NIkola Bajerová 1. Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu je propojení mé žurnalistické profilace a specializace. V průběhu mého studia jsem si zvolila psanou a kulturní specializaci. Ve druhém ročníku studia jsem absolvovala Praktikum a následně Workshop psané žurnalistiky. V rámci kulturní specializace jsem v prvním ročníku studia nejprve absolvovala předmět Základy obecné estetiky a uměnovědy, na který ve třetím ročníku navazoval předmět Žurnalistická specializace – kulturní. V samostatném projektu sjednocuji tyto dvě oblasti pod tématem Blogeři v cestování.
Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout čtenáři náhled do oblasti cestování prostřednictvím fenoménu blogování. Ukázat, jak blogeři využívají dnešní moderní technologie k tomu, aby sdíleli s veřejností své zážitky z cest a zároveň jim poskytli tipy na krásná místa na planetě a ukázali, že za zážitkem se dá cestovat jednoduše, na vlastní pěst, zcela bez pomoci cestovní kanceláře. Vedlejším cílem bude ukázat, jak se v průběhu let cestování proměnilo, jelikož už dávno neplatí kdysi zavedené mýty, že cestovat po světe je drahou záležitostí a mohou si to dovolit jen bohatí lidé. Vytyčeného cíle bych chtěla dosáhnout za pomocí série textů, která se bude skládat z úvodního textu, poskytujícího základní nástin do problematiky, rozhovoru, story, rozšířené zprávy a ankety.
2. Zdůvodnění volby tématu
Téma mého samostatného projektu vzniklo jako propojení dvou zaměření, které jsem si během studia absolvovala. V prvním ročníku jsem si jako tematickou profilaci vybrala kulturní. Z technické specializace pak psanou a televizní. Jelikož jsem s během uplynulých let více věnovala psané žurnalistice a zajímala jsem se o témata z oblasti kultury, byla pro mě tato kombinace logickým krokem. Při volbě tématu samostatného projektu bylo přihlíženo hned k několika kritériím. Prvním, byla již zmíněná specializace na kulturní oblast, druhým můj v posledních letech zvýšený zájem o cestování po světě a třetím fakt, že i já sama již delší dobu přemýšlím o založení cestovatelského blogu, na kterém bych sdílela své vlastní zážitky ze zahraničních cest. Samostatný projekt, jehož jeden článek ze série textů bude story o mém zážitku z cestování po Havajském ostrově Maui, pro mě osobně zřejmě bude prvním impulsem k založení osobní platformy.
V českých tištených periodikách, dále na internetu a zejména pak na sociálních sítích je obecně problematika cestování zastoupena v hojném počtu. Právě z toho důvodu jsem se rozhodla téma zúžit a vymezit si pouze určitou problematiku v oblasti cestování. Po zvažování několika tematických oblastí jsem nakonec rozhodla věnovat svoji pozornost blogerům v cestování.
Tématem cestování se v dnešní době zabývá nepřeberné množství blogerů. Každý z nich si však vždy snaží najít své originální niche, neboli specifický námět, kterým se odlišuje od ostatních a tím může zaujmout své potencionální čtenáře. Někteří blogeři se specializují na levné cestování v atraktivním destinacích, další cestují po světe pouze stopem, někteří si na své cesty sbalí minimum věcí, se kterými musí přežít třeba celý měsíc a další cestovatelé se zase vydávají na cestu v polorozpadlém autě. Jelikož je v blogování o cestování velká konkurence, každý, kdo si chce vytvořit větší fanouškovskou základnu a mezi ostatními blogery vynikat, čtenářům musí nabídnout něco, čím si ho zapamatuje, aby jeho příběh chtěl soustavně sledovat.
