Adéla Halfarová 
Záměr
1. Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu, který spojuje dohromady psanou a kulturní žurnalistiku, je přiblížení poměrně nového sportu široké veřejnosti – mudlovského famfrpálu. Ten má svůj vzor v magickém famfrpálu, tak jak ho známe z knih o Harrym Potterovi, ale v našem prostředí musel být, z pochopitelných důvodů, poměrně modifikován.
Mým cílem ale není pouze sport popularizovat ale také přiblížit jeho náročnost, úskalí i výhody jeho hraní, historii, či konání turnajů po celém světě. Samozřejmostí je i srovnání tohoto sportu v mudlovských a kouzelnických podmínkách. Věnovat se budu také zastoupení mudlovského famfrpálu v České Republice. Pravdou totiž je, že jeden z týmů má základnu v Olomouci a je to ve skutečnosti historicky první tým, který na našem území vznikl. V článcích se tedy budu zabývat i olomouckým družstvem, z čehož vyplývá můj poslední cíl a to oslovit možné zájemce o tento sport v našem městě.
2. Zdůvodnění volby tématu
Při studiu na Univerzitě Palackého jsem absolvovala seminář se zaměřením na kulturní specializaci, který se stal jedním z předmětů, který mě nejvíce obohatil a připravil do praxe. Kromě toho jsem absolvovala také kurz psané žurnalistiky a rozhlasové žurnalistiky. V poslední zmíněné jsem si ale nikdy dostatečně nevěřila a můj osobní pocit je takový, že psaní mi šlo vždycky lépe, než mluvení. Proto bylo ihned jasné, že si zvolím kombinaci psané a kulturní žurnalistiky.
Kulturní žurnalistika byla přínosná, protože mi dala k dispozici velký záběr pro zvolení tématu. Osobně se zajímám o literaturu, film a okrajově i umění. Současně jsem také od dětství obrovským fanouškem Harryho Pottera, a tak jakmile mi bylo jasné, že bude můj projekt spojovat kulturní a psanou žurnalistiku, ihned mi přišlo téma kouzelnické ságy na mysl.
Přišlo mi vhodné nejen pro to, že je blízké mě samotné, ale také pro většinu lidí mé generace. Ať jsem se zeptala kohokoliv v mém okolí, přinejmenším znal pojem Harry Potter. Větší část lidí alespoň viděla filmy, menší část viděla jak filmy, tak četla knížky a označovala se za tzv. „potterheads“ tedy skalní fanoušky Harryho Pottera, kam spadám i já sama.
Atraktivitu tématu nelze zpochybnit, neboť fanouškovská základna Harryho Pottera je ve světě velmi rozsáhlá. V roce 1999 se strhla tzv. „Pottermanie“ která neoficiálně označuje šílenství obestírající tuto sérii. Souvisel s tím i půlnoční prodej posledních čtyř knih Harryho Pottera, v rámci kterého fanoušci čekali dlouhé hodiny v řadě, aby si mohli koupit svůj vlastní výtisk.
V roce 2007 byla vydána poslední kniha Harry Potter a Relikvie smrti, uzavírají celou ságu, ale Pottermanie tím neskončila. Fanoušci si neustále zakládají vlastní webové stránky, vytvářejí podcasty, hudbu, dokumenty, fan fikci, videa či filmy, šijí cosplaye (kostýmová hra – člověk je oblečený jako postava a také se chová jako postava) nebo se věnují LARPU (druh rolové hry. Člověk má na sobě kostým postavy a také se jako postava chová, ale na rozdíl od cosplaye hraje scénky a ztvárňuje činy své postavy.) Časté je také navštěvování festivalů a konvencí přímo zaměřených na Harryho Pottera (Leakycon, Potterfan) anebo fantasy festivalů (Comiccon, Animefest), na kterých se vždy najde Harry Potter sekce. Fanoušci taktéž rádi navštěvují filmové lokace, Londýn (nádraží Kings Cross), filmová studia Harryho Pottera nedaleko Londýna nebo tematické parky Harry Potter, které se nacházejí v americkém Orlandu a Los Angeles a v japonské Osace.
