Marek Vašut Realizace
Human interest story: Matěj Biolek, příběh boje talentu se zraněním
Rozhovor s fyzioterapeutem SK Sigma Olomouc Romanem Huťkou
Medailonky českých fotbalistů, kterým zranění zabíjí nebo zabilo slibnou kariéru
Kinesio tejping – zázrak fyzioterapie?
Záměr
CÍL PRÁCE
Cílem této práce bylo na konkrétním příkladu poukázat na problematiku zranění v kariéře fotbalového hráče. Množství článků se obecně věnuje především špičkovým hráčům evropských klubů, ale zdravotní problémy zasahující mnohdy velice vážně do kariéry se mohou přihodit napříč všemi úrovněmi. Rád bych tedy popsal kariéru mladého záložníka Matěje Biolka, odchovance fotbalového klubu MFK Frýdek-Místek. Ten se svou usilovnou prací a přirozeným talentem probojoval až mezi elitu českého fotbalu do nejvyšší tuzemské soutěže. Těžištěm práce bude jeho boj se zraněním po nadějném začátku v prvoligovém 1. FC Slovácku. Biolek začal jako mnoho mladých kluků se snem hrát profesionálně fotbal. Zatímco ostatní postupně s fotbalem končili, Matěj vzdor všem překážkám šel za svým cílem dál.
Tento samostatný projekt si ovšem neklade ambici být vyčerpávajícím ani jediným správným náhledem na problematiku fotbalových zranění. Charakter a rozsah by pro tento účel nebyly vyhovující. Výsledkem by rovněž neměl být pouze samoúčelný text, nýbrž poutavý příběh podepřený kontextem. Cílem bylo vytvořit práci s praktickým potenciálem, tedy materiál, který by po úpravách mohl být publikován.
Práce bude obsahovat čtyři texty různých žánrů, z nichž tři doplňují text rozsahově největší, který popisuje kariéru mladého záložníka. Druhý největší přiblíží problematiku zranění a regenerace fotbalistů v širším slova smyslu. Dva menší pak budou zaměřeny na příklady slavných českých hráčů, které brzdí zranění; respektive na fyzioterapeutický fenomén kinesio tejpingu.
Důvodem výběru tématu (a vlastně celé sportovní specializace) byla má pasivní i aktivní záliba ve sportu. Závodně jsem se věnoval fotbalu, ale má aktivita v této oblasti je mnohem širší – squash, tenis, florbal či cyklistika. Rád bych se v budoucnu živil jako sportovní redaktor. K této pozici jsem měl možnost se dostat během praxe v regionálním frýdeckomísteckém periodiku, kde jsem si vyzkoušel novinářskou praxi přímo na stadionu. Webové portály zabývající se sportovní tématikou sleduji doslova denně, nejčastěji se jedná o sportovní sekci iDnes, dále pak dost možná nejlepší český web o slavné zámořské hokejové soutěži nhl.cz a mnoho dalších. Jsem přesvědčený, že budoucnost sportovní žurnalistiky leží jednak v kvalitním reportážním servisu, ale především v inovacích – nových formátech, neotřelých přístupech a podobně. Jedině tak bude mít potenciální konzument motivaci nevyhledávat pouze výsledky na teletextu či chytrém telefonu a sledovat sportovní přenosy, ale věnovat se také článkům.
Nejbližší z nabízených kurzů mi byla psaná žurnalistika. Proto jsem absolvoval jak praktikum, tak workshop. Vyhovoval mi i zadaný formát této práce, jelikož mám rád spíše texty rozsáhlejší charakteru, na kterých mohu pracovat v dlouhodobém horizontu. Typ online žurnalistiky, kde je nutné psát ve spěchu o právě aktuálních událostech, mi občas dělá problémy. I tato kompetence je však v dnešní době pro novinářskou práci nezbytně nutná. Vzhledem k snižující se pozornosti a trpělivosti čtenářů jde tento aspekt ruku v ruce se spíše kratšími články. Jsem ale přesvědčen, že si obsáhlý a fundovaný text vždy najde svého čtenáře, byť jejich počet v dnešní době klesá a klesat pravděpodobně bude i nadále.
ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU
Už samotný hlavní titulek řadí text do jisté oblasti. Expresivní slovo „zabíječ“ je krajně nepřípustné ve zpravodajství, v dílčí stylové oblasti publicistické je již jeho použití za určitých podmínek možné. Slovo talent je pak vlastně zosobněním obecné lidské vlastnosti. Použití takovéhoto titulku je mimo zpravodajství pro magazínovou sportovní žurnalistiku dle mého názoru naprosto adekvátní. Tato oblast novinářské práce je totiž do značné míry specifická.
Sportovní žurnalistika může působit dojmem přílišné automatizace a modelovosti (obdobné otázky na hráče v krátkém interview bezprostředně po zápase, zažité a opakovaně používané fráze). Tento fakt je způsoben tím, že je v tomto oboru nutné udělat tisíckrát tu samou věc, ale pokaždé jinak a poutavě. I proto je v této oblasti tolerován zvýšený počet charakteristických publicismů, okazionalismů a další neologie. Tyto jazykové prostředky však vyžadují citlivý výběr i použití, jinak existuje riziko nepochopení ze strany příjemce. Za velmi talentovaného je v tomto ohledu považován zejména fotbalový komentátor Jaromír Bosák
Je však důležité rozlišovat i jednotlivé dílčí oblasti sportovní žurnalistiky. Zatímco veřejnoprávní média mají za úkol především přinášet skutečně ověřené informace v jazykově korektní formě; zcela legitimní je i popularizační styl komerčních nebo zájmových médií. I v tomto případě je však nutné vnímat hranici, kdy se popularizace proměňuje v bulvár. V tomto ohledu mají některá média stále mezery.
O nosnosti fotbalového příběhu Matěje Biolka v kontextu cesty na sportovní vrchol jsem uvažoval již dlouho před tím, že se z celé věci stalo téma mého samostatného projektu. Měl jsem totiž jedinečnou možnost díky dlouholetému přátelství s tímto hráčem jeho příběh osobně sledovat z mnoha rovin úhlů pohledu, což je dle mého názoru pro novináře dobrý postup. Je zde sice aspekt objektivity, která bývá pod tíhou přátelství či známosti zpochybňována; nejsem však přesvědčený, že by to na výsledném produktu hrálo jakoukoli negativní roli.
IDEOVÝ PLÁN
Fotbal a sport obecně je obrovský světový fenomén, který je spojen s často až neuvěřitelnými financemi. Média věnují různým sportům poměrnou část své pozornosti v závislosti na společností a institucemi jim přikládanému významu.
Pokud bychom si otevřeli v České republice vycházející periodika se sportovní tématikou, zjistili bychom, že sportovní žurnalistika jako dílčí fragment velmi podléhá tlaku popularizace a v denním vydání dostává jen několik stran prostoru. Další trend, který se odvíjí z obecného vývoje tisku, je personální zmenšování sportovních redakcí. Všechny tyto aspekty v důsledku znamenají, že pozornost věnována vůbec nejlepším českým (potažmo světovým) sportovcům a aktuálním informacím (v případě tisku vzhledem k online žurnalistice spíše propracovanější kompozici a hlubší analýze). Primární jsou výsledky, reportáže z utkání a jejich analýzy doplněné případně nějakým publicistickým názorovým žánrem.
V novinovém tisku se podobné příběhy objevují spíše výjimečně, jelikož je zde vzhledem k nutnosti aktuálních článků omezen prostor pro větší celky. V online sportovní žurnalistice je situace příznivější, k vydávání medailonků a portrétů kratších, než jaký je uveden v této práci dochází např. při výročí úmrtí mladého fotbalového talentu, nečekaném a bouřlivém prosazení se hráče příchozího z nižší ligy nebo právě v případě zpomalení kariérního růstu kvůli zranění.