K tématu blogování o cestování mám velice blízký vztah, jelikož se poslední dva roky snažím také více cestovat a poznávat odlišné kultury zahraničních zemí. Informace o zemích, do kterých plánuji cestovat, si ve většině případů zjišťuji z travel blogů, jelikož poznatky od člověka, který už v dané destinaci byl a poznal ji na vlastní kůži, jsou pro mě osobně mnohem cennější, než ty z jiných typů zdrojů.
Tato práce by měla sloužit nejen k prohloubení o problematice blogerů v cestování, ale také ukázat, že cestovat se v dnešní době dá opravdu jednoduše.
3. Zdroje/stav problematiky
Tématu cestování se celoročně věnuje celá řada médií, ať už v tištěných, rozhlasových, televizních nebo online. Cestování je obecně mediálně zajímavé téma, které lze umístit jak do zpravodajství, tak i do publicistiky, jelikož je mnoho úhlů, z jakých ho lze pojmout. Objevuje se tedy jednak na stránkách tištěných deníků, ale také v jednotlivých přílohách novin nebo v magazínech. Například deník Mladá fronta DNES umisťuje téma týkající se cestování do denních novin, ale také do specializovaných příloh. Pravidelně se články objevují v pondělní Ona Dnes, čtvrtečním Magazínu DNES+TV, páteční Rodině Dnes a sobotním Víkendu DNES. Komunikáty zaměřené na cestování ale můžeme najít obecně ve volnočasovým časopisech nebo magazínech věnovaných ženám. Novináři články zaměřují i na gastronomii daného místa.
V České republice rovněž pravidelně vychází několik titulů, které jsou specializované pouze na cestování. Řadí se mezi ně měsíčníky Lidé a země a Země světa, které obsahují informace zejména ze světa. Tituly Turista, Moje země nebo Na cestu pak přináší čtenářům ty nejzajímavější tipy na cestování po Česku.
Na internetu je rovněž nepřeberné množství platforem, které se zabývají tématikou cestování. Zavedená tištěná periodika, která disponují i online formátem mají samostatnou rubriku zaměřenou na cestování, kde čtenářům pravidelně přináší tipy na cestování, ale také historické zmínky o památkách ze světa i z Česka nebo rozhovory s cestovateli.
O českých blogerech v cestování už periodika nepíší v tak hojném množství. V tisku se v denících články o blogerech neobjevují téměř vůbec. V přílohách, magazínech nebo lifestyle časopisech jsou v malé míře obsaženy rozhovory s blogery. Prostor se blogerům dostává zejména v online prostředí. Například rozhovor s cestovatelem Vítem Vomáčkou vyšel na webu Aktuálně.cz [1]. Velice známá je v online světě i cestovatelská rodina The Šikl, kteří boří mýty o tom, že se po založení rodiny nedá cestovat s dětmi a ukazují společnosti, že se nebojí vydat ani do exotických destinací. Rozhovor s nimi vyšel na webu Forbes.cz [2].
Problematice českých blogerů v cestování se věnuje i několik bakalářských a diplomových prací. Nezabývají se však konkrétně blogery, nýbrž travel blogy obecně. Zmíním bakalářskou práci věnující se tvorbě obsahu a propagaci travel blogu (Voráčková, 2015) nebo bakalářskou práci, ve které se autorka zaměřila na vliv cestovatelských blogů na cestovní ruch (Abramova, 2017). Ve větší míře autoři pojmou téma travel blogů z marketingového hlediska.
V seznam projektů na webových stránkách Pres.UPmedia.cz jsem našla jeden projekt s podobným tématem, který se však zabýval problematikou levného cestování. Jedná se o projekt od Jana Doležela s názvem Levné cestování a ubytování v zahraničí, který byl publikován v roce 2015.
4. Ideový plán
V mém samostatném projektu bych ráda prostřednictvím série textů poskytla čtenáři alespoň zběžný náhled do sledované problematiky, čímž jsou blogeři v cestování. K naplnění tohoto cíle jsem si zvolila kombinaci publicistických a zpravodajských žánrů. Rozhodla jsem se zařadit publicistický rozhovor, anketu, story, rozšířenou zprávu a úvodní informační, žánrově nezačlenitelný text.
