Bohuslav Khyr Po letech projektování Jeseník začne stavět vodní svět
(JESENÍK) – Čtyřleté přípravy na stavbu regionálního wellness centra v Jeseníku vrcholí. Nově vypracovaný projekt počítá s investicí 240 miliónů korun, což je částka o 100 milionů nižší oproti původnímu záměru, který vypracovalo předchozí vedení města. „Cena do 200 miliónů korun bez DPH byla jednou z podmínek, kterou jsme účastníkům výběrového řízení dali,“ upřesnila současná starostka Jeseníku Marie Fomiczewová (ČSSD). Multifunkční wellness centrum s krytým aquaparkem, restaurací, barem a saunovou vesnicí bude vybudováno v areálu stávajícího městského koupaliště, které projde v rámci realizace projektu rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou.
Aquapark jako klíčová stavba
Wellness centrum je dle vládní koalice, kterou tvoří ČSSD, ODS, TOP09 a Mladí pro Jeseník, klíčovou stavbou, která do celého regionu přiláká turisty a zvýší příjmy místních živnostníků podnikajících v oblasti služeb. „Sto kilometrů v okolí nic podobného není. Jsem přesvědčen, že centrum k nám přitáhne klientelu,“ řekl zastupitel Michal Blaško (KDU-ČSL). Dle odpůrců jde o megalomanský projekt, který si město s ročním rozpočtem necelých 400 miliónů korun nemůže dovolit. Projekt wellness centra by mohl znamenat zastavení realizace jakýchkoliv jiných projektů v následujících několika letech. „Veškeré řeči o přilákání turistů jsou zcestné. Nikdo nepojede takovou dálku, jen kvůli tobogánu a vše ostatní už v okolí je,“ reagoval další ze zastupitelů, Alexandr Kaňovský (ČSSD). Vedení města má však ještě jeden argument. Tím je nutná rekonstrukce v současnosti nevyhovujícího venkovního koupaliště, které je vzhledem ke dvěma předchozím chladným sezónám pro město vysoce ztrátové.
Město prodá své nemovitosti
Projekt a jeho financování nejsou pouze předmětem vášnivých diskuzí, i reálně je provází řada nepříjemností. Nejprve byla městu zamítnuta dotace ve výši 90 miliónů korun z regionálního operačního programu Střední Morava. Nakonec vytvořila regionální rada speciální výzvu pro město Jeseník a to získalo dotaci ve výši 79,5 miliónů korun. Dalším problémem se stal nový loterijní zákon, který znemožnil městu získat celou částku 50 miliónů korun, kterou přislíbil soukromý investor. Místo původně přislíbené částky se město musí spokojit s 25 milióny korun. Problém s nedostatkem peněz se město rozhodlo vyřešit rychlým prodejem městských bytů, za které chce získat 60 miliónů korun. Zbytek financí na projekt město plánuje zajistit úvěrem.
Projektovat budou zlínští architekti
Ve výběrovém řízení na zpracovatele projektové dokumentace uspěla v srpnu loňského roku zlínská firma CENTROPROJEKT, a.s. Stavět by se mělo začít koncem tohoto roku, závěrečné hlasování o zahájení prací proběhne sice až v červnu, ale vzhledem k miliónům, které již za návrhy a dokumentace město zaplatilo, není pravděpodobné, že by z realizace sešlo. První návštěvníci by pak dle plánu měli do aquaparku vstoupit za tři roky.
Jak vnímáte stavbu wellness centra v Jeseníku za 240 miliónů korun?
Marta Reichlová (27 let, studentka JAMU, Jeseník)
Jednoznačně pozitivně. Pro město je to velké plus. Není tady nic, možnost kulturního vyžití je téměř nulová, takže alespoň něco. A ta cena? Zadarmo se to asi postavit nedá.
Marie Vízková (67 let, důchodkyně, Jeseník)
Je to drahé. Já ani nevím, jak to má vypadat, ale je tu spousta věcí, které by potřebovaly opravit, takže mi příjde zbytečné stavět něco nového, když nám to tu padá na hlavu a nemáme ani pořádné chodníky.
Miroslav Zimčák (44 let, živnostník, Jeseník)
Já si rád zablbnu, ale ne za takové peníze.
Radim Koláček (23 let, ochranka, Jeseník)
Něco takového je tu potřeba, jak pro místní, tak pro turisty. Je pravda, že je tu i spousta jiných věcí, které by to chtělo vyřešit, ale věřím, že si to na městě promysleli, a mají to propočítané.
Romana Pečenková (35 let, učitelka v mateřské školce, Jeseník)
Investice ve zdejším regionu jsou důležité, protože možností odreagovat se zde moc není. Ale nezdá se mi, že vše vyřeší jediný, byť tak velký, projekt. Líbilo by se mi více malých projektů.
Projekt wellness centra stále dělí město
(JESENÍK) – Projekt wellness centra v Jeseníku za 240 miliónů korun má v zastupitelstvu města širokou podporu. I přesto kolem něj zůstává mnoho pochybností. Městská rada odmítla na naše otázky odpovědět, ale získali jsme názory dvou zastupitelů města za ČSSD – Alexandra Kaňovského a Karola Chwistka.
Původní projekt wellness centra počítal s investicí přes 300 miliónů korun, upravená verze počítá s investicí cca 240 miliónů korun. Která verze by pro Vás byla přijatelnější a proč?
