Jan Meichsner 
Seznam článků:
ROZHOVOR: Vladimíra Dvořáková o ženách v politice, současnosti a právním státu
Tolerance ANO nás bude stát hodně, říká europoslankyně Kateřina Konečná
Je potřeba posílit terénní služby, říká k sociální politice poslankyně Pavla Golasowská
ROZHOVOR: Deset otázek pro Miroslavu Němcovou
1. Cíl práce
Cílem tohoto závěrečného absolventského projektu bylo zmapovat postavení žen na České politické scéně. Následně pak hlavní téma navázat na aktuální politickou situaci a přinést čtenáři pohled, který ze své pozice přinášejí jednotlivé politické aktérky. Tedy ukázat mimo jiné také hodnotové základy, které jednotlivé političky přinášejí v rámci svého oboru, funkcí a resortu. Jako cíl bylo stanoveno vytvořit sérii reportáží a rozhovorů. Vlivem koronavirové pandemie ale nakonec bylo nutné od psaní reportáží ustoupit a celý projekt zpracovat pomocí rozhovorů. Ty měly za cíl co nejlépe obsáhnout celou problematiku a propojit mezi sebou navzájem diskutovaná témata.
Cíle tedy byly dány skrze strukturované rozhovory, když vždy tři úvodní otázky měly být kladeny na stejná téma. Následně bylo určeno, že struktura kladených dotazů, z povahy novinářské profese bude přizpůsobena každé jednotlivé respondentce zvláštně. Avšak jeden z cílů spočíval také v tom, aby na sebe jednotlivé rozhovory pomocí kladených otázek tematicky navazovaly a výsledek následně čtenáři poskytl úplný obraz. Za cíl bylo dáno také kritérium podle, kterého budou zastoupeny respondentky napříč politickým spektrem a názorový proudy. Stejné podmínky pak byly dány a stanoveny za cíl také v oblasti působení dotazovaných. Zastoupení tedy bylo cíleno na nejvyšší politiku.
2. Zdůvodnění volby tématu
Tvorbou tohoto projektu jsem chtěl přinést nový a dosud nepublikovaný přístup. Zároveň také čtenářům zprostředkovat rozhovory a názory významných aktérek české politické scény.
Téma jsem si také vybral proto protože se již dlouhou dobu zajímám o politické dění, a i to bylo motivací pro publikování takového projektu, který budete tomu zájmu nejblíže. Svým způsobem a zpracováním se tak pokusím přesně zohlednit tři uplynulé roky mého bakalářského studia na oboru Žurnalistiky.
Chtěl jsem rovněž tímto tématem a jeho volbou oživit veřejnou diskusi a přinést nový vhled do celé problematiky. Toto téma jsem také volil pro jeho zábavnost, přidanou hodnotu a možnost dalšího rozvoje svých žurnalistických dovedností. Chtěl jsem zvolit také téma, které bude přínosem i pro mé pracovní zkušenosti a posune mě na další úroveň.
3. Zdroje / stav problematiky
Prvním zdrojem celé problematiky využité k tvorbě tohoto absolventského závěrečného projektu bylo mapování početního zastoupení žen v jednotlivých politických uskupení. Respektive tedy mapování počtu žen na pozicích v Poslanecké sněmovně, Europarlamentu, Senátu a dalších institucích.
Z těchto zdrojů bylo zjištěno, že například poslanecký klub KDÚ-ČSL v současnosti reprezentuje 8 můžu a 1 žena. Stejné výsledky pak vyšly také ze zdrojů k zastoupení v rámci Europarlamentu. V Senátu a na úrovni komunální politiky se pak podařilo zmapovat problematiku a dojít k odlišným výsledkům. V tomto případě bylo postupováno na základě dokumentu Úřadu vlády, který byl ve veřejně přístupných zdrojích publikován dne 12. června 2019. Tento dokument ve své obecné platnosti konstatoval, že situace ohledně zastoupení žen v politice je v tuzemsku i nadále neuspokojivá. Přímo se pak v dokumentu uvádí následující informace: „Přitom podle ukazatelů dosavadního vývoje budeme bez zavedení systému kvót čekat na naplnění cíle Vládní strategie do roku 2061.“
Jak již bylo předneseno, byly zjištěny rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi politiky a následném genderovém rozdělení. I tomuto rozdílu pak byly věnovány otázky v rámci dotazování a bylo zjišťováno z jakých důvodu dochází k těmto nerovnostem. Přičemž byly mapovány zejména problémy historické a sociální, které v konečném důsledku utvořily současný stav.
4. Ideový plán
Ideou bylo vytvořit sérii rozhovorů, které budou vzájemné provázány, přičemž sérii rozhovorů s političkami doplní jeden obsáhlý rozhovor s odbornicí na politická témata. Tento text měl všechny ostatní spojit do jednoho a zohlednit ostatní názory a postoje v jeden tematicky ucelený text.
Ústředním textem toho projektu je tedy rozhovor s předním českou politoložkou, vysokoškolskou profesorkou a odborníci na politická témata Vladimírou Dvořákovou, v rámci toho jsme probírali jak postavení žen v politice a zároveň sociální a historické průběhy s tím související. Ale také byl brán ohled na další politické kauzy a téma, které se na pozadí posledních dní odehrály. Rozhovor je také navázán na další tři rozhovory, které byly v rámci tohoto projektu zpracovány.
