Matěj Richtr 
Co je Skautský parlamentní oddíl (SPO) a proč je čestný?
Čestný parlamentní oddíl není skautským oddílem jako právní subjekt skautské organizace. „Čestný“ jsem navrhl a posléze nás tak i vedení Junáka uznalo proto, že v něm mají právo být všechny sestry a bratři, kteří jsou zvoleni buď do Poslanecké sněmovny, nebo do Senátu Parlamentu České republiky a někdy v životě byli, nebo i nadále jsou skauty. Po každých volbách se tedy složení oddílu mění. Čestný je i proto, že je pro každého z nás čest být jeho členem, ale není to povinnost.
Jste spoluzakládal Občanské fórum, byla už třeba tam nějaká idea něčeho jako SPO?
Občanské fórum podporovalo vznik veřejně prospěšných organizací a zvláště historických, vlasteneckých, tedy Sokola, Skauta a Orla. V té době se pracovalo na obnově a strukturách těchto historických organizací a nový demokratický parlament se teprve rodil.
V roce 2002 jste získal cenu PŘÍSTAV od České rady dětí a mládeže za mimoškolní práci s dětmi a mládeží, má něco společného s SPO?
Cenu jsem získal za dlouholetou činnost pro děti a mládež, i předlistopadovou, kdy jsem vedl ilegální skautský oddíl pod Turistickým oddílem mládeže. V roce 2002 jsem se stal poprvé poslancem, předtím jsem 12 let dělal starostu městské části Praha 13 a zároveň byl členem Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Pomáhá SPO pouze Junáku, nebo všem organizacím pracujícím s Junákem?
SPO se zasazuje o to, aby úpravy zákonů zlepšili, nebo nezhoršily situaci pro všechny organizace dětí a mládeže.
Naplňuje SPO svou podstatu? Je nějaký dokument, který říká, co je jeho smyslem?
Žádný písemný dokument jsem záměrně nevypracoval, protože by se v něm po létech někdo začal šťourat, předělávat, doplňovat, až by se vše rozpadlo. Ideový cíl byl, abychom dokázali bez ohledu, do kterého politického klubu patříme spolupracovat. Byli k sobě i navenek slušní a nebyl mezi námi žádný komunista. Další zásada byla být členem Junáku, alespoň někdy v minulosti.
Největší úspěch bylo podání trestního oznámení na vytunelování Fondu dětí a mládeže
Jak se zrodila myšlenka založit SPO a proč měl vzniknout? A kdy se jí podařilo realizovat?
Na myšlenku založit SPO jsem přišel již v předvolební kampani do Sněmovny na jaře 2002, a tak jsem záhy po zvolení napsal všem poslancům a senátorům, s výjimkou komunistů, že zvu na setkání všechny, kdo byl, či jsou skauty.
Co byla první akce, činnost SPO?
První akce byla mikulášská nadílka ve sklepení restaurace U Sedmi švábů v Nerudově ulici. Já jsem byl Mikuláš, poslankyně Michaela Šojdrová anděl a poslanec Petr Pleva čert. Bylo to úžasné...
Jak probíhala běžná činnost? Dle fotografií to na mě působilo jako sraz lidí z Parlamentu a vrchních představitelů Junáku. Co jste řešili? Jaká byla atmosféra setkání?
Běžná činnost se nedělá, nejsou schůzky. Když bylo něco k řešení, zašel za námi Josef Výprachtický, přezdívkou José, z Ústředí Junáka a Aleš Sedláček, přezdívkou Tokehaya, za Ligu lesní moudrosti, zástupci organizací se pravidelně střídali. Později vznikla zastřešující organizace organizací dětí a mládeže. Atmosféra je vždy srdečná a velmi pracovní, jsou vždy perfektně připravení. Jednou jsem také na základě těchto schůzek a informací podal s poslankyní Šojdrovou trestní oznámení za rozkrádání Fondu dětí a mládeže a po létech byli pachatelé odsouzeni. Sami jsme pak chodili na soud v občansko-správním sporu, neboť nás pachatelé žalovali za řeč v Poslanecké sněmovně, kde jsme je označili podle tehdy populárního seriálu o mafii za chobotnici. Ten soud jsme ale také vyhráli.
Byla i nějaká vůle, snaha pro vznik SPO ze strany Junáku, organizace?
Ze strany Junáka žádná snaha ani podnět na vznik SPO nepřišel, ale vznik uvítali, schválili nám název, znak a vlajku. Odznaky se znakem jsem nechal vyrobit, vlajka na svůj vznik stále čeká, je to dost drahá záležitost. Ale mám její schválený návrh.
