Layout časopisu Don Quijote On The Road

  1.     Cíl práce   Jako studentka Žurnalistiky a Španělské filologie jsem se rozhodla vytvořit layout katederního romanistického časopisu, který by měl propojit znalost cizího jazyka, vášeň pro cestování a zájem o kulturu v širším slova smyslu. Cílovou skupinou časopisu tak budou primárně studenti španělštiny, případně i další čtenáři se znalostí španělského jazyka.   Pro studenty filologie je klíčový právě pobyt v zahraničí, jazyková i kulturní zkušenost v daném prostředí. Španělsky psaný měsíčník Don Quijote On The Road by proto přinášel kulturní zajímavosti z různých koutů Španělského království a rozvíjel by u čtenáře nejen znalost španělského jazyka a povědomí o jeho přírodním bohatství, tradicích, mýtech, literatuře, hudbě, architektuře a gastronomii, ale podnítil by i chuť cestovat. Na obsahu časopisu by se přitom mohli podílet sami studenti, kteří by přispívali vlastními nápady, texty a fotografiemi z míst své pracovní či studijní stáže.   Každé číslo časopisu bude mít určité téma, jemuž bude obsah přizpůsoben. Téma by mělo být dostatečně široké a nosné proto, aby do každého vydání mohly být začleněny nejrůznější žánry a typy textů, ale také proto, aby se v čísle mohly objevovat texty vztažené k nejrůznějším místům po celém Španělsku. Tématem pilotního čísla bude symbolická Svatojakubská cesta.   2.     Zdůvodnění volby tématu K vytvoření layoutu cestovatelského časopisu zaměřeného na kulturu Španělska mě vedlo několik důvodů. Jedním z nich je absolvování kurzů DTP a předmětů v rámci kulturní specializace. Právě danou profilaci jsem chtěla propojit s druhým oborem, tedy Španělskou filologií. Zároveň jsem chtěla využít zkušenosti a materiály nasbírané při ročním studijním pobytu Erasmus + v Santiago de Compostela. Dalším důvodem je fakt, že na Katedře romanistiky Univerzity Palackého v Olomouci dosud neexistuje žádný časopis ani žádné noviny, které by přinášely zajímavosti či novinky z hispánského prostředí. Vzhledem k omezeným časovým možnostem výuky není možné se těmito věcmi na hodinách příliš zabývat. Výuka se tak pohybuje především v teoretické rovině – lingvistické a literární. Proto je kladen velký důraz na studijní a pracovní pobyty v zahraničí, kde jsou studenti v každodenním kontaktu s daným prostředím, mají možnost aplikovat a prohloubit teoretické poznatky a naučit se novým dovednostem. V neposlední řadě nabízí pobyt v zahraničí možnost cestovat a vzbuzuje tak ve studentech živý zájem o kulturu daných oblastí. V porovnání s předešlými lety však zájem o zahraniční výjezdy konstantně klesá. Vznik periodika soustředěného právě na cestování a kulturu ve Španělsku by mohl pomoci zvrátit tento negativní trend. Zároveň by díky participaci samotných studentů mohl zvýšit zájem o jazyk a kulturu v praktické rovině, osvěžit a pozvednout katederní život. Vzhledem k tomu, že se výuka soustředí především na lingvistiku a literaturu, je nezbytné studentům rozšířit obzory, ukázat, že se za studiem jazyka skrývá mnoho dalších aspektů, které je mohou zaujmout. Zároveň si však časopis klade za cíl obrátit pozornost studentů k literatuře, jakožto konstitutivní součásti studia filologie, ukázat ji v jiné perspektivě, zdůraznit její roli v současnosti a přiblížit ji čtenářům netradičním a poutavým způsobem. Právě v kontextu cestování a objevování si mohou studenti k literatuře a jejímu studiu vytvořit pozitivnější vztah, který by měl časopis reflektovat. Důraz na netradiční propojení cestování a literatury se odráží i v samotném názvu časopisu. Titul je přitom záměrně psaný dvojjazyčně. Don Quijote se objevuje jakožto nesmrtelný symbol španělské i celosvětové literatury, zatímco on the road evokuje zasazení do moderní doby, ve které převládá angličtina a ve které se z cestování stává nejen záliba a jistý modus vivendi, ale vzhledem k nárokům a standardům dnešní doby mnohdy