Tomáš Vojkovský - 2) VOLBA TÉMATU
Regionální žurnalistika v některých případech ustupuje do pozadí novinářské scény a čtenáři dávají přednost mediálním gigantům České republiky. Za dobu svého působení v redakci Slováckého deníku jsem se pravidelně setkával s lokálními politiky a uskutečňoval s nimi rozsáhlé rozhovory, nebo se jich jen ptal o doplňující informace k různým událostem. Často se nejednalo jen o záležitosti infrastruktury měst, ale i o přístup zdejších starostů k událostem různého charakteru. Mezi tyto události lze řadit často kulturní akce jako jsou plesy nebo hody, kde starostové pravidelně vystupují a mají k občanům měst proslov. Dále mě zajímalo, jak spolupráci s médii starostové sami vnímají a jaký k ní zaujímají postoj.
- 3) Stav problematiky
Lze říci, že určité fungování regionálních médií byly zpracovány v diplomových pracích zaměřených na mediální rutiny. Konkrétně lze uvést práci Mediální rutiny redaktora Šumperského a jesenického deníku (Schwartz, 2018), kde je popsáno využívání mluvčích jako zdrojů, případně tiskových zpráv. Práci, která by se však zajímala přímo o spolupráci starostů menších obcí s médii jsem v rámci své rešeršní činnosti nenalezl.
- 4) Ideový plán
Záměrem mého projektu je přiblížení toho, jak starostové vnímají regionální média a jaký k nim zaujímají postoj, a naopak jak vnímají spolupráci se starosty a jejich zástupci ve věcech tiskových regionální média. V rámci malé rozlohy mikroregionu Slovácko totiž spolupráce nese i vzájemnou nutnost vstřícnosti, jelikož jakékoli problémy, které mohou mezi zpovídanými politiky a redaktory vzniknou, se na tak malém území často rychle přenesou z roviny pracovní do soukromého života. Dále mě zajímalo, jak k otázkám pokládaným stran redaktorů starostové přistupují, jestli jsou ochotni na ně odpovídat a jak přistupují k redaktorům, pokud se jim ozvou mimo úřední hodiny, či případně v jejich volném čase.
- 5) POSTUP PRÁCE + ZDŮVODNĚNÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ
Texty jsem zpracoval formou několika rozhovorů, a to se zástupci různých stran.
Jedním z nich byl rozhovor se starostou Starého Města u Uherského Hradiště Jozefem Bazalou, který pojednával o tom, jak vnímá svou roli starosty a své povinnosti vůči médiím, jak se na své rozhovory připravuje a jestli na jeho veřejné výstupy potřebuje speciální průpravu. Dále mě zajímaly jeho pozitivní či případně negativní zkušenosti s médii a jak média vnímá.
Kromě Jozefa Bazaly mi svůj čas poskytl i starosta Kunovic Pavel Vardan. Jím poskytnutý rozhovor jsem však nevydal jako samostatný článek, ale posloužil mi v rámci psaní závěrečného publicistického textu.
Další z rozhovorů se uskutečnil s šéfredaktorem regionálního Slováckého deníku Pavlem Bohunem, který v deníku působí již šestnáct let a má proto bohaté zkušenosti, co se spolupráce s místními politickými osobnostmi týče. Zajímalo mě, na kolik důležitým zdrojem informací starostové jsou, jaké má s nimi osobní vztahy.
Poslední z řad rozhovorů byl s mluvčím Městského úřadu Uherské Hradiště a tudíž i jeho starosty Stanislava Blahy Janem Pášmou. U Jana Pášmy mě zajímal především jeho přechod z MF Dnes, kde působil jako redaktor, do byrokratického prostředí. Jaké to pro něj byla změna přestat otázky pokládat, ale naopak je zodpovídat.
Mimo rozhovory jsem zpracoval závěrečný publicistický text, jehož cílem bylo za pomoci citací, humoru, empirických zkušeností, komentáře a přiblížení regionální žurnalistiky obeznámit čtenáře s fungováním vztahu starostové vs média.
Realizace práce byla poměrně časově náročná. Kromě získání kontaktů na konkrétní starosty, kdy jsem využil svého působení ve Slováckém deníku, došlo na složitý proces přesvědčování k tomu, aby mi nějaký rozhovor vůbec poskytli. Mnoho respondentů mi na e-maily ani telefonáty neodpovídalo, spousta dalších pak mou žádost o spolupráci odmítla. Po získání souhlasu došlo na další překážku, a to v podobě času, kterého mí respondenti vzhledem ke svému pracovnímu vytížení, příliš nemají. Když se mi podařilo získat souhlas a domluvit si termíny, došlo k rešeršní činnosti a k vytváření otázek, které svým respondentům budu pokládat. Následně jsem absolvoval předem domluvené schůzky, všechny rozhovory si nahrál na diktafon, udělal jejich přepis a začal se zpracováváním textů.
- 6) SEBEHODNOCENÍ
Největší potíží, která mě po celou dobu zpracování projektu doprovázela, byly právě časové možnosti mých respondentů a neochota některých dotazovaných ke spolupráci. I přestože se mi na poslední chvíli podařilo shromáždit veškeré potřebné materiály ke vzniku rozhovorů a sepsání závěrečného publicistického textu. Snažil jsem se zúročit za čas studií žurnalistiky nabité vědomosti a přiblížit souborem článků fungování vztahů starostové ze Slovácka a regionální média. Myslím, že odlehčenou formou rozhovorů a závěrečného komentáři a empirickou zkušeností protkaného textu jsem svého cíle a záměru dosáhl, třebaže ne v takovém rozsahu, který jsem si prvně usmyslil.
- 7) LITERATURA
SCHWARZ, Martin. Mediální rutiny redaktora Šumperského a jesenického deníku. Olomouc, 2018. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra kulturálních a mediálních studií a žurnalistiky.