Pravděpodobně nejlepší situace v těchto ohledech panuje v zájmových magazínech se zaměřením na sport. Ty při různé periodicitě mohou přinášet rozsáhlejší útvary s exkluzivními rozhovory, plakáty, obsáhlými analýzami celých turnajů atp.
Tento samostatný projekt je případovou studií, jakousi sondou do fotbalového světa. Soubor čtyř zadaných textů plus záměr jsem vnímal jako celek, který by se měl navzájem vhodně doplňovat. Nechtěl jsem vytvořit čtyři samostatné články, které by sice byly na jedno dílčí téma, ale nebyla by mezi nimi jasná návaznost. Při práci jsem si stále představoval možné grafické rozvržení v některém ze sportovních magazínů.
POSTUP PRÁCE
Po celou dobu jsem na samostatném projektu pracoval systematicky. Jak jsem již zmínil, myšlenka popsat příběh Matěje Biolka zrál již delší čas. Tato práce byla ideální příležitostí, jak tento koncept zúročit. V tu chvíli jsem již disponoval natočeným materiálem a hrubou představou o podobě hlavní části práce. Dalších mnoho hodin však trvalo vytvořit přesnější koncept, doplnit potřebné informace (především rozhovory s patřičnými osobami) a následně celý projekt realizovat. Troufám si odhadovat, že by ve výsledku byl čistý čas práce vyšší než zadaných 30 hodin.
a) Hlavní článek – Human interest story: „Zabíječi talentů“. Příběh boje talentu se zraněním na příkladu Matěje Biolka
Jak již bylo zmíněno, tato část bude páteří celého projektu. Obsáhne celou kariéru Matěje Biolka od začátku ve frýdeckomístecké přípravce až po místo v základní sestavě prvoligového klubu. Hlavními zdroji bude série rozhovorů s tímto hráčem, která se odehrála v horizontu několika let, doplněná o závěry vlastního pozorování. Největší část rozhovorů primárně určených pro tuto práci byla nahrána v posledním roce při osobních setkáních. Stavěno bude též na rozhovorech s nejbližšími přáteli Matěje, kteří s ním prožívali jak období úspěchů, tak těžká období táhnoucích se zranění a nejistoty z budoucnosti. Cenným příspěvkem budou jistě i slova Rostislava Mikela, fyzioterapeuta 1. FC Slovácka, který měl část Biolkovy rekonvalescence na starosti. Samotné události v kariéře budou rovněž zasazeny do kontextu fotbalového zákulisí, které není běžnému divákovi dostupné. Poodhalena bude praxe v práci s mládeží, často nelítostný přístup trenéra atp.
Při volbě žánru v tomto úseku jsem se rozhodoval mezi rozsáhlým medailonkem, rozhovorem a právě „kurzívovým“ human interest story. Dle mého názoru je pro dané téma nejvhodnější. Proložen samozřejmě bude citacemi zainteresovaných osob, především samotného Matěje Biolka.
Bohužel se mi nepovedlo zkontaktovat všechny osoby, jejíchž názorem jsem chtěl práci doplnit. Byly to však vzhledem k tématu věci podřadnějšího významu, takže jejich absence projekt nijak významně neomezila. Všechny hlavní body, které jsem si před zahájením vlastní práce vytyčil, se mi podařilo splnit.