také nezbytnost pro kariérní rozvoj. Časopis by tak měl působit jako studentská agora, místo, kde se setkává teorie s praxí, poučení se zábavou, symbolismus se všední realitou, tradiční s moderním. Díky předpokládané participaci samotných studentů na tvorbě obsahu můžeme časopis přirovnat například k cestovatelskému časopisu Koktejl, ve kterém jsou zveřejňovány příspěvky českých cestovatelů, publicistů a fotografů – tedy lidí z řad samotných čtenářů. Mezi další významné cestovatelské časopisy na českém trhu se řadí například Travel Digest nebo Lidé a země. Don Quijote On The Road se od nich však liší především svým úzkým zaměřením na oblast Španělského království. Dalším rozdílným aspektem je užití španělského jazyka, čímž je kladen důraz na edukativní snahu časopisu rozvíjet jazykové schopnosti a dovednosti čtenářů i přispěvatelů. V neposlední řadě se časopis vymyká ostatním cestovatelským periodikům právě důležitostí, kterou přikládá literatuře a kultuře obecně. Nemůžeme však časopis přirovnat k čistě literárním časopisům typu Host: Měsíčník pro literaturu a čtenáře či Tvar. Na to je téma literatury v Don Quijote On The Road příliš marginální. Navíc existuje řada španělských periodik, která se literatuře dostatečně podrobně věnují (např. specializované rubriky internetových deníků El País, El Mundo či ABC), a tudíž není prioritou časopisu přinášet novinky z knižního světa. Časopis podobného zaměření, který by si kladl za cíl propojení cestování a kultury obecně, avšak s větším důrazem na literaturu, se objevuje na španělském trhu. Jedná se o časopis Siete Leguas vydávaný s půlroční periodicitou od roku 1998. Nabízí jak texty spisovatelů, tak cestovatelů, kteří berou cestu jako svůj modus vivendi a přinášejí texty nejrůznějších žánrů.   3.     Zdroje a stav problematiky Jak už bylo výše zmíněno, cestovatelský časopisů je na českém trhnu hned několik. Vzhledem k zamýšlenému způsobu tvorby – časopis tvořen převážně samotnými čtenáři – se Don Quijote On The Road nejvíce podobá právě Koktejlu. Koktejl, stejně jako většina ostatních cestovatelských periodik, dává ve svém grafickém zpracování vyniknout především kvalitním fotografiím. Don Quijote On The Road chce také začlenit kvalitní obrazový materiál, primární by však měla být kvalita a podnětnost samotného obsahu, originalita jeho zpracování a atraktivní výsledná podoba. Don Quijote by měl plnit úlohu katederního časopisu, jehož přispěvateli by se měli stát samotní studenti. Studentských a univerzitních periodik vychází v prostředí českých vysokých škol celá řada. Na Univerzitě Palackého v Olomouci můžeme zmínit Helenu v krabici či Žurnál. Obě periodika přinášejí zpravodajství a publicistiku zaměřenou na Olomouc a samotnou Univerzitu. Co se týče neuniverzitních, ale pro studenty určených časopisů, nejznámějším je Studenta, kterou od roku 2017 vlastní obchodní dům Economia. Moderní a živý design Studenty se stal jedním z hlavních inspiračních zdrojů grafické podoby Dona Quijota. Přestože se tematickým zaměřením časopisy různí, spojujícím prvkem je zacílení na mladého čtenáře a částečně i téma cestování, které je však ve Studentě pojímáno spíše prakticky – v rámci rubrik kariéra či lifestyle. Projekt časopisu Don Quijote On The Road není prvním navrhovaným periodikem pro španělsky mluvící čtenáře – potažmo pro studenty španělského jazyka. V předešlých letech s podobnými návrhy již vznikly ukázky layoutu fiktivního časopisu El ojo cultural Kateřiny Praisové a časopisu Bilbomola Simony Pazderníkové, obě dvě v rámci DTP projektů na Univerzitě Palackého. První zmiňovaný časopis se však soustředil na novinky a aktuální kulturní dění ve španělsky mluvících zemích, v případě druhého titulu pak šlo o představení podrobného kulturního profilu určitého španělského města. Časopis Don Quijote On The Road by měl být naproti tomu cestovatelským periodikem představujícím různé aspekty života a kultury na Iberském poloostrově.   