Privatizační baron
V roce 2003 zakládají bratři Domuschiové investiční skupinu Advance Properties, přes kterou si v roce 2019 připisují akvizici TV Nova (pozn. nejedná se o bulharskou obdobu české Novy, ta má v Bulharsku název bTV). Domuschiev prodává Novu v roce 2021 společnosti United Group. Ještě předtím v květnu 2008 privatizovali bratři Domuschiové, jako součást německého konsorcia KG Maritime Shipping, společnost Navigation Maritime Bulgare EAD (zisk 70 % a přístavu Burgas + přibližně 70 lodí společnosti). Smlouva měla hodnotu 440,1 mil. leva (pozn. tehdejším převodem cca. 5,6 mld. CZK) s příslibem investice dalších 780 mil. leva (pozn. tehdejším převodem cca. 10.3 mld. CZK) v průběhu deseti let se záměrem vytvořit z ní největšího středomořského přepravce.
Zdroje příjmu
Podle výpisu z ochodního rejstříku z roku 2019 byly náklady Ludogorce 48,5 mil. leva (BGN), což se rovná přibližně 637 mil. CZK, přičemž z této sumy je jen 26 mil. BGN na platové náklady, což se rovná 342 mil CZK. Klub jako takový vykázal ztrátu 6 mil. BGN, v přepočtu 79 mil. CZK, kterou Domuschiev dorovnává z vlastního kapitálu přidružených společností, nebo případně pomocí půjček od těchto společností, což znamená, že klub je dotován převážně z vnitřních zdrojů svého majitele a jeho existence není závislá na jeho výsledcích, tzn. na sponzorech či příjmech ze soutěží UEFA. Obzvláště významnou společností Kirila Domuschieva je již výše zmíněná Navigation Maritime Bulgare AD (známá také jako Navibulgar) se sídlem v bulharské Varně, ta má pod sebou také dobře organizovaný systém dceřiných společností, které působí na Maltě, Marshallových ostrovech a v Delaware (USA). Zjistit přesné fungování tohoto systému je kvůli jeho rozsáhlosti a anonymitě, kdy dcery mohou mít pod sebou několik dcer, velice složité. Jisté je, že Navibulgar zajišťuje cca. 2/3 bulharské námořní dopravy (pozn. další část příjmů je získávána za odbavení lodí, které nepatří společnosti v přístavu Burgas). Tento systém funguje prostřednictvím poměrně spletitého systému lodí, které provozují dcery na Maltě a Marshallových ostrovech, na Marshallových ostrovech není možné zjistit provozovatele (pozn. kvůli anonymnímu systému toho státu), na Maltě je to Lyudmil Dimitrov. V Delaware a na Maltě působí také filiálky této společnosti (pozn. v roce 2017 založila i na Marshallových ostrovech, nemožné zjistit jméno). Celý systém je pravděpodobně na Maltě založen na principu dvojího zdanění (příjmy daněny na Maltě, v Bulharsku by šlo o danění druhé), na Maltě daň jen 5 % díky 30% vratce z 35 %.
Vlastnická struktura Navigation Maritime Bulgare (Navibular)
Vlastnická struktura společnosti Huvepharma (zdroj: offshoreleaks.icij.org)
Na fotce nákladní loď společnosti Navibulgar - Perelik v přístavu Dunkirk ve Francii (Perelik Maritime Ltd.) (zdroj: shipspotting.com)
Nákladní loď Persenk společnosti Navibulgar u La Plata v Argentině (Persenk Maritime Ltd.) (zdroj: shipspotting.com)
Proč zrovna Malta?
Přestože je na Maltě nevyšší daň z příjmů právnických osob v EU – 35 %, tak pro akcionáře platí možnost zažádat si o vratku 6/7 z této sumy, kterou obdrží společnost do dvou měsíců. Hlavním benefitem Malty je osvobození pro holdingové společnosti. Pokud maltská firma vlastní alespoň 10% podíl v zahraniční společnosti, vzniká participating holding, který má veškeré příjmy z dividend a prodejů podílů v těchto dcerách od daně osvobozeny. Navibulgar má na Maltě dvě maltské dceřiné společnosti Navibulgar Malta Ltd. a Navibulgar Shipping Ltd. Druhá jmenovaná je fakticky dcerou Domuschievovy investiční skupiny Advance Properties. Dceřinné společnosti Navibulgar mají zastoupení na 60, South Street Valletta. Zastoupení společnosti Navibulgar na Maltě provádí na ulici 60, South Street Valetta společnost W. J. Parnis England, jejímž polem působnosti je mj. registrace plavidel na Maltě (pozn. registrováni plavidel na Maltě je regulováno zákonem Merchant Shipping Act, Cap.234. Podle tohoto zákona všechny lodě registrované pod maltskou vlajkou musí být vlastněny maltskými občany. Pro účely mezinárodních společností v těchto případech slouží společnosti vlastněné maltskými rezidenty, které mají sídlo na Maltě). Druhá společnost Kirila Domuschieva Huvepharma Food má na Maltě dceřinou společnost Huve Sea Limited se sídlem na 103, Palazzo Pietro Stiges, Strait Street, Valletta VLT 1436. U této společnosti působí jako zástupce na Maltě členka představenstva italského produkčního závodu Huvepharmy, který sídlí v Garessiu, a předsedkyně představenstva francouzského produkčního závodu Huvepharmy, který sídlí v Segré-en-Anjou Bleu, Maria Ilieva Terzieva. Jediným