Na oddanost a lásku fanoušků k Harrymu Potterovi sázejí i řetězce s oblečením jako Primark či Hottopic, které pravidelně dávají do prodeje nové kolekce zahrnující trička, šaty, pyžama, ložní prádlo ale také figurky, repliky, doplňky do domácnosti či psací potřeby. Do České republiky v poslední době taktéž proniká oblečení s tématikou Harryho Pottera, které můžeme najít v řetězcích Sinsay, House či Cropp.
Svoji vlastní řadu hraček Harry Potter má i společnost Lego a samozřejmostí jsou také počítačové hry. Velké popularitě se těší i předplatné tematických boxů (subscription boxes). V podstatě se jedná o balíčky, které příjemci přijdou každý měsíc domů, aniž by tušil co je vevnitř. Tyto balíčky se dají objednat na různá témata, ne jen Harry Potter. Mezi nejznámější firmy patří GeekGear, Owl crate či J.K. Rowling’s Wizarding World box. Jejich pořízení je nákladnější (jeden box vyjde zhruba kolem 900kč) ale fanoušci si je objednávají kvůli exklusivitě. Zboží, které v boxech obdrží, se totiž nedá koupit nikde jinde.
Kromě toho také pravidelně vycházejí nové knihy vztahující se ke kouzelnické sérii. Ty se rozdělují na dvě odvětví. První z nich jsou knihy produkované společností Bloomsbury (vydavatel originální ságy) které uvedlo například ilustrovaná vydání knih nebo knihy s kolejními přebaly. Jsou také autory tří oficiálních doplňkových knih - Fantastická zvířata a kde je najít, Famfrpál v průběhu věků a Bajky Barda Beedleho.
Vedle tohoto nakladatelství existují spousty jiných, které vydávají knihy související s Harrym Potterem jako například Harry Potter: Filmová kouzla, Bestiář Harryho Pottera nebo Harry Potter: Rekvizity a Artefakty.
Mimo tyto ve směs obrázkové knihy existují i takové, které nahlížejí na kouzelnický svět z pohledu reálných věd jako například Kouzelná věda a Harry Potter, Filosofie Harryho Pottera, Politika Harryho Pottera, Harry Potter a Mezinárodní vztahy či Psychologie Harryho Pottera, z čehož vyplývá, že sága o mladém čarodějovi není jen pohádkou, ale sérií, která zasahuje do velkého množství vědních oborů.
A nakonec existují i knihy určené spíše pro pobavení jako například Kuchařka Harryho Pottera, Kniha vtipů Harryho Pottera nebo Kniha urážek ze světa Harryho Pottera.
Velkou oblibu této sérii a tedy i zajímavost daného tématu, mohu vypozorovat na školním portálu Pres, kde mají články pojednávající o Harrym Potterovi vždy vysokou čtenost.
Například úplně první článek, který jsem na toto téma dohledala jmenující se „Harryho Pottera zhlédli olomoučtí už o půlnoci“ z roku 2010 má 1341 zobrazení. Další články jako například „Harry Potter se dočká spin-offu“ má 880 zobrazení, „Harry Potter se vrací s dvanácti novými příběhy“ 952 zobrazení, „Harryho Pottera v Praze doprovodí symfonický orchestr“ se pyšní 1020 zobrazeními nebo „Fantastická zvířata míří do kin“ mající dokonce 1269 zobrazení.
I já sama jsem přirozeně napsala několik článků pojednávajícím o tématu Harryho Pottera. První z nich, z roku 2015 nazvaný „Říjen ve znamení černé magie“ má 1436 zobrazení. Další články jsem zveřejnila v roce 2016 a to „Čarodějná podívaná pro všechny mudly se otevřela v Hollywoodu“ s 1240 zobrazeními, „Osm otázek, které Prokleté dítě nezodpovědělo“ s rekordními 5410 zobrazeními „“Fantastická zvířata a kde je najít“ budou mít pět filmů“ s 1343 zobrazeními.
Tyto čísla mě pouze utvrdila v tom, že Harry Potter je čtivým tématem, které zajímá velké množství lidí (nejen z naší katedry či univerzity) a proto je více než vhodné pro můj projekt.
