Adam Baštinec Realizace
Story - Karel Holík: Snílek, který postavil kroměřížský hokej na nohy
Rozhovor - Návrat trenérské persony. Po devíti letech přichází do klubu Viktor Hlobil
Rozhovor - Jakub Sirota: Z Kroměříže do Ameriky
Anketa - Zaznamenali jste v poslední době úspěchy spojené s hokejovou mládeží v Kroměříži?
ZÁMĚR
1) Cíl práce
Cílem tohoto projektu je přiblížit práci a plány v kroměřížském hokejové klubu prostřednictvím lidí, kteří v něm působí. Klub, který byl založen před více než sto lety, prošel během své existence několika změnami, tou poslední důležitou byl rok 2007, kdy se s příchodem tehdejšího ředitele Karla Holíka, klub vydal jinou cestou. Mlhavá budoucnost nakonec dostávala postupem času jasné kontury a hokej v Kroměříži se po letech opět prodral na výsluní místních sportů, ovšem už ne v kategorii mužů, ale mládeže.
Práce se snaží nabídnout vhled do místního klubu a jeho činnosti z různých úhlů pohledu, pokouší se zároveň o lehké nastínění fungování v době před změnou, která byla sice nejslavnější v éře klubu, ale časem sláva opadla a zůstaly dluhy. Projekt přibližuje příčiny, které předcházely následným nevyhnutelným změnám, zároveň popisuje příchod osob, jejichž jména jsou pod danou revolucí výrazně podepsána.
Výsledkem je pět textů, které se různými žánry snaží poutavě přiblížit čtenáři situaci v klubu. Z uvedených článků by měl i člověk, který je neznalý hokejového prostředí, snadno pochopit, v jaké situaci se klub nachází a jakým vývojem si prošel.
2) Zdůvodnění volby tématu
Vybrané téma bylo pro mě jasnou volbou vzhledem k mé sportovní specializaci, kterou jsem absolvoval v rámci zvoleného semináře. Obecně je mi sportovní tématika velmi blízká, neboť sám jsem dlouhou dobu závodně sportoval a po ukončení své kariéry jsem zůstal nadále sportu věrný, jak aktivně, tak pasivně.
Téma jsem si zvolil záměrně, protože mi je velmi blízké, hokej jsem v Kroměříži hrál devět let a zdejší prostředí znám dobře. Na základě osobních zkušeností vím, jak se pracovalo s mládeží v mých letech, jak to v klubu fungovalo, proto jsem dlouhodobě sledoval progres, který tady nastal. Myslím, že je to zajímavé téma nejen pro člověka, který se zajímá o hokej, ale i pro laika, jež může vniknout do problematiky malého regionálního klubu, který je závislý na financích města, i přesto ale může dosáhnout kvalitních výsledků. Může se tak stát v budoucnu jakýmsi model, jímž by se ostatní kluby podobné velikosti a charakteru mohly inspirovat.
Ačkoliv téma pracuje výhradně s kroměřížským prostředím, tak se dá daná problematika vztáhnout i na kluby podobného charakteru, kterých je na Moravě, ale i v Čechách pěkná řádka. V některých klubech se stále snaží držet „uměle“ druhou ligu mužů, která je finančně náročná a na mládež se zapomíná. Vypozorovat to můžete z výsledků mládežnických kategorií, které po několik let dosahují špatných umístění v rámci soutěží. Proto podle mého názoru čeká postupem času změna stejného typu.
3) Zdroje/stav problematiky
Existuje několik publikací, referujících o kroměřížském hokeji, jedná se ale o útlé brožury, které se skromně zabývají historií klubu. Práce s podobnou tématikou a problematikou ovšem napsána nebyla. O kroměřížském hokeji také pravidelně informují místní noviny, především populární Týdeník Kroměřížska, jež ale informoval spíše o výsledcích, popřípadě přinesl rozhovor s hráčem nebo trenérem (například s Jakubem Sirotou).
Hokejový klub disponuje také svou vlastní kronikou, která sestává z dobových fotech a kusých informací, pro dokreslení atmosféry jsou dané fotografie důležité, nicméně ty v této práci užity nejsou. Avšak autorovi pomohly pochopit kontext doby a jeho kontinuální vývoj, který v hokeji nastal.