akcionářem této maltské společnosti je Kiril Petrov Domuschiev. Huvepharma má rovněž dceřinou spol. Huve Sea (Pune) Private Limited, která má sídlo závodu v indickém Puné, přičemž klíčovými osobami tohoto podniku v Indii jsou Kiril Petrov Domuschiev, Viktor Nikolaev Prodanov, Om Prakash Balmiki Singh – při formě podnikání Private Limited nejsou akcie na rozdíl od formy Limited obchodovatelné). Takto vzniklý maltský holding má veškeré příjmy z dividend a kapitálových zisků, které nejsou daněny na úrovni mateřské společnosti a odchozí dividendy nejsou zatěžovány srážkovou daní, bez ohledu na jurisdikci akcionářů. Efektivní daňová sazba je tedy 0 %. Holding tak zdaní své obchodní aktivity sazbou 5 % a prodeje podílů a dividend sazbou 0 %, a to rovnou bez nutnosti žádat o refundaci. Dalším benefitem Malty je široká síť smluv o zamezení dvojího zdanění. Malta obecně neuvaluje žádné srážkové daně na výplatu dividend, úroků a licenčních poplatků nerezidentům. (zdroj: roklen24.cz). Celé toto v praxi znamená, že Navibulgar je bulharská firma jen podle jména, přičemž v případě že společnost Navibulgar funguje na tomto principu, tak neplatí v Bulharsku žádné daně (resp. neplatí žádné daně ze své hlavní činnosti, protože všechny její plavidla jsou registrovány přes dceřiné společnosti na Maltě, takže v Bulharsku ani nemají co danit). Závěrem je nutné dodat, že celé toto schéma je naprosto legální.
Další aktivity Kirila Domushieva
V dnešní době již působí Kiril Petrov Domushiev druhým funkčním obdobím jako předseda správní rady organizace zaměstnavatelů a průmyslníků Bulharska. Do této funkce byl znovu zvolen v roce 2017 (organizace, která shromažďuje společnosti, které vytvářejí dohromady více než 3/4 HDP Bulharska). V této funkci zároveň podepisuje v roce 2018 (v rámci bulharského předsednictví EU) společně s evropským komisařem Jyrkim Katainenem a bulharským ministrem pro zemědělství Rumenem Porozhanovem největší investici Evropské unie v rámci Junckerova plánu pro svou firmu Biovet ve výši 100 mil. euro, která je garantována Evropskou investiční bankou. Ze sportovního hlediska je jistě zajímavé ocenění „Vítězův věnec", které získal v lednu 2020. Je to nejvyšší státní bulharské vyznamenání, které se předává jednotlivcům za jejich přínos bulharskému sportu. Jinak je Domuschiev čestným občanem státu Nebraska v USA, k čemuž jistě přispěl i fakt, že je nevětším investorem z této balkánské země v USA a také čestným občanem města Razgrad, kde sídlí fotbalový klub Ludogorets. Samotný Razgrad je asi třicetitisícové město, ležící v oblasti severo-středního Bulharska, asi šedesát kilometrů od pátého největšího bulharského města Ruse, které je největším v této oblasti. Příhraniční Ruse, se 170 tisíci obyvateli, odděluje od rumunského města Giurgiu řeka Dunaj, která zde rovněž tvoří přirozenou Bulharsko-Rumunskou hranici, která je spojena 2,5 km dlouhým mostem přátelství. Zajímavostí regionu Ludogorie (podle, které se jmenuje i klub Ludogorec) jsou přibližně 70 km vzdálené pozůstatky prvního hlavního města bulharské říše Plisky.
Fotbal jen jako nástroj k sebepropagaci majitele?
Z výše napsaného kromě jiného vyplývá, že Ludogorec je pro Domuschieva prodělečnou záležitostí, a tak se nabízí otázka proč jej vůbec jako businessman vlastní? Na tuto otázku se nabízí poměrně snadná odpověď, fotbal je celosvětový fenomén, a proto je vlastnictví fotbalového klubu poměrně snadným způsobem ke zviditelnění.
Z důvodu, že je klub dotován převážně z vnitřních zdrojů, je také velice nepravděpodobné, aby zbankrotoval po sportovní stránce (tzn. odchodem sponzorů, kvůli špatným výsledkům), protože hlavním sponzorem je majitel sám prostřednictvím společností Huvepharma a Biovet (pozn. dcera první společnosti), které patří rovněž majiteli klubu, dříve hlavním sponzorem klubu byla majitelova společnost Navibulgar (pozn. čehož je možné si povšimnout na týmové fotce).
Z výše napsaného také vyplývají potisky majitelem vlastněných firem na dresech (které jsou mj. vidět v celoevropském primetimu v evropských pohárech), tzn. že se jedná v podstatě o určitý koloběh, ve kterém je klub závislý na příjmech společností, ovšem i společnosti částečně na úspěchu klubu (ovšem právě zde je velký problém, protože jde o klasický dům z karet, tzn. když se přestane dařit jednomu pocítí to i druhý). V případě neúspěchu klubu by byla poškozena pověst Kirila Domuschieva jako obratného manažera, což vytváří obrovský tlak na hráče i trenéry, snad proto je typické pro Ludogorec časté měnění trenérů (pozn. na což doplatil i Pavel Vrba).
Loď společnosti Navibulgar s názvem Ludogorets v Nizozemí (zdroj: shipspotting.com)