Záměr práce - Skautský parlamentní oddíl

1) Cíl práce
Cíl mého Závěrečného projektu jsem si stanovil v rámci politické psané specializace. Téma práce jsem si zvolil s ohledem na svou životní zkušenost ze skautu, proto volba padla na Skautský parlamentní oddíl. Cíl práce je přinést ucelený soubor textů, které přibližují fungování, historii a nejvýraznější osobnosti Skautského parlamentního oddílu a pohled členů Parlamentního oddílu i zástupců organizace.

2) Zdůvodnění volby tématu
Zpracování tématu Skautského parlamentního oddílu jsem si zvolil, protože povědomí o jeho existenci není příliš rozšířené. Ani v organizace Junáku, ani mezi veřejností. Junák je na základě svých Stanov nepolitický spolek.
„Junák – český skaut, z. s. je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, jehož posláním a účelem je – v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí Robertem Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu A. B. Svojsíkem – podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí; jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce; sobě samým; bližním, vlasti, celému lidskému společenství a přírodě.“ (Stanovy Junáka, str. 1, 2014)
Z vlastní praxe vím, že výklad pojmu apolitický spolek je složitý a každý ve skautu s ním pracuje jinak. V roce 2019 Náčelnictvo Junáka, „nejvyšší vrcholný orgán Junáka v období mezi  Valnými sněmy" (Náčelnictvo Junáka), přijalo usnesení o občanské angažovanosti a apolitičnosti Junáka .
Usnesení říká, že organizace vychovává mladé lidi k občanské angažovanosti na lokální úrovni, politické působení funguje na nadstranické úrovni. Zároveň si nechává právo na vyjádření, pokud by měly být ohroženy hodnotové základy, zejména ochrany přírody a demokratických principů (Šáblová, 2019).
Tyto informace jsem věděl ještě před zjištěním, že existuje Skautský parlamentní oddíl. O něm jsem se dozvěděl po rozhovoru Skautského institutu v Olomouci s Lumírem Kantorem, že je jeho vedoucím, jsem zjistil z tweetu Junáka 1. září 2020 .
Kantor je senátor, který se účastnil v srpnu a září 2020 výpravy Senátu na Taiwan. Tam předal místní prezidentce skautský šátek a po návratu do vlasti tento čin byl zmíněný v několika rozhovorech. S Kantorem v Olomouckém deníku a v rozhovoru pro Hospodářské noviny ho zmiňuje předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zaujalo mě spojení politiky a skautingu, proto jsem se rozhodl, že svůj Závěrečný projekt napíšu právě na tuto problematiku. Téma mi přijde zajímavé, že kombinuje politiku na nejvyšším patře naší republiky – v Parlamentu a skautu, který se snaží být apolitický.

3) Zdroje a stav problematiky
Současné zpracování a zdroje
Současný stav zpracování problematiky Skautského parlamentního oddílu je dost žalostný. Tématu se věnovala různá média formou jednotlivých článků. O Skautském parlamentním oddílu nebyl dosud zpracován žádný soubor článků.
Nejpodrobněji se Oddílu věnoval Blesk ve svém článku z roku 2019 . Článek vznikl u příležitosti oslav dne svatého Jiří, což je mezinárodní den skautů, kdy chodí na veřejnosti ve svých krojích. Druhá jeho část se věnuje oddílu a popisuje jeho fungování, činnost v šesti odstavcích.
Další servery, kde je uveden článek věnovaný převážně Oddílu jsou, Parlamentní listy v roce 2018 , Eurozprávy.cz v roce 2018 a server Týden v roce 2011 .
Některé jiné servery pouze existenci Parlamentního oddílu zmiňují, ale dále s ní nepracují či nerozvíjejí. Například server G.cz v roce 2020 a Svitavský deník.cz v roce 2014.
Pokrytí tohoto tématu není proto příliš velké. Dalšími zdroji, které se Oddílu věnují, jsou tiskové zprávy a zmínky na osobním blogu . Ty však nejsou zpracovány žurnalisticky, ale za účelem PR. Informace nejsou ani dostupné na oficiálních stránkách Junáka pro veřejnost - skaut.cz, ani na stránkách, které jsou určené pro členy organizace - krizovatka.skaut.cz.
Existence Skautského parlamentního oddílu není ani zmíněna v článku o světovém jamboree v Japonsku , který přímo zmiňuje jména jeho členů.
Junák provozuje vlastní časopisy, které mají dlouholetou tradici. Časopisy jsou vždy určené pro danou věkovou kategorii a jejich obsah je určen členům spolku, proto využívá skautský slang. Rozhovor s Petrem Bratským, který je zakladatelem Oddílu, je v Roverském kmeni v únoru 2008 . Časopis je určený pro mladé lidi od 15 let, kteří již mohou nebo budou moci brzo volit a zajímat se o politiku.
Zpracování Bleskem
Server Blesk.cz téma Skautského parlamentního oddílu zpracovává nejlépe a nejvíce široce, ačkoliv se nevěnuje pouze jemu. Článek naplňuje parametry příběhu (Jílek, 2009, str. 102-103) z 28. dubna 2019 začíná titulkem, který odkazuje na přezdívky dvou poslanců, a perexem, který vysvětluje, co to jsou skautské kroje, a jména dvou poslanců, na které odkazuje titulek.
Článek kombinuje text, fotografie a video. Autor získal citace poslanců Marka Výborného, Jana Čížinského, senátora Lumíra Kantora. Fotografie, kterých je 16, zachycují poslance v krojích, členy britské královské rodiny s anglickými skauty a ilustrační fotky, na kterých jsou skauti.
Čtyřminutové video je věnováno skautskému životu Jana Hamáčka. Zachycuje klubovnu, kterou Hamáček navštívil, kde chodil do skautu, a rozhovor s jeho bývalým vedoucím.
Navazování projektu
Mnou zpracovávaný projekt nenavazuje na žádné jiné články, protože se tomuto tématu nikdo nevěnoval a není mediálně pokryté.