Soubor textů bude uveden tzv. „otvírákem“ (úvodním textem), který čtenáři nastíní tématiku blogerů v cestování. Osvojí, kdo je považován za blogera v cestování a jakými kanály komunikuje se svými čtenáři nebo fanoušky.
Druhý článek, zároveň článek hlavní, bude publicistický rozhovor s blogerem Lukášem Koutným. Hovořit s ním budu zejména o jeho nových zkušenostech, které mu cestování přináší a dále o jeho travel blogu, kterému se věnuje již více, než čtyři roky. Zmíněny budou také další kanály, které využívá ke komunikaci se svými fanoušky, jako jsou sociální sítě a to zejména Facebook, Youtube a Instagram. Vzhledem k aktuální situaci pandemie koronaviru jsem se rozhodla položit recipientovi pár otázek týkajících se vývoje cestování po skončení pandemie. S Lukášem se osobně znám a tak náš rozhovor taktéž proběhl při osobním setkání. Pro rozhovor jsou využívány všechny typy otázek, tedy otevřené, kontrolní, alternativní (vyčerpávající varianty odpovědí), dichotomické (ano-ne) a doplňují. Zvolená kombinace otázek mi umožní navazovat na přechozí výpovědi respondenta nebo volný přechod od původně zamýšleného tématu k čemukoli dalšímu [3].
Jako další žánr v projektu využiji příběh neboli story, která stojí na pomezí zpravodajství a publicistiky. Story je založena na slohovém postupu vyprávěcím a má blízko k povídce, avšak je méně rozsáhlá. Žánr vychází ze skutečnosti a rovněž pojednává o skutečných osobách, o jejich činech, situacích, ve kterých se ocitly nebo událostech, které prožily. Dle charakteru tématu pak může mít příběh různé funkce, jako jsou funkce informativní a zábavní, získávací a případně i persvazivní [4]. Zde využiji svých vlastních cestovatelských znalostí a zkušeností a zpracuji story o mém osobním cestovatelském zážitku z ostrova Maui. Původně jsem článek zamýšlela pojmout jako jakýsi itinerář. Nicméně po zvážení jsem se rozhodla zaměřit se pouze na jeden příběh z celého cestování, který čtenáři představím zábavnou formou. Bude tedy sloužit nejen jako ten informativní, jelikož se čtenář dozví poznatky o ostrově, ale rovněž bude plnit i funkci zábavní.
Dále jsem se rozhodla připojit do samostatného projektu rozšířenou zprávu, která bude pojednávat o aktuálním stavu cestovního ruchu v Evropě, vzhledem k pandemii koronaviru, která tuto oblast silně zasáhla. Umístit do série textů i rozšířenou zprávu původně nebylo zamýšleno, avšak vzhledem k situaci, která během jara nastala po celém světě, jsem se rozhodla zamyslet i nad tímto tématem. Informace a fakta, která v rozšířené zprávě využiji, budou vycházet z článků, které uvedu na konci záměru v seznamu použité literatury a dalších zdrojů. Rozšířená zpráva rozvádí hlavní fakta pomocí dalších skutečností. Na rozdíl od zprávy v základní podobě využívají vedle linie informační i linie popisné, jádrem ovšem zůstává sdělení faktů [5].
Posledním vybraným žánrem bude anketa mezi cestovateli, která v publicistické sféře představuje standardizovaný způsob zjišťování názorů veřejnosti ke konkrétnímu jevu, události nebo aktuálnímu problému. Do ankety mohou být zahrnuty jak osoby, které mají úzký vztah k danému problému, tak i osoby bez přímého vztahu k předmětu zájmu. V žurnalistické praxi je obvyklá podoba ankety s jednou otázkou, ale může být položeno i více otázek. Její výsledky jsou pak buď zveřejněny jako reakce osob nebo jsou zpracovány do podoby grafu [6]. V případě projektu použiji odpovědi respondentů jako bezprostřední reakce na položené otázky. Anketa poskytne pohled osob na fenomén blogování o cestování. Zároveň jsem do ankety zapojila i otázku, která se týká aktuální situace a to pandemie koronaviru.
