Štěpánka Kotrbová Českou republiku zasáhla v roce 2018 epidemie spalniček. Na konci dubna 2019 bylo nahlášených už téměř 480 případů. O tom, jaká je dnešní situace, jaké jsou příčiny vysokého výskytu a jaká rizika a dopady spalničky pro veřejné zdraví a společnost představují, jsem si povídala s epidemioložkou Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje MUDr. Lenkou Weinerovou.
Jaká je současná situace epidemie spalniček v jižních Čechách? Kde Vy vidíte příčiny vysokého výskytu spalniček?
Od začátku letošního roku k datu dvacátého šestého dubna evidujeme v Jihočeském kraji patnáct případů onemocnění. Nejvíce případů je hlášeno z okresu Tábor, kde máme sedm případů, a z okresu Písek, kde jsou čtyři případy, v okrese České Budějovice se vyskytly dva případy a jeden případ onemocnění hlásí okresy Strakonice a Jindřichův Hradec.
Pro srovnání ještě uvádím data za kraje s největším počtem případů: Hlavní město Praha eviduje ke stejnému datu sto čtyřicet devět případů, kraj Moravskoslezský osmdesát osm případů, Královéhradecký sedmdesát dva případů. Naopak sedm krajů, tedy polovina republiky, hlásí do deseti případů onemocnění spalničkami. Celkem za ČR je hlášeno čtyři sta sedmdesát devět onemocnění.
V Jihočeském kraji spalničkami onemocněly čtyři děti a jedenáct dospělých. Dvě děti ve věku jeden a čtyři roky nebyly očkovány z důvodu odmítání očkování rodiči, dvě děti nemohly být očkovány pro nízký věk. Z jedenácti dospělých osob ve věku od dvaceti do padesáti pěti let byli čtyři nemocní očkováni dvěma dávkami očkovací látky. U pěti osob údaj o očkování nelze dohledat, dvě osoby očkovány nebyly. Jeden případ onemocnění dvacetileté ženy ukrajinské národnosti je importovaný z Ukrajiny, u dalších dvou případů byl udáván kontakt v zaměstnání s ukrajinským dělníkem, který onemocněl po návratu na Ukrajinu. V pěti případech nemocní v době možné expozice spalničkám pobývali v Praze a navštívili nákupní centra.
Jaké jsou příčiny výskytu onemocnění, proti kterému se očkuje, a u kterého bylo díky očkování a vysoké proočkovanosti dosaženo eliminace, to znamená, že virus se v populaci nešířil? Především poklesla úroveň proočkovanosti pod devadesát pět procent, tedy pod hodnotu, která zaručuje zamezení šíření viru mezi lidmi. Otázkou je také doba trvání imunity po očkování. U části očkovaných osob, přestože jsou očkovány řádně dvěma dávkami očkovací látky, dochází v průběhu let k poklesu přítomnosti ochranných protilátek proti spalničkám v organismu, jedná se o takzvané vyvanutí imunity. Tyto osoby tedy mohou být k infekci vnímavé. Některé osoby si imunitu po očkování nemusely vytvořit, mohlo dojít k nesprávné aplikaci očkovací látky nebo byla nesprávně skladovaná a méně účinná. Významnou příčinou je také intenzivnější migrace osob mezi státy, což zvyšuje možnost importu onemocnění ze zemí, kde se nákaza ve velké míře vyskytuje. Do ČR je v současné době nejčastěji onemocnění zavlečeno z Ukrajiny, hlášeny jsou případy importu například z Gruzie, Francie, Vietnamu či Madagaskaru.
Co by se mělo obecně udělat, a co byste Vy doporučila pro zvýšení proočkovanosti? Jaké nástroje a postupy by měli zdravotníci nyní použít?
Jakým způsobem dosáhnout zvýšení proočkovanosti? Vzhledem k tomu, že očkování proti spalničkám je u dětí povinné, neočkovány by měly být pouze děti, které nemohou být z objektivních důvodů očkovány, protože trpí jiným, často závažným onemocněním, oslabením imunity apod.
