Tomáš Macák 1. Cíl práce
Hlavním cílem mé práce je co nejlépe vystihnout kontrast mezi obdobím, kdy se tři kluby – FK Chmel Blšany, Petra Drnovice a Atlantik Lázně Bohdaneč – pocházející z vesnic, respektive malého města, dostaly do nejvyšší české fotbalové ligy, a současnou celkovou situací těchto fotbalových organizací, která je ve všech našich případech naprosto odlišná. Vedlejším cílem pak je vykreslit jakousi kompletní absurditu někdejších hvězdných časů. Práce má také nastínit, jak jednoduše se týmy při obrovských finančních možnostech dostaly na vrchol, a naopak v momentě jejich nedostupnosti bleskově spadly dolů.
K tomu by měl posloužit především komplexní článek, který popisuje stav klubů v bohatých časech, a ten současný v období více než skromném. Celý text je poskládaný na základě rozhovorů s osobami, které v popisovaných klubech působily dříve nebo nyní, a mají, či měly, velmi dobrý přehled o tom, co se v klubech dělo, nebo současně odehrává. Některé informace jsem využil z dostupných internetových zdrojů. Hlavní text vypráví na základě výpovědí zainteresovaných lidí osudy klubů a nechybí rovněž ani vlastní publicistický pohled na problematiku. Průvodní text je rozdělený do čtyř částí, přičemž první celkově shrnuje, co bude jádrem zbytku článku. Druhá, třetí a čtvrtá se vždy budou věnovat konkrétnímu klubu zvlášť, protože při hromadném porovnání by kvůli velkému množství informací mohla práce působit nepřehledně. V každé jednotlivé sekci se vždy nejdříve budu věnovat slavné minulosti klubu a následně současnému – poměrně bizarnímu – stavu.
Další součástí samostatného projektu je kratší článek, který žánrově spadá do oblasti story, a jeden rozhovor. Tyto dvě součásti slouží už spíše jen pro dokreslení tehdejší situace v klubech.
2. Zdůvodnění výběru tématu práce
Sport, a fotbal především, je mojí velkou zálibou. Rád ho hraji, s radostí na něj koukám, což ve spojení se sportovní a psanou specializací, které jsem si zvolil v průběhu bakalářského studia, vedlo k tomu, že jsem se rozhodl pro text zaměřený na fotbalové osudy klubů. Přímo k výběru mého tématu mě tak trochu navedla cesta přes vesnici Blšany, ve kterých fotbalový areál působí na první, byť i vzdálený, pohled velmi interesantním dojmem. Celkově mi přišla zajímavá myšlenka shrnout příběhy vesnic, které by nebýt velkolepých fotbalových úspěchů na mapě našlo velmi málo lidí.
Tyto příběhy jsou výsledkem práce velmi movitých činovníků jejichž rejstřík není čistý. I proto mě velmi lákalo, abych v rámci mé práce nahlédl aspoň částečně tzv. pod pokličku fotbalových cest týmů vzhůru. Větší prostor u mého tématu dostává slavná minulost, která je tou známou částí v rámci existence klubů. Mě ale zajímalo rovněž to, o čem už dnes píše málokdo – jak to v klubech vypadá nyní. Především současný – často tristní – stav areálů, které svojí kapacitou převyšovaly počet obyvatel celé obce, byl jedním z hlavních důvodů, proč se zaměřit také na momentální situaci.
3. Zdroje a stav problematiky
Na úplném začátku mé práce jsem začal vyhledávat všechny možné zdroje, ze kterých bych mohl čerpat základní fakta. Naštěstí v tomto ohledu je internet ve všech našich potřebných případech bohatou studnicí informací.
Nejdůležitějším zdrojem mé práce, který ji ozvláštnil, na rozdíl od již dostupných informací, o zajímavá fakta a příběhy, byly mnou zprostředkované rozhovory s lidmi, kteří měli v minulosti určitou pozici v klubu, či v něm působí nyní. Míra využití internetových zdrojů se u jednotlivých týmů liší. O Blšanech a Drnovicích je to za jejich dlouholetá působení v první lize mnoho informací. To o klubu z městečka na Pardubicku není tolik pramenů k dispozici. I proto je v prvních dvou případech vystavěn článek přibližně z poloviny na dostupných informacích z webových stránek, kdežto u posledně zmíněné sekce pak drtivě na základě vlastních materiálů.