Kaňovský: Pro mě ani jedna, mě i ta druhá dělá problémy. Tady nejde ani tak o investice jako spíš o provozní náklady. Ty se nikdy nedostanou ani na nulu. Čísla, která uvádějí zastánci těchto variant, jsou zcela nereálná. Navíc podobná zařízení, samozřejmě bez tobogánu a nějakých skluzavek, mají i lázně a každý trochu slušnější hotel. Od začátku jsem prosazoval opravu stávajícího koupaliště tak, aby bylo celoročně využitelné, což by pro rozvoj turistického ruchu bohatě stačilo. Navíc město jako takové, má ze zákona zcela jiné povinnosti. Další věcí je špatná ekonomická situace města, nemáme ani vlastní zdroj energie, kdybychom měli například termální pramen, tak je to zcela o něčem jiném.
Chwistek: Přijatelnější je pro mne upravená verze, protože neznamená tak velké finanční riziko pro město Jeseník jako původní verze a to jak v investičních, tak i v provozních nákladech. Upravená verze navíc řeší i venkovní koupání, což je velké plus oproti původní verzi.
Jaký bude mít podle Vás wellness centrum přínos pro Jeseník a jesenický region?
Kaňovský: To, že bude mít wellness centrum nějaký přínos, jsou podle mě chiméry. Jedná se o doplňkovou službu, ale nikoliv o službu, za kterou by někdo primárně jezdil, to je naprostý nesmysl. Tímto se zaštiťují lidé, kteří to wellness centrum chtějí mermomocí postavit za jakýchkoliv podmínek. Základním cílem by mělo být to, aby tady fungovala základní infrastruktura, tedy silnice, železnice a chodníky. Teprve až toto bude fungovat, můžeme přemýšlet o nějakých nadstavbách.
Chwistek: Přínos bude jednak ekonomický pro firmy na Jesenicku, které podnikají v turistickém ruchu a službách. Bude zde více turistů, tudíž i více utratí. Také to bude přínos pro samotné občany Jeseníku a regionu z hlediska rozšíření služeb.
Jaké budou naopak podle Vás negativa pro město a region?
Kaňovský: To se regionu netýká, na provozní ztrátě se bude podílet jen samotné město. Nedivím se starostům v okolí, že buší do stolu a křičí: „Stavějte, stavějte,“ jich se totiž tento projekt nijak negativně nedotkne. Podívejte se třeba jak obce plní dohodu o spolufinancování bazénu v České Vsi, některé neplatí vůbec. Nedělám si iluze, že by přispívaly na provozní ztrátu tady v Jeseníku. Celý projekt tedy bude starost jen pro Jeseník.
Chwistek: Hlavním negativem budou provozní náklady. Nedá se předpokládat, že provoz wellness centra bude ziskový, proto bude nejdůležitější před započetím stavby nastavit takové parametry, aby byl provoz ztrátový co nejméně. Negativem bude i uzavření bazénu v České Vsi, který je ztrátový a nebude konkurenceschopný.
Jedná se o velkou investici. Jaké jsou předpoklady doby její návratnosti?
Kaňovský: Dle mého názoru se ta investice nevrátí nikdy. Je nereálné, aby se stavba wellness centra zaplatila, když tam budou tak obrovské náklady na energie. Ale na druhou stranu, ne všechno lze poměřovat penězi. Každé město musí mít nějaká sportoviště a sportovní haly a v této oblasti je každé město rádo, když je alespoň na nule.
Chwistek: O návratnosti investice velmi pochybuji, ale jsou zde i jiné aspekty a ve finále si myslím, že bude wellness centrum přínosem. Na přesnou finanční analýzu ještě čekáme, dostaneme ji v květnu a zařídíme se podle ní, ale vzhledem k prostředkům, které již město do projektu investovalo, přichází v úvahu pouze kosmetické úpravy. V zastupitelstvu počítáme se ztrátovým provozem, ale i ten má svůj limit.
Bazény, aquaparky a wellness centra zažívají „boom“ jsou v Bruntále, Šumperku, Žamberku, Olomouci, ale i na polské straně, proč by si turisté měli vybrat právě jesenické wellness centrum?
Kaňovský: To netuším. Když dnes turista přijede do Jeseníku, tak určitě uvítá možnost zaplavat si do desíti nebo do jedenácti hodin večer. Myslím si ale, že to nemusí být ve wellness centru za několik stovek miliónů korun, bohatě by stačil bazén s přihřívanou vodou.
Chwistek: Nevěřím, že v dnešní době bude wellness centrum v Jeseníku jak v původní, tak i upravené verzi, nějakou superatrakcí. Jde o to, abychom šli s dobou, pokud okolí Jesenicka nabízí tyto atrakce, tak bychom neměli zůstat pozadu. Absenci WC na Jesenicku budou turisté dříve či později vnímat jako podstatný nedostatek. Pro náš region by to byl další handicap.
Projekt wellness centra je kontroverzní. Občané jsou rozděleni na dva tábory. Byly nějaké návrhy na zpracování jiného, levnějšího a snáze obhajitelného projektu pro rozvoj cestovního ruchu? Pokud ano, co se s ním/nimi stalo?
Kaňovský: Jsem v zastupitelstvu už čtyři volební období. Jiné projekty tu samozřejmě byly. V době, kdy jsem byl v radě města, byla připravena studie na rekonstrukci koupaliště s cílem prodloužení sezóny, možností saun a tak dále. Jednalo se o investici v řádech miliónů, maximálně desítek miliónů korun. Jakmile ale nastoupilo nové vedení a starostou se stal pan Procházka, tak se přestalo o této variantě mluvit a začal se vehementně prosazovat projekt wellness centra v hodnotě přesahující 350 miliónů korun. Když trochu odbočím do obecnější roviny. Myslím si, že by se stát v době krize, měl více zaměřit na hospodaření obcí. Ta první projektová dokumentace stála 13 miliónů korun, nikdy nebyla realizována, vedení města ji nechalo vypracovat na základě údajných požadavků komise rozvojových fondů. Což však nebyla pravda.
