David Janeczek Realizace
Story - Mládí vpřed! Vyjdou Furch s Francouzem ve šlépějích Romana Turka?
Galerie - Turek, Hnilička i Hašek. České hokejové úspěchy vždy stály na gólmanovi
Rozhovor - Vůjtkův expert na gólmany dál sní o NHL. I když se do ní jako hráč neprokousal
Zpráva - Je brankářské trio pro MS uzavřené? Napoví série mezi Capitals a Flyers
Analýza - Analýza a vývoj brankářského řemesla s výhledem do budoucnosti
Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je nejen zanalyzovat post českého reprezentačního brankáře s výhledem na letošní světový šampionát, který se odehraje od 6. do 22. května v Moskvě a Petrohradu. Ale také se zaměřit na specifický post hokejového brankáře. Právě pozice brankáře je totiž jedním z nerozporuplnějších postů ve sportu jako takovém. Brankář se může snadno stát hrdinou a hned v dalším okamžiku svůj tým potopit. Zejména český hokejový fanoušek je zvyklý na ten nejlepší brankářský výkon, protože český úspěch na velké světové akci byl vždy postaven na skvělém brankářském výkonu.
V projektu také nahlédnu, kterak funguje reprezentační trenér brankářů Petr Jaroš, který ve svých devětatřiceti letech prošel jako trenér reprezentačními výběry Norska, Běloruska, Slovenska a nyní působí u reprezentace české. Na klubové úrovni trénoval dva kluby Kontinentální ligy a necelých deset let strávil v Severní Americe, kde konkrétně v Kalifornii trénoval více než šedesát brankářů týdně v brankářské škole.
Ale hlavním cílem je čtenáři přiblížit situaci v českém brankovišti před mistrovstvím v Rusku, na základě hlasů zúčastněných brankářů o boj prvního brankáře pro turnaj, kterými jsou Dominik Furch, Pavel Francouz a Matěj Machovský a bývalých úspěšných českých brankářů, kterými jsou legenda československého hokeje a držitel více než desíti medailí z důležitých mezinárodních podniků Jiří Holeček a držitel světového zlata z mistrovství světa 1999 Martin Prusek.
Zdůvodnění volby tématu
Přestože jsem ve své aktivní sportovní kariéře ať už v hokeji nebo fotbalu vždy nastupoval v útoku. Brankářské řemeslo mě vždy přitahovalo. Oceňoval jsem hlavně odvahu hokejových brankářů z dob minulých, kteří častokrát neváhali nastavit své nedobře chráněné tělesné schránky tvrdé letící pryži. Proto se také v rozsáhlé analýze podívám i na počátky a vývoj brankářské výstroje. Obdivuji také ledový klid strážců brankoviště, kteří se dokáží ihned oklepat z inkasovaného gólu a v nejbližších okamžicích už znovu působí jistě.
Téma jsem si také vybral z důvodu, že jsem v dubnu změnil specializaci z televizní na psanou. V mém momentálním pracovním působišti na webu sportovní sekce v aktualne.cz, jsem svému nadřízenému nabídl brankářské téma, který brankáře spojil s nadcházejícím mistrovstvím a některé z článků si doslova u mě objednal, což jsem kvitoval, protože jsem spojil příjemné s užitečným. Tudíž bylo pro mě obrovské plus, že jsem za odvedenou práci na projektu dostal i honorář a většina těchto článků byla i publikována na webu www.sport.akutalne.cz. Což si myslím, že je u takového typu práce velkou výhodou.
Post hokejového brankáře je jedním z nejdůležitějších v hierarchii hokejového týmu. Od výkonu brankaře se odvíjí úspěch nebo neúspěch celého týmu, a to jak v dlouhodobé soutěži, tak v krátkodobém turnaji jako je nadcházející světový šampionát v Rusku. Natož v dnešní době, ve které se světový hokej vyrovnává natolik, že jsou Rusové schopni podlehnout Francii, nebo Česká reprezentace Norsku. Jinými slovy v dnešním hokeji už nemá nikdo předem nic jisté a bez podpory kvalitního brankáře se úspěch udělat nedá.
Jak moc stojí výkon celého týmu na brankaři, ilustruje letošní sezona kanadského Montrealu Canadiens v NHL. S užitečnějším hráčem ročníku a nejlepším brankářem sezony 2014/15 Carye Pricem v zádech Montreal v začátku letošní sezony dominoval a připsal si dokonce nejlepší klubový start do soutěže za posledních několik desetiletí. Jenže poté, co se Price zranil, začal se Montreal propadat tabulkou níže a níže. Až nakonec skončil mimo play off.
