Jdete na rockový koncert a musíte se posadit, to by si před nějakou dobou dokázal představit jen málokdo z nás. Dnes je to realita a my jsme rádi, že na koncert vůbec míříme. I přes to, že na nás čekají poněkud omezující podmínky, které nařizují aktuální vládní opatření.
“Raději bych postával a pohupoval se do rytmu hudby, ale sedět mi nevadí. Hlavně že jsem tady, dost možná je to poslední koncert na dlouhou dobu,” odpovídá mi neznámý divák.
Za zmínku stojí už samotné místo konání. Koncert opavský spolek Bludný kámen přesunul do bývalého obchodního domu Slezanka, který byl dříve ozdobou Horního náměstí, dnes však chátrá. “Vypadá to tady hodně punkově, v dobrém slova smyslu. Studuji architekturu, takže se mi líbí, že tento prostor opět ožil. A hudebníci jsou výborní,” dodává jeden z návštěvníků Štěpán Smolka. Před zahájením tedy stojíme na místě, koukáme na zvukovou zkoušku kapel a nostalgicky vzpomínáme na chvíle, kdy nám v dnes už polorozpadlých prostorách dříve babičky kupovaly větrníky a gumičky do vlasů.
Scéna je malá, minimalistická a do jisté míry improvizovaná, kapely ale přesně zapadají do neobvyklých prostor. Žádné pódiové efekty, pouze zvuk nesoucí se poloprázdnými místnostmi až na náměstí, odkud chodí další lidé. Láká je nahlédnout do běžně nepřístupné Slezanky, vidina být na koncertě a také vstup zdarma.
Kapely přicházejí na scénu jedna po druhé. “Jsem rád, že si kapely v rámci společného turné zavítali právě do Opavy, “ zahajuje sérii koncertů organizátor Jakub Frank. Začíná polská rocková až post-punková kapela Przepych, která experimentuje s obsahem, formou a očekáváním výrazových prostředků. Po energických Polácích nastupuje poněkud poklidnější francouzské duo Monstre, které tvoří hudebnice Alice a Marie. To nabídlo osobitě minimalistické pojetí indie rocku. Svými melodiemi rozvíjejícími se v pomalém tempu vytvořili protipól ke skladbám kapely Przepych. Večer uzavírá experimentální hluková kapela z Českých Budějovic REK. To už se bývalý obchodní dům tak trochu otřásá v základech a zvědavých lidí zvenku přibývá.
Je deset hodin večer a akce končí, není prostor na žádné přídavky ani povídání. Vládní restrikce mluví jasně. Rychle tedy míříme ke stánku s CD disky a merchem kapel. Kupujeme je jako vzpomínku na koncert a protože víme, že to teď nemají jednoduché.