Chwistek: Existuje zde mnoho kladných i záporných reakcí, ale rozhodnout, zda má projekt více příznivců či odpůrců nelze. Navíc to ani není směrodatné, protože velmi záleží na tom, jaké se lidem kladou otázky, a které straně se dá více prostoru v médiích. Jiný reálný návrh na získání a využití dotace 80 miliónů korun z kraje pro rozvoj cestovního ruchu nebyl.
Neohrozí projekt wellness centra v následujících letech financování jiných plánovaných projektů či financování kulturních zařízení spadajících pod město? Mám na mysli například projekt digitalizace kina Pohoda, propagaci lázní, ale třeba také financování zanedbané městské Knihovny Vincence Priessnitze či jesenického divadla?
Kaňovský: Peníze budou městu chybět určitě. Na druhou stranu, máme tady ještě stát, a jak vidíte, tak ten na tom není stále tak špatně a pořád ruku otvírá na spoustu nesmyslných projektů, které obce dělají. Proto si myslím, že se peníze na tyto věci najdou. Možná jen k těm lázním, ty jsou v rukou soukromého vlastníka, nicméně mohly by sem přitáhnout turisty, ale ne v tomto stavu, kdy si musí každý návštěvník říct: „Tady mě nikdo nechce.“ Necítíme potřebu podílet se na propagaci něčeho, co za to v současném stavu nestojí.
Chwistek: Na všechny projekty rozhodně dostatek peněz nebude, a pokud zastupitelstvo města v červnu schválí realizaci stavby wellness centra, ostatní projekty budou až na druhém místě. Jít do realizace wellness centra má smysl zejména kvůli 80 miliónové dotaci z kraje a 25 miliónového daru soukromé na tento projekt. Stále bude město muset dofinancovat velkou částku, kterou chce získat prodejem městského majetku. Pokud by se městu nepodařilo získat z prodeje svého majetku dostatek financí na realizaci tohoto projektu, pak bych se radši přikláněl k variantě wellness centrum nerealizovat i za cenu ztráty dotace 80 miliónů korun z kraje a finance investovat do menších projektů.
Město Jeseník bude financovat projekt wellness centra pomocí úvěrů, soukromých darů, dotace z regionálních rozvojových fondů, ale také prodejem městských bytů, čímž chce získat přes 60 miliónů korun. Čistě hypoteticky, kdyby neexistoval projekt wellness centra, kam byste navrhl peníze z prodeje bytů investovat?
Kaňovský: S prodejem bytů nemám problém. Co se týče investování těchto peněz, jak jsem několikrát zmínil, byla by to oprava koupaliště a určitě by zbylo i na novou sportovní halu či alespoň na její rekonstrukci. Představoval bych si halu zhruba takovou, jakou postavili v Litomyšli, stála přes 30 miliónů a je to krásné sportoviště. Jesenická hala je ve špatném technickém stavu, a jestli se s ní něco neudělá, tak ji budeme muset zavřít.
Chwistek: Těch projektů, které by se daly realizovat je hodně. Například rekonstrukce jesenického divadla, sportovní haly, jesenického koupaliště, krytého bazénu v České Vsi, nové knihovny, letního multifunkčního divadla, rozšíření penzionu pro důchodce, popřípadě vybudování nového domova důchodců a další. V Jeseníku je třeba investovat do spousty oblastí.
Problémový projekt má konečně finální podobu
(JESENÍK) – Už pět let se vedení města Jeseník pokouší realizovat stavbu Regionálního wellness centra. Od investice za 240 miliónů korun si zastupitelstvo slibuje zvýšení atraktivity regionu a rozvoj turistického ruchu. Série hlasování dala projektu zelenou, konečné rozhodnutí však padne až v červnu tohoto roku. Udělejme si stručnou rekapitulaci, jak kontroverzní projekt vznikal.
Bývalé vedení města a jeho plán obřího vodního světa
S konkrétním záměrem na stavbu Regionálního wellness centra přišel bývalý jesenický starosta Petr Procházka (ODS) v roce 2007. Plánoval investovat až 370 miliónů korun. Dle jeho slov byl projekt nezbytný pro rozvoj turistického ruchu v regionu, kde je turismus hlavním zdrojem příjmů. Už samotná myšlenka se hned od počátku setkávala s kritikou kvůli vysoké ceně stavby, starosta a další zastánci projektu však argumentovali tím, že město má k dispozici zhruba 50 miliónů korun ročně na rozvoj. Možná mělo, ale to se psal rok 2007. Tento údaj navíc později při veřejném projednávání zpochybnil předchozí starosta Jeseníku Jiří Krátký (ČSSD). „Když jsme byli na ekonomickém vrcholu, měli jsme v rozpočtu třicet milionů korun na rozvoj. Teď máme dvacet. To jsou peníze občanů, které sice město může přesměrovat na podporu podnikání, ale nejde zastavit investice na dvacet let,“ prohlásil Krátký.