Určité nápady, které jsem následně v projektu především při otázkách na zpovídané fotbalové činovníky využil, vzešly ze série článků Jana Kaliby z webu iRozhlas.cz. Ten pod názvem rubriky „Fotbalové vesnice“ mapoval prostředí klubů, které se více či méně podivně probojovávaly do vrchních pater hierarchie české kopané. Kromě mnou vybraných tří klubů (Blšany, Drnovice, Lázně Bohdaneč, pozn. aut.) se ale Jan Kaliba zaměřil i na týmy z obcí, které své vzestupy zakončily ve druhé lize - Poštorná či Dolní Kounice.
4. Ideový plán
Zpracovat projekt o kdysi slavných prvoligových vesnicích byla hned moje první myšlenka, kterou jsem nemusel z celkového hlediska ani po konzultaci s vedoucím práce příliš upravovat. Jasně jsme se shodli na tom, co všechno by práce měla obnášet.
Už dopředu jsem si definoval tři styčné body projektu, kterými měly být citace dvou současných fotbalových funkcionářů působících ve mnou vybraných dvou klubech – Tomáše Jupy a Daniela Brtníčka. Tím posledním měl být rozhovor s dlouholetým bývalým hráčem a trenérem v jedné osobě Blšan Josefem Němcem. Věděl jsem, že je potřebné si především napřed pořádně prohlédnout fotbalové areály na vesnicích, abych si dokázal udělat o situaci kompletní obrázek, který bych mohl následně použít při rozhovorech jako oporu. V případě Lázní Bohdaneč a Drnovic se mi to povedlo, blšanský stadion jsem si detailně prohlédl až poté, co jsem udělal rozhovor s Josefem Němcem. Právě blšanskému příběhu jsem se rozhodl věnovat nejvíce prostoru, protože se jedná o nejznámější, a zároveň nejmenší, obec z vesnického prostředí, která kdy hrála první ligu.
Ve druhé a třetí části tohoto projektu, čili u story a rozhovoru, jsem pak při přípravě mohl užitečně čerpat z toho, co už jsem do té doby zpracoval.
Kromě toho, že jsem v kapitole Cíl práce uvedl, že má tento projekt především ukázat obrovský rozdíl mezi 90. léty, kdy vše v klubech zázračně fungovalo, a – minimálně v jednom případě – tragickou současností, má práce poukázat ještě na jeden fakt. A to, že zmíněné projekty byly předem odkázány ke zkáze, a dnes už se jen těžko najde někdo, kdo by podobný utopický krok jako tehdejší představitelé jednotlivých klubů podnikl.
5. Postup práce
Prvním úkonem, který jsem v rámci mé práce vykonal, bylo vyhledání všech zdrojů k tématu, které by mi pomohly určit dopředu styčné body textu. Ke každému týmu jsem si napsal poznámky, jejichž obsahem bylo to, co rozhodně při tvorbě nesmím opomenout. Rovněž jsem si na základě zdrojů vytipoval osoby, se kterými bych k tématu udělal rozhovory. Ty pak posloužily jako hlavní tok informací, který byl nástrojem pro výslednou podobu práce.
Ve všech rozhovorech se všemi respondenty jsem se snažil zaměřit na dva základní faktory mé práce - minulost a současnost.