4.     Ideový plán Jak již bylo zmíněno, cestovatelsko-kulturní časopis Don Quijote On The Road by měl sloužit jako efektivní nástroj na zlepšení jazykových schopností čtenáře. V první řadě by však měl bavit a zajímavou formou studenty seznamovat se zkušenostmi kolegů pobývajících v zahraničí, se zajímavými místy napříč Španělskem a kulturou daných regionů se zvláštním zaměřením na literaturu. Právě literatura a zájem o ni je klíčovou součástí studia filologie. Cílem periodika je pozvednout katederní život, vzbudit ve studentech zájem o cestování a samotný předmět studia a také využít zkušeností a poznatků kolegů v zahraničí, kteří by tak měli možnost zůstat součástí aktivního života domovské katedry i v průběhu pobytu v cizině. Časopis by měl čtenáře zaujmout nejen obsahem, ale i formou. Pilotní číslo by mělo přinést zajímavé čtení korespondující se záměrem časopisu. Důležité je i dbát na to, aby grafická podoba časopisu na první pohled vzbudila pozornost a zvědavost čtenářů. Na začátku práce je tedy potřeba důkladně promyslet klíčové aspekty zpracování projektu. Prvním z nich je samozřejmě název periodika a titulní strana. Jak je již uvedeno ve druhé kapitole, jméno časopisu je záměrnou kombinací španělského a anglického jazyka. Don Quijote On The Road reflektuje tematické propojení cestování a kultury a hravým spojením španělštiny a angličtiny na sebe poutá pozornost. V názvech časopisů je využití cizích slov běžnou praxí (př. Travel Digest, Home, Full Moon, ROCK&all). V případě tohoto projektu působí název o to expresivněji, že se jedná o kombinaci dvou cizích jazyků v českém prostředí. Zároveň však může být titul vnímán jen jako kombinace češtiny a angličtiny, neboť podoba jména důmyslného rytíře de la Mancha se v češtině shoduje se španělským originálem. Důležitým grafickým prvkem doprovázejícím název časopisu je mnou vytvořený vektorový obraz větrného mlýnu, úhlavního nepřítele Dona Quijota. Díky této grafice dostává titulní strana dynamický náboj a navozuje dojem interaktivnosti. Při zakládání souboru je třeba zvolit i formát časopisu. Přestože některé cestovatelské časopisy volí menší formáty (př. Koktejl užívá formát 188 × 262 mm), rozhodla jsem se pro klasický formát A4, tedy 210 × 297 mm. Ohled je přitom brán na potřebu prostoru, který by dal vyniknout obrazovému materiálu, i možnost implementace většího množství textu při zachování standardní velikosti písma (12 b). Dalším nezbytným úkolem bylo promyšlení tématu prvního čísla. Vzhledem ke svému ročnímu studijnímu pobytu v Santiago de Compostela jsem se rozhodla pro téma Svatojakubské cesty. Ta je velmi příznačná proto, že spojuje právě kulturu a cestování. Zároveň v posledních letech získala mezi lidmi po celém světě velkou popularitu a věhlas. I díky tomu by dané téma mohlo zaujmout široké spektrum lidí. Výhodou Camino de Santiago je také její geografický záběr. Do Santiaga vede napříč Evropou a Španělskem několik různých cest, díky čemuž se dají do vydání časopisu zařadit texty spjaté s nejrůznějšími místy. Výhodou daného tématu je i fakt, že se díky ročnímu pobytu v dané problematice dobře orientuji, mohu čerpat z vlastních zkušeností a zároveň také využít při tvorbě layoutu vlastní fotografie. Po výběru hlavního tématu pilotního čísla časopisu následuje rozplánování obsahu jednotlivých stran. Rozsah projektu umožňuje vytvoření pouhého průřezového zlomku, který by však měl být dostatečně reprezentativní. Finální podoba projektu bude obsahovat přebal, tedy titulní a zadní stranu časopisu, a tři dvoustrany. Strany v rámci každé dvoustránky budou tematicky a částečně i graficky propojeny. O podrobném zpracování a technických parametrech budeme hovořit až v další kapitole. Nyní je však třeba osvětlit obecný ideový plán tematického a grafického uspořádání jednotlivých vnitřních stran projektu. První dvoustránka