5. Postup práce, zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod.
V této části práce popíši jednotlivé kroky, které jsem při vypracování projektu plnila.
Přípravná práce
Pro můj projekt bylo stěžejní najít vhodného adepta, který bude ochotný se mnou zrealizovat publicistické interview, jelikož se jedná o hlavní článek ze série textů. Mým cílem proto bylo zpracovat rozhovor opravdu detailně a probrat s recipientem více okruhů. Rozhodla jsem se tedy oslovit tři dvojice blogerů o cestování, jejichž blog pravidelně čtu a také sleduji jejich sociální sítě. Všechny tři dvojice jsem kontaktovala prostřednictvím e-mailu, který mají uvedený buď na blogu nebo na jejich sociálních sítích. Bohužel se mi nedostala odpověď ani od jedné dvojice a proto jsem, s trochou zklamání, musela vymyslet náhradní alternativu. Následně jsem zkusila oslovit svého kamaráda Lukáše Koutného, který si již více než čtyři roky vede cestovatelský blog, kde sdílí své zážitky z cestování, rovněž je aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Youtube) a o svých poznatcích z cest také přednáší na besedách. Lukáš s rozhovorem souhlasil a já si pro něj obratem připravila otázky.Týkaly se třech okruhů: 1) Lukáš jako cestovatel a jeho osobitý přístup k cestován; 2) blogování o cestování; 3) odraz pandemie koronaviru na cestování a případně na travel blogery. Třetí okruh byl přidán těsně před realizací rozhovoru, jelikož jsem chtěla do celého projektu zakomponovat i aktuální situaci, která po celém světě nastala během jara.
Pro napsání story pro mě bylo důležité sesumírovat všechny zajímavé momenty a události, které se mi staly během pobytu na ostrově Maui. Z nich jsem pak vybrala jeden, o kterém jsem se rozhodla napsat story, která bude mít nejen funkci informační, ale také funkci zábavní. Jednak má tedy za cíl čtenáři předat poznatky o Čechy tolik neprobádaném ostrově Maui a jednak má popsat vtipné momenty při cestování a také rozdíl, mezi očekáváním a realitou z pobytu na tropickém ostrově.
Příprava rozšířené zprávy mi zabrala asi nejvíce času. Před samotným psaním textu jsem prošla několik desítek článků z různých zdrojů, které se věnovaly tématu odrazu pandemie koronaviru na cestovní ruch. Zaměřila jsem se zejména na informace z tištěných a online periodik. Všechny poznatky, které jsem rešerší článků získala, jsem si vypisovala, abych je následně mohla zakomponovat do textu. Fakta a údaje, které do rozšířené zprávy zakomponuji, budou vycházet z článků, které uvedu v seznamu použité literatury a dalších zdrojů v poslední kapitole záměru projektu.
Svůj projekt jsem se rozhodla doplnit i anketou, abych zjistila názor cestovatelů z řad „obyčejných“ lidí na blogery, kteří píší o cestování. Připravila jsem si dvě anketní otázky. Oslovit jsem chtěla zejména mladé lidi ve věku do třiceti let, u kterých jsem předpokládala, že by se mohli zajímat o cestovatelské blogy a čerpat z nich informace. Snažila jsem se také o vyváženost v kategorii pohlaví, abych oslovila stejný nebo pouze mírně odlišný počet žen a mužů.