Krize a konfrontace s realitou
V roce 2008 přišla krize a příjmy města se značně zúžily. Projekt, který nakonec počítal s investicí 340 miliónů, byl zamítnut většinou zastupitelů. Myšlenka postavit v Jeseníku wellness centrum však zůstala. Důvody byly z části jasné, neboť za zpracování dokumentace k prvnímu projektu město zaplatilo bezmála 13 miliónů korun. Někteří zastupitelé neústupně prosazovali realizaci stavby dle původního záměru, neboť nově plánovaná levnější varianta by dle jejich názoru nebyla pro turisty dostatečně atraktivní. „Klientela je stále náročnější a nespokojí se s obyčejným bazénem. Nám nejde o to nalákat nové návštěvníky, ale udržet si ty, kteří sem jezdí. Podobná zařízení připravují Dlouhé Stráně a Velké Losiny. Pokud nás předběhnou a nebudeme nejlepší, tak z jihu k nám už nikdo nepřijede a zamíří tam i Poláci,“ prohlásil zastupitel města Radek Brnka (nez.). Na stranu odpůrců wellness centra se přiklonili také mnozí soukromníci, třeba majitel úspěšné jesenické firmy Cyril Svozil, který vedení města ostře kritizoval: „Tento projekt považuji za rizikový, za naprostou šílenost. Před rokem začala krize a nikdo neví, kdy skončí. Věřím, že v zastupitelstvu sedí gramotní lidé, kteří se do takového projektu nepustí.“
V roce 2009 byl vytvořen nový záměr, který počítal s wellness centrem za 300 miliónů korun. Město zažádalo o 90 miliónovou dotaci z Regionálního rozvojového fondu Střední Morava, projekt však byl zamítnut krajskou radou již v prvním kole. Spory v městském zastupitelstvu, které přerostly i do osobní roviny a znamenaly také rozpad vládní koalice, znemožnily přepracování projektu. Zdálo se, že odpůrci stavby dosáhli svého a wellness v Jeseníku nebude.
Nové vedení: „Wellness centrum bude, ale musí být levnější.“
Nová vládní koalice však v roce 2010 ve svém prohlášení uvedla, že wellness centrum je pro region strategickou stavbou, jejíž realizace je pro vedení města projektem číslo jedna. Zastupitelstvo ale odmítlo opětovný návrh Petra Procházky, který získal post místostarosty, na wellness centrum v hodnotě přes 300 miliónů korun. Nově si zastupitelstvo stanovilo nutnou podmínku pro zahájení stavby, kterou je cena do 200 miliónů korun bez DPH a získání dotace z regionálního operačního programu.
Město vypsalo nové výběrové řízení na projektovou dokumentaci, kterého se zúčastnily dvě firmy – zlínský CENTROPROJEKT a pardubická společnost CODE. Expertní komise nakonec vybrala projekt společnosti CENTROPROJEKT, který počítá s futuristickou stavbou, která zapadne do okolní krajiny. Nová výzva vypsaná regionální radou speciálně pro Jeseník, nakonec umožnila městu získat dotaci ve výši 79,5 miliónů korun. Celý projekt je tedy připraven a vedení města už zveřejnilo i plán jeho financování, který počítá kromě dotace z regionálních fondů, také s darem soukromého investora, prodejem městských bytů a úvěrem ve výši několika desítek miliónů korun. Závěrečné „ano“ či „ne“ sice padne až v červnu tohoto roku, ale vzhledem k podpoře, kterou má nový projekt u zastupitelů města, a k bezmála 20 miliónovým nákladům na přípravu dokumentace projektu, bude toto hlasování spíše formalitou.
Na co přesně půjdou městské peníze?
(JESENÍK) – Obrovská investice jesenické radnice vzbuzuje hodně emocí. Město, které se potýká s ekonomickými problémy, vysokou nezaměstnaností, odlivem obyvatelstva, nedostatkem sportovišť a mnoha dalšími problémy, vidí svou nejbližší budoucnost ve stavbě wellness centra. Podívejme se ale na to, jak má wellness centrum dle projektu zlínského studia CENTROPROJEKT vypadat.
Projekt zlínské společnosti byl vybrán odbornou radou na základě estetického aspektu, společnost však musí doložit, že je realizovatelný v cenovém stropu 240 miliónů korun. Wellness centrum by nemělo být jen normálním koupalištěm. Jeho součástí má být krytý aquapark a fitness centrum, ale také počítá s rekonstrukcí stávajícího venkovního koupaliště a vestibulu.
Krytý aquapark poskytující celoroční koupání bude vybaven pětadvacetimetrovým bazénem, dvěma bazény s whirlpooly a stometrovým tobogánem. Ve druhém patře pak bude saunový svět, šatny a sociální zařízení. Krytá část centra bude propojena s vestibulem skleněným nadzemním koridorem. Cena této části projektu je zhruba 196 miliónů korun.
Rekonstrukce vstupní haly počítá se stavbou fitness centra, restaurace a baru, a také je naplánována stavba parkoviště. Vstupní hala i krytá část wellness centra má dostat zcela novou podobu, za užití dřevěných vazníků a skla vznikne stavba, která bude korespondovat s okolím. Za rekonstrukci haly, včetně parkoviště, město zaplatí necelých 20 miliónů korun.
Poslední částí stavby je rekonstrukce stávajícího venkovního koupaliště. Venkovní bazén bude zmenšen, stávající brouzdaliště nahrazeno dětskými bazény a na okraji areálu vzniknou hřiště na volejbal a nohejbal. Na úpravu venkovních prostor je v projektu vyčleněno 23 miliónů korun.
Investiční záměr uveřejněný na webových stránkách Regionálního wellness centra, jejichž zřizovatelem je město, dal kritikům projektu konkrétní čísla. Ty však město zpochybnilo jako prozatím neověřená. O osudu celého projektu se rozhodne při červnovém hlasování městského zastupitelstva.