Víme ale, že tomu tak není. Část dětí není očkována pro odmítání očkování rodiči dětí, a to z různých důvodů. Přes důslednou a časově náročnou snahu především pediatrů, hygienické služby a úpravu legislativy, týkající se například nepřijímání neočkovaných dětí do kolektivních zařízení, se počet odmítačů očkování zvyšuje. Při diskuzi s pediatry o tomto problému slyšíme, že stále více pediatrů, vyčerpaných neefektivním přesvědčováním odmítačů, požaduje zavedení účinnějších opatření ze strany státu. V současné době, pokud rodiče nezajistí naočkování svého dítěte, se jedná, dle legislativy, o přestupek na úseku předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše deseti tisíc korun českých. Přestupkové řízení je ale složité, zdlouhavé, dochází k uplynutí promlčecí doby, což je jeden rok, a odpovědnost rodičů za přestupek pak zaniká. Osobně bych navrhla, podobně jako řada pediatrů, jednorázovou finanční sankci pro rodiče, kteří nezajistí očkování svého dítěte, pokud dítě nemá trvalou zdravotní kontraindikaci. Ostatní důvody odmítání očkování bych nezkoumala.
Důležitá pro zvýšení proočkovanosti je také podpora očkování prostřednictvím médií, kde vidím velké rezervy.
Jak se onemocnění projevuje? Viděla jste někdy pacienta se spalničkami? Jaká rizika a dopady z onemocnění plynou?
Onemocnění spalničkami je virového původu a projeví se většinou za deset až čtrnáct dní po kontaktu s nemocnou osobou nespecifickými příznaky – rýmou, zánětem spojivek, kašlem či horečkou. Toto stadium nemoci trvá asi čtyři dny, poté se objevuje vyrážka neboli exantém, začínající typicky na krku a šířící se po těle směrem dolů na trup a končetiny. Vyrážka je sytě červená, skvrny a papulky splývají. Výsevem mohou být postiženy i sliznice dutiny ústní a hltanu, omezen pak je příjem potravy. Komplikace onemocnění mohou být způsobeny samotným virem spalniček, jedná se o zánět hrtanu, zápal plic, zánět mozkových blan a zánět mozku. Časté jsou také bakteriální komplikace onemocnění, zánět průdušnice a plic. Onemocnění a komplikace jsou nebezpečné pro kojence, těhotné ženy, děti a dospělé s poruchami imunity nebo léčené léky, které imunitu tlumí. Velmi obávanou a smrtelnou komplikací je onemocnění centrálního nervového systému, které začíná za šest až sedm let po prodělání spalniček a je způsobeno mutantní formou spalničkového viru. Riziko tohoto onemocnění je nejvyšší po onemocnění spalničkami před druhým rokem věku. Před zahájením očkování proti spalničkám na komplikace spojené s infekcí umíraly kdysi i u nás desítky dětí.
Dopady onemocnění obecně jsou nejen zdravotní, ale i ekonomické, a to z hlediska jednotlivců i celé společnosti. U jednotlivců se jedná o finanční ztráty při onemocnění nebo ošetřování člena rodiny, v případě společnosti pak o náklady spojené s léčbou, finanční ztráty například v případě lokální epidemie u zaměstnanců v provozech, zdravotnických zařízeních a podobně, kde je ohrožen provoz zařízení.
Pacienta se spalničkami jsem viděla pouze v odborných publikacích nebo v rámci odborných přednášek a prezentací, a to přesto, že jsem ročník narození 1960. Sama jsem ale spalničky v předškolním věku prodělala a dobře si na toto onemocnění kvůli dlouhotrvajícím horečkám, nevolnosti a slabosti, pamatuji.
Jaká opatření hygienická služba jako orgán ochrany veřejného zdraví nařizuje a co všechno se při výskytu řeší?
Onemocnění je hlášeno na příslušnou krajskou hygienickou stanici diagnostikujícím lékařem, respektive zdravotnickým zařízením, šetření je poté prováděno zaměstnanci protiepidemického oddělení KHS.
