Nikola Karkošová Cíle práce
V rámci profilační linie jsem si během svého studia zvolila kurzy psané žurnalistiky a politické specializace. Projekt tedy vychází z mého profesního a tematického zaměření. Název projektu zní Fake news v politice.
Zvolila jsem si téma fake news (neboli dezinformací, hoaxů, polopravd, manipulativních tvrzení atd.). Jako dezinformace jsou chápány veškerá úmyslně lživá nebo zavádějící tvrzení, která jsou šířena typicky za účelem manipulace, zmatení, informačního přehlcení aj. respondenta. Dezinformace se snaží získat příjemce na svou stranu, změnit jeho názory, vyvolat v něm pocity strachu/zlosti apod. Fake news mohou být produkovány nejen z politických, nýbrž i z ekonomických důvodů (tvůrce fake news/zadavatel chce získat příjmy ze zobrazené reklamy). Slovo hoax pak nejčastěji označuje poplašnou zprávu, šířenou obvykle formou řetězových emailů nebo prostřednictvím sociálních sítích. Typickým znakem těchto zpráv je, že nabádají k dalšímu rozeslání a sdílení.
Ve své práci jsem chtěla podat jakýsi shrnující přehled o fake news. Tak aby případní čtenáři danou problematiku lépe pochopili, případně si již získané informace lépe utříbili a ujasnili. Aby byli schopni definovat fake news, vědět, jaký je rozdíl mezi pojmy fake news, dezinformace a hoax (je-li tam nějaký). Chtěla jsem podat základní informaci o existenci dezinformačních webů, tzn. i jaké dezinformační weby se v naší zemi například nachází. Stejně tak jsem chtěla informovat o fact-checkingovým portálech či o projektech, které nějakým způsobem „bojují“ s fake news nebo se jimi zabývají. Rovněž jsem chtěla informovat o současném „boji“ Facebooku s dezinformacemi.
Mým cílem bylo také popsat, jak vypadá fake news, tzn. jak ji poznat. Také jsem chtěla přinést přehled nejčastějších dezinformací souvisejících s koronavirem, které v posledních několika měsících doslova zaplavily mediální prostor, a jednalo se tak o aktuální téma, což fake news jako takové zrovna nejsou (ve větší míře se objevují především od roku 2016 s tím, že zhruba od té doby se „staly tématem“, tzn. začalo se o nich více mluvit – což ostatně dokládá i to, že (pokud si správně pamatuji) žádný z článků, které jsem našla a využila, nebyl datovaný před rokem 2016).
S ohledem na mou specializaci jsem zvolila název „Fake news v politice“ a snažila jsem se akcentovat věci související nějakým způsobem s politikou. V případě prvního článku („Kdo může za koronavirus? Američané, Čínané, EU, migranti…? Alkohol pomáhá a ibalgin nás zničí.“) se většina dezinformací týkala politiky. V případě druhého článku („To vám jinde neřeknou! Sdílejte to, než to smažou!!!“ aneb Jak poznat falešnou zprávu?“), který se týkal obecně tématu, jak poznat dezinformace, tedy jak vypadá fake news, čím se vyznačuje (tj. všechny typy fake news, včetně těch politických) jsem alespoň uvedla příklad politické dezinformace. V třetím článku („Hrozba jménem fake news. Facebook posiluje „kontrolory obsahu“ v ČR.“) se rovněž objevily odkazy na politiku. Čtvrtý článek („Analýza: HOAX: Pokud Piráti vyhrají volby…“) se pak věnoval konkrétnímu politickému hoaxu.
Zdůvodnění volby tématu
Téma dezinformací mi přijde zajímavé a atraktivní pro čtenáře. Navíc se jedná o téma pro společnost významné, edukativní a určující, jelikož v dnešním informačním přesycení je o to více nutné společnost mediálně vzdělávat, pěstovat mediální gramotnost a kritické myšlení.
Ostatně podle loňského světového průzkumu agentury Ipsos uvěřilo falešné zprávě alespoň jednou v životě 94 % dotázaných Čechů, více než jednou pak uvěřilo falešné zprávě až 55 % lidí (světový průměr lidí, kteří uvěřili vícekrát je podle výzkumu 44 %). Proto si myslím, že například rady a tipy, jak poznat fake news, mohou být velmi užitečnou záležitostí. Stejně tak vyvracení dezinformací a poukazování na ně, v mém případě dezinformací souvisejících s pandemií koronaviru.