Turistické město postaví wellness centrum
Horské městečko Jeseník s dvanácti tisíci obyvateli a více než dvaceti procentní nezaměstnaností, se rozhodlo postavit turistické lákadlo – wellness centrum. V Jeseníku, stejně jako na celém Jesenicku, témeř neexistuje průmysl, region žije z turistického ruchu a služeb v oblasti pohostinství a rekreace. Není tedy divu, že vedení Jeseníku projekt wellness centra za více než 200 miliónů korun považuje za strategickou investici do rozvoje města. Avšak ani argument odpůrců stavby není možno brát na lehkou váhu. Není celý projekt příliš megalomanský pro město s ročním rozpočtem necelých 400 miliónů korun? Nezastaví se na několik let běžný život ve městě?
Pravdou je ale také to, že jesenické venkovní koupaliště je v havarijním stavu. Chladné sezóny posledních let navíc znemožnily koupaliště využívat, což jej činí velmi ztrátovým. Nicméně pro město jakým je Jeseník, kde mají obyvatelé už tak minimum možností kulturního vyžití, je jakákoliv ztráta v této oblasti velmi citelná. Přesto všechno je třeba se ptát, zda jednorázová investice za 240 miliónů je pro město Jeseník tou správnou volbou? Ač bude zhruba polovina potřebných financí zajištěna prostřednictvím dotace a daru soukromého investora, předchozí otázka stále visí ve vzduchu. Problematickým získáním dotace z regionálních fondů na rozvoj si navíc Jeseník zkomplikoval, ne-li uzavřel, možnost získat z těchto zdrojů větší obnos peněz na příštích několik let.
Kontroverzi mezi občany, především z řad nájemníků, také vyvolal prodej městských bytů, kterým se město rozhodlo získat potřebné peníze na stavbu wellness centra. Avšak ani výnos z tohoto prodeje nepřinesl městské pokladně dostatek financí, proto se vedení město rozhodlo pro úvěr ve výši několika desítek miliónů korun.
Jeseník nikdy nebyl bohatým městem a teď, když je stižen finanční krizí, jeho příjmy klesly o téměř 100 miliónů korun ročně. A i když městské radě nelze upřít odhodlanost realizovat několik let připravovaný záměr a nejspíše ani snahu zatraktivnit region profitující z cestovního ruchu pro turisty, nelze se neptat, zda je opravdu nutné právě teď a nyní investovat takovéto ohromné prostředky do aquaparku s posilovnou? Zvláště v době, kdy na městském úřadě leží spousta menších projektů, které jsou velmi důležité jak pro atraktivitu města, tak pro jeho obyvatele. Nelze říct, že žádný z těchto projektů nebude kvůli stavbě wellness centra realizován, nicméně vzhledem „ke vstřícnosti“ užšího vedení města sdělovat informace veřejnosti, to nelze ani vyvrátit. Pokud však shrneme problémy se samotným financováním wellness centra, tak je zřejmé, že pro město nebude v budoucnu jednoduché najít prostředky ani na menší několikamiliónové projekty. A že takovýchto projektů není málo.
Doslova za katastrofální se dají označit prostory městské knihovny, které jsou velmi stísněné a zasloužily by si rekonstrukci. Co je však úplně nejhorší, je obsah fondů knihovny, který je natolik zastaralý a neúplný, že městskou knihovnu v Jeseníku můžeme bez nadsázky označit za trochu větší vesnickou knihovnu s oddělením pro děti do 15 let a s oddělením pro seniory.
Dalším projektem, který je delší dobu skloňován ve všech pádech, avšak stále jen na papíře, je propagace lázní a jejich okolí. Jeseník je lázeňské město, nicméně nedávný průzkum ukázal zhruba tolik, že této skutečnosti jsou si vědomi pouze obyvatelé Jesenicka a pár procent obyvatelstva z přilehlých regionů.
Velmi vysoce postaveným projektem v plánu rozvoje města, dokud byl ještě tento plán k nalezení na webových stránkách radnice, byla digitalizace městského kina Pohoda. Pokud o předchozích dvou výše zmíněných připravovaných, ale prozatím nerealizovaných, projektech není mezi veřejností širšího povědomí, o záměru digitalizace kina slyšeli snad všichni obyvatelé Jeseníku. Tento projekt naštěstí pro Jeseník vypadá nadějně. Horší už to je s městským divadlem, které po většinu roku zeje prázdnotou, jelikož peníze jsou pouze na několik představení za rok.
Město Jeseník má vzhledem ke své poloze, úbytku produktivního obyvatelstva a struktuře hospodářství nedostatky v mnoha oblastech. Ač je chvályhodná snaha radních zatraktivnit město, alespoň v některých z těchto oblastí, je s podivem, jak málo přitom myslí na občany. Velmi nákladný projekt wellness centra je výrazným pozitivním impulzem směrem k turistům, ale znamená ještě větší úpadek města ve všech ostatních oblastech, jejichž rozvoj by jeseničtí občané na kvalitě svého života pocítili více. Třeba nové rovné chodníky, cesty bez děr, knihovnu s odbornou literaturou nebo opravenou sportovní halu. Není třeba radním zazlívat úmysl, dát jesenickému regionu vlastní tobogán a bazén s vířivkou. Jen by bylo možná dobré upozornit je na to, že vířivkou již teď disponují veřejně přístupné lázně a většina lepších hotelů, a že turisti jezdí na Jesenicko především v zimě na lyže. Snad si tedy nezapomenou přibalit plavky.