Začal jsem částí, která vypráví příběh Blšan. Nejprve jsem si shromáždil nejdůležitější informace o klubu, se kterými jsem pak pracoval při rozhovoru s prvním zpovídaným, kterým byl Josef Němec. Pro tuto volbu respondenta rozhodla okolnost, že momentálně už v Blšanech pro fotbalový klub nikdo nepracuje, takže jsem vybral člověka, který zažil dvě různorodá období v týmu včetně doslova posledních chvil jeho fungování. Vzhledem k časovým možnostem jsem se rozhodl s Josefem Němcem spojit přes mobilní telefon. Po uskutečnění telefonátu jsem nahraný rozhovor začal přepisovat. Po prvním střípku do projektu následovala práce v Plzni, ve které bydlím. Z místního fotbalového klubu jsem si vytipoval dva hráče, kteří měli co do činění s mnou zkoumanými kluby. Daniel Kolář nastartoval svoji kariéru v Blšanech, Milan Petržela je odchovancem Drnovic. Oba fotbalisty jsem odchytil po jejich tréninku, ale vzhledem ke jejich časovému vytížení, se jednalo pouze o krátké rozhovory. Ty jsem, stejně jako v předchozím případě, co nejdříve přepsal. Prvního jmenovaného jsem využil ihned do hlavního textu, ohlasy Milana Petržely jsem si schoval do druhé části projektu - story.
Abych měl část projektu s Blšany splněnou kompletně, udělal jsem si do této vesnice ještě jeden výlet, v rámci kterého jsem si celý rozsáhlý a opuštěný areál pořádně obešel, díky čemuž jsem si udělal přesnější přehled o momentální situaci.
Pak následovala práce na části o klubu z Lázní Bohdaneč. Zde jsem si předem vyhledal člověka, který ve slavném období klubu pouze fandil a nyní v týmu působí jako sekretář. Vypravil jsem se za ním přímo do východočeského městečka u Pardubic. Spojil jsem tak dvě věci dohromady - udělal jsem rozhovor se zmíněným sekretářem Tomášem Jupou, na základě kterého jsem získal drtivou většinu informací použitých ve výsledném textu, a ještě předtím jsem si prohlédnul celý areál včetně zázemí. Poté, co skončila práce v terénu, jsem si opět přepsal nasbíraný materiál.
Poslední zastávkou v rámci mého sběru informací pro výslednou podobu projektu byly moravské Drnovice. Nejprve jsem si obešel stadion, prozkoumal jeho stav, a pak jsem udělal rozhovor se současným předsedou klubu, který v 90. letech chytal v rezervním týmu Drnovic. Rozhovor se uskutečnil v restauraci poblíž stadionu. Tento podnik patří právě respondentovi. Znovu jsem takřka bezprostředně začal s přepisováním audiozáznamu.
V momentě, kdy jsem měl přepsaný všechen hrubý materiál, jsem začal vybírat zajímavější informace, které použiji, a věci, jež naopak svým nezajímavým charakterem místo v textu nedostanou. Pak už jsem začal lepit celou mozaiku dohromady. První napsanou částí byl úvod, ve kterém je v krátkosti shrnuto, o co v textu půjde. Následovaly texty k jednotlivým klubům. Kombinoval jsem mnou získaná fakta a údaje veřejně dostupné na internetu. Výsledná podoba není důsledkem přesného postupu od začátku po konec. Tímto procesem prošel pouze „základní kmen“ práce, na který jsem postupem času ze všech stran nabaloval informace. I ty, které jsem si dohledal až s odstupem času.
Poté, co jsem měl hotový základní stavební kámen celého projektu jsem z dříve získaného materiálu sepsal story o Milanovi Petrželovi, který začínal svoji velmi úspěšnou kariéru v Drnovicích.
Úplně poslední fáze v rámci tohoto projektu zahrnovala práci na rozhovoru s Markem Heinzem, jehož fotbalový život je ověnčený úspěchy, ovšem málokdo ví, že jeho první zkušenosti s dospělým fotbalem byly v Lázních Bohdaneč. S Heinzem jsem se sešel osobně v jedné olomoucké kavárně. Následovalo přepisování nahraných slov a vytvoření článku, čímž byla napsána tečka za celým projektem.
6. Sebehodnocení
Cíl práce, který jsem si před začátkem vypracovávání toho projektu dal, se mi, dle mého názoru, povedl naplnit. Vyžadovaný kontrast mezi slavným a současným chudým obdobím je z projektu více než patrný.
