde před zimním stadionem tolik stánků s různými druhy pokrmů neuvidíte. Může pršet nebo padat sníh, ale místní stánkaře to nikdy neodradí. Pokaždé jsou na svém místě. Domácí fanoušci si na ně zvykli, a proto by tuto tradici chtěli zachovat i v následujících letech. „Stánky dělají Litvínov Litvínovem. Navíc tu máme legendárního maxíka. Snad je nezruší. Byla by to opravdu škoda,“ doufá Marek Šimšálek. 

Jak to bude se stánky po rekonstrukci?

Vedení klubu vzalo přání svých fanoušků v potaz. S venkovními stánky nadále počítá i po přestavbě haly. A pokud bude epidemiologická situace sportu v České republice přát, diváci rozhodně nebudou muset zoufat. O slavné maxi klobásy totiž jen tak nepřijdou. „Po rekonstrukci dojde k rozšíření prostorů pro občerstvení uvnitř stadionu. Zachováno však zůstane i občerstvení venku,“ potvrzuje provozní ředitel litvínovského klubu Kamil Burda. Ačkoliv stánkový prodej před stadionem v Litvínově setrvá i v následujících hokejových sezónách, určité změny by se stánkařů mohly přece jen dotknout.

Od klubu sice dostali zelenou, ale o všech podrobnostech zatím v současné době jasno není. Otázkou totiž zůstává, kdo bude provozovatelem a komu budou stánkaři za pronájem svého místa před stadionem platit. Momentálně tyto záležitosti spadají do pravomocí Václava Burdy, který na Zimním stadionu Ivana Hlinky vlastní restauraci The North BAR & Grill. „Majitel restaurace si od města prostory pro prodej občerstvení pronajímá. Vnitřní občerstvení provozuje sám a venkovní pak pronajímá dalším lidem,“ popisuje situaci Kamil Burda. Pokud by ovšem ke změně provozovatele došlo, stánkaři by se vůbec nezlobili. „Když město mělo stánky na starosti samo, situace pro nás byla lepší. Pronájem místa totiž býval levnější,“ říká Pavel Němec, jenž ve stánku při hokejových utkáních pomáhá s přípravou občerstvení svému kamarádovi.

Změna, která se dotkne všech

Ať už se jedná o fanoušky, hráče, zaměstnance či stánkaře, rekonstrukce zkrátka nějakým způsobem zasáhnevšechny. Ačkoliv každého trochu jinak, s dočasným opuštěním Hlinkova stadionu se budou muset vypořádat všichni stejně. Pokud vše proběhne podle plánu, sídlo litvínovských hokejistů se v prosinci příštího roku přemění na staveniště. Oslavné chorály fanoušků, hvizd rozhodčích a zvuk nastřeleného břevna se rázem změní v neutichající rachot sbíječek a řady dalších náčiní.

Pro vedení klubu to zároveň znamená hromadu práce, aby vymyslelo, který ze stadionů v Ústeckém kraji se stane prozatímním sídlem bývalých vítězů extraligy. S ohledem na vzdálenost se nabízí nedaleký Chomutov, či krajské město Ústí nad Labem. „Všechno se teprve řeší. Ale za mě je nejlogičtější variantou určitě Chomutov,“ říká Jan Jindra, grafik a marketingový zaměstnanec Vervy.

Provizorní přesun si zároveň vyžádá velké stěhování, a to nejen hokejistů, ale také litvínovského fanklubu. „Určitě se to na počtu fanoušků podepíše. I do Litvínova hodně lidí dojíždí. Najednou zmizí jednoduchý spoj tramvají Most – Litvínov a snadná cesta pro domácí. I když se budou dělat určité svozy, tak ztráty budou hodně znát,“ myslí si šéf litvínovského fanklubu Jan Ptáček. Ačkoliv je vedoucí černožluté armády trochu pesimistický, o nejvěrnější příznivce Litvínov nepřijde. Jelikož jak se na severu říká, Cheza je jen jedna. ‚‚Pokud lidé budou chtít na hokej jezdit, tak pojedou. Bez ohledu na to, jestli se bude hrát v Ústí, nebo v Chomutově. Pevné jádro zůstane,“ uvádí Sabina Šváchová. 

 

Zobrazeno 59 krát
Naposledy upraveno: út., 4. květen 2021 10:05
Pro psaní komentářů se přihlaste