Fake news v sobě propojují svět politiky a médií. Valná většina fake news je nějak tematicky (alespoň příbuzně) spjata s politikou, a právě politika a její cíle jsou ostatně častým důvodem vzniku a šíření dezinformací.
Zdroje/stav problematiky
Fake news se zabývá celá řada institucí, projektů i webů. Ať už je to Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (útvar Ministerstva zdravotnictví mapující dezinformace vyskytující se v českém informačním prostoru), nebo například projekt studentů z Masarykovy univerzity Zvol si Info, který se snaží dělat osvětu v rámci mediální gramotnosti a kritického myšlení, a přednáší v rámci svého projektu na školách. Je tu také několik „fact-checkingových“ webů, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. Například databáze hoaxů Hoax.cz, fact-checkingové portály Manipulátoři.cz, PoPravdě.cz nebo Napravoumiru či portál ověřující pravdivost výroků politiků Demagog.cz.
O dezinformacích byla napsána také spousta článků, jak už jsem psala výše – především od roku 2016 do současnosti (já osobně jsem se nejčastěji setkala s články z roku 2016 a 2018, případně pak 2020, zejména v souvislosti s pandemií koronaviru nebo novými opatřeními Facebooku ohledně šíření fake news).
Co se týče Samostatných projektů na naší katedře, nedohledala jsem žádný, který by se týkal fake news (v době, kdy jsem s prací na Samostatném projektu začínala a napsala jsem většinu materiálu).
Ideový plán
V původním plánu jsem zamýšlela rozhovor(y) s politologem (respektive politology, případně s nějakým sociologem). Psala jsem třem politologům, bohužel mi ani jeden z nich neodpověděl (což bylo možná způsobeno tím, že jsem jim psala v průběhu měsíce července). Svůj původní záměr jsem tak musela přehodnotit. V článcích jsem tak používala převzaté citace z jiných médiích (např. Českého rozhlasu nebo oficiálních stránek Ministerstva vnitra).
Původně jsem také plánovala nějaký ryze publicistický formát (například recenze pořadu To se ví nebo nějaký sloupek reflektující hlasy kritiků opatření proti fake news, které vidí jako porušování svobody slova atd.). Nakonec jsem se ale rozhodla pro informativní zpravodajsko-publicistické formáty, které si myslím, že dají potenciálnímu čtenáři přeci jen víc, než můj osobní názor na problematiku dezinformací.
Snažila jsem se čtenáře především informovat a zasvětit do problematiky.
Na Samostatném projektu jsem začala pracovat na podzim 2020, kdy jsem napsala většinu textů (první, druhý a třetí článek). První tři články jsem dopracovávala v květnu 2021 (z důvodu posunutí SZZk a obhajoby BDP). V květnu 2021 jsem napsala rovněž čtvrtý článek a Záměr projektu.
Postup práce
Můj projekt se skládá celkem ze čtyř článků. Nejprve, než jsem si stanovila, co a jakým způsobem budu psát, jsem si udělala internetovou rešerši. Pročetla jsem si různé články o fake news (pozn. jako zdroje, viz dole, uvádím pouze články, z nichž jsem opravdu použila nějaké informace v jednotlivých textech). Ještě předtím jsem však zhlédla dvě debaty o fake news na YouTube. Jednalo se o debaty Českého rozhlasu Plus s názvy „Fake news – jak se vyznat ve světě médií?“ a „Fake news: lež, nebo svoboda slova?“. V obou byl jedním z hostů Miloš Gregor, kterého jsem ve svých článcích citovala (i z jiných zdrojů).
Během rešerše jsem si dělala poznámky i se zdroji, kde se daná informace (příp. citace) objevila. Z nich jsem poté napsala čtyři články:
První článek: „Kdo může za koronavirus? Američané, Čínané, EU, migranti…? Alkohol pomáhá a ibalgin nás zničí.“
Jedná se o zpravodajsko-publicistický článek, který přináší souhrn deseti nejčastějších dezinformací a manipulací, které se objevily v souvislosti s nemocí COVID-19 (pandemií). Vycházela jsem z přehledu, který na svých stránkách zveřejnilo Ministerstvo vnitra v polovině dubna 2020. Informace ze stránek ministerstva jsem doplnila informacemi z jiných zdrojů.