O Kroměřížském hokeji bylo vydáno několik „knih“, jak jsem zmínil v úvodu. Informace, které obsahují, nejsou použité v této práci, protože kladou důraz na historii klubu, jeho začátcích před první světovou válkou. Autorem těchto prací byl Zdeněk Hřebačka, který působil dlouhá léta v klubu a později měl na starosti i zmíněnou kroniku. Jeho kniha 70 let ledního hokeje v Kroměříži nabízí fotografie mužstev a stručné informace, v kterém roce se klub jak jmenoval, jakých výsledků dosáhl a jací hráči v daných letech oblékaly kroměřížské barvy.
O něco podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách klubu, na nichž jsou detailněji popsány úspěchy a neúspěchy po roce 2000, a to jak v kategorii mužů, tak i mládeže.
Nejčastější a nejčerstvější zásobárnou sportovního zpravodajství v kroměřížském regionu jsou noviny a jejich webové stránky, avšak ty se soustředí na aktuálnost ve sportu obecně, do hlubších analýz se nepouštějí.
Nenalezl jsem žádné samostatné projekty ani diplomové práce na toto téma. Podařilo se mi vyhledat pouze práci s názvem Efektivita tréninkových jednotek ledního hokeje z hlediska herních činností jednotlivce v kategorii starších žáků od Pavla Macka, která byla publikována v roce 2013 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autor se v ní zabývá efektivitou tréninkových jednotek ledního hokeje u starších žáků Kroměříže. Práce zkoumá sportovní aspekty spojené s tréninkem. Jinak ale s tímto projektem nijak nesouvisí, proto ji ani neuvádím na konci v literatuře.
Nezbytné je znát některé pojmy, které se v textu objevují. Zámořské juniorské soutěže se dělí na USHL a CHL. USHL (United States Hockey League), kam míří odchovanec kroměřížského hokeje Jakub Sirota, je americkou juniorskou ligou, klade se v ní větší důraz na vzdělání. Pod CHL (Canadian Hockey League) spadají tři juniorské kanadské ligy – WHL (Western Hockey League), QMJHL (Quebec Major Junior Hockey League) a OHL (Ontario Hockey League). Odtud míří nejlepší junioři do nejprestižnější soutěže světa NHL (National Hockey League).
4) Ideový plán
Jakmile jsem si zvolil své téma, přemýšlel jsem, jak ho co nejlépe uchopit, aby bylo zajímavé i pro čtenáře, kteří nevěnují pozornost sportovní tématice. Na začátku jsem nastínil svůj záměr konzultantovi projektu Mgr. et Mgr. Karlu Páralovi, který mi radil, abych se vyvaroval nudným popisným pasážím o vzniku klubu a snažil se téma zpracovat co nejatraktivněji. Po stanovení cíle jsem začal přemýšlet o jednotlivých textech. Jelikož znám prostředí kroměřížského hokeje poměrně dobře, věděl jsem, jaké kompetentní osoby musím oslovit. Měl jsem určitou výhodu v tom, že mě znali, a proto mi vyšli vstříc, i když časově byli zaneprázdnění.
Ze sesbíraného materiálu nakonec vzniklo pět textů, které jsem zpracoval formou tří různých žánrů, jež jsou hojně užívány v publicistické oblasti v širším smyslu. V některých článcích se prolíná více žánrů z důvodu atraktivnosti a dynamičnosti textu. Publikace Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty (2005) a Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů (2009) od Mgr. Viktora Jílka, Ph.D. mi pomohly správně určit dané žánry.
Projekt nakonec obsahuje pět textů, z nichž jsou dva rozhovory, dvě story a závěrečná anketa. Záměrně jsem nevyužil čistě informačně-edukativního textu, neboť se nejedná o téma, které by bylo složitější na pochopení a kde by bylo potřeba uvést čtenáře do širšího kontextu celého problému.
Práce by měla zasvětit čtenáře do problematiky malého regionálního kroměřížského hokejového klubu, jenž nedisponuje velkým rozpočtem, a i přesto se v něm daří úspěšně produkovat nadějné hráče pro dospělý hokej. Mou snahou je nastínit, jak to v klubu funguje, i v malém hokejovém městě se mohou dělat věci kvalitně, je to o lidech a ochotě se učit. Úspěchy v mládežnický kategoriích jsou patrně jen začátkem, další projekty, jež by měly přitáhnout větší pozornost na klub, jsou ve fázi jednání.