by se měla věnovat tématu měsíce, tedy samotné Svatojakubské cestě a katedrále v Santiago de Compostela, která je cílem většiny poutníků. Druhá dvoustrana se bude zabývat literaturou. I při zpracovávání tohoto tématu by však měl být kladen důraz na ústřední motiv cestování a Svatojakubské cesty. Pro ozvláštnění, zpestření a odlehčení bude do projektu zařazena ukázka z tvorby významných španělských literátů. Třetí dvoustrana bude věnována mysu Finisterra, který je oficiálně považován za konec Svatojakubské cesty. Prostor přitom dostane především obrazový materiál, zatímco text bude rozebírat historii, mytologii a symbolismus daného místa. Po grafické stránce by měla být každá strana originální, měla by doložit schopnost kreativní práce s obrazovým i textovým materiálem. Přesto však bude pozornost soustředěna na jednotné zpracování opakujících se grafických prvků a prostředků tak, aby byla zachována estetická jednota a ucelenost časopisu. 5.     Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování 5.1.  Přípravná část Samotné realizaci projektu předcházela přípravná část, během které bylo potřeba vyhledat a připravit textový a obrazový materiál. Vzhledem k ideovému plánu bylo poměrně obtížné najít vhodné texty, které by charakterem a tematikou odpovídaly požadovaným parametrům. V některých případech bylo nutné zkombinovat texty z několika zdrojů, aby byl výsledný obsah pro čtenáře poutavý a zajímavý. Tato editorská práce byla časově nejnáročnější. V případě literární rubriky se mi nepodařilo vyhledat vhodný žurnalistický text, proto jsem se rozhodla napsat vlastní článek. Vlastní materiály jsem využila částečně i při tvorbě grafické části projektu, do které jsem zařadila fotografie pořízené při studijním pobytu ve Španělsku. Při tvorbě projektu jsem pracovala s programy Adobe InDesign, Adobe Illustrator a Adobe Photoshop verze CS6. Výsledná podoba projektu byla vytvořena v prvním zmiňovaném. Při zakládání nového dokumentu v InDesignu bylo potřeba dbát na proporcionálně správné nastavení okrajů tak, aby odpovídaly estetickým zásadám publikací. Dále bylo nutné nastavit tzv. spadávku o velikosti 3 mm, aby v případě špatného ořezu při tisku nevznikla nechtěná bílá místa na okraji stránky. Pro tvorbu několika stránek časopisu nebyla práce s textovými a odstavcovými styly nezbytná (funkci stylů by zastalo i kapátko), raději jsem se však rozhodla styly vytvořit, a to pro snazší udržení jednotné grafické podoby. Na začátku bylo rovněž potřeba vybrat či namíchat barvy z barevného prostoru CMYK, který se využívá při tisku dokumentů. Po zvládnutí této přípravné fáze sama realizace projektu probíhala bez větších komplikací. 5.2.  Titulní strana a zadní strana V souladu s běžnou praxí byl přebal časopisu vytvořen v samostatném souboru. Kvůli tisku a následnému přehýbání stránek byl použit formát A3 orientovaný na šířku, kam byla vlevo umístěna zadní strana, vpravo titulní strana formátu A4. Stejně jako u většiny cestovatelských časopisů i titulní straně časopisu Don Quijote On The Road dominuje velká fotografie. Ta pochází z vlastní tvorby a panoramaticky zobrazuje historické centrum města Santiago de Compostela. Součástí nadpisu je vektorový obrázek větrného mlýnu, který jsem vytvořila v programu Adobe Illustrator. Výhodou vektorové grafiky je, že můžeme libovolně měnit velikost objektu, aniž by ztratil na kvalitě. Pro nakreslení linií vektorového větrného mlýnu jsem použila tablet a stylus. Pomocí bílé výplně uzavřené cesty obrysů jednotlivých částí vrtule vznikl zajímavý plastický efekt. Pod tématem měsíce (Camino de Santiago) se nacházejí odkazy na vnitřní texty časopisu. Jednotlivé titulky jsou zasazeny v rámečcích ve tvaru šipek, které připomínají ukazatele cesty na Svatojakubské cestě. Zvláštní pozornost byla věnována výběru výplně rámečků a barvy textu tak, aby výsledná kombinace byla dostatečně kontrastní, zároveň