Každou z deseti dezinformací (respektive deseti skupin/kategorií dezinformací) jsem uvedla podtitulkem, který měl působit, jako kdyby to říkal dezinformátor nebo někdo, kdo dané dezinformaci věří (např. Američané obsazují Evropu! Za koronavirus může 5G!), které jsem úmyslně – „v duchu fake news“ – zakončila vykřičníkem.
U každé dezinformace (skupiny dezinformací) jsem uvedla, co je jejich obsahem a příklad konkrétního článku z dezinformačního webu, ve kterém zaznívá daná fake news (uvedla jsem titulek článku a název webu, u každé dezinformace jsem dala nejméně jeden příklad). Kliknutím na název daného článku se čtenář přesměruje na konkrétní dezinformační web a článek. Dále jsem napsala, na základě jakých informací/faktů je doloženo, že se jedná o fake news.
Druhý článek: „To vám jinde neřeknou! Sdílejte to, než to smažou!!!“ aneb Jak poznat falešnou zprávu"
Jedná se o zpravodajsko-publicistický článek, ve kterém přináším čtenářům „několik užitečných rad, tipů a pouček, které jim pomůžou „nenaletět“.“ Jinými slovy má článek poučit, jak poznat fake news, respektive jak si zjistit/ověřit pravost informace, případně fotografie (skrze fact-checkingové weby nebo weby rozeznávající pravost fotografie – uvádím jednotlivé příklady). Popisuji, jak vypadá falešná zpráva, čím se vyznačuje, jaké má charakteristiky (zdroje, ze kterých jsem čerpala, viz dole).
Cituji politologa Miloše Gregora (rozhovor pro Český rozhlas) a spoluzakladatelku a předsedkyni projektu Zvol si Info Kateřinu Křivánkovou (rozhovor pro server Flowee). Společně s Petrou Vejvodovou napsali knihu o dezinformacích Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
V perexu jsem jako příklad záměrně použila větu (kauzu): „Pokud je to pravda, nastane šok. Rozdělení ČSFR v roce 1992 je zřejmě neplatné!“, abych obsah článku přiblížila blíže k politice.
Třetí článek: „Hrozba jménem fake news. Facebook posiluje „kontrolory obsahu“ v ČR.“
Jedná se o zpravodajský článek, který informuje o tom, že Facebook oznámil koncem května 2020 uzavření partnerské dohody s neziskovou organizací Demagog.cz, která bude prověřovat pravdivost zpráv na tuzemském Facebooku. A přidá se tak k agentuře AFP, která vykonávala pro Facebook stejnou službu od konce února.
Článek je ale doplněn o řadu dalších informací o šíření fake news. Jsou zde informace, kde dále se dezinformace šíří (kromě Facebooku dezinformační weby, hoaxy), příklady dezinformačních webů, informace o tom, že falešné zprávy se šíří rychleji než pravdivé (odkaz na výzkum) nebo že šíření dezinformací není nic nového (k vojenským účelům se užívalo nepravdivých zpráv již v antickém Řecku). Na závěr v krátkém odstavci vysvětluji, co znamenají a v čem se (ne)liší označení „dezinformace“, „fake news“ a „hoax“.
Jedná se tak o (velmi) rozšířenou zprávu. Chtěla jsem napsat zprávu, ve které by zazněly všechny výše jmenované věci, ale současně jsem jí potřebovala dát nějakou strukturu a uvést ji nějakou aktuální událostí, která by se týkala fake news, tak aby měla charakter zprávy. Aktuálních událostí ohledně fake news bohužel moc není (respektive na podzim 2020, kdy jsem článek začala psát, jsem jich mnoho nedohledala), kromě právě například zmíněné informace ohledně Facebooku, kterou jsem nakonec pro tento účel zvolila.
I zde jsem využila citace Miloše Gregora (rozhovory pro Lupa.cz a Český rozhlas), ale také citace novinářky z AFP Laďky Mortkowitz (rozhovor pro DVTV).
Čtvrtý článek: „Analýza: HOAX: Pokud Piráti vyhrají volby…“
Jedná se o analýzu (potažmo jakýsi komentář) hoaxu, který jsem dostala rovněž do emailové schránky. Jedná se o publicistický formát, kde se věnuji tematicky politicky zaměřenému hoaxu. Ten apeluje primárně na seniory, aby zabránili vítězství Pirátů v nadcházejících sněmovních volbách, přičemž vyjmenovává jejich údajné politické cíle, které by zahrnovaly například odebrání volebního práva lidem nad 70 let „pro neschopnost správné volby“.