Celé téma Harry Potter je však velmi obsáhlé a potřebovala jsem ho zúžit. Z tohoto důvodu jsem absolvovala konzultaci s Mgr. et Mgr. Karlem Páralem. Ten mi poradil, abych se snažila téma vztáhnout na své rodné město či region. Psát o fanoušcích Harryho Pottera v Olomouckém kraji se mi ale zdálo příliš vágní. Přemýšlela jsem proto, zdali se v mém okolí nekonají festivaly, soutěže či jiné akce na téma Harry Potter a v té chvíli jsem si vzpomněla na mudlovský famfrpál. Jeho tréninky se pravidelně konají v Bezručových sadech, nedaleko naší katedry. Když jsem tuto skutečnost sdělila panu Páralovi, nadšeně souhlasil.
Já jsem však spatřovala jisté úskalí v tom, že by téma mohlo spíše inklinovat ke sportovní žurnalistice. Po další úvaze s panem Páralem jsme se však shodly na tom, že téma spadá do kulturní žurnalistiky, neboť sport vychází z kulturního fenoménu.
Poté jsem se dala do realizace projektu.
Toto téma bylo dobré hned z mnoha důvodů. Za prvé jsem se mohla dostat ihned ke zdroji a to v poměrně častých intervalech. Tréninky famfrpálu se v Olomouci konají dvakrát do týdne. Ze zkušenosti svých přátel vím, že měli mnohokrát problém sjednat si schůzku se svými zdroji tak, aby časově seděla oběma stranám a často se stávalo, že nakonec nenašli odpovídající termín. Já jsem nic takového řešit nemusela, jelikož v Olomouci bydlím a ke svému zdroji jsem se mohla dostat jak už na trénincích, tak i mimo ně, jelikož členové famfrpálového týmu v Olomouci taktéž bydlí.
Kromě dostupnosti zdrojů jsem výhodu spatřovala také v tom, že mé zdroje spadají do stejné věkové skupiny, jako jsem já sama. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud jsem dělala rozhovor se staršími lidmi, byla jsem velmi nervózní, což se podepsalo na kvalitě mé práce. Pokud jsem ale věděla, že budu v kontaktu se stejně starými lidmi, byla jsem uvolněnější, šťastnější a práci na Projektu jsem brala spíše jako koníček, což mi velmi pomohlo zbavit se stresu a odvést co nejlepší práci.
Téma bylo také dostatečně výživné a dalo se spojit s fenoménem tohoto sportu nejen v Olomouci, ale také za hranicemi naší země. Nabízela se také analýza a porovnání famfrpálu v knižní předloze a v naší realitě. Mimo to jsem mohla zpracovat reportáže či komentáře z turnajů jak v České republice, tak v zahraničí.
3. Zdroje a stav problematiky
O famfrpálu informoval například server Novinky, iRozhlas, iDnes, Náš region, Týden, Prostějovské noviny nebo Seznam zprávy. O brněnském famfrpálovém družstvu se zmínila Masarykova univerzita na svém webu Muni media.
Olomoucký famfrpálový tým byl zmíněn v Olomoucké drbně, ale bylo o něm referováno i prostřednictvím studentských médií Univerzity Palackého. V rádiu Upair jsem našla hned dva pořady pojednávající o mudlovském famfrpálu. V obou případech se jednalo rozhovory. První z nich proběhl v pořadu Přihraj, z 29. dubna 2015, ve kterém vystupovala zakladatelka týmu, Markéta Šťovíčková. Další rozhovor rádio Upair zveřejnilo v prosinci 2018 v pořadu, Co děláš? Hostem byl současný kapitán Radek Barvíř. O týmu psala taktéž Helena v krabici a to v čísle, které vyšlo 4. října roku 2016.
O tom, že by si někdo zvolil téma mudlovského famfrpálu pro svůj Samostatný projekt přede mnou, jsem nenašla žádné zmínky.
Nicméně přestože o problematice bylo referováno již dříve, žádný z těchto zdrojů jsem pro svůj Projekt nepoužila.
Primárním zdrojem mé práce jsou rozhovory s Markétou Šťovíčkovou a Radkem Barvířem, které jsem vyzpovídala osobně.