Tvorba textů
Jako první ze série textů jsem zpracovávala story, která pojednává o cestování na ostrově Maui. Skládá ze z mých osobních zážitků a je jakýmsi prototypem textu, který na svůj blog běžně sdílí s veřejností i profesionální blogeři z cestování. Čtenáři tedy předkládá příklad takového textu, zpracován je však mou osobou. Tento článek jsem si pro tvorbu vybrala jako první, jelikož vyžadoval nejméně předchozích příprav.
Následně jsem se rozhodla zpracovat anketu. Jelikož jsem se chtěla pozastavit u dvou tematických okruhů, pokládala jsem respondentům dvě otázky: 1) Jaká je podle vás hlavní výhoda informací od travel blogerů oproti cestovatelským (online/tištěným) průvodcům?; 2) Jakým způsobem se podle vás odrazí pandemie koronaviru na cestování? Jak jsem již zmiňovala výše, stěžejním pro mě při výběru respondentů bylo hned několik kritérií, kterých jsem se snažila držet. Výsledná skupina se tedy skládá z žen a mužů ve věku od dvaceti do třiceti let, kteří rádi a zároveň často cestují a informace získávají i z travel blogů. Respondentům jsem otázky pokládala buď při osobním setkání anebo prostřednictvím zpráv přes sociální sítě.
Realizace obsahově nejrozsáhlejšího textu, publicistického rozhovoru, byla poněkud komplikovanější zejména z důvodu nouzového stavu v České republice. Původně jsem zamýšlela rozhovor s Lukášem udělat prostřednictvím sociální sítě Skype, ale po uvolnění omezení jsme se nakonec setkali osobně. Otázky jsem měla v rozhovoru předem připravené, jelikož se však s Lukášem znám i osobně, neostýchala jsem se vybočit a doptat se ho na další podrobnosti, které mě osobně k danému tématu zajímaly. Reagovala a navazovala jsem na Lukášovi odpovědi, čímž jsem získala detailní odpovědi na jednotlivé otázky z předem připravených okruhů.
Nejvíce času mi s určitostí zabrala nejen příprava, ale i realizace rozšířené zprávy, která se spojila téma cestování s aktuální situací ve světě, čímž je pandemie koronaviru. Úkolem textu bylo pokusit se nastínit, jak se bude obnovovat cestovní ruch po skončení pandemie a jaké změny ho zřejmě čekají. V článku je dále uvedeno, zda a případně jakým způsobem se aktuální situaci dotkne blogerů v cestování. Po finálním přečtení zprávy jsem sice uznala, že se mírně vymyká tématu projektu, jelikož se zabývá spíše oblastí cestování obecně a problematiku blogerů v cestování zmiňuje jen okrajově. S tímto faktem jsem však počítala již od začátku a úkolem článku bylo primárně reagovat na aktuální situaci, která panuje ve světě a zaměřit se na odvětví cestovního ruchu.
Úplným závěrem jsem zpracovávala tzv. „otvírák“ neboli úvodní text (žánrově nezačlenitelný), jehož hlavním cílem je uvést čtenáře do problematiky, kterou se budou zabývat následující články. Text jsem proložila názory z řad veřejnosti, které jsem získala prostřednictvím ankety.
Celý projekt jsem vypracovávala během měsíců dubna a května, některé fáze přípravy však probíhaly již mnohem dříve, než samotná realizace. Nejvíce času mi zabrala rešerše článků, z nichž jsem poznatky a vědomosti pak použila do rozšířené zprávy. Dále byl časově náročný rozhovor a zejména jeho přepis. Zároveň jsem strávila poměrně hodně času nad zpracováním záměru projektu, který je rozsahem téměř identický, jako jeho realizace. Celkově jsem nad projektem strávila odhadem 60 hodin práce.
6. Sebehodnocení
Domnívám se, že se mi sérií článků podařilo dosáhnout vytyčené cíle, kterým byl, poskytnout čtenáři náhled do fenoménu blogování o cestování. Zároveň se domnívám, že jsme splnila i druhý vytyčený cíl, čímž bylo ukázat, že cestování v dnešní době už nemusí být drahou záležitostí, ale že se naopak dají určité země procestovat i za relativně „malý obnos peněz“.