Pro podobný příběh nemusíme chodit ani příliš daleko. Stačí si vzpomenout na loňské tažení Litvínova, který se mohl spolehnout na téměř bezchybného brankáře Pavla Francouze, jenž byl po zásluze oceněn jako nejlepší brankář ligy. A poté co nynější reprezentační brankář zamířil za ruským angažmá do Traktoru Čeljabinsk. Měl Litvínov nakonec spoustu práce, aby jako úřadující šampión české extraligy, udržel v baráži ligovou příslušnost. Samozřejmě Litvínov přišel i o opory Martina Ručinského a Jakuba Petružálka, ale podle mnou během sezony oslovených hokejistů, ať už z Litvínova nebo jiných extraligových celků, byla ztráta Francouze pro litvínovský tým nejbolestivější.
Pro příběh, ve kterém výborný brankářský výkon pomohl ke zlatu na světovém šampionátu, nemusíme chodit daleko. Ani v časové ani v geografické linii. České zlato z mistrovství světa 2010 v sousedním Německu jde z velké části za Tomášem Vokounem. Pod slovenské stříbro z roku 2012 se zase výrazně podepsal fantom turnaje Ján Laco.
Zpátky k české reprezentaci, brankáři národního týmu pro mistrovství světa byli v posledních letech už téměř jasně určení už před sezonou. Poté, co v roce 2010 ukončil reprezentační kariéru hrdina posledních dvou zlatých úspěchů české reprezentace na mistrovství světa Tomáš Vokoun, se na pozici prvního brankáře posunul dnes už téměř třicetiletý Ondřej Pavelec z Winnipegu. Pokud nemohl kvůli play off v NHL nebo zranění přijet Pavelec, dostal šanci Alexander Salák, jenž v posledních letech oblékal dres týmů z Kontinentální ligy. Poslední dvě sezony chytá Salák za Sibir Novosibirsk, před angažmá na jihu Sibiře působil Salák ještě v nejbohatším klubu v Rusku v SKA Petrohradě. Tato dvojice odchytala také poslední olympijský turnaj v Soči.
Jenže letošního šampionátu, se kvůli zranění respektive rodinným důvodům nemůže zúčastnit ani jedna ze stálic českého brankoviště posledních let. Salák v posledních letech objel snad všechny reprezentační akce a vzhledem k tomu, že jeho manželka čeká už čtvrté dítě, rozhodl se letos mistrovství vynechat. Naopak Pavelce během sezony trápilo chatrné zdraví a v brance Tryskáčů se poměrně dlouho střídali pouze mladíci Hutchinson a Hellebuyck. Dalo se tedy očekávat, že může přijít komplikace během zdravotní prohlídky. A taky, že přišel. Pavelce do Moskvy a Petrohradu nepustili kluboví lékaři.
Přesto široká hokejová veřejnost předpokládala, že by českou reprezentaci mohl na šampionátu v Rusku posílit Petr Mrázek z Detroitu nebo Michal Neuvirth z Filadelfie. Tedy další dva čeští brankáři, kteří pravidelně chytají v NHL. Jenže oba brankáři už mají jistou nominaci pro zářijový Světový pohár v Toronto, kde se představí ty největší hvězdy z NHL. Možná i proto ani jeden nepřijel. Mrázek nemá v NHL smlouvu a nechtěl riskovat zranění. Neuvirth se zase v play off potýkal s blíže nespecifikovaným zraněním. A tak se oba brankáři rozhodli český tým na mistrovství neposílit. U Neuvirtha je to pochopitelné, protože jeho zranění měsíc před koncem základní části NHL v polovině března, mělo původně znamenat definitivní konec sezony. To u mladého Mrázka, který by se měl v příštích letech stát neotřesitelnou českou jedničkou, jde při nejmenším o velké zklamání. Mladému brankáři, o kterém se v zámoří letos hovořilo jako o možném kandidátovi na Vezinovu trofej, by určitě nabídl leckterý klub z NHL smlouvu. Přesto Mrázek argumentoval, že nechce riskovat zranění a tím další kariéru v nejlepší lize na světě.
