Dalo by se říct, že mezi prvními zareagovala na nastalou situaci divadla, která začala prostřednictvím webů a sociálních sítích zveřejňovat záznamy divácky oblíbených inscenací a vynahrazovat tak příznivcům zrušené akce. Streamy získaly poměrně velkou oblibu, přičemž svou roli hrál nejspíš také fakt, že je mohli pohodlně vidět i diváci, kteří by představení z různých důvodů nemohli navštívit ani za běžných okolností. Významným online divadelním počinem byl také vznik platformy Dramox, která zpřístupňuje záznamy inscenací napříč divadly v celé zemi. „Iniciativa je určitě chvályhodná a velmi sympatická. Dokonce i načasování bylo šťastné. Na druhou stranu musím znovu dodat, že my, co divadlo děláme, moc dobře víme, jak strašně trpí televizní záznam inscenací. Každé dílo k tomu vlastně ani není určeno. Především u komedií to může být problém a daný vtip prostě na kameru nevyznívá tak dobře. Velmi cenná je ale tato služba z archivního důvodu.“ Řekl herec a umělecký šéf činohry Moravského divadla Olomouc Roman Vencl.
V komplikované situaci se ocitnul také filmový průmysl, Uvedení nových počinů na plátna se řídí dle jasně stanovených harmonogramů, které pandemie naprostým způsobem rozhodila a změnila tak dobu plánovaného uvedení mnohých premiér. Filmová studia byla tedy nucena reagovat, a tak jedna z největších změn kterou pandemie v odvětví kinematografie přinesla, je rozhodně zkrácená doba mezi uvedením filmů v kinech a na streamovacích platformách. Přímo v českých končinách pak vzniklo několik platforem, které přinášely online projekce filmů a snažily se navodit pocit přítomnosti plátna přímo v obýváku. Koupí vstupenky diváci mohli podporovat buďto konkrétní film, nebo své oblíbené kino. Příkladem za všechny může být například platforma Kultura Naživo. Zde jsou dostupné také například záznamy divadelních představení, online tanečních lekcí, nebo koncertů.
Zpěvákům a muzikantům nejspíš v první chvíli také nebylo úplně do zpěvu. Pokud totiž nemluvíme o velkých hudebních jménech, tak plánování akcí nebývá ve většině případů úplně v jejich režii. Mnozí z nich se sice na nastalou situaci adaptovali podobným způsobem jako herečtí kolegové a začali svou hudbu prezentovat prostřednictvím koncertů na sociálních sítích. „Streamy jsou sice fajn, ale energii živého publika se prostě žádný nevyrovná, i když je tam nějaká forma zpětné vazby, tak pořád jste sami v obýváku a hrajete pro telefon.“ Říká zpěvák Štěpán Urban. „Osobně si myslím, že za pozitivní stránku věci by se dal považovat maximálně dostatek času na tvorbu, protože za běžné situace ho hledám mnohdy těžko.“ Dodává mladý muzikant.
Negativních důsledků celé této kulturní stopky by se dalo napočítat nesčetně mnoho. Stejně jako v jiných odvětvích zůstávají tím nejpalčivějším aspektem zřejmě finance, které se v rámci mnohých kulturních počinů shání velmi složitým způsobem například za pomoci grantů, nebo sponzorů. Ti jsou však za současné situace extrémně opatrní, jakým směrem budou své peníze investovat, protože ani v této chvíli není jasné, jakým směrem se pandemie bude dále vyvíjet. Na druhou stranu se ale ukázalo i to, jak moc je kultura nezničitelná a dovede si najít svou cestu i skrze obrazovky počítače. Ačkoliv většina online přenosů nedovede nahradit skutečný zážitek, tak nám daná situace ukázala že zásadní je pospolitost, s jakou konkrétní počiny sledujeme. Umělci svou tvorbou vyjadřovali podporu nám divákům a diváci svým aktivním přístupem, sledováním a zpětnou vazbou vyjadřovali přízeň umělcům. A tomto společenské aspektu je přece také kultura, nebo ne?