Adam Kment Zdůvodnění volby tématu
Jak jsem nastínil, pandemická situace doprovázela celé mé působení v redakci a do toho se odráží i témata článků. Jedním z nejvíce diskutovaných témat té doby byla stránka ekonomická, proto jsou články primárně ekonomicky zaměřené. Doba nesla více otázek než odpovědí, a proto jsem také ve spolupráci s dlouholetým členem redakce, Jiřím Nádobou a stážistou Vojtěchem Kočárníkem zpracoval článek o plánovaném vládním uvolnění peněz potřebným lidem a nastínili jsme také za jakých podmínek a kteří lidé budou mít na jaký obnos peněz nárok.
Se stále vyšším plánovaným schodkem jsme v redakci přemýšleli, koho oslovit na rozhovor a probrat s ním nastávající situaci nedostatku financí a propadu ekonomiky. Skoro jasná volba padla na bývalého guvernéra ČNB a současného hlavního ekonoma holdingu Generali, Miroslava Singera, se kterým jsem vedl rozhovor a mimo jiné jsme se dotkli i témat zavedení eura, či krachu společnosti SmartWings.
Jednou se zajímavých zkušeností, která se mi v Respektu naskytla bylo také vytváření zpravodajství. V rámci již neexistující rubriky Informační servis jsem měl za úkol po dobu jednoho týdne mapovat nejdůležitější události za uplynulý den a ty shrnout do pěti zpráv a jednu zprávu navíc s jakoukoliv zajímavostí. Zkušenost to byla nenahraditelná, protože jsem se poprvé setkal s tolika stranami textu denně a práce s takovým množstvím informací nebyla jednoduchá. Do projektu jsem z této rubriky zařadil pár zpráv právě ekonomického charakteru, protože tomu jsem se v Respektu věnoval nejvíce.
Zdroje/stav problematiky
Článek o plánovaném rozdělení velkého množství peněz do mnoha odvětví a mnoha lidem byl svého času jedinečný, protože jsme jako jedni z mála přinesli online souhrn všech odvětví a lidí, kteří budou s největší pravděpodobností moci o peníze žádat. Rozdělili jsme různé skupiny do odstavců a tam jsme mimo jiné popsali i okolnosti, za kterých bude možné peníze žádat, či v jakém stádiu rozdělení peněz se pro dané odvětví nachází. Hlavním zdrojem pro tento článek byly webové stránky ministerstva financí, kde byly zveřejněny tiskové zprávy, které tyto skutečnosti oznamovaly a upřesňovaly. Jako další zdroj nám často sloužila ČTK a to hlavně z toho důvodu, že na jejich stránkách měli aktuální rozhovory s ministry a jejich aktuální vyjádření. V neposlední řadě byly použity i zdroje ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, Poslanecké sněmovny, či portálu iRozhlas.cz.
Naopak na rozhovor s ekonomem Miroslavem Singerem jsem tolik zdrojů nepotřeboval. V centru dění jsem přesně věděl, jaké problémy se zrovna řeší, na co zatím nejsou odpovědi a co všechny zajímá. I proto byla příprava na tento rozhovor v mnohém jednodušší než příprava na rozhovor jiného charakteru a v jiné době. Jediné zdroje, které jsem používal byly hlavně co se týče kauzy SmartWings, kde bylo potřeba se ponořit hlouběji do problematiky, abych byl schopen dobře porozumět a pokládat otázky, stejně tak jsem se věnoval před rozhovorem studiem ekonomických pojmů a taktik, aby mě nic nepřekvapilo. V neposlední řadě jsem rešerši zaměřil na proběhlé rozhovory s Miroslavem Singerem a to hlavně kvůli snaze neopakovat dotazy, které buď často zodpovídá a nebo již byly v minulosti pro Respekt objasněny. V rámci rubriky Informační servis mi jako zdroj sloužily primárně příspěvky ČTK a sekundárně jsem používal články iRozhlas.cz a Novinky.cz. Stejně tak co se týče fotek, ty se vždy vybíraly buď z fotobanky Respektu nebo přímo od ČTK.
Ideový plán
Projekt jsem chtěl prezentovat jako moje zveřejněné texty s ekonomickým tématem v online vydání časopisu Respekt. Jako hlavní text uvádí projekt rozhovor s ekonomem a bývalým guvernérem ČNB, Miroslavem Singerem. Jedná se o čirý rozhovor se všemi prvky, které k žánru jako takovému patří. Poté článek rozdělení státních peněz, který je výčtem a přehledem pro občany, kteří neví jak, kdy a komu stát vlastně podporu má v plánu dát. Poslední částí je výsledek mé čiré novinářské rutiny v podobě denního zpravodajství, a
to konkrétně výběr ekonomických témat.