ZÁMĚR
Cíl práce
Tato práce se zabývá problematikou stavby jesenického wellness centra ve všech jeho navrhovaných variantách. Cílem práce je popsat pro čtenáře ekonomickou náročnost projektu (včetně politických souvislostí) a také pokusit se vztáhnout celou problematiku do širšího kontextu vlivu projektu na fungování města Jeseník v současnosti i v budoucnu. Zabýváme se obecnou, tj. faktickou, rovinou celé problematiky.
Volba tématu
Pro město Jeseník je wellness centrum ekonomicky velmi náročným projektem, který rozdělil jak vedení, tak občany města na dva tábory, což je samo o sobě skutečností, která dává celé problematice politický rozměr. Politizace celého projektu se prohlubuje úměrně tomu, o jak důležitý projekt pro město se jedná, a jak moc poznamená jeho následující vývoj. Ze zastupitelstva se ozývají hlasy, že tento projekt určí chod Jeseníku na několik následujících let, bez ohledu na to, kdo bude ve vedení města.
Téma spadá do regionální žurnalistiky, v jeho regionálním rozměru k němu přistupuji i v rámci této práce. Potenciál tématu je ale širší. Minimálně míra osobní angažovanosti některých členů zastupitelstva města Jeseník a jejich „bezhlavé“ prosazování projektu, který není pro atraktivitu regionu žádnou jistotou, je podezřelé. Nechceme a priori někoho podezřívat či tvrdit, že celý projekt je zmanipulovaný, proto se snažíme v naší práci vyhnout investigativní rovině celého tématu a pracujeme jen s fakty. Důvodem, proč jsme zvolili tento přístup, byl také fakt, že zastupitelstvo města Jeseník, není v současné době příliš sdílné ohledně celého projektu a jen indicie, například v podobě nedávného odvolání místostarosty Petra Procházky z funkce, napovídají, že na jesenické radnici není vše bezproblémové. Investigativní přístup by vyžadoval znalost osobních vazeb mezi zastupiteli, což je velmi těžké zjistit navíc v době, kdy zastupitelé odmítají občanům zveřejňovat i obecné informace ohledně wellness centra.
Co se týče atraktivity tématu, tak množství materiálů uveřejněných v regionálních přílohách deníků v průběhu několika posledních let dokazuje, že toto téma má na lokální úrovni co nabídnout. Zároveň je nutno zmínit, že ani regionální média se toto téma nesnaží pojmout investigativně. Na lokální úrovni je téma samozřejmě ještě významnější, neboť občané Jeseníku si uvědomují důležitost tohoto projektu. Jak bylo zmíněno výše, je možné, že investigativní přístup by odhalil skutečnosti, které by byly dostatečně atraktivní i pro celostátní média, ale toto nechme jako hypotézu.
Téma jsem si zvolil vzhledem ke své profesně-tématické specializaci, tj. politické téma zpracované v podobě žurnalistických textů. Stavba Regionálního wellness centra v Jeseníku je dlouhodobě připravovaný politizovaný projekt, který má pro město velký význam. Zároveň je kontroverzní vzhledem k absenci studií, které by potvrzovaly jeho přínos pro město, a velmi vysoké ceně, která znamená výrazné zadlužení města. Vzhledem k dlouhému časovému období, v němž vzniklo několik projektů, změnilo se vedení města, i jeho finanční situace, mi přišlo zajímavé sumarizovat dostupné informace pomocí rešerší starších textů, dostupných dokumentů a rozhovorů.
Hlavní téma: Projekt wellness centra
Dílčí témata:
- Projektová dokumentace za 13 miliónů korun na nerealizovaný projekt centra
- Prodej městských bytů
- Financování dalších projektů města
- Historie projektu
- Plánovaná podoba wellness centra
- Ceny dílčích projektů (aquaparku a rekonstrukce koupaliště a haly)
- Spory v zastupitelstvu
- Ekonomická situace města
Současný stav a předchozí zpracování problematiky
V průběhu necelých pěti let, co se projekt wellness centra připravuje, bylo uveřejněno okolo dvaceti mediálních sdělení. Většina z nich vyšla v tištěných denících (Deník, MF Dnes), respektive jejich regionálních přílohách, ale vznikly i tři reportáže pro Českou televizi. Všechny mediální výstupy měly především informativní funkci [jejímž cílem je pouhé vyrovnání informačních obsahů bez explicitní persvazivní intence] a týkaly se konkrétních změn (úprava projektové dokumentace, zamítnutí dotace na projekt atd.) projektu nebo témat přímo souvisejících s projektem (prodej městských bytů, rozpad koalice atd.).
Komunikáty jsem použil ve své práci jako základ pro vytvoření rešerší a zdroj citací. Na předchozí komunikáty jsem tedy navázal sumarizací dostupných informací o projektu a snahou vytvořit soubor textů, který poskytne čtenáři komplexní přehled o současném stavu projektu.