Šance se na mistrovství předvést tedy zůstaly na třech brankařích, kteří ještě minulou sezonu hájili branky extraligových celků. O své místo na výsluní a vylepšení své pozice na hráčském trhu budou bojovat bývalý brankář dnes prvoligové Slavie Dominik Furch, bývalý brankář loňských extraligových mistrů z Litvínova a nejmladší téměř třiadvaceti letý brankář Plzně Matěj Machovský, který už ale za sebou má tři sezony jako první brankář extraligového klubu.
Zdroje a stav problematiky
Vzhledem k tomu, že jde o téma, které je primárně zaměřeno k vrcholu hokejové sezony 2015/16, tedy mistrovství světa 2016 v Rusku (zářijový Světový pohár, totiž termínově spadá do sezony 2016/17). Vystačil jsem si v ohlasových článcích se svou vlastní znalostí českého hokejového prostředí a přípravou otázek před samotnými rozhovory. U souhrnné analýzy mi velmi pomohly weby hockeynews, isport, sport.idnes a sport.aktualne, které mi usnadnily přístup k méně známým faktům primárně z historie ledního hokeje. U článku, který mapoval brankáře, kteří se podepsali pod české medaile po rozdělení federace, jsem se musel mnohdy opřít o statistiky turnaje z wikipedie, kde jsou k nalezení sestavy jednotlivých týmů pro určitý turnaj a přehledně zpracované tabulky základních skupin, případně vyřazovací pavouk turnaje.
Jak už jsem zmiňoval výše, problematika prvního brankáře pro mistrovsví v Rusku je hlavně aktuální a velmi záleží na orientace v českém hokeji. Důležité je taktéž hlavně momentální podvědomí novináře o vztazích, problémech a kontextu uvnitř českého hokejového prostředí.
Jak už jsem zmiňoval výše, tak na rozhovor s trenérem reprezentačních brankářů Petrem Jarošem jsem se připravil z jeho osobních internetových stránek a rozhovorů s ním z minulosti, kterých tedy nebylo zase tak mnoho, za což jsem byl rád, protože jsem mohl čtenářům nabídnout informace o trenérovi, kterého do té doby třeba neznali. Na rozhovor jsem se tedy připravil, pro mě už, běžným způsobem – tedy podobně, jak na rozhovory, které jsem dosud už vytvořil. Podobnou, ale ne tak obsáhlou přípravu jsem absolvoval také na telefonické dotazy bývalých brankářů, protože si myslím, že by si novinář měl být absolutně jistý i v případě, že telefonuje v uvozovkách jen pro hlasy.
Sportovní deníky, sportovní sekce zavedených médií nebo televizní či rádiové stanice se tématikou brankářské jedničky pro velký mezinárodní hokejový turnaj zabývají vždy v době, kdy se takový turnaj blíží. Obecně se ale podrobné informace o výkonech českých brankářů, jenž působí v zahraničních soutěžích, z českých médií příliš nedozvíme. Severoamerická NHL je na tom přece jen mnohem lépe, o výsledcích, ale i vývoji jednotlivých utkání s českou stoupou se dozvíte z každého českého média, které má předplacené služby české tiskové kanceláře. O Kontinentální lize sice ČTK taktéž referuje, ale ne tak podrobně jako o NHL. Navíc Česká televize vysílá pořad Deník NHL, ve kterém najdete sestřihy všech zápasů daného hracího dne. Sestřihy nebo videa nejzajímavějších okamžiků, zákroků nebo gólů jsou taktéž dostupné na oficiálních profilech NHL na sociálních sítích (twitter, facebook, instagram). Pokud ale uživatel českých médií hledá opravdu podrobné statistiky a podrobné informace o výkonech českých brankařů, musí zabrouzdat na internetu na internetové stránky zemí, ve kterých zmíněný brankář nastupuje. A pokud hovoříme o ostatních evropských soutěžích, jako jsou skandinávské ligy, švýcarská nejvyšší soutěž či německá liga,
S historií brankářského řemesla mi pomohly články na nhl.com, nhl.cz a další rešerše hokejovými články o začátcích hokeje, převážně jsem brouzdal po severoamerických webech, kde hokej vznikl. A protože hokej podrobně sleduji více než patnáct let, mohl jsem se v mnoha případech opřít o své znalosti ze světa hokeje. Nicméně perličku typu, který brankář přišel jako první s mřížkou na masce, jsem si musel samozřejmě dohledat.