Pro dokonalé vykreslení celé kariéry se všemi podrobnostmi a souvislostmi bohužel rozsah této kapitoly nepostačuje. Pro žurnalistické potřeby je však text dostatečně dlouhý a objemnější formát by se spíše hodil například ke kvalifikační práci v oboru fyzioterapie.
b) Středně dlouhý článek – rozhovor s fyzioterapeutem SK Sigma Olomouc Romanem Huťkou
Pro doplnění hlavní části práce jsem se rozhodl vytvořit celek, který by obecně pojednal o fotbalových zraněních a jejich regeneraci. Vzhledem k nárokům sportovní žurnalistiky jsem se rozhodl pro snadno konzumovatelný formát – publicistické interview. To bylo předem dohodnuto, pan Huťka samozřejmě znal téma, o kterém se budeme bavit. Část informací mi po rozhovoru poskytl ještě e-mailem. Záměrně jsem si z několika fyzioterapeutů SK Sigmy Olomouc vybral právě jeho pro ideální věk, kde je největší pravděpodobnost průniku zkušeností a zároveň nových trendů.
Rozhovor právě s tímto fyzioterapeutem jsem si vybral především kvůli jeho působení v prvoligovém fotbalovém klubu, který je navíc pověstný vychováváním svých fotbalistů, kteří tomuto mužstvu zůstávají věrní napříč věkovými kategoriemi. Práce s mládeží je zde opravdu pověstná a řada hráčů odchovaných v tomto týmu dokázala uspět i na mezinárodním poli (Tomáš Kalas, Roman Hubník, Jan Rajnoch a další).
Roman Huťka se ukázal být výtečným respondentem, protože pochopil typ mnou vytvářené práce a v rozhovoru se nepouštěl do zbytečných latinských termínů a složitých konstrukcí. Téma vysvětlil stručně, jasně a pro širší publikum srozumitelně.
c) Krátký článek 1 – Medailonky/Human insterest story českých fotbalistů, kterým zranění zabíjí nebo zabilo slibnou kariéru
Doplňková část úzce související s tématem. Rozhodl jsem se vybrat příklady hráčů, kteří jsou nebo byli minimálně na národní úrovni velice známí a působili dokonce v reprezentačních týmech. Hlavním společným jmenovatelem všech čtyř však je zranění či nemoc, které jim zbrzdily nebo takřka zcela zničily velmi slibnou kariéru. Záměrně je použit poutavý jazykový styl s kombinací slohových postupů. Tato část by měla být jaksi „odpočinková“. Zároveň je však částečně malou výstrahou nad přikládáním významů různým hodnotám během života. Věřím, že nejen pro fotbalisty je dobré občasné zamyšlení nad poměrem sportu a zdraví, v extrémním případě života v užším slova smyslu. Takový je zde v bohužel tragickém osudu smrtelně nemocného hráče FC Viktoria Plzeň Mariána Čišovského, který trpí amyotrofickou laterální sklerózou. V porovnání s ním působí ostatní příklady banálně.
d) Krátký článek 2 - kinesio tejping – zázrak fyzioterapie?
Vzhledem k tomu, že v České republice i přes stáří metody kinesio tejpingu není povědomí o používání těchto pásek příliš vysoké, jsem se ho rozhodl popularizačním článkem přiblížit. Velkou roli zde hrálo i efektivní použití tejpů při regeneraci Matějova zranění. Informace jsem čerpal částečně z příručky o tejpování, internetových serverů zaměřených na tuto problematiku a rozhovoru s množstvím fyzioterapeutů. Takovéto vysvětlení méně známého pojmu nebo jiné skutečnosti je např. v online žurnalistice v podobě oddělených boxů naprosto standardní.
„SEBEHODNOCENÍ“
Záměr projektu se dle mého názoru podařilo naplnit. Byl zde potenciál vytvořit zajímavé dílo mimo jiné poukazující na stránku sportu, která stojí lehce v pozadí vyhraných pohárů a vstřelených gólů. I vrcholový sportovec dobrými příjmy může prakticky ze dne na den zraněním přijít o své živobytí. Těmto pak vzniká problém jak pokračovat dál, jelikož vzdělání šlo často na úkor fotbalu.
Tento soubor textů vnímám právě i jako jeden z pohledů v debatě na téma „snový život fotbalistů“. Obecně je rozšířeno povědomí o fotbalistech jako ne zcela inteligentních lidech, kteří si za vysoký plat jedou až dvakrát denně zajdou na hodinový trénink a zbytek času tráví bez starosti v kavárnách nebo kinech.