5) Postup práce
Story č. 1 - Karel Holík: Snílek, který postavil kroměřížský hokej na nohy
Nejvhodnější osobou pro úvodní story byl bezpochyby manažer kroměřížského klubu Karel Holík, ten se právě zasadil o razantní změnu, kterou zdejší hokej prošel. Přes nejasné začátky se mu podařilo postavit klub na nohy a zajistit mu určitý ohlas, kterého dosahuje minimálně na Moravě. Úspěchy mu ukázaly správnost jeho dřívějšího rozhodnutí, vsadit všechno na jednu kartu – mládež.
S jídlem roste chuť a Karel Holík je člověk, který se neustále snaží posouvat dále, sny přetváří v realitu. Proto v druhé části se text stáčí k budoucnosti klubu, Holíkovým plánům vybudovat něco ojedinělého, co by se zasadilo o věhlas celého města.
Zprvu jsem přemýšlel, zda by nebylo lepší zpracovat tento text formou rozhovoru, ale nakonec jsem se rozhodl pro story, která by měla být svižnějším žánrem. Pro atraktivnost jsem využil prvků reportáže, jež by měly udržet pozornost během dlouhého čtení. Informační pasáže se prolínají s přímou řečí a popisem okolí, ve kterém rozhovor vznikal. Zvolil jsem reportážní prvky nejen z důvodu obohacení samotného textu, ale také proto, že Karel Holík je osoba poměrně zaneprázdněná a najít si čas nebylo pro něj jednoduché.
Rozhovor č. 1 - Návrat trenérské persony. Po devíti letech přichází do klubu Viktor Hlobil
Druhým rozsáhlým textem je rozhovor s největší trenérskou osobností v historii kroměřížského hokeje Viktorem Hlobilem. Ten začínal s trénováním v devadesátých letech a s jeho pomocí dosáhl klub největších úspěchů. Po deseti letech neodolal lákavé nabídce Vsetína a odešel na dlouhých devět let, kde zažil krásné roky spojené s kvalitními výsledky. Nakonec se před začátkem letošního ročníku vrátil zpět do Kroměříže, kde bude dohlížet na výchovu mladých hokejistů. V klubu nebude působit pouze jako trenér, přibyla mu i role strojníka na zimním stadionu.
Rozhovoru s trenérem, kterého jsem jako malý hokejista potkával na stadionu, si vážím především proto, že už není příliš ochotný poskytovat rozhovory. Později je údajně nedával ani novinářům po zápasech Vsetína.
Před setkáním jsem si udělal důkladnou rešerši a připravil si seznam otázek. Zaměřil jsem svou pozornost na jeho začátky v klubu, na nejslavnější okamžiky v Kroměříži, na valašskou štaci a příchod zpět do známého kroměřížského prostředí. Zaobírali jsme se budoucností klubu a mládeží. Se svými zkušenostmi může nabídnout i jiný úhel pohledu na hokej, zároveň může zastávat pozici mentora pro mladší trenéry.
Rozsáhlý rozhovor nebylo třeba zvláště upravovat, neboť odpovědi dotazovaného byly jasně formulovány a pro celé téma tohoto projektu byly velkým přínosem.
Story č. 2 - Otec a syn Osinovi
Druhá story pojednává o otci a jeho synovi, kteří spojili svůj život s hokejem v Kroměříži. Jiří Osina starší v textu vzpomíná na své začátky jako dítě, když vznikla nová umělá plocha. Postupem času pověsil kariéru hokejisty na hřebík a svou pozornost obrátil k trénování, kde vedl své syny v mládežnických kategoriích. Na hokej ale chodí dodnes a na zimním stadionu tráví stále dost času.
Jeho syn se vydal v jeho šlépějích, ve svých dvaatřiceti letech už má za sebou slušnou trenérskou praxi, zároveň stále hraje krajský přebor mužů a na zimním stadionu je zaměstnaný jako ledař. Je výrazně podepsán pod úspěšnými výsledky mládeže. Velký podíl má na zatím slibně rozvíjející se kariéře Jakuba Siroty.
Story jsem zvolil kvůli velkému množství vzpomínek o začátcích ledové plochy Jiřího Osiny staršího. Poutavé vyprávění otce i syna jsem se snažil přenést i do textu. Zajímavý je kontrast doby, kdy všechno fungovalo jinak a mnoho věcí si dnes nelze ani představit (viz. sáně se sudem místo rolby).
Rozhovor č. 2 - Jakub Sirota: Z Kroměříže do Ameriky
Čtvrtým textem v projektu je rozhovor s osmnáctiletým Jakubem Sirotou, který je odchovancem kroměřížského klubu. Nadějný obránce letos odešel do americké juniorské soutěže, odkud je to blíž do NHL. Před svým přestupem do zámoří nastupoval ještě v extralize mladšího dorostu za Přerov a později za Zlín. Svou pracovitostí si vysloužil pozvánku do reprezentační dresu osmnáctiletých.