Cílem šetření je zamezení dalšího šíření onemocnění. Nemocná osoba je hospitalizována na infekčním oddělení, povinná izolace nemocného je dána zákonem a vyhláškou, trvá sedm dní po objevení exantému. Šetřením je pak nutné najít a kontaktovat osoby, se kterými byl nemocný v kontaktu v době jeho infekčnosti, to jsou čtyři dny před a čtyři dny po výsevu exantému. U těchto kontaktů se pak v závislosti na očkovací anamnéze, na věku osoby a podle vyšetřením zjištěné hladiny ochranných protilátek nařizují karanténní opatření. U osob vnímavých k onemocnění, to znamená, že nemají dvě dávky očkování, vyšetřením byla zjištěna nedostatečná hodnota protilátek nebo nemohly být očkovány, což jsou třeba kojenci nebo osoby se zdravotní kontraindikací, se nařizuje na dvacet jedna dní domácí karanténa, a po tuto dobu jsou pod dohledem svého lékaře. Pokud od posledního kontaktu s nemocným neuplynuly tři dny a není kontraindikace očkování, doporučuje se vnímavým osobám přeočkování jednou dávkou očkovací látky.
U velmi rizikových kontaktů, což jsou neočkovaní kojenci, těhotné ženy nebo osoby s oslabenou imunitou, může lékař indikovat po posouzení zdravotního stavu osoby a rizika onemocnění podání imunoglobulinu. Epidemiologickým šetřením se také zjišťuje zdroj onemocnění, místo pobytu nemocného v době možné nákazy, údaje k očkování proti spalničkám a podobně. Zjištěná data jsou zaznamenána do informačního systému infekčních nemocí, slouží k analýze výskytu onemocnění.
Jaká je současná situace epidemie spalniček v jižních Čechách? Kde Vy vidíte příčiny vysokého výskytu spalniček?
Od začátku letošního roku k datu dvacátého šestého dubna evidujeme v Jihočeském kraji patnáct případů onemocnění. Nejvíce případů je hlášeno z okresu Tábor, kde máme sedm případů, a z okresu Písek, kde jsou čtyři případy, v okrese České Budějovice se vyskytly dva případy a jeden případ onemocnění hlásí okresy Strakonice a Jindřichův Hradec.
Pro srovnání ještě uvádím data za kraje s největším počtem případů: Hlavní město Praha eviduje ke stejnému datu sto čtyřicet devět případů, kraj Moravskoslezský osmdesát osm případů, Královéhradecký sedmdesát dva případů. Naopak sedm krajů, tedy polovina republiky, hlásí do deseti případů onemocnění spalničkami. Celkem za ČR je hlášeno čtyři sta sedmdesát devět onemocnění.
V Jihočeském kraji spalničkami onemocněly čtyři děti a jedenáct dospělých. Dvě děti ve věku jeden a čtyři roky nebyly očkovány z důvodu odmítání očkování rodiči, dvě děti nemohly být očkovány pro nízký věk. Z jedenácti dospělých osob ve věku od dvaceti do padesáti pěti let byli čtyři nemocní očkováni dvěma dávkami očkovací látky. U pěti osob údaj o očkování nelze dohledat, dvě osoby očkovány nebyly. Jeden případ onemocnění dvacetileté ženy ukrajinské národnosti je importovaný z Ukrajiny, u dalších dvou případů byl udáván kontakt v zaměstnání s ukrajinským dělníkem, který onemocněl po návratu na Ukrajinu. V pěti případech nemocní v době možné expozice spalničkám pobývali v Praze a navštívili nákupní centra.
Jaké jsou příčiny výskytu onemocnění, proti kterému se očkuje, a u kterého bylo díky očkování a vysoké proočkovanosti dosaženo eliminace, to znamená, že virus se v populaci nešířil? Především poklesla úroveň proočkovanosti pod devadesát pět procent, tedy pod hodnotu, která zaručuje zamezení šíření viru mezi lidmi. Otázkou je také doba trvání imunity po očkování. U části očkovaných osob, přestože jsou očkovány řádně dvěma dávkami očkovací látky, dochází v průběhu let k poklesu přítomnosti ochranných protilátek proti spalničkám v organismu, jedná se o takzvané vyvanutí imunity. Tyto osoby tedy mohou být k infekci vnímavé. Některé osoby si imunitu po očkování nemusely vytvořit, mohlo dojít k nesprávné aplikaci očkovací látky nebo byla nesprávně skladovaná a méně účinná. Významnou příčinou je také intenzivnější migrace osob mezi státy, což zvyšuje možnost importu onemocnění ze zemí, kde se nákaza ve velké míře vyskytuje. Do ČR je v současné době nejčastěji onemocnění zavlečeno z Ukrajiny, hlášeny jsou případy importu například z Gruzie, Francie, Vietnamu či Madagaskaru.