4) Ideový plán
Cíl práce je zpracovat téma Skautského parlamentního oddílu v souboru článků, které bude on přinášet široký pohled, jak funguje a co představuje samotný oddíl. V projektu chci dát prostor nejen politikům, ale i zástupcům skautského hnutí. Zaujalo mě, že se tímto útvarem „nechlubí“ či ho nezviditelňují.
Projekt bude navazovat na dosavadní zpracování svou formou, tedy psanou. Žánr příběhu (Jílek, 2009, str. 102-103) pro toto téma je vhodný, protože k problematice neexistují téměř žádné primární zdroje, a pro hlubší proniknutí do tématu je nutné vycházet ze sekundárních zdrojů, kterými jsou samotní politici nebo zástupci Junáku.

5) Postup práce
O Skautském parlamentním oddílu jsem se dozvěděl v září 2020. Začal jsem plánovat, jak by šel přinést cyklus článků, které by mu byly věnované. 28. září jsem oslovil Lumíra Kantora, že bych chtěl na toto téma psát projekt a chtěl se s ním sejít, abych zjistil první informace.
Po rozhovoru s Kantorem mi bylo jasné, co je Skautský parlamentní oddíl a získal jsem od něj další kontakty a seznam členů Oddílu. Dále jsem si po konzultaci se svým garantem projektu dohodl rozložení žánrů – dvě publicistické interview (Jílek, 2009, str. 95-96), dva příběhy (Jílek, 2009, str. 102-103) a anketu (Jílek, 2009, str. 95).
Interview jsou se zakladatelem Oddílu Petrem Bratským a současným vedoucím Oddílu Lumírem Kantorem.
Interview s Petrem Bratským
Kontakt na Bratského jsem dostal od Kantora, který mi předal telefonní číslo. Domluva na rozhovoru probíhala od 6. října 2020 a během dalších dní jsme se dohodli na rozhovoru, který proběhne písemnou formou, protože Bratský dělal volební kampaň v Praze a byl časově vytížený.
V listopadu jsme realizovali interview, také proběhlo doplnění otázek a autorizaci jsem získal 7. prosince. Od Bratského jsem si ještě vyžádal fotografie znaku a vlajky Oddílu, které nejsou součástí hodnocení práce.
Interview s Lumírem Kantorem
Část, kterou jsem dělal poslední byla realizace rozhovoru Kantorem, domluvil jsem s jeho asistentkou Ivanou Častulíkovou 5. února 2021, že rozhovor s senátorem uskutečním 15. února. Předem jsem Kantorovi zaslal okruhy otázek rozhovoru.
Realizace proběhla přes platformu Zoom a autorizaci jsem obdržel 15. dubna.
Příběh Barbory Trojak
Ve svém projektu jsem chtěl dát prostor i zástupci Junáku. Snažil jsem se oslovit Starostu Junáka Josefa Výprachtického, ale byl časově vytížený. Proto jsem se domluvil s tiskovou mluvčí Junáku Barborou Trojak, která mi poskytla rozhovor, který jsem později zpracoval do příběhu. Cílem oslovení zástupce organizace bylo zjistit, jak samotní skauti vnímají Oddíl, jak spolupracují s členy a jak funguje apolitičnost Junáka v kombinaci s politickým oddílem.
Rozhovor měl být realizovaný 21. ledna po telefonu, ale rozhovory není možné nahrávat, proto mi mluvčí odpovídala písemně. Odpovědi jsem dostal 1. února a zapracoval je do příběhu, který jsem doplnil o informace, které rozvíjejí výpovědi mluvčí.
Dalším respondentem měl být Miloš Říha, který je ředitel Skautského institutu, kde se konají schůzky Parlamentního oddílu. Říha mi řekl, že rozhovor s ním můj projekt neobohatí, protože pouze zajišťuje prostory, kde se členové schází, a nemá mi k tématu příliš, co říct.
Příběh Skautského parlamentního oddílu
Tento příběh je shrnující a věnuje se Skautskému parlamentnímu oddílu jako celku a čtenáři slouží jako úvod do celé problematiky. Vychází ze všech informací, které se mi podařilo o Oddílu shromáždit, a je propojen s citacemi lidí, se kterými jsem pracoval.
Anketa s členy Oddílu
U seznamu lidí, kteří jsou členy, jsem si přiřadil, k jaké straně patří nebo za jakou kandidovali, a následně jsem si na internetových stránkách Parlamentu našel e-maily. Vybral jsem si zástupce z každé strany, která má zastoupení v Oddílu, a oslovil je s anketní otázkou: „Proč jsou členy Skautského parlamentního oddílu?“.
Odpovědi jsem pak upravil a seřadil. Zástupci některých stran mi neodpověděli, proto jsem napsal dalším straníkům z jejich strany, k tomu jsem využil i možnost kontaktu na Messengeru.
Nepodařilo se mi získat vyjádření Jana Hamáčka, který je jediný zástupce za ČSSD.