však aby ladila s barvami západu slunce na podkladové fotografii. Pro snazší orientaci čtenáře, kterému by se časopis dostal pod ruku poprvé, se na spodním okraji stránky objevuje textový rámeček popisující zaměření časopisu – „časopis o cestování a kultuře ve Španělsku“. Zadní strana přebalu většinou slouží jako inzertní plocha. Mohou se tam objevit reklamy na různé zboží, pozvánky na akce či upoutávka na obsah dalšího vydání. Protože se jedná o cestovatelský časopis zaměřený na kulturu, na zadní stranu jsem vybrala plakát představující film The Man Who Killed Don Quixote. Už podle názvu je zřejmé, že tento plakát nebyl vybrán náhodně. Stejně jako mnohé další prvky v časopisu v sobě nese značnou dávku symbolismu, který by měl čtenář, student literatury a filologie, snadno odhalit, a který by měl čtenáře i pobavit. The Man Who Killed Don Quixote měl být natočen poprvé v roce 2000. První pokus o natočení však skončil fatálním neúspěchem, o kterém byl v roce v roce 2002 natočen dokument Ztracen v La Mancha. Film se tak stal jedním z nejznámějších snímků, které nikdy nevznikly. V roce 2016 bylo však natáčení obnoveno a premiéra druhého pokusu je naplánována na květen letošního roku. 5.3.  První dvoustránka Strana 2 je věnována Svatojakubské cestě jakožto kulturnímu, náboženskému a společenskému fenoménu. Výsledný text je utvořen kombinací dvou editovaných článků, z nichž se jeden zabývá historií a kulturou Svatojakubské cesty, druhý potom samotnými poutníky, jejich motivací a způsobem života na cestě. V závěru se objevuje statistika – „poutníci v číslech“, která je rovněž kompilací nejzajímavějších dostupných dat. Vlevo v záhlaví stránky se objevuje označení rubriky – Tema del mes, které se nachází vždy na stejném místě i na dalších stranách. Stejnou grafickou úpravu mají i čísla stránek na spodním vnějším okraji stránky. Kromě dvou klasických fotek se na stránce vyskytují dva odlišné grafické prvky. Prvním z nich je oříznutá fotografie dřevěného ukazatele s ručně napsaným nápisem Camino de Santiago, druhým je pak silueta poutníka vycházejícího z vnitřního spodního rohu stránky. Původní fotografie byla upravena ve Photoshopu, silueta poutníka byla vystřižena pomocí nástroje laso. Text při obtékání respektuje ořezovou cestu obrázku. Pozadí strany 2 je černé – v kontrastu s bílým textem a dalšími barevnými prvky na stránce. Zvolená černá barva podkladku působí kontrastně i v porovnání s podkladovou fotografií na straně 3, kde je vystínovaná modrá obloha. Tato fotografie byla zvolena i díky tematice dané strany, která se zabývá katedrálou v Santiago de Compostela, rituály poutníků a kuriózním kadidlem užívaným při poutnické mši. Text je rozdělen do tří samostatných textových rámečků s kontrastní barevnou výplní. Uspořádání stránky tak působí svěžím a vzdušným dojmem. V rámečku popisujícím jednotlivé rituály poutníků je použit systém odrážek, který rozbíjí monotónnost textu. I na straně 3 se objevují fotografie. Rohy všech obrázků i textových rámečků jsou zaoblené v celém dokumentu, čímž je zajištěna jednotná grafická podoba a celistvost časopisu. Výjimku na této straně tvoří fotografie kadidla, která byla zasazena do rámečku oválného tvaru. Obrázek překrývá textový rámeček, opět je nastaveno obtékání textu dle ořezové cesty. 5.4.  Druhá dvoustránka Strana 4 a 5 je věnována literatuře, se kterou se po cestě poutník může setkat. Vzhledem ke specifickým požadavkům na obsah časopisu se mi nepodařilo najít text odpovídající záměru. Rozhodla jsem se tedy napsat vlastní článek. Strana 4 s označení Camino literario obsahuje reportáž popisující putování po slavném santiagském parku Alameda a významné literární postavy, s nimiž se po cestě poutník setkává. Na straně 5 jsou pak ukázky dvou básní od zmíněných literátů – Valle Inclána a Rosalíi de Castro. Jsou zasazeny v barevných rámečcích, které vrhají stín a vytvářejí plastický