Markéta Šťovíčková mi poskytla informace z doby, kdy tým zakládala, zatímco Radek Barvíř mi nastínil, jak se tým od té doby změnil a jak funguje dnes, včetně účastní na mezinárodních utkáních.
Taktéž mi pro případnou korekci a doplnění informací posloužily webové stránky České asociace famfrpálu (www.famfrpal.cz) a olomouckého týmu (www.famfrpalolomouc.cz).
Pro popsání vzniku sportu, jeho pravidel a rozvoje jsem použila sever Wikipedie a také stránky Mezinárodní famfrpálové asociace (www.iqasport.com).
Naopak pro popsání kouzelnického famfrpálu jsem z velké části čerpala z knihy „Famfrpál v průběhu věků“. Autorkou knihy je J. K. Rowlingová a jedná se o oficiální dodatek pro sérii knih Harry Potter. Tato útlá 56 stránková kniha vyšla v roce 2001 a podrobně zaznamenává počátky sportu, jeho rozvoj, změnu náčiní požívaného pro hru, legislativní úpravy i současná famfrpálová družstva. Mimo jiné jsem zužitkovala i své vlastní poznatky z filmů a knih o Harrym Potterovi.
Taktéž jsem navštívila jeden z tréninků olomouckého týmu, odkud jsem mohla čerpat informace pro svou reportáž.
4. Ideový plán
Jak jsem již napsala v prvním bodě, cílem je upozornit na existenci mudlovského famfrpálu, vysvětlení jeho fungování a také popularizace sportu.
Po vybrání tématu jsem začala přemýšlet o vystavění práce a jako nejvíce vhodné se mi jevilo zařadit do projektu rozhovor se zakladatelkou a také současným kapitánem týmu. Taktéž bylo potřeba nastínit problematiku mudlovského famfrpálu a jeho rozdíly v porovnání s kouzelnickým famfrpálem. Proto jsem do ideového plánu zařadila taktéž dva populárně-naučené texty. K těmto textům jsem nakonec přiřadila ještě reportáž z tréninku.
Co se týče rozhovorů, již na začátku jsem ho chtěla udělat s Markétou Šťovíčkovou. Pro mou práci bylo důležité uvedení do tématu a také důvody, proč Štovíčková tým založila. Taktéž jsem se chtěla dozvědět, zdali se setkala s problémy při zakládání ať už finančními, osobními či časovými. Dalším důležitým prvkem bylo vysvětlení sportu v globálním měřítku a k tomuto mi nejlépe posloužila právě ona, jakožto první člověk v České republice, který se medlovským famfrpálem začal zabývat.
Radek Barvíř mi pro změnu dal náhled na sport v průběhu několik let. Tým vznikl v Olomouci v roce 2015 a on je jeho součástí už dva roky. Mohl mi proto poskytnout informace, které zakladatelka nemohla, jelikož už není součástí družstva.
Měla jsem v plánu taktéž vytvořit kratší rozhovory s několika členy týmu, ale nakonec jsem od tohoto záměru odstoupila. Vzhledem k tomu, že většina členů byla v týmu jen krátce nebo po stejně dlouho dobu jako Radek Barvíř, nebyli by schopni dát mi jiné informace, než které jsem již měla. Taktéž jsem byla spokojená s délkou a obsahem již napsaných rozhovorů a nebylo podle mě potřeba nic dalšího přidávat.
Dalšími texty, které jsem musela sepsat, byly populárně- naučné texty. K jejich realizaci jsem nepotřebovala reálné osoby, ale pouze informace volně dostupné na internetu, jednu knihu věnovanou famfrpálu a mé osobní poznatky. V počátcích jsem zamýšlela porovnat mudlovský a kouzelnický famfrpál v jednom článku, ale informace o obou sportech byly natolik obsáhlé, že jsem se rozhodla vytvořit dva samostatné články.