6) Sebehodnocení
Myslím si, že cíl práce jsem splnil. Podařilo se mi zpracovat pět textů, které společně nabízí pohled na historii, současné členy a vedení Oddílu, se dostala i zástupkyně organizace.
Největší riziko práce bylo získat první informace o Oddílu. Kdyby se mi nepodařilo navázat kontakt s Lumírem Kantorem, zdroje pro práci by se mi hledaly velmi těžko. Další riziko bylo kriticky přistupovat k informacím, které jsem od Kantora dostal, protože sám v rozhovoru zmínil, že Oddíl příliš nepropagují.
Díky tomu, že jsem sám skaut, jsem měl výhodu, že jsem znal slang a prostředí, informací, které jsem zpracovával. Nevýhodou je, že jsem mohl opomenout v některých případech dostatečně vysvětlit čtenáři skautský slang, protože jsem si neuvědomil, že to slovo veřejnost nemusí znát. Na tuto nevýhodu jsem si musel dát pozor.
V budoucnosti by se projekt dal více rozvíjet, například by šlo dále pracovat s členy, zpracovat, proč některé strany nemají žádného účastníka, i když mohou, zejména politické hnutí ANO 2011. Dále bych mohl provést analýzu, která by se věnovala, jak členové Oddílu hlasují v otázkách, které se dotýkají činnosti mládeže.
Přínos práce je v tom, že existuje soubor textů, který může využít, veřejnost i skauti, například k nějakým vzdělávacím programům.

7) Zdroje a literatura
Junák - český skaut, z. s. stanovy spolku: schválené XIV. Valným sněmem Junáka v Litomyšli dne 29. 3. 2014 [online]. 29. 3. 2014, , 25 [cit. 2020-10-21]. Dostupné z: https://www.skaut.cz/wp-content/uploads/2018/05/stanovy-junaka.pdf
Náčelnictvo Junáka. Skaut Křižovatka [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredi/nacelnictvo/583-nacelnictvo-junaka
ŠÁBLOVÁ, Lenka. NÁČELNICTVO PŘIJALO USNESENÍ K OBČANSKÉ ANGAŽOVANOSTI A APOLITIČNOSTI JUNÁKA - ČESKÉHO SKAUTA. Skaut Křižovatka [online]. Junák - český skaut., 2019, 4. 6. 2019 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://krizovatka.skaut.cz/zpravodajstvi/4568-nacelnictvo-prijalo-usneseni-k-obcanske-angazovanosti-a-apoliticnosti-junaka-ceskeho-skauta?autologin=1
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.