Postup práce
Hlavní součástí veškeré redaktorské práce je rešerše, ta mne provázela celým působením v časopise a k ruce mi byl ve všech případech jen internet, a to nejen aktuální články, ale i hledání v archivech pomocí nástroje Newton. Rozhovor byl na rešerši nejnáročnější, jelikož se jednalo o téma ekonomické a v případě chybné rešerše nebo špatných informací mohla být důvěryhodnost a výpovědní hodnota velmi snadno zničena. V první řadě jsem se věnoval hledání historie samotného aktéra rozhovoru, Singera. Bylo důležité být seznámen nejen s jeho profesní historií, ale i s jeho dlouhodobými postoji, o které jsem se mohl později v rozhovoru opřít a stavět na nich nejen otázky přímo, ale také se připravit na jeho případné odpovědi, a to třeba v tématu zavedení jednotné evropské měny, jenž Singer ustavičně odmítá. Z důvodu mých omezených znalostí ekonomie a ekonomiky bylo alfou a omegou nejen studium ekonomických pojmů a počtů, ale také tuzemský historický ekonomický vývoj a jeho směřování, hlavně po nástupu koronavirové krize. Nemohl jsem si v tomto dovolit sebemenší chybu či neznalost, tím by totiž respondent mohl nabýt dojmu mé nepřipravenosti a rozhovor by se mi tak vymknul z rukou. Jako poslední následovalo seznámení se s kauzou SmartWings, která byla v době rozhovoru nové téma a jelikož byla tato soukromá firma před krachem, diskutovalo se i nad státním nákupem této firmy a tím pádem její záchranou. Po rešerši a sestavení hrubé struktury otázek jsem se telefonicky domluvil na termínu a místě setkání s Miroslavem Singerem. Ve smluvený čas jsme se sešli v kavárně v centru Prahy, přišel jsem dřív abych mohl vybrat vhodné, ničím nerušené, místo na rozhovor. Po jeho příchodu a seznámení se jsme počali skoro hodinový rozhovor, který jsem si nahrával na dvě různá záznamová zařízení, abych v případě selhání techniky o rozhovor nepřišel. Po návratu do redakce následoval dlouhý hrubý přepis mluveného slova, poté revize a korektura, kterou v konečné fázi zpracoval a vydal editor Pavel Kroulík.
Zcela jinak probíhala spolupráce na souhrnném článku. To byl můj úplně první počin v redakci, a tak jsem se po poradě s Jiřím Nádobou o tomto článku jal rešerše, kterou jsme spolu s dalším stážistou, Vojtěchem Kočárníkem, dělali společně. Po zpracování rešerší přišlo na řadu sepsání článku, kdy jsme měli každý na zpracování několik bodů, které se posléze spojily v jeden velký článek, který zrevidoval a vydal Jiří Nádoba sám.
Příprava a postup psaní pro rubriku Informační servis byla náročná a pár dní mi trvalo, než jsem si v tom našel systém. Denních šest článků bylo třeba odevzdat editorovi do čtvrté hodiny odpolední s tím, že zprávy vychází nezávisle na tomto deadlinu celý den a já měl vybrat jen ty nejdůležitější. Můj postup byl takový, že jsem každou hodinu od rána zpracoval jeden nebo dva články do čtvrté hodiny. Krátce před čtvrtou jsem vždy vybral těch finálních šest z napsaných asi dvanácti, ty jsem odevzdal Pavlu Kroulíkovi s tím, že cokoliv zajímavějšího se stalo po mém odchodu z redakce jsem ještě doma večer dopsal a vydalo se zpětně. Tento způsob sice znamenal více než 30 normostran textu denně, byl ale pro moje psaní nesmírným přínosem.
Sebehodnocení
Se všemi články jsem ve výsledku spokojen, protože se mi podařilo včlenit do redakce jednoho z největších týdeníku v republice a držet s ním tempo. Hlavně články v Informačním servise pro moji novinářskou kariéru byly velkým přínosem, protože se jednalo o velké množství napsaného textu a člověk se tak velmi dobře a velmi rychle „vypsal“, aktivoval v sobě určité žurnalistické návyky a časem pro mě nebylo velké množství textu problém.
Projekt vnímám jako přínosný, především v době nejistoty, kdy články byly napsány a věřím, že hlavně třeba souhrnný článek přinesl mnoha lidem do jejich nejisté budoucnosti alespoň nějakou představu o následujícím vývoji. Ačkoliv to byla práce náročná, moc mě naučila žurnalistického řemesla a bylo mi ctí být součástí takového jména, jako je Respekt. V poslední řadě bych rád předeslal, že mé články v rubrice informační servis byly zcela poslední a po mém působení tato dlouholetá rubrika zanikla. Během její existence do ní přispívala i velká novinářská jména tuzemské investigativní žurnalistiky, jako například Jaroslav Spurný, či Ondřej Kundra.
Literatura / Zdroje
U všech textů mi byl jediným zdrojem internet a především web ČTK či archiv webu
iRozhlas.cz, iDnes.cz a také stránky Vlády ČR či tisková prohlášení ministerstev.