Ideový plán
Jak již bylo řečeno, hlavním cílem této práce je poodhalit situaci v českém brankovišti pro nadcházející světový šampionát v Rusku. Tedy na turnaji, kam poletí velice nezkušené české trio brankářů. Vždyť největší zkušenosti se světovým šampionátem má Pavel Francouz, jenž se sice zúčastnil dvou podniků, ale v brance se objevil všehovšudy sedm minut. V dalších článcích se také podívat na největší české úspěchy na poli hokejových světových šampionátech, pod které jsou výrazně podepsáni čeští brankáři, u čehož se nabízí možná paralela s letošním stavem v českém brankovišti. Protože v minulosti si někteří reprezentační brankáři, kteří působili v Evropě, vychytali na mistrovství vstupenku do NHL.
Vzhledem k tomu, že jde o soubor hlavně ohlasových článků o momentální situaci v českém brankovišti, využil jsem možnost vyzpovídat jednoho z nejlepších českých trenérů brankářů, kterým je Petr Jaroš, toho času reprezentační trenér brankářů. V rozsáhlé analýze o brankářském řemeslu se podívat nejen na nebezpečí, kterému museli brankáři čelit v začátcích ledního hokeje, kdy muži čelili kotoučům téměř nechráněni. Také jsem se podíval na problém úbytku gólů, za který mohou stále lepší a více vyzbrojeni brankáři a upozornil jsem na nevděčnou roli brankáře, jehož chyba může potopit tým dvaceti hokejistů.
Rozhovor s Petrem Jarošem se podrobně podívá na v médiích opomíjeného strůjce vzestupu mladých českých brankařů v reprezentaci. Petr Jaroš začínal jako brankář, který si z rodné Jihlavy vybral cestu brzkého odchodu do zámoří, kde mezi juniory exceloval, ale přestup do dospělého hokeje mu zhatila vážná zranění, po kterých se Jaroš dával dohromady téměř celou sezonu. Později si Jaroš uvědomil, že jeho tělo zřejmě není nastaveno na tak velkou zátěž a vzal za vděk trenérstvím, kterému se věnuje už od poměrně brzkého věku. Letos oslaví Jaroš čtyřicáté narozeniny a brankáře trénuje už téměř osmnáct let, začínal totiž ještě jako aktivní hráč, kdy trénoval mladé brankáře během letní pauzy. Zajímavostí také je, že si Jaroš staví vždy ty nejvyšší cíle a v budoucnu by se chtěl stát prvním českým trenérem brankářů v NHL. Což dle jeho slov nebude vůbec jednoduché, protože co se týče trenérství, je NHL doménou hlavně Kanaďanů a Američanů.
Jelikož si veřejnost pamatuje jen úspěšné brankáře, sestavil jsem v internetové verzi galerii brankářů, kteří jsou podepsáni pod všemi medailemi v samostatné éře českého hokeje. Která čítá největší úspěchy z přelomu tisíciletí, ale třeba také vůbec první samostatně českou medailí z roku 1993, pod kterou je podepsán dnešní manažer pražské Sparty Petr Bříza.
Story, o dvou nejvážnějších kandidátech na post brankáře číslo jedna pro světový šampionát se nabízela od samotného začátků, protože oba brankáři se znají už více než deset let, kdy se v rámci mládežnických reprezentací potkávali ve stejném týmu.
Postup práce
Věděl jsem, že pojedu na reprezentační sraz do Prahy před odletem národního týmu do Finska k dvojzápasu v rámci Euro Hockey Tour proti tamnímu národnímu týmu, kde jsem měl po domluvě s tiskovým mluvčím Českého svazu ledního hokeje Zdeňkem Zikmundem domluvenou schůzku s reprezentačním trenérem brankářů Petrem Jarošem. V původních plánech jsem chtěl s panem Jarošem vytvořit nejdelší článek pro projekt, ale vzhledem k časově omezeným možnostem vznikl rozhovor o šesti tisíci znacích. Ze získaného materiálu bych určitě rozhovor ještě natáhl, protože jsme se bavili i o jiných tématech, které ale příliš nezapadaly do charakteru projektu. Takže jsem raději sepsal kratší, ale o to záživnější rozhovor. Některé nevyužité hlasy Petra Jaroše, jsem ale použil do některých ohlasových článků ohledně možného posílení českého brankoviště ze Severní Ameriky.