efekt. V titulku je použit citát o poezii, který svou odlišnou grafikou a užitými uvozovkami upoutává pozornost. Na spodním okraji dvoustránky se nachází černobílá panoramatická grafika vyobrazující Santiago de Compostela. Byla vytvořena ve Photoshopu úpravou vlastní fotografie. V programu InDesign byl pak ke grafice přidán ještě vržený stín a několik dalších efektů, díky kterým město „vystupuje“ do prostoru. Na pozadí stránky je barevný obdélník, na který byl aplikován efekt přechodu, imitující večerní oblohu. Celkově tak grafika stránky připomíná titulní stranu, kde se objevuje západ slunce nad Santiagem. 5.5.  Třetí dvoustránka Poslední dvě strany spojuje téma mysu Finisterra, který také bývá označován za konec světa. Článek pochází z jednoho zdroje, přesto bylo však třeba podobu textu upravit a zeditovat, aby byl pro časopis vhodný. V této části projektu bylo cílem dosáhnout při daném množství textu co největší jednoduchosti a vzdušného vzhledu dvoustránky. Vyniknout měly také kvalitní fotografie zachycující mystický a symbolický náboj popisovaného místa. Pro grafické odlišení stran bylo využito mezititulků a na straně 7 i odstavcových odrážek a grafického zvýraznění textu pod fotografií. Vzhledem k nosnosti a zajímavosti samotného textu byla zachována co nejjednodušší grafická úprava, která dovoluje vyniknout vloženým fotografiím. I na této dvoustránce mají obrázky zaoblené rohy. Při rozvrhování textu a grafiky na stránkách bylo nutné po celou dobu hlídat, aby někde nezůstal osamocený řádek odstavce, který by kazil celkový estetický dojem stránky. Také bylo třeba zachovat dostatečný meziřádkový proklad, tedy minimálně 120 procent velikosti písma. Pro základní text celého dokumentu byl zvolen font Myriad Pro velikosti 12 b. V perexu každého článku byla nastavena iniciála přes dva řádky, která je součástí jednotné grafické podoby textu v celém časopisu. Pro lepší estetický vzhled bylo u textu také použito optické vyrovnání, které zajistilo přirozenější vzhled mezer mezi jednotlivými písmeny. Výjimku tvoří jenom statistické informace na straně 2, kde bylo zachováno vyrovnání z metriky, které v případě číslic působí lépe. 6.     Sebehodnocení S výslednou podobou projektu jsem poměrně spokojená. Těší mě, že jsem měla příležitost využít v layoutu i některé vlastní fotografie a jeden vlastní článek. Zároveň jsem do časopisu zařadila dvě fotografie kolegyně Lucie Liškové, která je rovněž studentkou oboru Španělska filologie a vyjela na studijní pobyt do Santiago de Compostela. Tím se podařilo částečně naplnit ideu participace samotných studentů, kteří by měli být nejen čtenáři, ale také přispěvateli časopisu. Věřím, že by se katederní časopis tohoto typu setkal s podporou vyučujících i se zájmem studentů. Zároveň si však uvědomuji, že participace studentů na tvorbě obsahu – především na psaní textů, by byla značně problematická. Většina studentů filologie nemá potřebnou průpravu k tvorbě žurnalistických textů a pro zachování vysoké úrovně časopisu by bylo vhodné, aby prošli alespoň základním školením. Psaní ve španělském jazyce by pro ně sice bylo vynikající praxí, vyžadovalo by však část jejich volného času a je otázka, jestli by ho byli ochotni obětovat. Časově náročná by byla rovněž práce editora časopisu, a to především kvůli spravování textového obsahu v cizím jazyce. Podmínkou by byla vynikající znalost španělského jazyka, které většina studentů dosáhne až v průběhu studijního či pracovního pobytu v zahraničí. Motivovat studenty k zahraničním výjezdům, cestování a poznávání kultury byl jeden z hlavních důvodů vzniku časopisu. Domnívám se, že by časopis mohl většinu studentů zaujmout a účel splnit. Otázkou ovšem zůstává, jestli by byl projekt dlouhodobě udržitelný, pokud by závisel jen na dobrovolné participaci studentů. Největší šanci na úspěch by měl v případě, že by studenti pracovali na časopisu v rámci