Veronika Hubálková 
Evakuace není tak snadná, pokud se jedná o území ovládané hnutím Hamás. Izraelská armáda získala důkazy o tom, že Hamás zabraňuje civilistům odejít a to mnohdy i radikální způsobem - konkrétně blokuje hlavní evakuační silnice ze severní Gazy a dokonce útočí i na ty, kteří se pokoušejí odejít. To potvrzuje i svědek v telefonátu s členem izraelské armády, kde sám v krátkém rozhovoru říká, že Hamás blokuje cestu na jih Gazy vozidly a střílí po lidech, kteří chtějí odejít. Civilisté jsou totiž důležitou součástí válečné strategie Hamásu.
Obytné budovy, nemocnice, školy a mešity. To jsou místa, kde Hamás staví svá ústředí nebo dokonce odsud odpaluje rakety na Izrael, který pak naopak útočí tam, odkud jsou páleny rakety. V očích médií může být tedy Izrael vnímán jako někdo, kdo vědomě útočí na civilisty a je brán jako agresor. Realita je ovšem taková, že Hamás si bere civilisty jako lidské štíty, což je podle Ženevské úmluvy považováno za válečný zločin.
Kam mohou skutečně civilisté jit?
Většina civilistů míří na jih do Khan Younis, což nemusí být úplné řešení. Umístit 1,1 milionu obyvatel na jih z celkové populace 2,3 milionu, není ideální. Kromě umístění je to problém i z hlediska dopravy. Jak bylo již řečeno, většina cest je zablokovaná a kromě toho je i nedostatek pohonných hmot. Zmíněným problémem bylo i bránění odchodu Hamásem. Izrael s tímto problémem pomohl a to tak, že vytvořil koridor, který sám brání, aby mohli civilisté v klidu odejít na jih. Ovšem i na tento koridor se bojovníci Hamásu pokouší občasnými útoky zničit. Jediným možným únikem z Gazy je Egypt, do kterého se dá dostat jedině přes check-point Rafah, přes který proudí humanitarní pomoc do Gazy. Přes check-point se ale nikdo do 1. listopadu nedostal. Egypt zakázal kohokoli pouštět, protože se obával zatažení do konfliktu. Sice se nyní check-point do jisté míry otevřel, ale projít mohou jen těžce zranění. Nejčastějším místem, kam civilisté míří, jsou uprchlické tábory pod záštitou OSN. Těch se po Gaze nachází celkem devět a žije v nich přes 690 tisíc lidí. Tyto tábory mohou být dočasnou záchranou, ale podmínky zde nejsou nejlepší. Nekvalitní voda, nedostatek jídla a tábory jsou i tak ovládány Hamásem.