Proto jsem dumal nad tím, jak vytvořit relevantní text o dvanácti tisících znaků. Věděl jsem, že takto dlouhý text ve svém zaměstnaní (sportovní sekce webu aktualne.cz) neuplatním. Proto jsem se rozhodl napsat analýzu, která by se hodila spíše do hokejového časopisu typu Pro-Hockey nebo na primárně hokejový web. Analýzu jsem postavil na tom, jak nebezpečné se bylo v minulosti do branky vůbec postavit a proč je role brankáře nevděčná a co může za postupný úbytek gólů v hokeji.
V projektu je také jedna story s hlasy obou brankářů, kteří bojují o post brankáře číslo jedna na následujícím šampionátu v Rusku. Dominik Furch i Pavel Francouz byli rovněž velmi vstřícní a během své rozcvičky před tréninkem reprezentace mi věnovali pět minut svého času. Přístup k brankářům jsem měl dovolený po předešlé domluvě s trenéry reprezentace Vladimírem Vůjtkem a Petrem Jarošem. Pro větší autentičnost finálního mediálního produktu jsem oba brankáře vyzpovídal naráz. Vzhledem k tomu, že jsem předem věděl, že se potkávají už více než deset let v mládežnických reprezentacích a extralize. Oba mi potvrdili, že mezi nimi nepanuje žádná nezdravá rivalita a poskytli mi i zajímavý materiál pro story, kterou jsem postavil na kamarádském vztahu mezi brankáři a paralelou ve vývoji hokejové kariéry s bývalým výborným brankářem a strůjcem zlaté medaile z mistrovství světa z Vídně 1996 Romanem Turkem. Ostatně výbornou atmosféru mezi gólmany mi potvrdil také trenér brankářů Petr Jaroš.
V dalším ohlasovém článku, který měl na základě výpovědi odborníků určit jedničku před startem šampionátu, jsem telefonicky oslovil legendu československého hokeje Jiřího Holečka, jenž se podepsal pod dvouciferný počet medailí z velkých mezinárodních akcí a ve svých dvaasedmdesáti letech patří mezi jednoho z nejlepších českých brankářů všech dob. Holeček mi poskytl zajímavé názory a bylo pro mě obrovskou ctí hovořit s takovou legendou, byť telefonicky. Druhým expertem na slovo vzaté, byl také bývalý brankář a mistr světa z roku 1999, toho času trenér gólmanů ve Vítkovicích Martin Prusek.
Také jsem vytvořil text, který mapoval situaci ohledně Michala Neuvirtha, jenž se v play off NHL v dresu Philadelphie Flyers rozchytal k famózním výkonům. Využil jsem citací trenéra Jaroše, který mi nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, jestli trenérský štáb reprezentace jedná s Neuvirthem.
Galerie, ve které jsem popsal strůjce všech českých medailí po rozdělení federace v roce 1993, vykrystalizovala po domluvě se svým nadřízeným. Typy takových článků doplněných o obrazové sdělení jsou podle měřících systémů webuwww.sport.aktualne.czvelice oblíbené, což dokazuje vysoká míra zobrazování.
Sebehodnocení
Vzhledem k tomu, že se nejedná o téma s výrazným společenským přesahem. Ale spíše už o pravidelnou novinářskou rutinu před každou větší hokejovou akcí. Přesto jsem rád, že jsem se i díky projektu podíval na reprezentační trénink. Pohovořil s velkými osobnostmi našeho hokeje. A viděl v akci některé mnohem zkušenější kolegy. Přesto jsem se znovu ujistil, že při profesi sportovního novináře si musí člověk vybudovat kvalitní pověst a stále sbírat nové a nové kontakty, bez kterých se člověk neobejde.
Velkým přínosem pro mě byla návštěva zmíněného reprezentačního srazu, kde jsem posbíral stěžejní materiály ke své práci. Rovněž jsem velmi rád, že jsem měl možnost pohovořit a udělat rozhovor s trenérem brankařů Petrem Jarošem, který mi i během nabitého časového harmonogramu věnoval svůj čas.
Práci na projektu bych rozdělil na dvě části. Příprava na rozhovor a doba před nabráním dat, bez kterých by tento projekt nemohl spatřit světlo světa. A sepisování jednotlivých článků, které se odvíjely od získaných hlasů a zajímavostí, které jsem během příprav zaznamenal.
Literatura a zdroje
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 120 s. ISBN 978-80-244-2218-3.