Posledním textem byla reportáž. V době, kdy jsem si dělala myšlenkovou mapu ke svému projektu, jsem zamýšlela navštívit minimálně jeden z mezitýmových či mezinárodních turnajů, aby byl text pro čtenáře exotičtější a tím zajímavější. To bylo však v době zimního semestru, kdy mě nejdříve zasáhlo úmrtí v rodině a následně vážné zdravotní problémy. Kvůli těmto důvodům jsem nemohla vyjet na žádných z turnajů. Po novém roce následovalo zkouškové období, při kterém jsem se soustředila výhradně na splnění studijních povinností a práce na projektu tak opět musela stranou. Když jsem se k projektu vrátila v březnu tohoto roku, již nebyly k dispozici žádné turnaje, ze kterých bych mohla reportáž napsat. Z tohoto důvodu jsem nakonec napsala pouze reportáž z tréninku, konajícího se v Olomouci.
5. Postup práce
Jako první jsem začala psát populárně-naučné texty. Jejich realizací jsem strávila nejvíce času, jelikož jsem musela nashromáždit, roztřídit a vysvětlit velké množství informací. Přestože jsem psala, že je fanouškovská základna velmi rozsáhlá a všichni ve větší či menší míře vědí co je Harry Potter, pro pochopení problematiky je potřeba větší znalost famfrpálu, což pro většinu fanoušků nemusí být to nejhlavnější, co si z kouzelnické série pamatují. Proto jsem na úvod zařadila texty nejdříve o magickém famfrpálu, tak jak ho známe ze světa Harryho Pottera a poté text o mudlovském famfrpálu. V něm jsem totiž zmiňovala, v čem se liší od své knižní předlohy a takováto srovnání by nebyla srozumitelná, pokud by předtím čtenář neměl všechny potřebné poznatky o kouzelnické verzi tohoto sportu.
Po pravdě i já sama jsem o mnohých faktech neměla ponětí, a to se považuji za velkého fanouška. V knižní předloze totiž není příliš mnoho informací z historie famfrpálu, jako spíše popisky kolejních zápasů. V těch se sice dozvídáme o pravidlech či složení týmu ale ne o vývoji sportu od jeho počátků až do dnes. Z tohoto důvodu, jsem musela využít knihu Famfrpál v průběhu věků, abych tento vývoj mohla plně demonstrovat.
Jelikož kniha pochází z angličtiny, nachází se v textu mnoho anglických termínů, které jsou však přeloženy.
Článek obsahuje kromě faktů taktéž zajímavosti a obrázky, které prokládají jinak velmi dlouhý text a dokáží tak zalarmovat čtenářovu pozornost. Samozřejmostí je i spojení teoretických poznatků z učebnice o famfrpálu s praktickými scénami, které se staly v knižní sérii Harry Potter.
Dalším textem následujícím za populárně-naučnými je rozhovor. Rozhodla jsem se pro rozhovor se zakladatelkou mudlovského famfrpálového týmu v Olomouci, Markétou Šťovíčkovou. Kontakt na ní jsem dostala od Radka Barvíře. Poté už jen stačilo poslaz zprávu přes sociální síť Facebook a dohodnout si schůzku. Nicméně vzhledem k tomu, že již nebydlí v Olomouci, ale v Bratislavě bylo poněkud těžší se dohodnout na schůzce. Pracovní vytížení Markéty a moje studijní povinnosti často bránily setkání, pokud jedna z nás náhodou měla čas. Nakonec jsme se však přeci jen sešly a to ve slovenské metropoli. Pro místo rozhovoru jsme zvolily kavárnu, která v té době nebyla natolik plná, aby nás rušily rozhovory ostatních návštěvníků.
Markéta byla ihned od začátku velmi přátelská a ochotná zodpovědět každý můj dotaz. V rozhovoru mluví o tom, jak se o mudlovském famfrpálu poprvé dozvěděla v Norsku, jak probíhali tamější tréninky i s jakými problémy se potýkala poté, co tým založila v Olomouci. Shrnula mi také své nejoblíbenější zážitky či zkušenosti, za které je vděčná. Celý rozhovor se táhl v přátelské a milé atmosféře, jako bychom se znaly už několik let.
Předposledním útvarem v mém projektu je reportáž. Tu jsem zvolila jako dynamický prvek, který jsem vložila mezi dva poněkud statičtější rozhovory. Reportáž jsem napsala také proto, abych na celou problematiku mohla aplikovat svůj úhel pohledu. Jedná se o záznam mých vlastních zážitků z jarního tréninku olomouckého týmu. Text je plný akce a má za cíl vtáhnout čtenáře „dovnitř“, tak aby měl pocit, že se skutečně nachází v Bezručových sadech a sleduje divokou honičku famfrpálových hráčů. Text také využívá poznatky z populárně-naučných textů napsaných před reportáží, tak aby čtenáři rozuměli každému slovu, které ve spojitosti s hrou používám.