Úvodním, nezařaditelným textem jsem čtenáře uvedla do problematiky blogování o cestování. Při tvorbě tohoto článku jsem se nepotýkala s žádnými problémy, jelikož jsem do něj shrnula informace, které jsem zjistila jak z rozhovoru, tak z ankety, ale také z rešerše článků na internetu nebo v tisku.
Publicistický rozhovor čtenářům nejlépe odhalil, v čem doopravdy spočívá „profese“ blogera o cestování. Podařilo se mi získat odpovědi na předem připravené otázky a zároveň mi respondent odpověděl i na mé doplňující otázky, které mě napadaly v průběhu rozhovoru. Interview je hlavním článkem celého projektu a zároveň byl i časově náročný, zejména z důvodu přepisování nahrávky mluveného slova do textové podoby.
Původním záměrem story bylo čtenáři ukázat, jak může vypadat článek od travel blogera, který vytvoří pro svůj osobní blog. Jelikož jsem chtěla vytvořit takový formát textu, avšak nemohla jsem samozřejmě použít přesný článek od profesionálního blogera, rozhodla jsem se text napsat sama. Nejprve jsem se zamýšlela nad formou itineráře, ale na poslední chvíli jsem svůj záměr změnila a vytvořila story, která pojednává o jednom dni stráveném na ostrově Maui. Přičemž vyzdvihuje ty nejzásadnější momenty. Zároveň mým cílem bylo, prostřednictvím story předat čtenáři jak informace, tak i jej pobavit. Domnívám se, že alespoň první z uvedených funkcí se mi v textu podařilo naplnit. Zda je story i zábavná už záleží na individuálních smyslu pro humor každého čtenáře. Zároveň netvrdím, že je článek řemeslně precizně zpracován. Během své žurnalistické praxe jsem se téměř nesetkala se situací, kdy jsem měla napsat článek ve formátu story. Proto byl zvolený žánr z mojí strany i jakýmsi riskem. Zároveň nemám zkušenosti ani s psaním článků na blog. Musím být tedy sebekritická a přiznat, že story nedosahuje vysokých kvalit. Osobně jsem si však text takového typu chtěla již delší dobu napsat, a proto jeho umístění do projektu pro mě bylo i výzvou.
Rozšířená zpráva, kterou jsem do projektu umístila, vznikla téměř na poslední chvíli a do projektu byla zasazena dodatečně. Uvažovala jsem totiž, zda do projektu zapojit i aktuální pandemii koronaviru, která se cestování a tudíž i blogerů o cestování úzce dotýká a zároveň tuto oblast do budoucna ovlivní. Nakonec jsem se rozhodla aktuální situaci v projektu zmínit alespoň prostřednictvím rozšířené zprávy, která mapovala odkaz pandemie na aktuální situaci cestovního ruchu. Článek se mírně vymyká tématu celého projektu, avšak jako studentka žurnalistiky jsem považovala za důležité pozastavit se i nad aktuální situací.
Projekt jsem se rozhodla zakončit anketou, která čtenáři předkládá názor veřejnosti na sledovanou problematiku. Respondenty jsem vybírala cíleně zejména z řad mých přátel a známých, jelikož jsem cílila na poměrně úzkou skupinu. Všichni dotazovaní museli být cestovatelé, u kterých jsem věděla nebo alespoň předpokládala, že pokud cestují, zjišťují si informace z cestovatelských blogů. Zúžilo se mi tím i věkové rozpětí respondentů. Snažila jsem se však vyvážit počet dotazovaných žen a mužů.