Ideový plán
Jak bylo zmíněno výše hlavním cílem této práce je čtenáře podrobně informovat o projektu wellness centra v Jeseníku. Zároveň je cílem práce vztáhnout problematiku projektu do širšího kontextu fungování města. Vzhledem k těmto cílům jsem vytvořil soubor pěti textů. Čtyři z nich jsou zpravodajské a jeden je publicistický, přičemž obsahuje postoj autora k celému problému, čímž se může zdát, že nekoresponduje s výše zmíněnými cíli, nicméně není tomu tak vzhledem k několika faktům. První věcí je, že město nemá zpracovánu žádnou kvalitní analýzu, kterou by mohlo podložit prospěšnost celého projektu, zatímco argumentem proti projektu je už jeho samotná cena, která bude mít konkrétní důsledky – další zadlužování města, které se nachází v hluboké finanční krizi. Důsledkem absence věcných argumentů na jedné straně, jsou všechny vytvořené komunikáty na dané téma obsahově podobné, tj. buď jsou vystavěny na oboustranně nevěcné argumentaci nebo vůči projektu wellness centra vyjadřují autorův skeptický postoj. Tento publicistický text, tedy není pouze subjektivním hodnocením s persvazivní funkcí, vychází z faktů, které jsou dispozici, a má pomoci čtenáři zasadit celý problém do reálné situace.
Postup práce
Zcela zásadní věcí bylo rozhodnout, kam chci projekt směřovat, zdali si stanovím jasný dosažitelný cíl, který realizuji pomocí několika informativních textů, nebo zda zkusím svou práci založit na předpokladech, které se nakonec nemusí naplnit. Vzhledem k dostupným informačním zdrojům, časové náročnosti a absenci potřebných kontaktů jsem zvolil první možnost.
Samotný postup práce probíhal v několika fázích:
1) koncepce tématu (uchopení tématu, volba žánrů)
2) shromažďování dostupných zdrojů
3) shromažďování informací (rešerše, primárních zdrojů)
4) třídění informací (selekce relevantních informací)
5) zpracování informací (realizace textů)
Rozhodl jsem realizovat pět textů (jiná témata jsem neuznal za dostatečně nosná). Prvním z nich je textový komplex, jehož první část tvoří rozšířená zpráva konické kompozice, druhou část tvoří anketa provedená mezi občany města Jeseník. Jedná se tedy o komplex standardizovaných textových vzorců (zpravodajský – rozšířená zpráva, publicistický – anketa). První text byl realizován tímto způsobem, protože mým záměrem bylo poskytnout čtenářům popis současného stavu projektu, včetně všech jeho aspektů, kterými jsou význam stavby, její financování a realizace. Zpráva obsahuje přímé řeči zastupitelů, proto je za ni zařazena anketa, která se občanů Jeseníku ptá na otázku, na kterou implicitně reagují zastupitelé v zařazených přímých řečech.
Druhým textem je zpravodajské interview, resp. jeho specifická modifikace tzv. standardizovaný rozhovor. Všem pětadvaceti zastupitelům města Jeseník byl zaslán a doručen email s předem stanovenými otázkami i jejich pořadím (definice standardizovaného rozhovoru dle Jílka). Odpověděli pouze dva zastupitelé (Alexandr Kaňovský a Karol Chwistek), jeden pomocí emailu, s druhým proběhl rozhovor s totožnými otázkami po telefonu. Naštěstí pro cíl mé práce, byly jejich názory na realizaci projektu wellness centra rozdílné. Další zastupitele, především členy městské rady, jsem se pokoušel kontaktovat také telefonicky, ale všichni odmítli zodpovědět mé dotazy a to i v obměněné podobě. První dvě otázky byly dichotomické , měly metodologický účel a pro realizaci textů nebyly použity. Dalších osm otázek bylo otevřených, bylo zdůrazněno, že odpovědi mají vyjadřovat individuální občanský postoj. Zaslané otázky měly tuto podobu:
Souhlasíte se stavbou wellness centra v Jeseníku? (ano/ne)
Považujete rozvoj cestovního ruchu v Jeseníku za nejdůležitější složku rozvoje města a regionu? (ano/ne)
Původní projekt wellness centra počítal s investicí přes 300 miliónů korun, upravená verze počítá s investicí cca 240 miliónů korun. Která verze by pro Vás byla přijatelnější a proč?
Jaký bude mít podle Vás wellness centrum přínos pro Jeseník a jesenický region?
Jaké budou naopak podle Vás negativa pro město a region?
Jedná se o velkou investici. Jaké jsou předpoklady doby její návratnosti?
Bazény, aquaparky a wellness centra zažívají „boom“ jsou v Bruntále, Šumperku, Žamberku, Olomouci, ale i na polské straně, proč by si turisté měli vybrat právě jesenické wellness centrum?
Projekt wellness centra je kontroverzní. Občané jsou rozděleni na dva tábory. Byly nějaké návrhy na zpracování jiného, levnějšího a snáze obhajitelného projektu pro rozvoj cestovního ruchu? Pokud ano, co se s ním/nimi stalo?
Neohrozí projekt wellness centra v následujících letech financování jiných plánovaných projektů či financování kulturních zařízení spadajících pod město? Mám na mysli například projekt digitalizace kina Pohoda, propagaci lázní, ale třeba také financování zanedbané městské Knihovny Vincence Priessnitze či jesenického divadla?
Město Jeseník bude financovat projekt wellness centra pomocí úvěrů, soukromých darů, dotace z regionálních rozvojových fondů, ale také prodejem městských bytů, čímž chce získat přes 60 miliónů korun. Čistě hypoteticky, kdyby neexistoval projekt wellness centra, kam byste navrhl peníze z prodeje bytů investovat?
Třetí text je souhrnná zpráva, která má čtenáře seznámit především s vývojem ekonomického pozadí celého projektu. Text je rešerší zpravodajských článků uveřejněných o projektu za posledních pět let. Rozsahem přímých řečí porušuje tento text zásady informační kvality. Je to způsobeno již výše zmíněnou málo frekventovanou a nedostatečnou argumentací jedné z názorových stran.