Hoax začal kolovat po internetu pár dní poté, co vyšlo několik článků, že hnutí ANO hlasově ztrácí a podle předvolebních průzkumů se umísťuje až na druhém místě za koalicí hnutí STAN a Pirátů.
V článku se zabývám analýzou daného hoaxu, proč se s nejvyšší pravděpodobností jedná o dezinformaci. Článek tak nepřímo navazuje na druhý text, který dával rady a tipy, jak rozpoznat fake news. Zde to čtenáři mohou vidět na praktickém příkladu. Předmětný email jsem do článku vložila.
Sebehodnocení
Snažila jsem se svými články zejména informovat a poučit nezainteresovaného čtenáře, kterému není daná problematika známá. Jak jsem psala výše, podle loňského výzkumu uvěřilo alespoň jedné falešné zprávě 94 % Čechů. Myslím, že se může čtenář z mých textů leccos nového dozvědět, ostatně i já sama jsem se během práce poučila nebo si některé věci více ujasnila.
Problém byl zejména v nesehnání respondentů na rozhovor. Později, když jsem byla nucena posunout termíny SZZk a obhajob BDP, jsem měla dostatek času, abych začala respondenty znovu shánět. Nicméně jsem již měla rozepsané všechny tři články a bylo mi líto vytvořený materiál nevyužít, proto jsem se rozhodla od rozhovorů upustit.
Počítala jsem tedy se třemi články, nakonec jsem se ale rozhodla napsat ještě čtvrtý, který by se přímo dotýkal politiky, jelikož ve druhém a třetím článku se objevovaly jen náznaky a byly zaměřeny spíše obecně na problematiku dezinformací (ovšem včetně dezinformací politických).
O problematice fake news by se toho dalo napsat jistě ještě mnoho. Jako nejpovedenější a nejpřínosnější hodnotím druhý článek, ve kterém se mi myslím podařilo celkem dobře nashromáždit jednotlivé charakteristiky fake news a tipy, jak tyto zprávy rozpoznat.
Zdroje
První článek
https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/koronavirus-prehled-hlavnich-dezinformacnich-sdeleni.aspx
https://manipulatori.cz/hoax-koronavirus-je-podvod-ktery-zneuziva-lidske-neznalosti-aneb-kdyby-byla-na-svete-nejaka-pandemie/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ministerstva-pro-spojitost-koronaviru-a-5g-neni-vedecky-duka/r~880f5652a1af11eaaabd0cc47ab5f122/
https://manipulatori.cz/dalsi-silena-teorie-5g-skryto-za-coronavirem/
https://manipulatori.cz/hoax-usa-presouva-do-evropy-desetitisice-vojaku/
https://manipulatori.cz/shrnuti-bill-gates-jako-bohaty-iluminat-co-vyvinul-koronavirus-a-chce-cipovat-lidi/
Příklady fake news:
https://tadesco.org/utajena-operace-mozna-az-lide-pochopi-bude-pozde-5g-skryto-za-coronavirem/
https://www.arfa.cz/ve-stinu-koronaviru-usa-presouva-do-evropy-obrovske-mnozstvi-vojaku-letadel-a-tanku-jsme-na-pokraji-valky-rika-expert-usa-dosud-nikdy-neobsadila-evropu-tak-silnou-armadou-jako-ted/?fbclid=IwAR1GclUObzaTwezyY2ezNaEmXBCqZ8Mk3Wta7OtD8le71-zrZDjeCOmkZJQ#.YJNFzaEzVPb
https://www.facebook.com/ksmcz/posts/2835173499894837
https://www.arfa.cz/koronavirus-to-snad-ne-nemecko-zadrzuje-na-svem-uzemi-zasilky-s-rouskami-do-ceske-republiky-a-dalsich-zemi-miliony-respiratoru-v-nemeckych-skladech-zatimco-v-evrope-umiraji-tisice-lidi/#.YJNG9qEzVPb
https://pravyprostor.cz/koronavirus-je-to-biologicka-zbran-kdo-ji-vytvoril-kdo-ji-vypustil-pohled-na-fakta/
http://www.novarepublika.cz/2020/03/pandemie-coronavirus-covid-19-skutecnym.html
https://voxpopuliblog.cz/v-nemecku-vyhaneli-seniory-z-domovu-kvuli-migrantum-nyni-se-jim-koronavirus-hodi/