Slabou stránku celého projektu vidím zejména v tom, že jsem mírně odchýlila od původního plánu. Zařadila jsem do něj i článek, který se zaměřuje na odkaz pandemie koronaviru na cestovní ruch a problematika blogerů je v něm zmíněna pouze okrajově. Jak už jsem však uvedla výše, rozšířená zpráva vznikla docela spontánně a to hlavně z toho důvodu, že jsem považovala za důležité zmínit téma krize, která se přímo dotýká i cestování a tudíž i blogerů. Jsem si vědoma toho, že mi odchýlení od tématu zřejmě uškodí v závěrečném hodnocení, ale na druhou stranu vidím přinos projektu i v tom, že se zaobírá mimo jiné i aktuální situací. Zbývající žánry se podařilo zpracovat přesně tak, jak jsem si na začátku v záměrech práce stanovila. Některé články jsou zpracovány řemeslně lépe a některé zase hůře. Snažila jsem se však uplatnit své studiem i praxí nabyté vědomosti a znalosti co nejlépe a věřím, že je projekt zpracován na dostatečné úrovni.
7. Literatura, zdroje
Použitá literatura a další zdroje:
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 120 s. Učebnice. ISBN 978-802-4422-183.
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studum. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 125 s. Učebnice. ISBN 80-244-1246-2.
VORÁČKOVÁ, Petra. Tvorba obsahu a propagace travel blogu. Bakalářská práce. Praha: Vysoká škola ekonomická. 2016. Vedoucí práce: Ing. Stanislav Horný.
ABRAMOVA, Anastasiia. Vliv cestovatelských blogů na trh cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita. 2017. Vedoucí práce: Ing. Dita Dlabolová
ŠTUKOVÁ, Karolína. Nová éra letecké dopravy: dražší letenky a zdravotní prohlídky. [online]. 29. 4. 2020. [cit. 26. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nova-era-letecke-dopravy-drazsi-letenky-a-zdravotni-prohlidky-102889
Nezůstaňte na hranici. Jaké státy se otevírají a které cizince nepouští? - ct24.ceskatelevize.cz [online]. 26. 5. 2020. [cit. 26. 5. 2020]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/koronavirus/3102341-prehledne-nezustante-na-hranici-jake-staty-se-oteviraji-a-ktere-cizince
DUCHKOVÁ, Anna. Za hranice podle „semaforu“: Španělsko a Itálie mají červenou, myšlenka mini Schengenu padá. [online]. 22. 5. 2020. [cit. 26. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/cestovani/cestovani-dovolene-storno-dovolenych-cestovni-kancelare_2005221702_sto
Vydali jsme se autem do Chorvatska. A dobro došli. – Novinky.cz [online]. 22. 5. 2020. [cit. 26. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/vydali-jsme-se-autem-do-chorvatska-a-dobro-dosli-40325061
Konkurenční projekty
DOLEŽAL, Jan. Levné cestování a ubytování v zahraničí. In: UP Media: Portál katedry žurnalistiky FF UP [online]. 2015 [cit. 2020-05-23]. Dostupné z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/levne-cestovani-a-ubytovani-v-zahranici
_____________________________
[1] DAŇKOVÁ, Magdaléna. Z influencerů si dělám srandu, skaut mi v mnohém pomohl, říká cestovatel z mostu. [online]. 6. 5. 2019. [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/cestovani/z-infuenceru-si-delam-srandu-na-cestach-mi-pomahaji-znalosti/r~1c2ed85e6d7611e9b2a00cc47ab5f122/
[2] ČERNÁ, Michaela. Když vás živí sen. Česká rodina vydělává cestováním kolem světa. [online]. 11. 3. 2018. [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.forbes.cz/kdyz-vas-zivi-sen-ceska-rodina-vydelava-cestovanim-kolem-sveta/
[3] JÍLEK, 2009, s. 95–96
[4] JÍLEK, 2009, s. 102
[5] JÍLEK, 2005, s. 118-119
[6] JÍLEK, 2009, s. 95