Jak už bylo výše naznačeno, po celou dobu tvorby projektu od jeho plánování až po realizaci bylo nutné mít na vědomí sportovní typ žurnalistiky, který je poměrně specifický. Novinář zde musí mít neustále na paměti atraktivitu zpracování, která se zdaleka netýká pouze jazykové stránky, ale i grafické. V tomto ohledu je velmi úspěšný deník Sport, který ovšem nezřídka obsahem informací i formátem zapadá do kategorie bulváru.
Je nutno přiznat, že stran rozsahu by tato práce ve většině sportovních periodik či v klasickém denním tisku vyjít nemohla. Při zkrácení všech částí bych si dokázal představit, že by z této práce mohl vzniknout poměrně hutný článek pro vhodné periodikum se sportovní tématikou – Hattrick, ProFootball apod. Konkrétně by bylo nutné zestručnit hlavní část, dvě krátké části dát pro větší atraktivitu a přehlednost do barevných boxů a rozhovorem opticky i obsahově „rozbít“ strohost prostého textu hlavní části.
Téma by se samozřejmě dalo uchopit z mnoha úhlů pohledu s rozličnou metodologií. Možné by bylo použít kvantitativní metody a pracovat s velkým množstvím dat prvoligových klubů, kde by výsledkem byla statistika proměny fotbalových zranění mladých hráčů vzhledem k časovému horizontu kupříkladu deseti let. Případně by mohla být na podobném principu použita komparativní metoda, pomocí které by se porovnalo množství zranění a rychlost regenerace klubů používajících a nepoužívajících metodu kinesio tejpingu.
Výhodou bylo, že jsem Matěje znal už od dob, kdy hrál za žáky. Rozhovor s ním se tak nesl v jaksi přátelském a uvolněném duchu, díky čemuž mi mohl prozradit i důvěrnější informace z fotbalového zákulisí, které by klasickému novináři takto přímo nesdělil. Byl částečně typem zdroje informací, který v médiích není jmenován, ale redakce jeho identitu zná. Byť může takovýto původ zpráv nést punc nedůvěryhodnosti (i vzhledem k několika kauzám s vymyšlenými informátory), přínos je pro novináře dle mého názoru obrovský. I přesto, že se po dohodě rozhodne některé informace si nechat pro sebe. Ty mu ale umožňují pohlédnout dále do své specializace a takto nabyté „zkušenosti“ používat při další práci. Byť výše zmíněné nebylo záměrem, znamenalo to pro mě velkou zkušenost.
Použité zdroje
LITERATURA:
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 120 s. ISBN 978-80-244-2218-3.
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
Kumbrink, Birgit. K-Taping: praktická příručka: základy, techniky aplikace, indikace. Olomouc: Poznání, 2014. 257 s. ISBN 978-80-87419-39-7.
INTERNETOVÉ:
http://www.eurofotbal.cz/hraci/tomas-rosicky-7/
http://www.eurofotbal.cz/hraci/vaclav-pilar-19306/kariera-klub/
http://www.kinesio-tejping.cz/informace/myty-a-fakta-o-elastickem-tejpovani/11
http://www.kinesio-tejping.cz/
http://kolemsportu.cz/rosa-je-smolar-ale-zdaleka-ne-jediny/
http://www.synotliga.cz/hrac/573-milan-pacanda.html
Rozhovor s fyzioterapeutem SK Sigma Olomouc Romanem Huťkou
Rozhovor s fyzioterapeutem 1. FC Slovácko Rostislavem Mikelem (tento měl na starosti rekonvalescenci Matěje Biolka)
Série rozhovorů s Matějem Biolkem, toho času záložníkem A-týmu 1. FC Slovácko
+ Archiv rozhovorů a materiálů autora