nějakého kurzu a za svou práci by tak také mohli získat odpovídající kreditové ohodnocení. Pokud by vedení katedry takový projekt podpořilo, mohl by časopis vycházet v papírové i elektronické podobě. Kvůli obtížnosti a časové náročnosti tvorby a zpracování obsahu se však nedomnívám, že by časopis mohl vycházet častěji než jednou měsíčně. Ostatně právě z toho důvodu byl časopis jako měsíčník od začátku zamýšlen. S tím však souvisí potřeba produkce nadčasového obsahu, který nemůže postihnout nejaktuálnější společenská a kulturní témata. Časem by ale mohly vzniknout i webové stránky časopisu, na kterých by nahrávání a zveřejňování obsahu mohlo probíhat rychlejší a pro studenty pohodlnější formou. Díky tomu by se i obsah časopisu mohl rozšířit o aktuálnější témata. Potenciál časopisu by byl tedy značný. Vše by však záleželo na časových možnostech studentů a vyučujících a na jejich ochotě se do práce na časopisu zapojit. V tom shledávám jednu z největších slabin projektu. V technickém zpracování projektu také spatřuji několik nedostatků. Vzhledem k předchozímu studiu ortografických zásad španělského jazyka jsem si vědoma striktních pravidel rozdělování slov na konci řádků, která se odvíjejí od počtu a typu slabik ve slově. Má znalost pokročilých funkcí InDesignu však nedosahuje takové úrovně, aby byla schopna správně rozdělování slov přednastavit. Ruční oprava chybných rozdělení však nadělá ve většině případů více škody než užitku – dojde k přílišné kondenzaci nebo naopak rozvolnění textu (nepřiměřené prostrkání) a opravou jedné chyby vznikne dalších pět. Proto jsem do rozdělování slov nakonec příliš nezasahovala, přestože jsem se v některých případech snažila alespoň o estetickou úpravu viditelných a esteticky rušivých defektů. Technické problémy mě zastihly i v případě užití funkce zarovnání textu na mřížku. Vzhledem k odlišné grafické podobě každé stránky bylo nemožné přednastavit univerzální mřížku celému dokumentu tak, aby místy nevznikaly nepřiměřeně dlouhé mezery mezi jednotlivými odstavci. Vzhledem k náročnosti nastavování a vypočítávání rozměrů individuální mřížky pro každý textový rámeček jsem se nakonec rozhodla tuto pomůcku zcela vypustit, čímž však došlo k nepatrným odchylkám v umístění řádků v případě, že byl text rozdělen do více sloupců. I přes tyto a některé další zjevné nedokonalosti jsem s výsledným layoutem poměrně spokojená, a to z toho důvodu, že výsledná podoba projektu odpovídá zamýšlenému konceptu. Navíc jsem měla díky projektu možnost vyzkoušet některé pokročilejší funkce v programu InDesign, Photoshop i Illustrator.   7.     Použité zdroje 7.1.  Zdroje obrazového materiálu Titulní strana:         1.     Santiago de Compostela: Jana Kepková         2.     Větrný mlýn (Illustrator): Jana Kepková   Zadní strana: 1.     Plakát. Dostupné z: https://ia.media-imdb.com/images/M/MV5BODI4OTI1ZTQtYTA4NS00MWY3LThjNjMtMTlmYmZmMDhjMDY0XkEyXkFqcGdeQXVyNzc3NDEyNTk@._V1_.jpg   Strana 2: 1.     Camino de Santiago. Dostupné z: https://media.caminoways.com/4caa8fc1-camino-de-santiago-sign-caminoways.jpg 2.     Mušle: Lucie Lišková 3.     Poutníci na Monte do Gozo. MOREIRA, Albano. Monumento al peregrino, monte do gozo, Santiago de Compostela. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/96729727@N08/16685476535/ 4.     Poutník. Dostupné z: http://www.gmorza.com/wp-content/uploads/2017/12/peregrino-Camino-Santiago_ECDIMA20170825_0008_21.jpg Strana 3: 1.     Oltář – Santiago. Dostupné z: https://1.bp.blogspot.com/-1zR0nnorHpw/VapHSXr_2iI/AAAAAAAAM-E/xV_Hiaw1kzc/s1600/santiago.jpg 2.     Kadidlo. Dostupné z: http://www.vigoenfotos.com/santiago-compostela/imagenes/santiago/botafumeiro-catedral-santiago/g_vigoenfotos_0653x.jpg 3.     Santiago de Compostela – město: Lucie Lišková 4.     Pozadí – obloha. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Cirrocumulus_clouds_Thousand_Oaks_July_2010.jpg/1024px-Cirrocumulus_clouds_Thousand_Oaks_July_2010.jpg   Strana 4: 1.     