Tereza Ocetková 
Jedenatřicetiletá Markéta Šubrtová má dvě malé děti a po zaplacení všech poplatků jí měsíčně zbývá průměrně pět set korun. Částka, ze které musí nakrmit své děti, sebe, o hygieně a zajištění ostatních základních potřeb nemluvě. Jiřina Hanušová je na tom se dvěma staršími dětmi podobně, na útratu jí každý měsíc zbývá tři sta korun a patnáct set v poukázkách na jídlo. Obě se shodují, že bez pomoci kamarádů, kteří jim občas donesou brambory nebo zbytky jídla, by byly v koncích.
S reportáží o těchto samoživitelkách přišel pořad České televize 168 hodin. „Ledničku nemám, pro někoho je její cena, necelé tři tisíce, zanedbatelná částka, pro mě je to ale neúnosná zátěž rodinného rozpočtu. Žádala jsem si proto o hmotnou nouzi, čekám na ni už měsíc,“ řekla Markéta Šubrtová. Jiřina Hanušová se přidala: „Šetřím, kde se dá. Nejdřív na sobě, pak na jídle. Maso vůbec nikdy nekupuji,“ dodala.
Naděje na zálohované výživné se prozatím rozplynula
Podobná situace se týká většiny samoživitelek, patří hned po seniorech do skupiny nejvíce ohrožených chudobou. Z výzkumu neziskové organizace Klub svobodných matek vzešlo, že výživné na dítě dostává každá druhá samoživitelka, a pouze každá čtvrtá si může dovolit pravidelně nakupovat ovoce a zeleninu nebo platit zájmové kroužky. Necelá třetina z přibližně tisíce dotázaných má příjmy do deseti tisíc korun. Celkově bylo v Česku v roce 2016 více než 166 tisíc neúplných rodin a jejich počet se stále zvyšuje.
Vláda se chystala pomoci samoživitelkám tím způsobem, že si došlápne na neplatiče alimentů a finančně podpoří ty, kterým druhý rodič výživné neposílá. Zákon z dílny ČSSD se ale v Poslanecké sněmovně pozastavil, a to kvůli slibovanému vládnímu návrhu. „Dohoda mezi ČSSD a ANO je, že návrh týkající se zálohovaného výživného vytvoří společně Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo spravedlnosti. Chtěli bychom, aby zálohované výživné šlo z vlády a předtím prošlo meziresortním připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády," uvedl pro SeznamZprávy poslanec ČSSD Jan Chvojka. Od roku 2018 se alespoň přidalo na rodičovském příspěvku pro rodiče vícerčat. Ti mohou nyní čerpat 1,5násobek běžné částky, tedy 330 tisíc korun.
Rodičovský příspěvek se zvýší. Ale komu?
Již od minulého roku vláda plánovala zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pro rodiče všech dětí do čtyř let věku. Poté se ale sliby změnily, a aby byl dostatek financí i na zvýšení důchodů a zálohované výživné, navýšený rodičovský příspěvek by se přiznal pouze těm rodinám, jejichž děti se narodí v roce 2020. Rodiče s dětmi již narozenými vyšli do ulic a přinesli premiérovi Andreji Babišovi použité pleny. „Za stejnou práci by to byla různá odměna. Je to nespravedlivé a nesolidární,“ řekla pro iRozhlas jedna z protestujících matek.
Po veřejně vyjádřeném nesouhlasu kabinet opět otočil a premiér se sešel se zakladateli facebookové skupiny Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek. Po schůzce Andrej Babiš slíbil, že se k původnímu návrhu ještě vrátí. „Občany už nezajímá poslouchat, kdo a co zavinil. Zajímá je, jak to celé dopadne. A my o tom intenzivně jednáme. Podstatné je, že rodičovský příspěvek určitě zvýšíme, máme to i v koaliční smlouvě. Zvýšíme ho na 300 tisíc, to je bez diskuze,“ vyjádřila se pro Televizi Seznam ministryně financí Alena Schillerová.
Málo školek a neochota platit dětské skupiny
Matkám samoživitelkám by částečně pomohla větší vstřícnost státu, potažmo zaměstnavatelů. A to prostřednictvím zkrácených pracovních úvazků a změnou ve financování dětských skupin. Protože matky nemají často možnost umístit dítě do přeplněných školek nebo ho svěřit babičce, díky čemuž by se tak během mateřské dovolené našel další čas na vydělávání peněz, samy zakládají spolky rodičů a mikrojesle, do nichž mohou děti alespoň na nějaký čas uložit.
Český systém podpory rodičů je nastaven na jeden model péče, tedy většinou tříletou mateřskou dovolenou, po níž se rodič vrací do práce. Rodičovská ale většinou nedosahuje ani výše minimální mzdy, samoživitelky, jimž do rozpočtu nepřispívá partner nebo manžel plnohodnotným platem, nemají šanci rodinu uživit. „Snahu změnit financování dětských skupin tak, aby byly místo z evropských fondů podporovány z rozpočtu, a tím jim byly zajištěny dlouhodobější finance, kritizuje ministr školství. S některými návrhy přichází opozice, nicméně vláda se k nim staví dost vlažně,“ napsala pro týdeník Respekt Silvie Lauder a Kateřina Šafaříková. Navíc loni byl zrušen zákon, který všem dvouletým dětem garantoval místo ve školce.
Stokoruna nad míru
Flexibilní pracovní dobu, zkrácené úvazky, nebo brigády není většina českých zaměstnavatelů ochotna nabízet. Ekonomka Klára Kalíšková vysvětlila tento fenomén pro Respekt jako množinu několika faktorů, mezi něž patří nižší mzdy pro ženy než pro muže, z nichž samoživitelky nutné náklady ne vždy pokryjí, vysoké zdanění práce, a nezvyk zaměstnavatelů vyjít takto ženám vstříc. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti jsou ale i oni nuceni se v posledních letech k takovýmto formám pracovních úvazků obracet.
Neúplné rodiny nemají v českém sociálním systému žádnou speciální podporu oproti ostatním nízkopříjmovým skupinám obyvatel, jedinou výhodou je prodloužení podpory při ošetřování člena rodiny. Samoživitelka má často problém se skloubením péče o domácnost a o jedno či více dětí se zaměstnáním, takže do už tak napjatého rozpočtu nepřitékají dostatečně vysoké finance. Stále se zvyšující trend neplacení výživného přivádí stovky samoživitelek a jejich děti na pokraj chudoby.
Přibližně každé desáté dítě samoživitelky nemá možnost chodit ve škole nebo ve školce na obědy, a tím se navíc izoluje od svých vrstevníků. Na pobírání přídavku na děti má podle Klubu svobodných matek totiž možnost dosáhnout jen polovina z nich. Některé tato možnost unikne velmi těsně, když příjmy překračují stanovenou hranici třeba jen o stokorunu.