Troufám si říci, že výhodou mé práce je její potenciální nadčasovost. Jelikož to momentálně nevypadá tak, že by měla ve mnou popisovaných klubech v nejbližší době nastat opět nějaká slavnější éra, tak může být zajímavé si s velkým odstupem času přečíst o dřívějších veleúspěšných časech, které dnes působí naprosto nezrealizovatelně. Tento aspekt nadčasovosti jsem, dle mého soudu, splnil. To vyplynulo také z toho, že jsem měl možnost hovořit se všemi osobami, které jsem si na začátku projektu vytipoval jako vhodné adepty pro rozhovor.
Rozhovory s těmito personami z fotbalového prostředí mě kromě získání potřebných informací velmi obohatily. Zpovídaní byli velmi milí a ochotní ve všech ohledech.
Zároveň bylo znát, že ačkoliv současná situace ve všech popisovaných klubech není nikterak veselá, rádi všichni respondenti zavzpomínali na doby i více než patnáct let staré.
Nejvíce mě překvapilo, že všichni lidé, se kterými jsem v rámci tohoto projektu hovořil, byli poměrně otevření navzdory tomu, že některá témata mohou být i po dlouhých letech ožehavá. Sice se jedná o záležitosti, které byly aktuální dekádu, či dokonce dvě, zpět, ale i tak jsem nečekal, že mi bude sděleno tolik informací. Zvlášť když jsem se všemi respondenty hovořil poprvé v životě.
Drobným nezdarem může být to, že jsem neměl možnost se všemi mnou vytipovanými lidmi mluvit osobně. Myslím si, že v takovém případě bych se mohl dozvědět mnoho dalších užitečných faktů, které by mi v rámci komunikace z tváře do tváře mohly být sděleny. Zřejmě v rozhovoru s Josefem Němcem chyběl tzv. small talk, který by odboural bariéry.
Na závěr bych chtěl dodat, že by bylo zajímavé se do rozebíraných fotbalových vesnic vrátit s odstupem deseti let. Vše může být o dekádu později zcela jinak - v Blšanech se může například opět hrát kopaná, v Drnovicích může být obrovský stadion u návsi srovnaný se zemí a v Lázních Bohdaneč, kde už hřiště mezi lety 2000 a 2010 zarůstalo lesem, budou lidé chodit na druhou ligu. Projekt totiž zkrátka ukázal, jak se všechno může neuvěřitelně rychle měnit.
7. Zdroje
https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/z-atlantiku-byl-nakonec-titanic-fotbal-v-bohdanci-umrel_201007191500_sport
https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/chatrajici-fotbalova-minulost-drnovic_201008230910_mkopp
https://fotbal.idnes.cz/drnovice-v-prvni-lize-konci-na-rade-je-plzen-fef-/fotbal.aspx?c=A050614_141845_fotbal_mn
https://sport.aktualne.cz/fotbal/bossove-ceskeho-fotbalu-chvalovsky-zapomenuty-vudce/r~i:article:610700/
https://www.euro.cz/byznys/jak-se-honza-stvancem-stal-810678
https://brnensky.denik.cz/serialy/drnovicky-boss-fotbal-me-stal--milionu20080519.html
https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-souteze-cesky-fotbal-clanky/104239/siegl-ma-nasledovnika-otec-a-syn-tahnou-blsany.html
http://www.cafh.cz/aktuality/kdyz-klub-a-hracska-asociace-spolupracuji/66
http://www.sklaznebohdanec.cz/fotbal/
http://www.fkchmelblsany.cz/http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/slovacka/tabulka97-98.asp
http://web.quick.cz/jfk-fotbal.kopecky/LIGA9798.htm
https://www.transfermarkt.com/daniel-kolar/profil/spieler/43246
https://www.transfermarkt.com/milan-petrzela/profil/spieler/2110
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/FK_Chmel_Bl%C5%A1anyhttps://cs.wikipedia.org/wiki/1._FK_Drnovice
https://cs.wikipedia.org/wiki/AFK_Atlantic_L%C3%A1zn%C4%9B_Bohdane%C4%8D