Santiago grafika: Jana Kepková 2.     Valle-Inclán. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Valle-inclan.Santiago.jpg/1200px-Valle-inclan.Santiago.jpg 3.     Rosalía de Castro. Dostupné z: http://tm.santiagodecompostela.gal/sites/all/files/public/styles/tm_large/public/media/estatua-rosalia.jpg?itok=0Am1nvnj   Strana 6: 1.     Finisterra. Dostupné z: http://www.turismo.gal/tebascms/filestore/6/2/8/1_0c9f4ef131b3810/6281scr_44c9fef7afb555e.jpg 2.     Kříž. Dostupné z: https://cdn.pixabay.com/photo/2016/08/01/22/59/spain-1562374_1280.jpg   Strana 7: 1.     Maják. Dostupné z: http://www.turismo.gal/tebascms/filestore/6/2/8/9_d89f6ba35778cb4/6289scr_12c7aee19a2732e.jpg 2.     Západ slunce. Dostupné z: http://trv-checkin.s3-eu-central-1.amazonaws.com/wp-content/uploads/sites/12/2015/07/Finisterre-Pixabay.jpg   1.  2.  3.  4.  5.  6.  7.  7.1.  7.2.  Zdroje textového materiálu Strana 2: 1.     “De fenómeno religioso a experiencia cultural”. 2015. In: Camino de Santiago en Galicia: web oficial [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: http://www.caminodesantiago.gal/es/descubre/origenes-e-evolucion/de-fenomeno-religioso-a-experiencia-cultural 2.     “Qué es el Camino de Santiago. Todo lo que debes saber.” In: www.editorialbuencamino.com [online], Pamplona: Buen Camino SL, 2018 [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: https://www.editorialbuencamino.com/dudas-del-camino-de-santiago/que-es-el-camino-de-santiago/ 3.     “Estadísiticas: Oficina del Peregrino en Santiago de Compostela”. In: oficinadelperegrino.com [online], 2018 [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: https://oficinadelperegrino.com/estadisticas/ Strana 3: 1.     CHIRUCA: “Tradiciones y curiosidades de la Catedral de Santiago de Compostela”. 2015. In: www.chiruca.com. Arnedo: Calzados Fal, 2018 [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: https://www.chiruca.com/camino-de-santiago/item/27-tradiciones-y-curiosidades-de-la-catedral-de-santiago-de-compostela 2.     “El botafumeiro y la misa del peregrino“. 2015. In: Camino de Santiago en Galicia: web oficial [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: http://www.caminodesantiago.gal/es/descubre/origenes-y-evolucion/el-botafumeiro-y-la-misa-del-peregrino Strana 5: 1.     “Poemas de Ramon M. Del Valle Inclan”. In: www.los-poetas.com [online], 2017, [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: http://www.los-poetas.com/i/inclan1.htm 2.     SUÁREZ GROBA, Mónica: “Negra Sombra - Rosalía de Castro”. In: www.casavaria.com [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: http://www.casavaria.com/gal/castro-sombra.htm Strana 6 a 7: 1.     “Cabo Fisterra - GALICIA”. 2016. In: Turismo de Galicia [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné z: http://www.turismo.gal/que-visitar/destacados/cabo-fisterra?langId=es_ES   1.     Cíl práce Jako studentka Žurnalistiky a Španělské filologie jsem se rozhodla vytvořit layout katederního romanistického časopisu, který by měl propojit znalost cizího jazyka, vášeň pro cestování a zájem o kulturu v širším slova smyslu. Cílovou skupinou časopisu tak budou primárně studenti španělštiny, případně i další čtenáři se znalostí španělského jazyka. Pro studenty filologie je klíčový právě pobyt v zahraničí, jazyková i kulturní zkušenost v daném prostředí. Španělsky psaný měsíčník Don Quijote On The Road by proto přinášel kulturní zajímavosti z různých koutů Španělského království a rozvíjel by u čtenáře nejen znalost španělského jazyka a povědomí o jeho přírodním bohatství, tradicích, mýtech, literatuře, hudbě, architektuře a gastronomii, ale podnítil by i chuť cestovat. Na obsahu časopisu by se přitom mohli podílet sami studenti, kteří by přispívali vlastními nápady, texty a fotografiemi z míst své pracovní či studijní stáže.