Čtvrtým textem je mozaiková zpráva, která popisuje jednotlivé dílčí stavby a rekonstrukce, s nimiž projekt wellness centra počítá, z hlediska jejich vzhledu a vybavení. Zmiňuje také cenu dílčích projektů.
Poslední text patří do dílčí publicistické oblasti v užším slova smyslu. Jedná se o komentář, který si klade za cíl kromě persvaze (jejíž podoba byla z části vysvětlena výše) také to, uvést čtenáře do kontextu celé stavby, do jejích důsledků pro město, a to jak negativních, tak pozitivních. I když tyto složky nejsou v textu vyváženy, nelze argumentovat více než jedním argumentem, pokud má vedení města jen jeden argument, tj. své domněnky, že projekt bude pro město prospěšný. Tento text také stručně konkretizuje menší projekty plánované městem, které jsou pouze výčtově zmíněny v předchozích textech. Tento text lze také považovat za žánrově nevčlenitelný, neboť obsahuje mnoho informativních a popisných pasáží.
Sebehodnocení
Vzhledem k tomu, že tato práce pojednává o projektu, který ještě nebyl realizován, přináší minimum nových informací. Na druhou stranu je vzhledem k postupnému snižujícímu se zájmu médií nutno napsat, že tato práce je ojedinělým, poměrně komplexním shrnutím celé problematiky. Z tohoto pohledu byl cíl práce naplněn.
Co se týče rešerše a informací získaných z primárních zdrojů myslím si, že práce obsahuje vše podstatné a zajímavé, co čtenář potřebuje. Nedostatkem práce, která je zamýšlena v první řadě jako zpravodajská, je porušení vyváženosti a neutrality sdělení a zásad informační kvality. Problémem je také rozsah některých článků, který z nich dělá prakticky nepoužitelné texty. Důvodem těchto problémů je nedostatek dostupných relevantních informací od zastánců projektu.
Problémem při realizaci samostatného projektu, byly poměrně monotematické zdroje informací. Také neochota zastupitelů města komunikovat s občany i médii byla problémem, se kterým jsem se musel vyrovnat. Spíše shodou šťastných okolností se mi podařilo ze dvou odpovědí zastupitelů, získat dva opozitní názory (pozn. pouze v rámci základní otázky, zda souhlasí se stavbou wellness centra). Vzhledem k evidentní provázanosti jednotlivých dříve uveřejněných mediálních sdělení bylo poměrně obtížné najít alternativní zdroj pro ověření některých informací. Naopak zajímavé bylo získávání nových informací o kontroverzním projektu, ale i o vztazích na radnici a v zastupitelstvu.
Toto téma může být rozpracováno dvěma směry. Navazující práce mohou pokračovat v informativním duchu s vyústěním v hodnocení realizovaného projektu vzhledem k naplnění jeho předpokládaných přínosů pro město a region. Nebo mohou nové práce v této oblasti zaujmout kritický postoj vůči projektu, pokusit se prolomit mlčení odpovědných lidí a pokusit se zmapovat pozadí celého projektu, jak a s kým vznikal v útrobách radnice. Kromě rozpaků, které celý projekt budí, ale nejsou žádné záruky toho, že je na celém projektu něco protiprávního. Ale mou pozornost vzbudil plánovaný finanční dar 50 miliónů korun, často označovaný jako investice nebo jako příspěvková povinnost ze zákona, od jesenické hazardní společnosti CAMPANULA.
Jednotlivé výstupy jsou výsledkem standardní novinářské práce, tj. rešerše cizích textů a získávaní informací pomocí telekomunikačních prostředků. Více nejsem schopen svou práci objektivně zhodnotit.
Literatura
JÍLEK, V.: Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Olomouc 2009; 120 s.
Elektronické zdroje
http://www.denik.cz/olomoucky-kraj/takhle-by-mohlo-vypadat-wellness-v-jeseniku.html
http://www.vz24.cz/clanky/jesenik-hleda-dalsi-penize-na-wellness-centrum-chybi-25-milionu/
http://olomouc.idnes.cz/jesenik-chysta-nove-plany-na-velky-vodni-svet-stat-bude-za-tri-roky-1f1-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110526_1592083_olomouc-zpravy_sot
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/121290-jesenicky-aquapark-bude-nejspis-o-50-milionu-levnejsi/
http://www.obcanske-stavby.cz/aktuality/jesenik-bude-mit-nove-wellness-centrum
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/126424-jesenik-chce-aquapark-musi-proto-prodat-byty/
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/wellness-centrum-rozdelilo-jesenik-na-dva-tabory.html
http://www.youtube.com/watch?v=YidN92JwY4c
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/nad-stavbou-wellness-centra-v-jeseniku-stale-visi-otaznik--852357
http://zpravy.idnes.cz/jesenik-rozhodl-obri-vodni-svet-postavi-ale-musi-byt-levnejsi-p6v-/domaci.aspx?c=A110414_1566949_olomouc-zpravy_sot
http://www.youtube.com/watch?v=SydXGbqyT7g
http://www.ejeseniky.com/regionalni-zpravodajstvi/jesenicky-aquapark-konecne-ano-nebo-ne-padne-v-cervnu-18042012
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/jesenik-ziska-18-milionu-na-aquapark-20120307.html
http://www.rozhlas.cz/olomouc/zpravy/_zprava/jesenik-ziska-na-novy-aquapark-zrejme-jen-cast-financniho-daru--998051
http://www.aquajesenik.cz/o-projektu/8769-lokalita-projektu-regionalni-aquapark-jesenik.html