Tento rozhovor jako jediný nevznikal osobně, Jakub se intenzivně připravuje na svou zahraniční misi, a tak bylo velmi náročné najít společný čas k rozhovoru. Nakonec jsme celou situaci vyřešili přes internet, kdy jsem mu zaslal otázky a Jakub na ně ochotně odpověděl, později jsem mu poslal ještě pár další otázek, kterými jsem se doptával a zase nebyl žádný problém, přišly obratem.
V rozhovoru Jakubovi tykám, přemýšlel jsem, jestli je to profesionální, ale nakonec jsem usoudil, že to tak bude lepší. Oba se známe a já jsem navíc před sedmi lety pomáhal Pavlu Neumanovi s tréninky mládeže, kde Jakub tenkrát byl.
Na konci textu je ještě speciální příloha „Řekli o něm“, ve které se vyjádřili k jeho budoucí cestě do zahraničí Viktor Hlobil a Karel Holík. Přišlo mi to jako vhodné ozvláštnění a doplnění rozhovoru ohlasy lidí, kteří ho znají. V tištěném a internetovém médiu by tahle příloha mohla být v rámečku a sloužila by jako doprovodný text k hlavnímu rozhovoru.
Anketa
Závěrečným textem je anketa, jejíž otázka zní: Zaznamenali jste v poslední době úspěchy spojené s hokejovou mládeží v Kroměříži.
Z poměrně velkého vzorku respondentů jsem nakonec zařadil do projektu šest odpovědí. Na první pohled je patrná věková nevyváženost respondentů, je to z toho důvodu, že u dotazovaných lidí pokročilejšího věku, jsem se většinou nic nedozvěděl.
6) Sebehodnocení
Svou práci hodnotím jako úspěšnou. Myslím, že se mi podařilo nastínit situaci v malém hokejovém klubu, který ale může fungovat na vysoké úrovni, alespoň co se týče práce s mládeží. Změny, jež v klubu nastaly před téměř deseti lety, nasměrovaly místní hokej správným směrem. Doufám, že se mi podařilo poskytnout dostatek podkladů a názorů, aby si každý čtenář mohl vyvodit, jakou proměnou si hokej v Kroměříži prošel.
Téma by se dalo určitě zpracovat hlouběji, tím by ale patrně zaniknul celkový obraz kroměřížského hokeje a jeho progresu, který jsem chtěl, aby byl zřejmý z celého projektu. Zajímavé by bylo například srovnání s místním fotbalovým klubem, který hraje třetí nejvyšší ligu, ale funguje na odlišném principu. Mnoho lidí je názoru, že právě kroměřížský fotbal by měl projít změnou.
Vážím si také rozhovorů s lidmi kolem hokeje, kteří tuto hru opravdu milují, kolik ji podřizují volného času, jak o ní mluví. Získal jsem cenné informace, které jsem se snažil zužitkovat při psaní tohoto projektu. Mrzí mě ovšem rozhovor s Jakubem Sirotou, který proběhl prostřednictvím internetu, rád bych se osobně zeptal na několik dalších věcí, jež mě zajímají, ale na které už v této práci nebylo místo.
Textů by mohla vzniknout celá řada, téma by se dalo určitě doplnit o mnoho pohledů. Sám jsem přemýšlel, vzhledem k tomu, že jsem v klubu dříve hrál, o vlastním komentáři jako člověka, který se s odstupem dívá na prostředí, které dobře znal. Nakonec jsem od toho záměru ustoupil a nechal prostor erudovanějším lidem, jejichž názory dodávají celé práci vážnost.
Zároveň se kroměřížský hokej jeví jako dobré téma na obsáhlejší publikaci, která by se detailněji věnovala, jak začátkům klubu, tak i jeho novodobé éře. Třeba jednou někdo věnuje dostatek času a úsilí k napsání této knihy. Možná to bude i sám autor tohoto projektu.
7) Literatura a zdroje
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. IBN 978-80-244-2218-3.
HŘEBAČKA, Zdeněk. 70 let ledního hokeje v Kroměříži 1913-1983. Kroměříž: TJ Slavia, 1983.
http://www.tydenik-km.cz/wp-content/uploads/page/napsali-jsme/04tk15.pdf