Druhý text – jedná se o text s europoslankyní za KSČM Kateřinou Konečnou. Cílem tohoto rozhovoru bylo mimo jiné přinést názorovou pestrost a neotřelost na celou problematiku. Rozhovor jako takový byl věnován i politicky citlivým tématům a reflexi názorů respondentky.
Třetí text – rozhovor s Pavlou Golasowskou za KDÚ-ČSL byl veden zejména díky úvodních zjištěních, které vyplynuly ze studia celé problematiky. Rozhovor se také dotýkal témat o sociální politice, což je z pohledu tuzemské politiky genderově zejména ženská doména.
Čtvrtý text – probíhal formou zaslaných otázek senátorce Miroslavě Němcové za ODS, přičemž kormě ústředního projektového tématu byly položeny otázky také směrem k aktuální politické situaci. Zvláštní pozornost byla věnována funkci prezidenta republiky.
5. Tvorba textů
Získané informace a odpovědi jednotlivých respondentek byly zaznamenány formou otázky a odpovědi. Největší časovou náročnost pak tvořilo přepisování jednotlivých rozhovorů. V jedno případě, jak již bylo řečeno, došlo k zaslání otázek na emailovou adresu. Takovýto způsob lze hodnotit jako krajní, avšak jediný možný z důvodu časové vytíženosti respondentky.
5.1. Rozhovor – ROZHOVOR: Vladimíra Dvořáková o ženách v politice, současnosti a právním státu
Jedná se o hlavní text celého projektu, který tematicky spojuje předchozí texty. Přední česká politoložka v rámci toho textu dle mého názoru zastává odstup od všech ostatních respondentek právě tím, že již není politicky aktivní. V rozhovoru také předkládá, i vzhledem ke svému hlavnímu oboru, řadu dějinných interpretačních postupů, které na základě kladených dotazů, zasazuje do kontextu celého povídání. Předkládá rovněž zajímavé myšlenky o české současnosti a tomu jaká cesta k ní vedla.
5.2. Rozhovor – Tolerance ANO nás bude stát hodně, říká europoslankyně Kateřina Konečná
V této části je čtenářům předkládán alternativní interpretační koncept jednotlivých událostí poslední doby. Rozhovor rovněž navazuje na hlavní text v několika stanovených kategorií. Mimo projektového tématu, jehož provázanost je zřejmá, je v tomto rozhovoru také řeč o budoucnosti KSČM jako strany a rovněž její nedávné minulosti. Kateřina Konečná v rozhovoru hovoří bez obalu a přímo. Text je velmi obsáhlý.
5.3. Rozhovor – Je potřeba posílit terénní služby, říká k sociální politice poslankyně Pavla Golasowská
Tento text, v pořadí třetí, se soustředí zejména na oblast sociální politiky a konkrétní práci a výsledky sociální politiky. Dochází zde k překládání citlivých sociálních otázek a je vedena debata nad tím, jak by stát jako takový měl k problematice přistupovat. Text je zaměřen spíše na řešení konkrétních otázek na daném resortu.
5.4. Rozhovor – Deset otázek pro Miroslavu Němcovou
Rozhovor byl veden pomocí zaslaných dotaz. Z autorského pohledu tudíž poskytnul nejmenší možnost reakce. Čtenář se dočítá informace ohledně dalšího postupu v rámci sporů s prezidentem republiky. Padly rovněž otázky ohledně možné kandidatury paní senátorky na prezidentský post.
6. Sebehodnocení
Při sebehodnocení a reflexi odvedené práce je možno konstatovat, že se podařilo naplnit cíle a stanovené požadavky projektu. Čtenář této práce dostane ucelený pohled na zkoumanou a popisovanou problematiku ze všech stran politického spektra. Jsou zde zastoupeny různé názorové proudy české politiky. Vzhledem k počtu oslovených a konečným výsledkům je ale nutno dodat, že rozsah obsahu projektu měl a mohl být větší a názorová různorodost rozsáhlejší.
Troufnu si tvrdit, že mě tato práce posunula v oblasti vedení rozhovorů, ve kterých, jak jsem již dopředu věděl, mám nedostatky. I proto jsem volil tento formát. Do budoucna bych rád dokázal při tvorbě podobných rozhovorů zaujmout kritičtější pohled. Musím také rovněž konstatovat, že mi chyběl i určitý odstup a nadhled, který je při vedení takovýchto rozhovorů potřeba. V těchto zjištěních pro mě byla práce na tomto projektu velmi přínosná a rád bych na získaných poznatcích stavěl do budoucna.
7. Literatura
7.1. Literatura
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.
7.2. Internetové zdroje
Poslanecký klub KDÚ ČSL – členové [online]. Praha: 2017 [cit. 2021-5-5]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=5801
Tisková zpráva: V české politice je málo žen a bez kvót se situace nezlepší – [online]. Praha 2019 [cit. 2021-5-5]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/tiskova-zprava-v-ceske-politice-je-malo-zen-a-bez-kvot-se-situace-nezlepsi-174387/
Čeští europoslanci - [online]. Praha 2019 [cit. 2021-5-5]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8978/sekce/cesti-europoslanci/