Nakolik je založené oddílu tvá práce, nebo je to kolektivní dílo? Kdo další se na tom podílel?
Oddíl jsem založil sám, nyní v mé práci pokračuje Lumír Kantor, přezdívkou Bizon, a já jsem jako emeritní vůdce oddílu zván na schůzky, pokud se jednou, dvakrát do roka koná.
Jan Hamáček vypravil letadlo se skauty do Japonska.
Oddíl fungoval v letech 2002-2016 a v roce 2018 obnovil svou činnost. V té době jste vy končil v Senátu, nenašel se nástupce, nebo proč byla činnost ukončena?
Když jsem končil v Senátu, nenašel se nikdo, kdo by měl vůli a čas pokračovat, ale záhy jsme se dohodli s Josefem Výprachtickým a Alešem Sedláčkem, že SPO byl pro jejich práci velice užitečný. Také krojové dny a další příležitosti, kdy jsme mohli jako známé osobnosti dát najevo svou příslušnost k milované organizaci se ukázaly jako věc dobrá. Proto jsme svolali schůzku parlamentářů do Skautského institutu v domě U Minuty, kde jsem formálně předal žezlo Kantorovi. Na schůzku jsem pozval i nejstaršího skauta Edu Marka, přezdívkou Hroznýš, kterému bylo tehdy 102 let.
Já jsem se vlastně o SPO dozvěděl náhodou v rozhovoru a nikde na stránkách Junáku k němu není nic k dohledání. Není to smutné? Nebo proč by se organizace neměla chlubit tím, že má v současné době 26 podporovatelů v Parlamentu? Neměl by oddíl víc pracovat na své propagaci?
My jsme nikdy nepodporovali navenek SPO, ale skauting. Tím, že se k nám může hlásit každý zvolený poslanec je jasné, že by se mohl vyskytnou i takový, který by naší společné věci nemusel příliš pomoci, třeba se chová neskautsky. Stačí, když ve svých klubech pomohou dobré věci v zákonech. Na sněmy ale představitele SPO zvou. Jan Hamáček například nechal vypravil vládní letadlo se skautským kontingentem na Jamboree v Japonsku.
Co jsem našel z činnosti tak jde převážně o pořádání výstav, zjišťování informací pro mládežnice organizace a pak zahraniční činnost, například při návštěvě Taiwanu. Naplňuje se tak původní smysl?
Původní smysl se tak stále naplňuje, já to tak cítím.
SPO vychází ze skautského zákona, proto někteří nemohou být členi
Jak se v SPO promítá boj politických stran? Jak moc je v oddílu to skautské soužití a jak moc politický boj?
V SPO politiku nevedeme, pouze bratrsky jednáme o tom, jak pomoci.
Co považujete za největší úspěch oddílu? A je něco, co se nepovedlo?
Za největší úspěch považuji, že se mezi sebou opravdu chováme přátelsky, a to i v debatách v Poslanecké sněmovně. Každá úprava zákona, která zlepšuje práci organizacím dětí a mládeže nebo která naopak vede k zamítnutí návrhu, který by ztížil, či likvidoval tu spoustu práce a invence, kterou dělá spousta lidí zcela zdarma, to jsou naše úspěchy. Také tehdejší ochrana Fondu dětí a mládeže se povedla a zachránili jsme mnohamilionové majetky.
Když se oslovovali noví členové v Parlamentu tak byly vynechány strany KSČM A SPD a ten krok byl konzultován i se starostou Junáka. Je správná takováto „předpojatá cenzura“, odsouzení na základě názoru? Nemělo by se pak víc hlídat kdo se k oddílu hlásí, například při trestném činu zrušit členství, nebo podobně?
Vycházíme ze skautského zákona a slibu, a tak se sami členové totalitních, extrémistických a nedemokratických stran vylučují z možnosti být naším členem.
Chovají se vždy všichni členové „skautsky“?
Pokud by se „skautsky“ nechovali, tak je nebudeme zmiňovat, zvát na setkání a zviditelňovat jejich bývalé členství v Junáku.
Jak vnímáte svého nástupce Lumíra Kantora? Nevadí vám, že je z KDU-ČSL, že se třeba nenašel někdo z ODS?
Lumír Kantor je bezva důstojný nástupce z historické skautské rodiny a dělá mi velkou radost. Politiku jsem ve SPO nikdy neřešil a jako aktivnímu katolíkovi je mi navíc KDU-ČSL velice blízká a mám v ní spoustu přátel.