Posledním textem je opět rozhovor. Ten jsem s kapitánem olomouckého týmu provedla ihned po tréninku, na lavičce v Bezručových sadech. Otázky jsem měla nachystané předem, ale v konečném důsledku jsem se zeptala na věci, které jsem neplánovala a které přirozeně vyplynuly během rozhovoru. Stejně jako s Markétou, i s Radkem bylo velmi jednoduché spolupracovat a rozhovor se nesl v přátelském duchu. Řada informací se opakovala, ale našlo se i plno takových, které byly zcela nové. Radek mi pomohl pochopit mezinárodní turnaje a českou účast na těchto akcích. Zároveň mi nastínil, jak se tým změnil od svého založení.
6. Sebehodnocení
Cílem mé práce bylo upozornit na existenci famfrpálového družstva v Olomouci, ostatní týmy v České republice i na mudlovský famfrpál jako takový. To se mi myslím povedlo, stejně jako vzdělat čtenáře o knižní předloze zmiňovaného sportu. Současně jsem ale vzdělala i sebe samu.
Před napsáním projektu jsem problematiku mudlovského famfrpálu znala jen okrajově a soustředila se spíše na kouzelnickou verzi tohoto sportu, neboť jsem ten mudlovský považovala spíše za legraci. Po napsání projektu ale vím, že se jedná o regulérní a velmi kontaktní sport, který rozhodně neslouží pro zábavu. Díky tomu jsem také dokázala dostatečně ocenit všechny, kteří se mu věnují a kteří kromě fyzické zátěže, dokáží snést i pošklebky a posměch, jehož se mohou dočkat ze strany nezasvěcených lidí.
Současně si myslím, že jsem dokázala přiblížit i atraktivitu tohoto sportu prostřednictvím reportáže a snad splnila jeden z cílů této práce, a to oslovit nové talenty.
Přínosné se mi zdají i rozhovory, které přinesly osobní zkušenosti hráčů a vnesly do projektu zajímavé informace. Je také plusem, že rozhovor byl vedený jak s ženou, tak mužem, přičemž oba dva zvládají hraní bez problémů, což jen potvrzuje, že famfrpál je skutečně sportem vhodným pro každého.
Řekla bych, že se mi podařilo uchopit a zpracovat téma velmi dobře. Jediné, čeho lituji, je že jsem nenapsala reportáž z mezinárodního utkání. Bylo by sice potřeba investovat do projektu více času a také finančních prostředků, ale domnívám se, že by tak byl projekt lákavějším a pokryl by naprosto všechna pole působnosti. Celkově však hodnotím projekt kladně a jsem ráda, že jsem mohla pracovat na tématu, které mi bylo velmi blízké.
7. Literatura a zdroje
WHISP, Kennilworthy. Famfrpál v průběhu věků. Přeložil Pavel MEDEK. Praha: Albatros, 2001. ISBN 80-00-01008-9.
Occamy Olomouc – Famfrpalolomouc.cz [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: http://famfrpalolomouc.cz/
Česká asociace famfrpálu – Famfrpal.cz [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: http://www.famfrpal.cz/
International Quidditch Association - Iqasport.com [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z:
https://www.iqasport.com/
Famfrpál – Wikipedia.org [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Famfrp%C3%A1l
Mudlovský famfrpál – Wikipedia.org [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mudlovsk%C3%BD_famfrp%C3%A1l
Harry Potter Fandom - Wikipedia.org [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Potter_fandom
Harry Potter Parks – Wikipedia.org [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Potter_in_amusement_parks
Harry Potter knihy - Martinus.cz [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: https://www.martinus.cz/?uMod=list&uTyp=search&uQ=harry+potter&nw=1
Harry Potter knihy – Bookshop.cz [online]. 28. 03. 2019. Dostupné z: https://www.bookshop.cz/search.php?searchText=harry%20potter&pageId:1