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy.php?id=2b5ef4b1-46bb-11ea-a6d6-003048df98d0&language=cs&preview=true
https://www.arfa.cz/jak-se-dela-pandemie-kdyz-zemrelo-mene-lidi-nez-loni-svet-dr-wodarga-koronavirus-je-pry-fikce-mnozi-se-mu-vysmivaji-ale-data-proti-nemu-chybi-video-a-sokujici-statistika/#.YJNIsqEzVPZ
https://cz.sputniknews.com/20200324/silvia-kucherenko-o-pomoci-ruska-italii-putin-je-muzem-cinu-tym-odborniku-eu-ale-nedokazal-udelat-11704036.html
Druhý článek
https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/jak-poznat-falesnou-zpravu-9-tipu-jak-se-vyhnout-hoaxum-a-dezinformacim_1611280515
https://www.flowee.cz/civilizace/4017-studenti-proti-manipulaci-5-kroku-jak-poznat-fake-news
https://zvolsi.info/surfarovym-pruvodcem/
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/fake-news-media-prezidentske-volby_1801181158_pj
GREGOR, Miloš, VEJVODOVÁ Petra, ZVOL SI INFO. Nejlepší kniha fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Brno: Albatros Media, 2018. ISBN 978-80-264-1805-4
Třetí článek
https://www.lupa.cz/clanky/aeronet-ac24-parlamentni-listy-fake-news-cesko/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/facebook-demagogcz-fake-news-fact-checker_2005261413_pj
https://www.lupa.cz/aktuality/overovat-pravdivost-obsahu-bude-pro-facebook-i-cesky-demagog-cz/
https://manipulatori.cz/na-pravou-miru-afp-spustila-fact-checking-v-cechach/
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/vice-nez-polovina-cechu-naletela-nekolikrat-na-fake-news-40311807
https://interaktivni.rozhlas.cz/dezinformace/
Čtvrtý článek
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-domovech-senioru-zije-asi-2-5-procenta-lidi-nad-65-let/1978363
Email, ze kterého jsem vycházela v případě čtvrtého článku:
Já jsem svým dětem řekla, že pokud Piráti vyhrají volby, tak veškerý svůj majetek prodám a odstěhuji se do domova důchodců, takže po mě nezdědí VŮBEC NIC!
Takže ani auto, ani byt, ani peníze. Doporučuji toto aplikovat hromadně, na tohle budou naše ratolesti slyšet. A my sami bychom měli jít všichni k volbám a Piráty a jejich kamarádíčky, (STAN, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, zelené a další blby), prostě nevolit. Je nás, důchodců, přes dva miliony, máme šanci ty parchanty ke korytům nepustit!
Využijme jí, než bude pozdě!
Co když druhá nejsilnější strana vyhraje volby ?
PIRÁTI navrhovali, aby byly zrušeny důchody s tím, že se o seniory mají starat jejich děti, že to navíc upevní rodinné vztahy. To jsem viděla na vlastní oči a vrylo se mi to do paměti, protože jsem byla v šoku. Moje kamarádka stenografuje v parlamentu, poprosila jsem ji o pirátské šestero z archivu Sněmovny. Když druhá nejsilnější strana vyhraje volby, tak bude prosazovat následující:
Lidem nad 70 let odebrat volební právo pro neschopnost správné volby.
Lidem nad 70 let doporučit nechat ve svém bytě bydlet mladé lidi a odejít do domova důchodců.
Staré lidi kteří nikoho nemají a jsou nemajetní, ukládat do společných hrobů. Stát by ušetřil za pohřby.
Lidem nad 70 let, aby nebylo zdravotnictví tak zatížené dát jen základní zdravotní péči.
Stát by měl přijmout migranty postarat se o ně a dát jim byty.
CO VY NA TO!!??!!
Záznam tohoto programu lze dohledat v archívu sněmovny.
A nezapomeňte – hlavně vy mladší. Vám také bude 70 let.
Videa z YouTube (první a druhý článek)
https://www.youtube.com/watch?v=SqkGhL-3liQ
https://www.youtube.com/watch?v=oQ3VHUZ9ljg
